Siiri kuóro yó lal rɩ́ Samari
20
1 Siiri kuóro Bɛnɛhadaadɛ hóú lalyóóre wuu náŋa mɛ́: ʋ fa kéŋ kuówɩɛla mɛrɛ́ rɩ́ fí arɩ́ bɛllɛ, a ka záksɛ arɩ́ lalyóórítórkowa. Ɓa mʋ́ tɔ́ Samari nɩɛ hé, a yówó. 2 Ʋ tʋ́ŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ mʋ́ bʋ́l Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ rɩ́ a bʋ́lɛ́: 3 «Ná Bɛnɛhadaadɛ há bʋ́lʋ́ ná: “Ŋ nɛ́ tɩ́ɩ́ meéwíé arɩ́rɩ́ salmɛ, ŋ nɛ́ tɩ́ɩ́ háála, arɩ́rɩ́ɩ́ bɛlɛ ná wuu há wéró.”»4 Ɩzɩrayɛl kuóro sɛ́: «Kuóro, ŋ nyúútɩ́na, ɛ́ nɩ́ɩ́ cɩ́nɛ́! Ɩ nɛ́ tɩ́ŋ arɩ́rɩ́ŋ onni wuu.» 5 Bɛnɛhadaadɛ nɩtʋ́mɛ́ ná báá mʋ́ Akaabɛ rɩ́ a bʋ́l pɔ́ʋ́ a bʋ́lɛ́: «Ná Bɛnɛhadaadɛ liŋó: “Ŋ la sɩ́ɛ́ bʋ́l rɩ́wɔ́ ko bʋ́l a pɛ́ɩ́, rɩ́ɩ́ píí meéwie rɩ́rɩ́ salmɛ, rɩ́rɩ́ háála arɩ́rɩ́ bɛlɛ a páŋ.” 6 Ɛ́ wɩ́ɛ́, zɩŋ rɩ́ cíé cɛ́rɛ né tɩɩ mɛ́, ŋ sɩ́ tʋmɩ́ŋ tʋtʋnna rɩ́wɔ́ ko a wúllí jaa, arɩ́rɩ́ɩ́ tʋtʋnna jɩɩsɛ. Oŋpíŋe ná wuu ɩ sɩ́ɩ́ há zʋ́wɔ́, ɓa sɩ́ pɔ́wɔ́ a kaa col.»
7 Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro yɩ́rɛ tɔ́ɔ́ ná nɩhɩ́ɛ̃́sɛ wuu a hé náŋa mɛ́, a bʋ́lwɔ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ́ wuu nóú nyammɩ́, rɩ báálɔ né járá bɔ́ŋbɔ́ŋ nɛ́! Ʋ sɩ́ŋ tɛ́ŋ háála, ŋ bɛlɛ, ŋ meéwie arɩ́rɩ́ŋ salmɛ, ɛ́ nɛ́ ŋ wɩ vɛ́.» 8 Ɛ́ nɛ́ tɔ́ɔ́ ná nɩhɩ́ɛ̃́sɛ arɩ́ tɔ́ɔ́ ná nɩɛ wuu bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Sʋ́ʋ́ rɩ́ zesú, sɩ́ sáŋʋ́!» 9 Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro lɩ́sɛ nʋɔ a bʋ́l nyɛ, a pá Bɛnɛhadaadɛ tʋtʋnna ná: «Ɩ́ mʋ́ bʋ́l pá kuóro, ŋ nyúútɩ́na a bʋ́lɛ́: “Ŋ sáŋɔ́ rɩ́ŋ tɛ onni ná wuu ɩ há la sɩ́ɛ́ a bʋ́lɩ́ŋ tɛ, amá ɩ mʋ́l né mí wɩ́bʋ́lɩ́ ná é, ŋ wʋ́ʋ́ wúó saŋ.”»
Tʋtʋnna ná bɩr ká ɛ́ liŋó a mʋ́ pá Bɛnɛhadaadɛ. 10 Bɛnɛhadaadɛ báá tʋŋ nɩɛ, botoro nyúú mí kuóro Akaabɛ dɩhɩ̃́, rɩ́wɔ́ bʋ́l pɔ́ʋ́ a bʋ́lɛ́: «Rɩ́ venni bɛ́ŋsɩ́ŋ, a báá bɩr bɛ́ŋsɩ́ŋ, rɩ́ŋ nɛ́ wɩ Samari búkse, rɩ́ŋ hatɩŋna ná oro wuu sʋ́ʋ́ kúŋkulo nɛ́sɛ sɩ́ɩ́ má ná, rɩ́ɩ́ pá!»
11 Ɩzɩrayɛl kuóro sɛ́: «Ɩ́ líísi Bɛnɛhadaadɛ arɩ́ sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ né: “Nɛ́ŋ ná há wɩ lal dɩyóé mʋ́ɛ́, ʋ wɩ mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ nyʋnyʋkɛ, anɛ nɛrɔ há lɛ́ lal aá ko.”» 12 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Bɛnɛhadaadɛ arɩ́ kuóre ná náŋa fá há mɩ́ŋwɔ́ táŋtɛwa sɩɛrʋ aá nyɔ sɩ́ŋ nɛ́ kɔ́ʋ́ nɛ ɛ́ liŋó. Ɛ́ nʋ́ʋ́ bʋ́lʋ́ sóójihɩ́ɛ̃́sɛ rɩ́, rɩ́wɔ́ káŋwɔ́ tɩɩ yo lal. Ɛ́ nɛ́ ʋ sóójihɩ́ɛ̃́sɛ ná káŋwɔ́ tɩɩ.
Kuóro Akaabɛ dí ballɩ́
13 Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ nɔ́ŋɔ mʋ́ɔ́ a ná Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ a bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó: “Ɩ ná sóójikaná nyáŋ rɛ́>> Ŋ sɩ́ kɛ́sɩ́wɔ́ a héí nɛ́sɛ mɛ́ zaa tɩɩ, rɩ́ɩ́ zɩŋ rɩ́ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.” » 14 Akaabɛ bɔsɛ a bʋ́lɛ́: «Áŋ mɛ́ rɛ́, ɩ sɩ́ tɩ́ŋ a kɛ́sɩ́wɔ́ a héŋ nɛ́sɛ mɛ́>>» Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há bʋ́lʋ́ ná: “A tɩ́ŋ sóójiwɩɛla ná pʋ́rʋ́vɛ́ŋsɩ́wa sɩ́dííre há tʋɔsɛ mɛ́.” » Akaabɛ báá sɛ́: «Áŋ rɛ́ sɩ́ púl lal>>» Ʋ sɛ́: «Ɩ nɛ́.»
15 Ɛ́ nɛ́ Akaabɛ dɩɩsɛ sóójiwɩɛla ná pʋ́rʋ́vɛ́ŋsɩ́wa sɩ́dííre há tʋɔsɛ, ɓa nʋɔ fá ká zɔwɛllɛ rɩ́ mɛrɛ́ rɩ́ fí arɩ́ bɛllɛ nɛ́ (232). Ká báá dɩɩsɛ Ɩzɩrayɛl lalyóóre ná wuu, ɓa nɛ́ bʋ́ɩ́walpɛ (7 000). 16 Wɔhɔ oro, ɓa mʋ́ a yówó. Ká Bɛnɛhadaadɛ arɩ́rʋ́ kuówɩɛla ná mɛrɛ́ rɩ́ fí arɩ́ bɛllɛ ná mɩ́ŋwɔ́ táŋtɛwa sɩɛnnɛ a nyɔ sɩ́ŋ aá buki. 17 Sóójiwɩɛla ná nɛ́ la sɩ́ɛ́ aá yo lal. Bɛnɛhadaadɛ tʋ́ŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ lɩ́ɩ́ ná, beé rí tʋmɛ́. Nɩɛ ná bɩrɛ a ko bʋ́l pɔ́ʋ́ a bʋ́lɛ́: «Sóójiwa nɛ́ lɛ́ Samari ko.» 18 Ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Rɩ ɓa kóé fɩɛlɔ, ɩ kɛ́sɩ́wɔ́ ká sɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́sʋ́, amá rɩ́ ɓa ko lal wɩ́ɛ́ nɛ́, ... ɩ́ kɛ́sɩ́wɔ́ ká sɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́sʋ́!»
19 Sóójiwɩɛla ná la sɩ́ɛ́ a lɛ́ tɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ, ká sóójiwa ná náŋa sɩɛ́ tɩ́ŋwɔ́ mɛ́. 20 Oro wuu ɓʋ́ʋ́ dɩŋdɔmɔ balá, Siiri nɩɛ gúl ká fá, Ɩzɩrayɛl nɩɛ kiri a tɩ́ŋwɔ́ mɛ́. Ká Bɛnɛhadaadɛ bɔ́l ká zɩ́nʋ́ záka fá arɩ́rʋ́ zákzɩnna náŋa. 21 Ɩzɩrayɛl kuóro yówó, a ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ záksɛ, a zɔ́kwɔ́ lalyóórítórkowa, zɔ́krʋ ɓɩ́zeno peri Siiri lalyóóre.
22 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ ná mʋ́ a bʋ́l Ɩzɩrayɛl kuóro rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Duórí naasɛ, ká kɩ́ɛ́lɛ a zɩŋ wɩ́ɩ́ ná ɩ há mɔhɛ̃́ rɩ́ɩ́ a, bee wɩ́ɛ́, wɩ́ɩ́rɛ cɛ́rɛ né tɩɩ mɛ́, Siiri kuóro báá sɩ́ isi a ko yóí.»
Akaabɛ báá dí ballɩ́
23 Siiri kuóro tʋtʋnna bʋ́llʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩzɩrayɛl nɩɛ Wɩɩsɛ ká pallɛ Wɩɩsɛ nɛ́. Ɛ́ nɛ́ tɛ, ɓa dí dóé a nyúú. Amá, á mʋ́ tíé ráŋ ná há mɔhɩ̃́ náŋá a yówó, ɛ́ é, ʋ ká nyaamɩ́, ráá sɩ́ wóllíwó. 24 Mʋ́l né mí báá a nyɛ́: «Túwí kuówɩɛla ná wuu, ká hé dɩ́tɩllɛ́ sɩ́dííre ɓa gɓélé mí. 25 Ká rɩ́ɩ́ tɩɩ já sóójiwa rɩ́wɔ́ a ɓɩkána a kɩ́llɩ́wɔ́ ná fá há mɩ́nɔ́, rɩ́ záksɛ arɩ́ lalyóórítórkowa má á ɓɩkaná a kɩ́llɛ dʋŋdʋ́ʋ̃́ ɓɩɛ ná. Ráá sɩɛ́ mʋ́ ráŋ ná tíé há mɔhɩ̃́ náŋá a yo lal arɩ́ Ɩzɩrayɛl sóójiwa. Ʋ ká pʋmmɩ́, rɩ́ ráá sɩ́ dí dóé ɓa nyúú.» Ɛ́ nɛ́ Bɛnɛhadaadɛ saŋ a tɩ́ŋwɔ́ cáánɛ ná.
26 Bɩna ná nɔ́ŋɔ há tʋ́kɛ́, Bɛnɛhadaadɛ dɩɩsɛ Siiri sóójiwa, ká káŋwɔ́ a mʋ́ Afɛkɛ rɩ́wɔ́ yo lal arɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ. 27 Akaabɛ má dɩɩsɛ Ɩzɩrayɛl sóójiwa ká já ɓɩdííle a pɔ́wɔ́, ɓa mʋ́ rɩ́wɔ́ céŋwó dɩŋdɔma. Ɓa mʋ́ cikí púlli bɛllɛ anɛ bʋnnɛ púlliwiisi, ɓa sɩ́ɛ́ cáásɩ́wɔ́ dɩŋdɔma. Ká Siiri nɩɛ pɩsɛ a sú tɔ́ɔ́ ná. 28 Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ ná bɩr mʋ́ a ná Ɩzɩrayɛl kuóro, a bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: “Siiri nɩɛ há sɛ́ rɩ́ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ ká pallɛ Wɩɩsɛ nɛ́, ká tó ráŋ ná tíé há mɔhɩ̃́ náŋá Wɩɩsɛ, ŋ sɩ́ kɛ́sɩ́wɔ́ sóójikaná ná wuu a héí nɛ́sɛ mɛ́. Ɛ́ nɛ́ rɩ́ɩ́wa sɩɛ́ zɩŋ rɩ́ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.” » 29 Lalyóóre ná ké púlwa, ɓa sɩ́ɛ́ caasɛ náŋá, tápʋ́lɛ balpɛ. Tápʋ́lɛ balpɛ kal ná nɛ́ ɓa sɩɛ́ púl aá yo náŋá, Ɩzɩrayɛl nɩɛ dí dóé, a ɓʋ́ʋ́sɛ Siiri sóójiwa navalla bʋ́ɩ́ zɔlɔ (100 000) tápʋ́l balá. 30 Sóójiwa ná há káánɛ nɛ́ bʋ́ɩ́ mɛrɛ́ arɩ́ balpɛ (27 000), ɓa fá a mʋ́ Afɛkɛ nɩɛ tɔ́ɔ́. Amá zekume ná há kɛrɛ tɔ́ɔ́ ná ɓálɔ́ a tɔ́wɔ́ mɛ́.
Akaabɛ wɩ Siiri kuóro ɓʋ́ɛ́
Bɛnɛhadadɛ é fɔ́ʋ́ a zʋ́ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, a gʋɔrɛ aá féŋsi jɩɩsɛ sɩ́ɛ́rɩ́wa. 31 Ʋ tʋtʋnna bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Zesi, á nɩ́ɔ́ rɩ́ ɓa sɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóre kéŋ susúfɔ́. A sɩ́ pá bɔ́tɔ́kɔŋsa a sú, a pá nɛ́ŋsa cɩ́ɩ́nɛ, a mʋ́ ná Ɩzɩrayɛl kuóro. Rɩɩ gbé, ʋ wɩ́ɩ́ ɓʋ́.»
32 Ɓa pá bɔ́tɔ́kɔŋsa a sú, a pá nɛ́ŋsa cɩ́ɩ́nɛ, a mʋ́ bʋ́l Ɩzɩrayɛl kuóro rí a bʋ́lɛ́: «Ɩ yomó Bɛnɛhadaadɛ sɛ́ rʋ́ʋ́ sʋ́lɩ́, rɩ́ɩ́ sʋ́ʋ́ ɓʋ́.» Akaabɛ sɛ́: «Ʋ haá hiẽ́si rí>> Ʋ káŋ maábinɔ́ŋɔ nɛ́!»
33 Nɩtʋ́mɛ́ ná nóú rʋ́ʋ́ liŋó ŋmɔ́mɔ́, kɩ́kɛlɛ rɩ́ ɓa ná gbel a tɩŋ ɛ́ mɛ́ a bʋ́lɛ́: «Bɛnɛhadaadɛ kɛ́ɩ́ maábinɔ́ŋɔ nɛ́!» Akaabɛ sɛ́: «Ɩ́ mʋ́ a kánʋ́ ko.» Bɛnɛhadaadɛ lʋ́ʋ́ jɩféŋsi sɩɛrʋ a ko Akaabɛ rɩ́, ʋ a ʋ zɩ́nʋ́ lalyóórítórko. 34 Bɛnɛhadaadɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋ sɩ́ pi tɔ́nɛ́ ná ŋ áná há lɛ́ɩ́ áná rɩ́ a pɛ́ɩ́. Ɩ má sɩ́ wólli a sɔ́ báyɛ́ljɩɩsɛ Damaasɛ mɛ́, anɛ ŋ áná há a ɛ́ Samari mí.» Akaabɛ sɛ́: «Ŋ sɩ́ bil nʋtʋmɛ ŋ rɩ́rɩ́ pɛ́kɛ ká tɛ́ɩ́ rɩ́ɩ́ col.» Akaabɛ bil ɛ́ nʋtʋmɛ, ká tɔ́ʋ́ ʋ col.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ vɛ́ Akaabɛ wɩ́'aalɩ́ ná
35 Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ ʋ wɩ́laabʋ́llɔ bʋ́lʋ́ nɔ́ŋɔ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋŋ́ sʋ́lɩ́, ŋmɔ́wɩ́ŋ!» Amá nɔ́ŋɔ ná vɔ́ɔ́. 36 Ɛ́ nɛ́ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ wɩ́laabʋ́llɔ ná bʋ́l nɔ́ŋɔ ná rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ há sɩ́ kɛ́kɩ́ŋ mɛ́ a tenni, kɩ́ŋkána sɩ́ ɓʋ́ɩ́, bee wɩ́ɛ́, ɩ wɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó tɩ́ŋɛ́.» Ʋ cícol, kɩ́ŋkána ɓɩ́ɛ́na cémú a ɓʋ́ʋ́.
37 Dʋŋdʋ́ʋ̃́ wɩ́laabʋ́llɔ ná báá mʋ́ a ná nɔ́ŋɔ a bʋ́lʋ́ má rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋŋ́ sʋ́lɩ́, ŋmɔ́wɩ́ŋ!» Ɛ́ nɛ́ ɛ́ wɩ́laabʋ́llɔ é ŋmɔ́wʋ́, a pɩrɛ. 38 Wɩ́laabʋ́llɔ ná pá gɛnnɛ a tɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ mɛ́ rɩ́wɔ́ sʋ́ʋ́ zɩ́mʋ́, a mʋ́ cɛ́ ŋmɛ́nɔ́ mɛ́, aá dɛllɛ kuóro Akaabɛ. 39 Tɛ́ŋ ná mɛ́ kuóro há kúé aá daarɛ, wɩ́laabʋ́llɔ ná cáásó a bʋ́lɛ́: «Tɛ́ŋ ná mɛ́, ɩ tʋtʋnna há mɩ́ŋ lal ná sɩɛrʋ, ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ nɛ́ nɛrɔ nɔ́ŋɔ má lɛ́ lal ná sɩɛrʋ, a ka báálɔ nɔ́ŋɔ a ko páŋ ká bʋ́lɛ́: “Pɔ́ báálɔ né mí! Rʋʋ fóró, ɩ nɩ́ɩ́ lɔ́ʋ́ sʋʋ rɩ́ɩ́ sʋwɛ, ɛ́ ráá má rɩ́ɩ́ túŋ meéwícááka bʋ́ɩ́toro (3 000)!” 40 Ná, tɛ́ŋ ná mɛ́ sɩɛ́, ɩ tʋtʋnnɔ há cúŋ tʋmɛ́ mɛ́, a gʋɔrɛ aá va, báálɔ ná yʋ́ksɔ́!» Ɩzɩrayɛl kuóro bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ tɩɩ nɛ́ díí tɩɩ sárɩ́ya. Ɩ nɛ́ lá zɔ́krʋ́ a pɛ́ɩ́ tɩɩ.»
41 Ká wɩ́laabʋ́llɔ ná ká gɛrɔ ná fá há tɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ a wúri naasɩ́ balá, kuóro sɩɛ́ zɩŋ rɩ́ wɩ́laabʋ́lla ná nɔ́ŋɔ nɛ́. 42 Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ ná bʋ́l Akaabɛ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó: “Ɩ há pí Bɛnɛhadaadɛ ná ŋ há kené a héí nɛ́sɛ mɛ́, rɩ́ɩ́ ɓʋ́ a ta, ɩ nɛ́ sɩ́ lɔ́ʋ́ sʋʋ a sʋwɛ mʋ́l né mí, ká rɩ́ɩ́ nɩɛ má sʋ́sʋ́ nɩɛ nyúú mí.”»
43 Ɩzɩrayɛl kuóro bɩr mʋ́ jaa, Samari mí, rɩ́ sazɔkɔ́ arɩ́ cɔ́wɩɩlɔ́.