Sabíí ɓál nyii mí
6
1 Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla púl bʋl Elize rɩ́ a bʋlɛ́: «Bel ná, dɩhɩ̃́ ná á rɩ́rɩ́ɩ́ há kéné múúró kɩ́ŋkáŋ a párá. 2 Áá sʋ́lɩ́ rɛ́, lo ráá mʋ́ Zʋrdɛŋ nʋɔ, rɩ́ nɛrɔ wuu já dol balá, a kaa ko ráá sɔ́ dɩhɩ̃́ a mɩ́ŋ ráŋ.» Elize sɛ́: «Ɩ́ mʋ́.» 3 Amá nɔ́ŋɔ sɛ́: «Nyúútɩ́na, ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́, káŋrá mʋ́!» Ɛ́ nɛ́ Elize sɛ́: «Ŋŋ́ kó rí.» 4 Ká káŋwɔ́ mʋ́ Zʋrdɛŋ nʋɔ, ɓaá conni tuuni. 5 Tɛ́ŋ ná mɛ́ ɓa nɔ́ŋɔ háá cókú dol, ʋ sabíí ɓál nyii sɩɛrʋ. Ɛ́ nɛ́ ʋ cáási a bʋlɛ́: «Óú! Nyúútɩ́na! Ʋ ká saa sʋ́lɩ́ rɛ́!» 6 Wɩɩsɛ báálɔ sɛ́: «Nɛɛ́ rɛ́ ʋ ɓal>>» :Ʋ mákʋ́ dɩɓalɩ́ pɔ́ʋ́. Ɛ́ nɛ́ Elize coki dakul a yoo sabíí dɩɓalɩ́, sabíí ná isi daali. 7 Ʋ sɛ́: «Lɩ́sɛ.» Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná tɩ́ɛ́nʋ́ nɛ́sɛ, a lɩ́sɛ sabíí ná.Elize kɛ́sɛ́ Siiri sóójiwa
8 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Siiri kuóro háá yo Ɩzɩrayɛl nɩɛ, ʋ rɩ́rʋ́ tʋtʋnna vʋ́ʋ́rɔ́, ʋ makɛ ráŋ ná ʋ há sɩ́ cíkú púl. 9 Amá Wɩɩsɛ báálɔ tʋ́mɔ́ ɓa bʋl Ɩzɩrayɛl kuóro rí bʋlɛ́: «Pɔ́ rɩ́ɩ́ sɩ́ dɩhɩ̃́ né tɩ́ŋʋ́, bee wɩ́ɛ́, ráŋ nɛ́ Siiri nɩɛ mɩ́ŋ.» 10 Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro tʋŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ mʋ́ pɔ́ dɩhɩ̃́ ná Wɩɩsɛ báálɔ fa há mákɛ́ pɔ́ʋ́ mɛ́. Naasɩ́ ɓɩkana nɛ́ ɛ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla bʋl ɛ́ wɩ́ɩ́ pá kuóro. 11 Ɛ́ zɔ́kɛ Siiri kuóro sɩɛrʋ. Ʋ yɩ́rʋ́ wuolo tʋtʋnna a bʋlwɔ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ waá mákrá sɩɛrʋ zaŋbatɩɩnɔ ná há mɩ́ŋ Ɩzɩrayɛl kuóro har páŋ>>» 12 Ɛ́ nɛ́ tʋtʋnnɔ ná nɔ́ŋɔ bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Zaŋbatɩɩnɔ tó ráá sɩɛrʋ, ŋ nyúútɩ́na, ŋ kuóro! Amá Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Elize há mɩŋ Ɩzɩrayɛl mɛ́, ʋ nɛ́ wo wɩ́ɛ́ ná ɩ háá bʋlɩ́ jaa sɩ́ɛ́rɩ́, ɩ dɩpɩ́nɛ mɛ́ máŋsɛ aá pá Ɩzɩrayɛl kuóro.» 13 Ɛ́ nɛ́ kuóro sɛ́: «Ɩ́ já a zɩ́mʋ́ dɩmɩnɩ́, rɩ́ŋ tʋŋ rɩ́wɔ́ mʋ́ kánʋ́.» Ɓa ko bʋl pɔ́ʋ́, a bʋlɛ́: Ʋ mɩŋ Dotaŋ mɛ́. 14 Ʋ tʋŋ sóójiwa ɓɩkana, ɓa pá lalyóórítórkowa arɩ́ záksɛ a mʋ́ peri ráŋ tɩ́taŋ a kíl tɔ́ɔ́ ná wuu hé. 15 Wɩɩsɛ báálɔ tʋtʋnnɔ isi fól a lɛ. Ʋ béló rɩ sóójiwa rɩ́ záksɛ arɩ́ lalyóórítórkowa nɛ́ kíl tɔ́ɔ́ ná. Ʋ cáási a bʋlɛ́: «Óú, ŋ nyúútɩ́na! Ɛ́rɛ́ɛ́ rɛ́ á sɩ́ a>>» 16 Ʋ sɛ́: «Sɩ́ héwíŋ fá! Nɩɛ ná há mɩ́ŋrá har, ɓa káŋ kɛ nɩɛ ná há mɩ́ŋwɔ́ har.» 17 Ká Elize sʋl Wɩɩsɛ a bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋŋ́ sʋ́lɩ́, púrú sɩ́ɛ́ rʋ́ʋ́ ná.» Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ púri tʋtʋnnɔ ná sɩ́ɛ́, ʋ ná záksɛ arɩ́ lalyóórítórkowa há ká níŋ, a tɔ́ paalɔ ná wuu mí, a kíl Elize. 18 Siiri nɩɛ ísó mʋ́ Elize mí. Ɛ́ nɛ́ Elize baa cʋɔlɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a bʋlɛ́: «Ŋŋ́ sʋ́lɩ́, a rɩ́ sóójiwa nyáŋ wuu sɩ́ɛ́ vííri.» Ʋ ɓɩɛ́na a ɓa sɩ́ɛ́ vííri, anɛ ɛ́ ná Elize fa há sʋ́lɛ́. 19 Ká Elize sɩɛ́ bʋl sóójiwa ná rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ tɛ́l ŋmɛ́nɔ mɛ́, tɔ́ɔ́ né rá tó. Ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́, rɩ́ŋ kánɩ́wa mʋ́ nɛrɔ ná ɩ́ háá jɛ́ɛ́ rɩ́.» Elize káŋwɔ́ mʋ́ Samari. 20 Ɓa há zʋ́ Samari sɩɛrʋ, Elize sɛ́: Nyuutɩna Wɩɩsɛ, púri nɩɛ nyáŋ sɩ́ɛ́, rɩ́wɔ́ ná. Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɓɩɛ́na púríwó sɩ́ɛ́, ɓa béló rɩ ɓa mɩŋ Samari sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa nɛ́. 21 Ɩzɩrayɛl kuóro há nówó, ʋ bɔ́sɛ́ Elize a bʋlɛ́: «Ŋ áná, ŋ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́>> ŋ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́>>» 22 Elize sɛ́: «Sɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́sʋ́. Nɩɛ ná ɩ háá kɛsɛ rɩ́rɩ́ɩ́ tókowí arɩ́rɩ́ɩ́ túó, ɩɩ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ rɛ́>> Bil ɓɩdííle arɩ́ nyii ɓa sɩ́ɛ́, rɩ́wɔ́ dí ká nyɔ ká tɔ́wɔ́ rɩ́wɔ́ bɩrmʋ́wɔ́ nyúútɩ́na rɩ́.» 23 Ɩzɩrayɛl kuóro a ɓa a ɓɩdííle ɓɩkana pɔ́wɔ́, ɓa dí ká nyɔ, kɔ́ʋ́ tɔ́wɔ́ ɓa bɩ́rmʋ́wɔ́ nyúútɩ́na rɩ́. A pɔ́ ɛ́ mɛ́, Siiri nɩɛ báá wɩ bɩ́rɛ́ ko Ɩzɩrayɛl tíé.
Losu zʋ́ Samari
24 Ɛ́ har mɛ́, Siiri kuóro, Bɛnɛhadaadɛ, hóú sóójiwa wuu náŋá mɛ́ ɓa mʋ́ tɔ́ Samari hé. 25 Ɛ́ nɛ́ losu ɓɩzeno zʋ́ Samari. Ɓa há tɔ́ tɔ́ɔ́ ná hé a dáánɛ, kokúnyúú má tɩɩ yɛlɩ́ pérí meéwícááka mɛɛ́sɩbaná ká kʋ́sɛ bɩna nɛ́sɩ́, yɛlɩ́ má pérí meéwícááka bɔmmʋ́ɔ́. 26 Kal oro, Ɩzɩrayɛl kuóro há tɩ́ŋ zekɛ́rɛ daha aá dáárɛ, háálɔ nɔ́ŋɔ búŋsó a yɩ́rʋ́: «Kuóro, ŋ nyúútɩ́na, láŋ tá!» 27 Amá kuóro bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ wɩ́ɩ́ lɛ́ɛ́, ŋŋ́ pi béé rí lɛ́ɩ́ tá>> Arɩ́ mɩ́ɛ́ yáá, arɩ́ dɩvɛ́ŋ>>» 28 Kuóro baa bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Beé rí>> Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Háálɔ né sɛ́:! Kánɩ́ bio ko, ráá zaa cɔ́ dí, ká rɩ́ cíé ráá baa díŋ má bio. 29 Ɛ́ nɛ́ á ɓɩɛ́ná cɔ́ŋ bio ná a dí. Amá tɔ́ɔ́ há pʋlɛ́, ŋ sʋ́ʋ́ kánʋ́ bio ko ráá dí, ʋ kénú féŋsi.» 30 Kuóro há nɛ́ háálɔ ná wɩ́bʋlɛ́ ná, ʋ kénú gɛnnɛ cɔ́nnɛ. Ʋ sɩɛ́ háá va zekɛ́rɛ ná daha ɛ́, nɩɛ nóú rʋ́ʋ́ sú bɔ́tɔ́ gɛsuo, ʋ kuógɛnnɛ mʋ́l. 31 Kuóro sɛ́: «Rɩ́ Wɩɩsɛ bɛ́ŋsɩ́ŋ, a baa bɩrbɛ́ŋsɩ́ŋ, rɩ́ Safatɛ bio Elize nyúú nɛ́ zaa báá ha cɔ́ʋ́ báŋ mɛ́.»
Elize bʋl losu ná tenné wɩ́ɛ́
32 Elize fa kénú jaa mɛ́, ká nɩhɩ́ɛ̃́sɛ kénú laka. Kuóro tʋ́mʋ́ laka nɛrɔ ʋ rɩ́. Amá ká rɩ́ ɛ́ nɩtʋmɩ́ zɩŋ peri, Elize bʋl nɩhɩ́ɛ̃́sɛ ná rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ́ ná, nɩɓʋ́ʋ́rɔ bio né tʋ́ŋ nɛrɔ rʋ́ʋ́ ko cókíŋ nyúú ní. Ɩ sɩɛ́ pɔ́ wérí; rɩ ɛ́ báálɔ kúó peri, ɩ́ tɔ́ dánnʋɔ, ká yíkú rɩ́ɩ́ dánnʋɔ ná tá. Ʋ nyúútɩ́na nacɛ́sɛ ráá wʋ́ʋ́ harɩ́ dɔ́ŋ nyɛ́ rɛ́>>» 33 Elize mɩ́ŋ bʋlɛ́ mɛ́, rɩ nɩtʋmɩ́ ná péró a bʋlɛ́: «Wɩ́hala né lɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́! Bee yɩɛla rɛ́ ŋ sɩɛ́ baa ka Nyuutɩna Wɩɩsɛ rɩ́>>»