Zehu ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ʋ́sɛ Akaabɛ jaa nɩɛ
10
1 Akaabɛ fa kéŋ bɛlɛ mɛɛ́sɩbotoro arɩ́ fí ní Samari mí. Zehu pʋ́ŋsɛ kɛnnɛ, ɓa kaa mʋ́ Samari, a pá nɩhɩ́ɛ̃́sɛ, a pá Zizireyɛl Sɩ́dííre arɩ́ Akaabɛ bɛlɛ cɩ́cáánɛ, a bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: 2 «Ɩ́ nyúútɩ́na bɛlɛ mɩ́nɩ́wa rɩ́, ɩ́ kéŋ lalyóórítórkowa, rɩ́ záksɛ, tɔ́sɔ́kɛrɛ arɩ́ lalyóórícɩ́ksɛ. Mʋ́l né mí, rɩ kɛnɔ né ní péríwa, 3 ɩ́ kɩ́ɛ́lɩ́wa nyúútɩ́na bɛlɛ ná sɩɛrʋ, a nóú ná há cɛ́rɛ, a a nɩtaŋá, a bílú ʋ áná kuóɓasa daha, ká rɩ́ɩ́wa yó lal a pɛ́ɩ́wa nyúútɩ́na jaa nɩɛ.»4 Héwíŋ caasɛ zʋ́wɔ́, ɛ́ nɛ́ ɓa bʋl náŋá rɩ́ a bʋlɛ́: «Kuóre bɛllɛ há wɩ wollé cakɛ Zehu cɛ́, ɛ́ rɛ́ɛ́ rɛ́, á tɩɩ sɩ́ wóllú cakɛ cɛ́>>» 5 Ɛ́ nɛ́ kuóro zʋ́ɔ́ sɩ́dííro rɩ́ kʋmaŋda, rɩ́ nɩhɩ́ɛ̃́sɛ arɩ́ cɩ́cáána tʋ́ŋ rɩ́wɔ́ bʋl pá Zehu, a bʋlɛ́: «Á kɛ́ɩ́ tʋtʋnna nɛ́; ɩ há sɩ́ ráá ɔ́ʋ́ ná wuu á sɩ́ a. Á wɩ kuorí píí pá nɛ́ŋ oro wuu, ɔ́ʋ́ ná há cɛ́rɛ a pɛ́ɩ́.» 6 Zehu baa pʋ́ŋsɛ bʋllɛ kɛnɔ a pɔ́wɔ́ a bʋlɛ́: “Rɩɩ́wa nɛ́ sɩ́ cɩ́ tɩ́kɩ́ŋ é, kaá saŋɩ́ŋ liŋó, ɩ́ cónníwa nyúútɩ́na bɛlɛ ná wuu nyúnni, a káŋwɔ́ ko páŋ Zizireyɛl mɛ́, cíé nyɛ cɛ́rɛ né tɩɩ mɛ́.» Kuóro bɛlɛ ná mɛɛ́sɩ́bototo rí fí ná sɩɛ́ fa mɩŋ Samari nɩpiŋe jɩɩsɛ mɛ́ nɛ́, ɓa dɩ́dɩ́ɛ́sɩ́wɔ́. 7 Sɩ́dííre ná há lá ɛ́ kɛnɔ, ɓa kɛsɛ kuóbɛlɛ ná mɛ́ɛ́sɩbotoro rɩ́ fí ná a ɓʋ́ʋ́sɛ. Ká a ɓa pɔ́wɔ́ nyunni hé fíyáknɛ sɩɛrʋ, a kaa mʋ́ Zizireyɛl, a pá Zehu. 8 Nɩtʋmɩ́ ko bʋl pɔ́ʋ́ a bʋlɛ́: «Ɓa kéŋ nyunni ná ko.» Zehu sɛ́: Ɩ́ kaa ɓa púlli bɛllɛ, tɔ́ɔ́ dánnʋɔ mɛ́ rɩ́wɔ́ cɩ́ ráŋ a kaá ja cɩ́cʋ́ɔ́. 9 Cɩ́cʋ́ɔ́, Zehu lɩ́ɔ́ cɛ́ nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ mɛ́, ká bʋlɛ́: «Ɩ́ wɩ wɩ́ɩ́ zɔ́kɛ́! Ŋ é nɛ́ ísé cɩ́nɩ́ŋ nyúútɩ́na mɛ́, a ɓʋ́ʋ́. Ká nɩɛ nyáŋ má wuu, áŋ rɛ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́>> 10 Ɩ́ sɩɛ́ zɩŋ rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ́ ná, ʋ fa há bʋlɛ́ a cɛ́ Akaabɛ jaa nɩɛ mɛ́, oro wuu wɩ yɔ́ɔ́ tá! Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ ʋ wɩ́bʋlɛ́ ná ʋ fa há tɩ́ŋʋ́ wɩ́laabʋllɔ Eli mí bʋl nʋɔ sú.» 11 Zehu ɓʋ́ Akaabɛ jaa nɩkáánɛ ná fa há mɩŋ Zizireyɛl mɛ́, ʋ nɩpiŋe wuu, rɩ́rʋ́ nɩmálɛ́ arɩ́rʋ́ vʋk'ɔɔsa wuu. Ʋ wɩ lóé rɩ́ balá má lú lɛ.
Zehu ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ʋ́sɛ Ahaziya dunɩɛ
12 Ká Zehu pi ŋmɛ́nɔ aá mʋ́ Samari. Tɛ́ŋ ná mɛ́, ʋ há mʋ́ɛ́ peri pieŋse dɩnʋɔlɩ́ ná ɓa háá yɩ́rɛ Bɛtɛkɛɛdɛ, 13 Zehu céŋ Ziida kuóro Akaziya maábináŋa. Ʋ bɔ́sɩ́wɔ́ a bʋlɛ́: «Áŋwa rɛ́ kɛ́ɩ́wa>>» Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: «Á ká Akaziya maábináŋa nɛ́. Áá mʋ́ ráá bɔ́llɛ hákuóro bɛlɛ arɩ́ kuóro jaa nɩɛ.» 14 Zehu sɛ́: «Ɩ́ kɛ́sɩ́wɔ́ ɓɩwómme!» Ɓa kɛ́sɩ́wɔ́ ɓɩwómme, a kʋ́sɩ́wɔ́ baŋá, a paa yoo hé Bɛtɛkɛɛdɛ víl sɩɛrʋ. Ɛ́ nɩɛ wuu fa ká mɛɛ́sɛllɛ arɩ́ bɛllɛ nɛ́. Zehu wɩ lóé rɩ́ oro wuu fóri.
Zehu céŋ Yonadaabɛ
15 Zehu há lɛ́ ráŋ, ʋ céŋ Rekabɛ bio Yonadaabɛ rʋʋ faá kóú rɩ́ɩ́. Zehu bɔ́llʋ́ ká bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́: «Ɩ sɩɛrʋ pʋ́mmɔ́ rɩ́rɩ́ŋ anɛ ɛ́ ŋ sɩɛrʋ há pʋ́mmɔ́ rɩ́rɩ́ɩ́ rɛ́ɛ́>>» Yonadaabɛ sɛ́: «Oo ɛ́ nɛ́!» Zehu báá sɛ́: «Rɩ́ ɛ́ nɛ́, ɩ káníŋ nɛ́sɛ mɛ́!» Yonadabɛ kánʋ́ nɛ́sɛ mɛ́. Ɛ́ nɛ́ Zehu pɔ́sʋ́ ʋ zɩ́ kénú laka lalyóórítórko sɩɛrʋ. 16 Ʋ bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́, a ko náŋ há kéŋ kajáŋa mɔ ɛ́ arɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́.» Zehu kánʋ́ rɩ́rʋ́ lalyóírírorko ná col. 17 Zehu há mʋ́ɛ́ zʋ Samari, ʋ ɓʋ́ Akaabɛ jaa nɩkáánɛ ná wuu fa há mɩ́ŋ ráŋ: ʋ zɔ́kwɔ́ wuu anɛ ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há bʋlɛ́ a pá Eli.
Zehu ɓʋ́ʋ́sɛ nɩɛ ná háá ɓáárɛ Baal
18 Zehu hé nɩɛ wuu náŋá mɛ́ a bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Akaabɛ ɓáárɛ veno Baal mʋ́ɔ́ yɔ́ɔ́ nɛ́; ŋ é Zehu sɩ́ ɓáárʋ́ kɩ́ŋkáŋ. 19 Mʋ́l né mí, ɩ́ yɩ́rɛ Baal wɩ́laabʋlla wuu, rɩ́ nɩɛ ná wuu háá ɓáárʋ́ arɩ́rʋ́ vʋk'ɔɔsa wuu, rɩ́wɔ́ kóŋ laka, rɩ́ nɛ́ŋ sɩ́ fúólú. Bee wɩ́ɛ́, ŋŋ́ já rɩ́ŋ ɔsɛ vʋkzéní rí a pá Baal. Ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ ɓʋ́ nɛrɔ ná há wɩ kúé.» Lɩ́ŋ nɛ́, Zehu pi rʋ́ʋ́ zɔkɛ nɩɛ ná wuu háá ɓaarɛ Baal. 20 Ʋ sɛ́ rɩ́wɔ́ yɩ́rɛ céŋzeno Baal yɩr mɛ́. Ɛ́ nɛ́ ɓa búóli yɩ́rɛ 21 Zehu tʋŋ nɩɛ Ɩzɩrayɛl wuu mí. Nɩɛ ná wuu háá ɓaarɛ Baal ko, balá má wɩ káánɛ, a sú Baal jaa ná a ko yakɛ dánnʋɔ mɛ́. 22 Ɛ́ nɛ́ Zehu bʋl nɛ́ŋ ná háá bel vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́gɛnnɛ mɛ́ rɩ́, a bʋlɛ́: «Lɩ́sɛ gɛnnɛ a pá nɩɛ ná wuu háá ɓaarɛ Baal.» Ʋ lɩ́sɛ pɔ́wɔ́. 23 Ká Zehu arɩ́ Rekabɛ bio Yonadaabɛ mʋ́ Baal jaa. Ʋ bʋl nɩɛ ná háá ɓaarɛ Baal rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ kɩ́ɛ́lɛ wérí, a pɔ́ wérí rɩ́ nɩɛ ná há ɓaarɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɩ́wa sɩɛrʋ mɩ́nʋ́, amá rʋ́ʋ́ de a nɩɛ ná háá ɓaarɛ Baal dʋŋɔ nɛ́.» 24 Zehu arɩ́ Yonadaabɛ sɩɛ́ zʋ rɩ́wɔ́ ɔsɛ vʋka arɩ́ vʋk'fisé. Zehu fa ɔ́ɔ́ sóójiwa mɛɛ́sɩbaná cɛ́ pʋmmɔ, kɔ́ʋ́ bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Rɩ́ɩ́wa oro lóú rɩ́ nɩɛ nyáŋ ŋ há sɩ́ kɛsɛ héíwa nɛ́ŋsa mɛ́; oro fóri, ʋ tɩ́na mɩɩsɛ nɩ́ɩ́ lɩ́ɛ́ nɩfóri ná gbel mí.») 25 Zehu há ɔ́sɛ́ vʋk'físe ná tenni, ʋ bʋl sóójiwa ná arɩ́wɔ́ nyúútɩ́náwa rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ zʋ ɓʋ́ʋ́sɛ nɩɛ nyáŋ wuu! Rɩ́ oro sɩ́ lúú lɛ rɛɛ́.» Ɓa ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ rɩ́ tókowí, a paa yo tɔ́ɔ́ ná har. Ɛ́ har mɛ́, sóójiwa ná rɩ́wɔ́ nyúútɩ́náwa, bɩ́rɔ́ ko tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ Baal jaa há mɩ́ŋ ráŋ. 26 Ɓa gínni dɔ́wɩ́ɓaarɛ́ ná há cɔ́ŋsɛ Baal jaa sɩɛrʋ, a káá lɩɩ yoo hé níŋ sɩɛrʋ. 27 Ɓa zɔ́kɛ Baal dɔ́wɩ́cɔ́ŋsɛ ná tɩɩ, a zɔkɛ Baal jaa, ká sɔ bɩŋbʋɔnnɛ ráŋ a pá tɔ́ɔ́ ná nɩɛ wuu, ɛ́ bɩŋbʋɔnnɛ ha mɩŋ ráŋ a kó aá lɛ zaa.
Zehu dí Ɩzɩrayɛl kuorí
28 Zehu zɔ́kɛ́ Baal, a a ʋ nyɩ́ɩ́kɛ Ɩzɩrayɛl mɛ́. 29 Amá Zehu fa ha wɩ Nebatɛ bio Zerobowamɛ wɩ́bɔma ná ʋ há yíkí Ɩzɩrayɛl nɩɛ a héwó sɩɛrʋ ɛɛ tɛ́: ɓa nɛ́ ká salmɛ nɔwiisi ná fa há mɩŋ Bɛtɛl arɩ́ Daŋ mɛ́ ɓaarɛ́. 30 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl Zehu rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ há tʋ́ŋ wérí, a tʋŋ taŋá ŋ sɩ́ɛ́ mɛ́, a tʋ́mʋ́ ná tɩɩ ŋ fa háá jɛ́ɛ́ Akaabɛ jaa nɩɛ mɛ́, ɩ dunɩɛ sɩ́ dí Ɩzɩrayɛl kuorí, ɩ nyúú mí a mʋ́ peri woówá baná.» 31 Amá, Zehu wɩ sáŋɛ tɩŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ wɩ́bilé ná arɩ́rʋ́ sɩɛrʋ wuu. Ʋ wɩ sáŋɛ tá wɩ́bɔma ná Zerobowamɛ há yíkí Ɩzɩrayɛl nɩɛ a héwó sɩɛrʋ. 32 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ púl a coki Ɩzɩrayɛl dɩtɩ́llɛ aa múúri. Ʋ ló Hazayɛl wóllí ŋmɔ́wɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ ɓa súsúbʋɔ ná wuu mí. 33 Ʋ lɔ́wɔ́ dɩtɩ́llɛ ná wuu há pɔ́ Zʋrdɛŋ fuo wɩɩsɛ dɩpomí rɩ́, Galaad nɩɛ tɔ́ɔ́ rɩ́ Gad rɩ́ Rubaŋ arɩ́ Manase dunɩɛ tɔ́nɛ, a baa pɔ́ Arɔyɛrɛ há mɩŋ Arɩnɔŋ polcʋ́ɔ́rɛ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ, a mʋ́ peri Galaadɛ arɩ́ Basaŋ. 34 Zehu wɩ́'állɛ, wɩ́ɛ́ ná wuu ʋ há ɛ́ɛ́, ʋ ballɩ́ wɩ́ɛ́, ɓa wuu mɩŋ Ɩzɩrayɛl kuóre wɩ́'állɛ kɛnɔ sɩɛrʋ nɛ́. 35 Zehu há sʋ́wɛ́, ɓa húú Samari mí ní. Ʋ bio Zʋakaazɛ nɛ́ dí kuorí ʋ nyúú mí. 36 Zehu há ké Samari mí, a dí Ɩzɩrayɛl kuorí, ʋ bɩŋsɛ mɛrɛ́ arɩ́ córí ní.