Dayalmɔ Namaa dúóre wɩ́ɛ́
5
1 Siiri kuóro sóójiwa nɔhɔ̃́ Namaa fa ká nɩtaŋá rɛ́ a pɔ́ʋ́ nyúútɩ́na. Ʋ nyúútɩ́na faá bú kɩ́ŋkáŋ, beé wɩ́ɛ́, ʋ mɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ tɩŋ a la ballɩ́ pá Siiri nɩɛ. Amá ɛ́ báálɔ rɩ́rʋ́ ká lalyóóríbɩbár ná wuu, ʋ fa ká dayɛ́lmʋ́ nɛ́. 2 Lal nɔ́ŋɔ mɛ́, Siiri sóójiwa kéŋ Ɩzɩrayɛl nɩɛ tolwie nɔ́ŋɔ ko, ʋ tʋŋ aá pá Namaa háálɔ. 3 Tolwie ná bʋl háálɔ ná há kɔ́ʋ́ nyúútɩ́na rɩ́ a bʋlɛ́: «Aa! Rɩ́ŋ nyúútɩ́na fa mʋ́ wɩ́laabʋllɔ ná há mɩŋ Samari mí rɩ́ɩ́ rɛ́, ʋ fa sɩ́ duórú dalyálmʋ́ ná naasɩ́ balá.» 4 Ɛ́ nɛ́ Namaa mʋ́ bʋl pɔ́ʋ́ nyúútɩ́na a bʋlɛ́: Ɩzɩrayɛl nɩɛ tolwie ná sɛ́ nyɛ rɩ́ nyɛ nɛ́. 5 Ɛ́ nɛ́ Siiri kuóro sɛ́: «Zʋ ŋmɛ́nɔ! Ŋ sɩ́ pɛ́ɩ́ kɛnɔ rɩ́ɩ́ kaa mʋ́ pá Ɩzɩrayɛl kuóro.» Namaa col, a pɛ́ ká meéwícááka zíŋ há pérí kííló zɔ́ɔ́toro (300), rɩ́ salmɛ kííló mɛɛ́sɩbotoro arɩ́ cana díí gɛnnɛ fí, a col. AAAAAAAAAAAAA 6 Ʋ pi kɛnɔ ná a pá Ɩzɩrayɛl kuóro. Kɛnɔ ná sɩɛrʋ, Siiri kuóro fa sɛ́: «Ŋ nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ tʋtʋnnɔ Namaa, arɩ́ kɛnɔ né, rɩɩ duórú dayɛ́lmʋ́ né pɔ́ʋ́.» 7 Ɩzɩrayɛl kuóro há kármɛ́ ɛ́ kɛnɔ ko tenni, ʋ kénú gɛnnɛ cɔ́nnɛ ká bʋlɛ́: «Ŋ ká Wɩɩsɛ rɛ́, rɩ́ŋ a rɩ nɛrɔ sʋwɛ ká a rʋ́ʋ́ báá isi, a mɔ́ rʋ́ʋ́ tʋ́ŋ nɛrɔ, rʋ́ʋ́ ko rɩ́ŋ duórú dayɛ́lmʋ́! Ɩ́ kɩ́ɛ́lɛ ná, ʋʋ́ jáŋ nʋɔ mɛ́ nɛ́!» 8 Wɩɩsɛ báálɔ Elize há nɩ́ɛ́ rɩ Ɩzɩrayɛl kuóro cɔ́nnʋ́ gɛnnɛ, ʋ ɔ́ʋ́ ɓa bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Beé rí tɛ, ɩ cɔ́nnɩ́ gɛnnɛ>> Ŋŋ́ sʋ́lɩ́, lo rʋ́ʋ́ kóŋ rɩ́, ʋ sɩ́ zɩŋ rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ mɩŋ Ɩzɩrayɛl mɛ́.» 9 Namaa zʋ́ʋ́ lalyóóritórko arɩ́rʋ́ záksɛ a ko cɛ́ Elize jaa dánnʋɔ mɛ́. 10 Elize tʋŋ nɛrɔ ʋ lɩ́ɩ́ bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Mʋ́ Zʋrdɛŋ fuo, a fó nyii naasɩ́ balpɛ. Ɛ́ é, ɩ dayálmɛ busunnu sɩ́ mʋ́ʋ́rɛ ká rɩ́ɩ́ tɛŋ namɩ́ɛ́ bɩrsol.» 11 Namaa cɔ́ɛ́ wɛ, ʋ bɩr aá col ká bʋlɛ́: «Ŋ fa bɩ́ɩ́nɔ́: Ʋ sɩ́ lɩ́ɩ́ cɩ́nɩ́ŋ sɩ́ɛ́, a sʋl Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ʋ Wɩɩsɛ, ká púú nɛ́sɛ sakɩ́ŋ ráŋ ná háá wɩ́ɛ́, rɩ́ŋ dayalmɛ tenni.» 12 Damaasɛ fónni Abana arɩ́ Parɛpaarɛ polli nyii wér fa wɩ Ɩzɩrayɛl tíé nyii wuu kɛ́>> Ŋ fa wɩ ráŋ nyii wo fó aá mʋ́ʋ́rɩ́ŋ busunnu>>» Ʋ bɩr aá col arɩ́ cɔ́wɩɩlɔ́. 13 Amá ʋ tʋtʋnna bʋlʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Nyúútɩ́na, rɩ wɩ́laabʋllɔ ná fá sɩ́ɩ́ a wɩ́ɩ́ há dúókó a kɩ́llɛ nyɛ́ ná, ɩ wʋ́ʋ́ a rɛ́>> Ʋ sɩɛ́ báá há sɛ́: «Fó nyii, a mʋ́ʋ́rɩ́ busunnu», ʋ má nɛ́ ká wɩ́ɩ́>> 14 Ɛ́ nɛ́ Namaa tuwi Zʋrdɛŋ fuo sɩɛrʋ a múŋsú tɩɩ naasɩ́ balpɛ nyii ná sɩɛrʋ, anɛ ɛ́ Wɩɩsɛ báálɔ fa há bʋlɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ tɛŋ bɩrsol anɛ heŋbie tɛŋ: Ʋ busunnu mʋ́ʋ́rɔ́. 15 Namaa rɩ́rʋ́ har nɩɛ ná wuu bɩ́rɔ́ ko Wɩɩsɛ báálɔ rɩ́. Ʋ há kóé peri, ʋ kénú tɩɩ cáánʋ́ ká bʋlɛ́: «Mʋ́l né mí, ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ tíé wuu nyúú, Wɩɩsɛ nɔ́ŋ tóó, rɩ Ɩzɩrayɛl dʋŋɔ mɛ́ rá. Mʋ́l né mí, ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́, rɩ́ɩ́ saŋ láŋ é, ɩ tʋtʋnnɔ zilé né.» 16 Amá Elize sɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há wómmó, ká ŋ ɔ́ʋ́ tʋtʋnnɔ, ŋ waá saŋ.» Namaa háárʋ́ mɛ́, amá ʋ vɔ́ɔ́. 17 Ɛ́ nɛ́ Namaa sɛ́: «Rʋ́ʋ́ ká nyɛ, ŋ sʋ́lɩ́ rɛ́, lo rɩ́wɔ́ lɔ́kɩ́ tíé né a mɔ záksɛ bɛllɛ cɩ́ɩ́nɛ́, a páŋ é, ɩ tʋtʋnnɔ. Beé wɩ́ɛ́, ŋ baa wɩ vʋkfisé arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l vʋka ɔsɩ́ pá wɩŋsa náŋa, rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ dʋŋɔ rá. 18 Amá rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ héŋ suúri wɩ́ɩ́ né wɩ́ɛ́: «Rɩ Siiri kuóro, ŋ nyúútɩ́na, nɛ́ zʋ́ʋ́ veno Rɩmɔŋ jaa rʋ́ʋ́ ɓírmi tíé ʋ sɩ́ɛ́ a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú, ŋ má mɔhɔ̃́ rɩ́ŋ zʋ́ ɓírmí tíé ní, Rɩmɔŋ jaa mɛ́ a kánɩ́ŋ sɩ́ɛ́ cú tíé, beé wɩ́ɛ́, ʋʋ́ nyáŋɩ́ŋ vaámɔ mɛ́ nɛ́. Rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ héŋ suúri, rɩ́ŋ nɛ́ kóé aá ɓírmi tíé, a kánɩ́ŋ sɩ́ɛ́ cú Rɩmɔŋ jaa mɛ́.» 19 Elize bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Mʋ́ arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.» Ɛ́ nɛ́ Namaa col ká tɔ́ʋ́.Dayálmʋ kéŋ Geyazi
Namaa há wɩ dɩbólí mʋ́ɛ́, 20 ká Wɩɩsɛ báálɔ Elize tʋtʋnnɔ Geyazi sɛ́: «Óŋ ná wuu Siiri tɩ́náwa Namaa há kené ko rʋ́ʋ́ páŋ nyúútɩ́na, ʋ wɩ sáŋɛ́ lá oro wuu. Ɛ́ wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há wómmó wɩ́ɛ́, ŋ é sɩ́ kiri kánʋ́, a la óŋ ʋ rɩ́!» 21 Ká Geyazi ɓɩ́ɛ́na kírú har. Namaa há nóú rʋʋ fɔ́ʋ́ aá ko, ʋ ɓéró lʋ́ʋ́ tórko mí a cíksi tíé, aá cémú ká bɔsɛ a bʋlɛ́: «Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́>>» 22 Geyazi sɛ́: «Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́! Ŋ nyúútɩ́na nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ rɩ́ŋ ko bʋl pɛ́ɩ́, rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla sɩɛrʋ heŋbiwafɛlɛ bɛllɛ nɛ́ lɛ́ Ɩfɩrayɩŋ pallɛ sɩɛrʋ a kóú rɩ́ mʋ́l né mí. Ʋʋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́, rɩ́ɩ́ lɩ́sɛ wárɛ kííló mɛrɛ́ rɩ́ fí arɩ́ cana díí gɛnnɛ má bɛllɛ, a tɛ rʋ́ʋ́ pɔ́wɔ́.» 23 Ɛ́ nɛ́ Namaa sɛ́: «Ló rɩ́ŋ pɛ́ɩ́ wárɛ kííló mɛɛ́sɩbotoro.» Ʋ hé wárɛ ná bɔ́tɔ́wa bɛllɛ sɩɛrʋ, a fɩkɛ pɔ́ʋ́. A já gɛnnɛ bɛllɛ má súúri, a a ʋ tʋtʋnna bɛllɛ cɩ́ɩ́nɩ́wɔ́ wuu a lá Geyazi sɩ́ɛ́. 24 Ɓa há mʋ́ɛ́ peri dɩ́ŋduóŋ ná ɓa háá yɩ́rɛ Ofɛl, Geyazi lá onni ná ɓa nɛ́ŋsa mɛ́, a bílú jaa mɛ́, ká tá Namaa tʋtʋnna ná ɓa bɩrcol. 25 Ká sɩɛ́ kánʋ́ tɩɩ mʋ́ nyɩ́ɩ́sʋ́ nyúútɩ́na mɛ́. Elize bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́: Nɛɛ́ rɩ́ɩ́ lɛ Geyazi>>» Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Ŋ é, ɩ tʋtʋnnɔ wɩ dɩhɩ̃́ wuu mʋ́ɛ́.» 26 Amá Elize báá sɛ́: «Ɩ bɩ́ɩ́nɔ́ rɩ báálɔ ná fa há lʋ́ʋ́ tórko ná mɛ́ a tuwi, aá cémí, ŋ wʋ́ʋ́ néé ŋ sabɩɩna mɛ́ rɛ́>> Gɛnnɛ rɩ́ meéwíé rɩ́ oliívi rɩ́ víínyi tuuni, pʋzeŋsi rɩ́ pʋwɩɛla, tʋtʋnnɩbáála arɩ́ tʋtʋnnɩháála lɛɛ tɛ́ŋ nɛ́ nyɛ́>> 27 Ɛ́ wɩ́ɛ́, Namaa dayɛ́lmʋ ná sɩ́ lɩɩ zʋ́ɩ́ rɩ́rɩ́ɩ́ dunɩɛ a káá mʋ́ wuu!» Geyazi há kúé a kɛkɛ Elize mí, ʋ yɛ́lmɔ́, a tʋ́ksɛ a nɛ́ duodɔ́wɩ́.