Ɓa bíl Zehu rʋ́ʋ́ dí Ɩzɩrayɛl kuorí
9
1 Wɩɩsɛ wɩlaabʋllɔ Elize yɩ́rɛ wɩ́laabʋlla púl sɩɛrʋ nɛrɔ nɔ́ŋɔ, a bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Pí vɔwɛ́ vɔ́wɩ́ tɩŋa mɛ́, a la nʋloŋŋó né a kaa mʋ́ Ramɔtɛ, há mɩŋ Galaadɛ dɩtɩ́llɛ. 2 Rɩ́ɩ́ pérí ráŋ, ɩ ja Yosafatɛ bio Zehu, há ká Nimisi nihĩ, a yɩ́rʋ́ a kaa kɛ́kʋ́ maábinaŋá ná mɛ́, a zʋ́ jaa sɩ́ɛ́rɩ́. 3 Ɩ sɩ́ pi loŋŋo sɩɛrʋ nʋʋ ná, a bɩ́sɛ hóú nyúú mí ká bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná : “Ŋ nɛ́ lɩ́sɩ́ rɩ́ɩ́ dí Ɩzɩrayɛl kuorí!” Ká wúri dánnʋɔ, a lɩɩ fá ká sɩ́ dɛ́llʋ́.»4 Ɛ́ nɛ́ heŋbiwafɛlɔ ná há ká wɩ́laabʋllɔ isi mʋ́ Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ dɩtɩ́llɛ. 5 Ʋ mʋ́ɔ́ a peri ráŋ, rɩ lalyoore nyúútɩ́nawa fa hé náŋá mɛ́. Rʋ́ʋ́ sɛ́: «Nyúútɩ́na, ŋ kéŋ wɩ́ɩ́ rɛ́ aá ja rɩ́ŋ bʋlɩ́ rɩ́!» Ɛ́ nɛ́ Zehu bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́: «Á orí ríí rí>>» Wɩ́laabʋllɔ ná sɛ́: «Ɩ tɩɩ rɩ́ɩ́ nɛ́, nyúútɩ́na!» 6 Zehu isi a zʋ́ jaa. Heŋbiwafɛlɔ ná bɩ́sɛ nʋʋ ná hóú nyúú mí ká bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: “Ŋ lísɩ́ nɛ́ rɩ́ɩ́ dí kuorí Ɩzɩrayɛl nɩɛ ná há ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩɛ nyúú. 7 Ɩ nɛ́ sɩ́ ɓʋ́ Akaabɛ ná fa há kɛ́ɩ́ nyúútɩ́na jaa. Ɛ́ é ŋ sɩ́ díŋ tʋtʋnna ná há káŋ wɩ́laabʋlla arɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ tʋtʋnna ná wuu cɛ́l há bɩsɛ tɛŋbuóro. Ŋ sɩ́ túmú kɩ́ŋ Zezabɛl mɛ́. 8 Akaabɛ jaa nɩɛ wuu sɩ́ nyɩ́ɩ́kɛ. Ŋ sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɛ Akaabɛ jaa báála wuu, yosi arɩ́ nɩɛ ná há tɩ́wɔ́ tɩɩ Ɩzɩrayɛl mɛ́. 9 Ŋ sɩ́ a rɩ́ Akaabɛ jaa nɛ́ Nebatɛ bio Zerʋbʋamɛ jaa arɩ́ Ahiya bio Basa jaa. 10 Vásɛ nɛ́ sɩ́ dí Zezabɛl Zizireyɛl baka mɛ́, nɛ́ŋ waá mɩŋ rɩ́ɩ́ húú.” » Ká sɩɛ́ wúri dánnʋɔ a lɩɩ fá. 11 Zehu há lɩ́ɛ́, a bɩrmʋ́ʋ́ nyúútɩ́na tʋtʋnna ná rɩ́, ɓa bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́: «Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́>> Beé rí tɛ gɩŋgátɩ́ɩ́nɔ né jɩ́jɛ́ɩ́>>» Zehu bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ ɛ̃ báálɔ né rɩ́rʋ́ wɩ́bʋlɛ́ rɛ́.» 12 Amá ɓa sɛ́: “Nyɩɛrʋ nɛ́. Áá sʋ́lɩ́, cesi wɩ́ɩ́ ná párá.” Ɛ́ nɛ́ Zehu sɛ́: “Ʋ bʋl nyɛ rɩ́ nyɛ nɛ́ páŋ, ká bʋlɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: “Ŋ lɩ́sɩ́ nɛ́ rɩ́ɩ́ dí Ɩzɩrayɛl kuorí!”» 13 Ɓalaɓala, rɩ tʋtʋnna ná wuu lɩ́sɩ́wɔ́ kóótiwa a jɛrɛ naŋcolsɩ́ɛ́ daha, Zehu mʋ́l. Ɓa mú nyɩ́sɛ, ká nɩɛ wuu cáási a bʋlɛ́: “Zehu nɛ́ ká kuóro!”
Zehu ɓʋ́ Ɩzɩrayɛl kuóro Zoramɛ
14 Zehu há ká Zozafatɛ bio ká a Nimisi nihĩ, ísó a cɛ́ Zoramɛ mɛ́. Tɛ́ŋ ná mɛ́ Zoramɛ rɩ́ Ɩzɩrayɛl wuu háá pɔ́ Ramɔtɛ há mɩŋ Galaadɛ dɩtɩ́llɛ mɛ́, rɩ Hazayɛl há ká Siiri kuóro sɩ́ Ramɔtɛ lá nɛ́. 15 Amá kuóro Zoramɛ bɩ́rɔ́ ko Zizireyɛl rʋ́ʋ́ váárʋ́ fʋrʋ ná Siiri tɩ́náwa há héé pɔ́ʋ́, tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ rɩ́ Siiri kuóro Hazayɛl háá yo náŋá. Zehu sɛ́: «Rɩ́ɩ́wa nɛ́ ɓɩ́ɛ́na mɩ́nɩ́ŋ har é, ɩ́ pɔ́ rɩ́ nɛ́ŋ sɩ́ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ lɛ́, rɩ́ɩ́ mʋ́ Zizireyɛl rɩ́ɩ́ hé wɩ́ɩ́ né há tʋ́ŋ rɛ́ɛ́ duosi.» 16 Ká zʋ́ʋ́ lalyóórítórkó a col Zizireyɛl. Ráŋ nɛ́ Zoramɛ fa mɩŋ a pɩ́nʋ́ pʋɔlɩ́ gódó daha. Ziida kuóro Ahaziya má fa mʋ́ ráŋ nɛ́ rʋ́ʋ́ nóú. 17 Síŋtírpɔ́ɔ́rɔ ná há mɩ́ŋ Zizireyɛl tɔ́ɔ́ zekɛ́rɛ ná daha ná Zehu rɩ́rʋ́ nɩɛ rɩ ɓáá ko, ɛ́ nʋ́ʋ́ tʋŋ ɓa bʋl kuóro rɩ́ a bʋlɛ́: «Ŋ ná nɩkana rɩ́ ɓaá ko.» Zoramɛ sɛ́: «Tʋŋ zákzɩ́nnɔ balá rʋ́ʋ́ céŋ bɔ́sɩ́wɔ́ ná: «Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́>>» 18 Zákzɩ́nnɔ ná mʋ́ céŋ Zehu a bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Kuóro sɩ́ŋ bɔsɛ ná: “Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́>>”» Zehu sɛ́: «Ʋ béé rí lúrí mí>> Ko mʋ́ŋ har rɩ́, a tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́.» Ɛ́ nɛ́ síŋtírpɔ́ɔ́rɔ ná sɛ́: «Nɩtʋmɩ́ ná pérí ɛ́ nɩɛ rɛ́, ká waá ko.» 19 Zoramɛ baa tʋŋ zákzɩ́nnɔ nɔ́ŋɔ bʋllɛ nyúú mí. Ʋ mʋ́ péríwó a bʋlwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Kuóro sɩ́ŋ bɔsɛ ná: “Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́>>” » Zehu sɛ́: «Ʋ béé rí lúrí mí>> Ko mʋ́ŋ har rɩ́, a tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́.» 20 Síŋtírpɔ́ɔ́rɔ ná sɛ́: «Bʋllɛ zákzɩ́nnɔ ná pérí ɛ́ nɩɛ rɛ́, ká má waá ko. Sɩ́dííro ná valɛ́ nɩhɩ̃́ Nimisi nihĩ́ Zehu valɛ́ nɛ́, bee wɩ́ɛ́, ʋ valɛ́ ká gɩŋgávalɛ́ nɛ́.» 21 Ɛ́ nɛ́ Zoramɛ sɛ́: Ɩ́ kánɩ́ŋ záka héé páŋ. Ɓa kaa hé lalyóórítórko mí pɔ́ʋ́. Ɩzɩrayɛl kuóro Zoramɛ zʋ́ʋ́ lalyóórítórko ká Ziida kuóro Akaziya má zʋ́ʋ́ ɓɩnɔ́. Ɓa pi ŋmɛ́nɔ aá mʋ́ rɩ́wɔ́ céŋ Zehu, a mʋ́ cémú Nabɔtɛ há lɛ́ Zizireyɛl baka mɛ́.
Ɩzɩrayɛl kuóro Zoramɛ sʋʋ wɩ́ɛ́
22 Zoramɛ há yó sɩ́ɩ́ a ná Zehu, ʋ bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́: «Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́, Zehu>>» Zehu sɛ́: «Beé rí tɛ́, ɩ bʋ́bɔ́sɩ́ŋ nyɛ>> Tɛŋfɩ́ɛ́l a ɛ́ rɛ́ɛ́ káá mɩ́ŋ, ká rɩ́ɩ́ maá Zezabɛl ha ɓɩ́ɓáárɛ venni, kaá tʋŋ hɩl wɩ́ɛ́>>» 23 Ɛ́ nɛ́ Zoramɛ bɩrfá ká cáási hé Akaziya mɛ́ a bʋlɛ́: «Zaŋba wɩ́ɩ́, Akaziya!»
24 Amá Zehu púú túó yo Zoramɛ, túhɛŋ ná zʋ́ʋ́ vayiksi pɛ́kɛ, hɛ́ŋ ná caŋʋ́ mʋlmʋ́lɛ lɛ́. Zoramɛ ɓálʋ́ lalyóórítórko ná sɩɛrʋ a sʋwɛ. 25 Ɛ́ nɛ́ Zehu bʋlʋ́ sóójihɔ̃́ Bidkaarɛ rɩ́ a bʋlɛ́: “Púú ɓɩsʋwɛ ná a yoo hé Zizireyɛl tɩ́náwa Nabɔtɛ baka mɛ́. Bee wɩ́ɛ́, liisi wɩ́ɩ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há lá sɩ́ɛ́ bʋl, a tɔ́ʋ́ áná kuóro Akaabɛ mɛ́, kál ná ŋ rɩ́rɩ́ɩ́, arɩ́ nɩɛ ná náŋa há kéŋ lalyóórítórkowa á kánʋ́ va wɩ́ɛ́: 26 “Taŋá nɛ́, ŋ díé ná Nabɔtɛ cɛ́l arɩ́rʋ́ bɛlɛ cɛ́l, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, ŋ sɩ́ bɛ́ŋsɩ́ ɛ́ mʋ́l mɛ́, ɛ́ baka mɛ́. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.» Mʋ́l né mí, púú yoo tá baká né mí, anɛ ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há bʋlɛ́.»
Zehu ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ Ziida kuóro Akaziya
27 Ziida kuóro Akaziya há ná ɛ́, ʋ pi Bɛtɩgaŋ ŋmɛ́nɔ fá, amá Zehu kíró tɩ́ŋʋ́ mɛ́ ká bʋlɛ́: Ɩ́ ŋmɔ́wʋ́ má ɓʋ́ lalyóórítórkó sɩɛrʋ. Ɛ́ nɛ́ ɓa ŋmɔ́wʋ́ pɩrɛ, Guuri zɩ́nɛ́ mɛ́, Ibileyɛmɛ tɔ́ɔ́ laka. Akaziya fá mʋ́ Megido, a sʋwɛ ráŋ. 28 Ʋ tʋtʋnna púú rɩ́rʋ́ lalyóórítórko ná a kaa ko Zerizalɛmɛ, a húú lɛlbule sɩɛrʋ, ʋ ánáwa lɛlbulli pɛ́kɛ, Davidi zʋ́ɔ́ mɛ́. 29 Akaabɛ bio Zoramɛ kuorí díí bɩŋsɛ fí arɩ́ oro nyúú mí ní fa ká Akaziya má kuorí díí Ziida mɛ́.
Zehu ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ hákuóro Zezabɛl
30 Zehu mʋ́ Zizireyɛl. Zezabɛl há nɩ́ɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ hé kálɛ́ ʋ sɩ́ɛ́ mɛ́, a bɩ́rmʋ́ nyúú, ká tɩŋ tókóro mí aá bel. 31 Zehu há kúé aá peri tɔ́ɔ́ ná dánnʋɔ mɛ́, Zezabɛl sɛ́: «Zimiri né nɔ́ŋɔ, há ɓʋ́ʋ́ nyúútɩ́na, ɩ rɛ́ɛ́ kóé fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́>>» 32 Zehu báŋɔ́ bel tókóro rɩ́ ká bʋlɛ́: «Áŋ rɛ́ mɩ́nɩ́ŋ har>> Áŋ rɛ́>> Ɛ́ nɛ́ kuóro zʋ́ɔ́ tʋtʋnna bɛllɛ ɛ́ ráá má botoro curi bélú. 33 Ʋ bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ yíkú yó tíé!» Ɛ́ nɛ́ ɓa yíkú ʋ lɩ́ɩ́ ɓal tíé: ʋ cɛ́l isi waasɛ zeŋ arɩ́ záksɛ, Zehu nʋ́ɔ́sʋ́ a daarɛ, 34 ká zʋ́ kuóro wuolo, a dí ká nyɔ. Ɛ́ har mɛ́, ʋ sɛ́: «Ɩ́ bél háálɔ né ɓa há bʋ́rɛ hóú mí, a púú hú, beé wɩ́ɛ́, ʋ ká kuóró toló ní.» 35 Ɓa lɩ́ɔ́ mʋ́ rɩ́wɔ́ húú, rʋʋ nyúkoké, ʋ naasɛ, arɩ́ nɛ́ŋsa dʋŋɔ nɛ́ káánɛ. 36 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɩrko hé wɩ́ɩ́ ná ɓa há néé duosi pá Zehu, rʋʋ sɛ́: «Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Eli há lɛ́ Tisibe, fa há lá wɩ́ɩ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ rɩ́ a bʋl, ʋ tɩɩ nɛ́ ɓɩ́ɛ́na tʋ́mɛ́ nyɛ́: «Vásɛ sɩ́ dí Zezabɛl namɩ́ɛ́ Zizireyɛl baka mɛ́.» 37 Zezabɛl lɛl sɩ́ bɩrmɛ kɔrɔ Zizireyɛl baka mɛ́, rɩ nɩɛ sɩ́ wóllí bʋlɛ́: Zezabɛl nɛ́.”»