Salomɔŋ sɔ́ʋ́ kuójaa
7
1 Salomɔŋ fa sɔ́ʋ́ tɩɩ kuójaa má. Ʋ pí bɩŋsɛ fí arɩ́ botoro ní a sɔ́ʋ́ wuu tenni. 2 Ʋ la sɩ́ɛ́ a sɔ́ jaa ná ɓa haá yɩ́rɛ “Libaŋ kʋkɔrɔ”. Ʋ gbési ká mɛɛ́tɩr mɛɛ́sɛllɛ arɩ́ fí, jɛ́l má a mɛɛ́tɩr mɛrɛ́ arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́, ká isé má a mɛɛ́tɩr fí arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́. Ɓa fa cɔ́ŋsɛ sɛɛdɩrɛ daliŋe kólli baná nɛ́, sɛɛdɩrɛ dole ná sakwɔ́ daha. 3 Ɓa fa pi sɛɛdɩrɛ dole ní, a sakɛ daliŋe ná mɛ́. Ɓa fa pɩɛrɛ dole mɛɛ́sɛllɛ arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́ nɛ́ ká yo, kólé wuu dole fí arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́. 4 Ʋ hé tókórówa kolli botoro ní jaa ná cɔɔ wuu, ɓa caasɛ náŋá. 5 Jaa ná dánnʋʋsɛ ká botoro, a ka lʋ́lɔŋsɛ banáwa, oro wuu lʋ́lɔŋsɛ bɛllɛ kɩ́llɛ náŋa ná bɛllɛ, a má cɩ́ caasɛ náŋá.6 Ʋ sɔ́ záwara má, ʋ gbési a mɛɛ́tɩr mɛrɛ́ arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́, jɛ́l má a mɛɛ́tɩr fí arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́, a ká daliŋe. Ʋ sɔ́ zíŋzáárú a yóú, ʋ mɩŋ jaa ná ɓa haá yɩ́rɛ “Libaŋ kʋkɔrɔ” sɩ́ɛ́.
7 Salomɔŋ sɔ́ záwara nɔ́ŋɔ má, ʋ kuóɓasa dɩbilí ní. Ráŋ nɛ́ ʋ ké dídí sarɩ́ya. Sɛɛdɩrɛ daasɛ nɛ́, ʋ kaa pɩɛrɛ tɔ́ʋ́ wuu mí, a pɔ́ tíé ká zɩ́ yakɛ dole mí.
8 Kuójaa ná Salomɔŋ tɩɩ fa háá zʋ́ɛ́, mɩŋ sarɩ́yajaa ná ʋ há kéné dídí sarɩ́ya har nɛ́. Ʋ rɩ́ sarɩ́yajaa ná wuu nɩhɩ̃́ náŋá.
Ɛ́ jaa duo tɩɩ nɛ́, ʋ sɔɔ pá Ezipiti kuóro toló ná ʋ há jɛ́ɛ́.
9 Jɩɩsɛ nyáŋ wuu, a pɔ́wɔ́ mʋ́ʋ́la mí ká zɛ́ yakwɔ́ dole mí, arɩ́ wuoljɛlɔ ná, dɔ́wɩ́zeŋsi há wéró, ɓa cɔ́ ɓa mɔ náŋá nɛ́ ɓa kaa sɔ́wɔ́. 10 Dɔ́wɩ́zeŋsi há wéró ní ɓa paa bil jɩɩsɛ ná mʋ́ʋ́la. Dɔ́wʋ́ɔ́ ná náŋa gbési ká mɛɛ́tɩr baná, ká náŋa má a mɛɛ́tɩr bɔmmʋ́ɔ́. 11 Ɓa báá pi dɔ́wɩ́zeŋsi náŋa má ɓa há cɔ́ɛ́ ɓa mɔ náŋá arɩ́ sɛɛdɩrɛ dole, a sakɛ súúri jaa ná mʋ́bilo dɔ́wʋ́ɔ́ mɛ́. 12 Kuójaa ná wuolzeno, ɓa kéŋ dɔ́wʋ́ɔ́ ná ɓa há bɩ́rmɛ́ nɛ́ a sɔ́ʋ́ kɛ́rɛ. Rɩ ɓa nɛ́ sɔ́ dɔ́wʋ́ɔ́ kolli botoro é wuu, ɓa sɩɛ́ pi sɛɛdɩrɛ daasɛ a pɩɛrɛ, anɛ ɛ́ ɓa há sɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná wuolwie arɩ́ záwára ná.
Wɩɩsɛ jaa sɩɛrʋ cɩksɛ wɩ́ɛ́
13 Ɛ́ nɛ́ Salomɔŋ tʋŋ nɩɛ ɓa mʋ́ Tiiri, a yɩ́rɛ báálɔ oro ɓa háá yɩ́rɛ Hɩramɛ, ʋ ko. 14 Ʋ maá fa ká yúhál rɛ́, a lɛ Nɛfɩtalɩ duo nɩɛ sɩɛrʋ. Ʋ áná má fa lɛ Tiiri ní, a fa tʋ́tʋŋ kɔmɔ́ tʋtʋmɛ́. Hɩramɛ fa ɛ̃ kɔmɔ́ tʋtʋmɛ́ wérí, ʋ kéŋ wɩ́zɩmɛ, a ká kɔmɔ aá tʋŋ tʋtʋmɛ́ wuu duo. Ʋ ko a saŋ kɔmɔ́ tʋtʋmɛ́ ná wuu Salomɔŋ há sɛ́ rʋ́ʋ́ tʋŋ.
15 Ʋ kéŋ kɔmɔ́ a cʋɔrɛ nafarsɛ bɛllɛ. Ɓa isé a mɛɛ́tɩr nɛ́mɛ́, ɓa gilégilé má mɛɛ́tɩr balgo. 16 Ʋ báá kéŋ kɔmɔ́ ná nɛ́, a cʋɔrɛ nyútɔ́llɛ bɛllɛ a sákɛ́ nafarsɛ ná nyúú. Ɓa oro wuu isé ká mɛɛ́tɩr bɛllɛ arɩ́ fá. 17 Ʋ cʋɔrɛ bɛŋzɛllɛ a hé, a ɓɩ́ɛ́rɛ nyútɔ́llɛ ná bɛllɛ há sákɛ́ nafarsɛ ná nyúú. Nyútɔlɔ́ wuu, bɛŋzɛllɛ kólli balpɛ. 18 Ʋ báá pi kɔmɔ́, a cʋɔrɛ onni há nɩhɩ̃́ girenadie nɔnɔ, a pɩɛrɛ kólli bɛllɛ, a ɓɩɛrɛ nyútɔ́llɛ ná bɛllɛ há sákɛ́ nafarsɛ ná daha. 19 Nyútɔ́llɛ ná há sákɛ́ záwára nafarsɛ ná mɛ́, ɓa oro wuu nɩhɩ̃́ tufɩɩla nɛ́, ɓa isé a mɛɛ́tɩr bɛllɛ. 20 Bɛŋzɛllɛ ná ɓa há ɛ́ɛ́, a ɓɩɛrɛ nyútɔ́llɛ ná, fa mɩŋ nafarsɛ ná bɛllɛ nyúú ní, oro wuu kénú dɩjɛlɔ. Ká cʋɔrɛ onni há nɩhɩ̃́ girenadie nɔnɔ zɔwɛllɛ, a pɩɛrɛ kil nyútɔ́llɛ́ ná oro wuu dɩjɛlɔ ná. 21 Hɩramɛ pi kɔmɔ́ nafarsɛ ná bɛllɛ, a cɔ́ŋsɛ záwára ná há mɩŋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná dánnʋɔ sáŋsɛ mɛ́ nɛ́. Ʋ ná há mɩŋ nédu, ʋ hóú yɩr Yakɩŋ, ʋ ná má há mɩŋ nɛ́gʋɔ, ʋ hóú yɩr Bʋazɛ. 22 Nafarsɛ ná nyúnni tenné nɩhɩ̃́ tufɩɩla nɛ́. Nyɛ́ nɛ́ ʋ tʋŋ nafarsɛ ná tʋtʋmɛ́ tenni.
23 Ɛ́ nɛ́ Hɩramɛ báá pi kɔmɔ́ a cʋɔrɛ naŋtaŋzeno. Ʋ jɛ́l ká mɛ́ɛ́tɩr bɔmmʋ́ɔ́, a pɔ́ nʋɔ nɔ́ŋɔ ká mʋ́ nɔ́ŋɔ, ʋ lúŋ má a mɛ́ɛ́tɩr bɛllɛ arɩ́ fá. Ʋ gilegile má a mɛ́ɛ́tɩr fí arɩ́ bɔmmʋ́ɔ́. 24 Naŋtaŋzeno ná nʋgiiló mí, ʋ kéŋ kɔmɔ́ cʋɔrɛ onni há nɩhɩ̃́ lóéwa kólli bɛllɛ a ɓarɛ kílú wuu. Mɛ́ɛ́tɩr é wuu daha, lóéwa mɛrɛ́ nɛ́ mɩŋ ráŋ. Ɓa cʋɔrɛ́ rɩ́ nataŋŋa ná tɛ́ŋ cʋɔrɩ́ wuu ká balá. 25 Ʋ kéŋ kɔmɔ́ a cʋɔrɛ nɔɓallɛ fí arɩ́ bɛllɛ, a pi naŋtaŋzeno ná sákwɔ́ nyúú. Nɛsɛ ná botoro sɩ́ɛ́ fá cáásɛ́ wɩɩsɛ dɩpomí nágʋɔ nɛ́, botoro má sɩ́ɛ́ fá caasɛ wɩɩsɛ dɩzʋʋlɩ́, botoro sɩ́ɛ́ caasɛ wɩɩsɛ dɩpomí nédu, ká botoro má sɩ́ɛ́ caasɛ wɩɩsɛ dɩpomí. Ɓa wuu mʋ́bʋʋsɛ fá mɩŋ sɩɛrʋ nɛ́, a caasɛ náŋá ká naŋtaŋŋa ná sákwɔ́ daha. 26 Naŋtaŋzeno ná píŋ ká néní ní, ká ʋ nʋgiiló nɛ nyíŋgbaŋa nʋgiiló, anɛ tufɩɩla. Ʋ sɩɛrʋ nyii ká lítir bʋ́ɩ́ mɛɛ́sɩbaná nɛ́ (80 000).
27 Hɩramɛ báá kéŋ kɔmɔ́, a cʋɔrɛ tórkowa fí. Ɓa oro wuu gbési ká mɛ́ɛ́tɩr bɛllɛ, jɛ́l má a mɛ́ɛ́tɩr bɛllɛ, ká isé a mɛ́ɛ́tɩr balá arɩ́ fá. 28 Ná ɛ́ ʋ há ɔ́wɔ́: Ʋ ɔ́wɔ́ ɓa ka cɔrɛ baná nɛ́, ká hé kɔmɔ́datérkewa, a pi kɔmɔ́ pɛ́rsɛ́ héwó pɛ́ksɛ. 29 Kɔmɔ́pɛrsɛ́ ná mɛ́, ʋ ɓɩ́ɛ́rɩ́wɔ́ a cʋɔrɛ kɩ́ŋkánáwa, nɔɓallɛ arɩ́ onni ná há nɩhɩ̃́ Wɩɩsɛ málkawa. Ɛ́ onni tɩɩ nɛ́ fa mɩŋ nyúúrí kɔmɔ́dátérkewa ná mɛ́.Kɩ́ŋkánáwa ná arɩ́ nɔɓallɛ ná nyúú rí arɩ́ mʋ́bʋɔ wuu rí, ʋ cʋɔrɛ tufɩɩla nɛ́ a ɓɩɛrɛ. 30 Tórkowa ná oro wuu kéŋ kɔmɔ́ naasɛ nɛ́, kɔmɔ́datérkewa tʋ́wɔ́ mɛ́. Kɔmɔ́datérkewa ná kéŋ dɩtʋ́ɛ́ rɛ́, a nɩhɩ̃́ naasɛ, lʋlɔ́ŋsɛ ná baná mɛ́. Dɩtʋ́ɛ́ ná há nɩhɩ̃́ naasɛ, arɩ́ cɔrɛ ná baná wuu ní ʋ cɛ́rɛ a cʋɔrɛ, amá ɓa fá wɩ bɛŋzɛllɛ ná mɛ́ daarɛ́. 31 Tórkowa ná daha rɩ́ fa kéŋ bʋɔ, a a gílégílé, kɔ́ʋ́ isé kɩllɛ cɔrɛ ná baná, a peri mɛɛtɩ́r fá, ʋ lúŋ ká mɛ́ɛ́tɩr fá arɩ́ mʋɔ́ nɛ́, naŋtaŋŋa ná sakʋ́ daha. Ʋ ɓɩ́ɛ́rʋ a kil. Kɔmɔ́pɛrsɛ́ ná fa kéŋ cɔrɛ baná nɛ́, ɓa gílégílé. 32 Naasɛ ná baná mɩŋ tórkowa ná mʋ́bʋʋsɛ mɛ́ nɛ́, ɓa hɔtérkewa naasɛ ná há cɔ́wɔ́ mɛ́ fa ɓarɛ tórkowa ná mɛ́ terké. Naasɛ ná oro wuu jɛ́l ká mɛ́ɛ́tɩr fá arɩ́ mʋɔ́ nɛ́. 33 Naasɛ ná fa nɩhɩ̃́ laltórkowa ɓɩɛ nɛ́. Ɓa kɔmɔ́laksɩwa, ɓa záŋtɛwa, ɓa rɛ́yɔ́ŋwa arɩ́ móyówa wuu ká kɔmɔ́ nɛ́ ʋ pii cʋɔrɩ́wɔ́ a cɔ́ náŋá. 34 Tórkowa ná oro wuu mí, dɩkánɛ́ baná nɛ́ ʋ hé a cɔ́ lʋ́lɔ́ŋsɛ ná baná mɛ́. 35 Tórko ná oro wuu nyúú, ʋ cʋɔrɛ giro ní kil bʋɔ ná, ʋ isé a mʋɔ́ tó mɛ́ɛ́tɩr fá. Ɛ́ omo kéŋ nɛ́sɛ dɩkanɩ́, arɩ́ kɔmɔ́pɛrsɛ́, ɓa wuu cɔ́ tórkowa ná mɛ́. 36 Ʋ cʋɔrɛ onni há nɩhɩ̃́ Wɩɩsɛ málkawa, kɩ́ŋkánáwa arɩ́ habɛ́ tuuni, a hé dɩhɛ̃́ ná wuu há ká dɩyɔ́ɔ́wa a wɩ ɓɩ́ɛ́rɛ́. Ʋ cʋɔrɛ bɛŋzɛllɛ ná há nɩhɩ̃́ tufɩɩla a ɓɩ́ɛ́rʋ́ wuu a kíl. 37 Nyɛ́ nɛ́ Hɩramɛ cʋɔrɛ tórkowa ná fí. Omo íríŋ balá nɛ́, ʋ kaa cʋɔrɩ́wɔ́ wuu. Ɓa wuu cʋɔrɛ́ balá. Ʋ cʋɔrɩ́wɔ́ ɓa wuu nɛ náŋá nɛ́, a mɔ náŋá má.
38 Ʋ báá kéŋ kɔmɔ́ a cʋɔrɛ táásawa fí. Ɓa oro wuu sɩɛrʋ zʋ́ nyii líítir bʋ́ɩ́ rɩ́ zɔwalgo (1 600) ní. Ɓa oro wuu jɛ́l ká mɛ́ɛ́tɩr bɛllɛ nɛ́. Ɓa pa táásawa ná a sakɛ tórkowa ná daha, tórkó wuu táása balá. 39 Ʋ pa tórkowa ná bɔmmʋ́ɔ́ a bil Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná sɩɛrʋ, wɩɩsɛ dɩpomí nédu, ká pi bɔmmʋ́ɔ́ má a bil wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ. Ká pi naŋtazeno ná má bil wɩɩsɛ dɩpomí nédu arɩ́ wɩɩsɛ dɩpomí caasɛ́ gbóko mí.
Kɔmɔ́ cɩksɛ ná wuu dɩɩsɛ
40 Hɩramɛ báá cʋɔrɛ táásawa, pɛ́lwa arɩ́ cɛ́l gbaŋsɛ.
Hɩramɛ tʋŋ tʋtʋmɛ́ ná wuu kuóro Salomɔŋ há sɛ́ rʋ́ʋ́ tʋŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́cʋɔlɩjɩzeno ná mɛ́ a tenni. 41 Onni ná ʋ há cʋɔrɛ nɛ́ nyɛ: Kɔmɔ́ nafarsɛ ná bɛllɛ,
Nyútɔ́llɛ ná bɛllɛ há tɔ́ kɔmɔ́ nafarsɛ ná bɛllɛ nyunni;
bɛŋzɛllɛ ná bɛllɛ ʋ há kené ɓɩɛrɛ nyútɔ́llɛ ná há tɔ́ kɔmɔ́ nafarsɛ ná mɛ́;
42 ɓɩɛ ná zɔwaná (400) ʋ há kéŋ kɔmɔ́ cʋɔrɛ ɓa nɛ girenadie nɔnɔ kólli bɛllɛ, a ɓɩɛrɛ nyútɔ́llɛ ná há tɔ́ kɔmɔ́ nafarsɛ ná mɛ́;
43 tórkowa ná fí arɩ́wɔ́ táásawa má fí;
44 naŋtaŋzeno ná arɩ́ nɔɓallɛ ná fí arɩ́ bɛllɛ nyúú ʋ há sákɛ́;
45 tapʋmmɔ gbaŋsɛ, pɛ́lwa arɩ́ cɛ́l gbaŋsɛ ná.
Onni nyáŋ wuu Hɩramɛ há ɛ́ɛ́ a pá Salomɔŋ, ʋ bil Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́cʋɔlɩjɩzeno ná sɩɛrʋ, kɔmɔ́ nɛ́ ʋ kaa ɔ́wɔ́. 46 Zʋrdɛŋ polo mí ní, Sʋkɔtɛ arɩ́ Sarɩtaŋ pɛ́kɛ, kuóro a ɓa cɔ́ kɔmɔ́ a bɩ́sɛ hé cʋ́bʋɔnnɛ mɛ́ a a ɛ́ onni wuu. 47 Salomɔŋ sɩɛ́ a, ɓa pá ɛ́ ɓɩɛ́ wuu a kaa zʋ́ bil Nyuutɩna Wɩɩsɛ jaa mɛ́. Amá ɓa wɩ wólle zɩ́ŋ kɔmɔ́ ná ɓa há kéné ɔ́wɔ́ píŋ, bee wɩ́ɛ́ ɓa fa kánɔ́ kɩ́ŋkáŋ.
48 Salomɔŋ báá a ɓa ka salmɛ a Nyuutɩna Wɩɩsɛ jaa onni nyáŋ:
Tulaalé koro,
salmɛ táábɩl ná daha ɓa háá sakɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ dɩpɛ́ŋ ná,
49 cáŋdaasɛ ná nyúú ɓa haá sakɛ cáŋsɛ. Bɔmmʋ́ɔ́ sɩɛ́ mɩŋ nédu, bɔmmʋ́ɔ́ má mɩŋ nɛ́gʋɔ. Salmɛ nɛ́ ɓa kaa ɔ́wɔ́ wuu, ɓa mɩŋ Wɩɩsɛ dʋŋɔ dɩmɩnɩ́ ná sɩ́ɛ́,
Salmɛ tufɩɩla, cáŋsɛ arɩ́ cɛwsɛ;
50 gbaŋsɛ rɩ́ siisi rɩ́ cɛ́l gbaŋsɛ rɩ́ nyíŋgbaŋsɛ arɩ́ tulaalé loŋwiisi, salmɛ nɛ́ ɔ́wɔ́ wuu,
Wɩɩsɛ dʋŋɔ dɩmɩnɩ́ ná bonni naasɛ, arɩ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná borzeno naasɛ, salmɛ nɛ́ ɔ́wɔ́ wuu.
51 Tʋtʋmɛ́ ná wuu Salomɔŋ há tʋ́mɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná mɛ́ há ténné, ʋ pá onni ná wuu ʋ áná Davidi fa há píé pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɓa ɔ́ʋ́ tɩ́llɛ́, a kaa zʋʋ bil Nyuutɩna Wɩɩsɛ jɩzeno ná sɩɛrʋ, dɩhɩ̃́ ná ɓa háá bílú cɩ́ksɛ. Onni ná nɛ́ ká salmɛ arɩ́ wárɛ arɩ́ ɓɩɛ náŋa.