Davidi hatɩŋnɛ́ wɩ́bʋlɛ́ Salomɔŋ rɩ́
2
1 Davidi sʋʋ há péré, ʋ bʋ́l wɩ́ɛ́ a pɔ́ʋ́ bio Salomɔŋ. 2 Ʋ sɛ́: «Ŋ tápʋ́l péró, ɛ́ wɩ́ɛ́ tɔ́ɩ́ mʋ́l mɛ́, a ka baŋcɩpɩrɩ́. 3 Tɩŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ rɩ́ táŋa; ɔ́ʋ́ ná wuu ʋ haá jɛɛ́, ká tɩŋʋ́ wɩ́bile, ʋ kíŋse, ʋ ŋmɛ́ŋsɛ arɩ́rʋ́ wɩ́makɛ́, wɩ́ɛ́ ná wuu há mɩŋ Moyizi kíŋse kɛnɔ ná sɩɛrʋ; rɩ ɛ́ a rɩ wɩ́ɩ́ ná wuu ɩ háá bɩɩnɛ́ rɩ́ɩ́ a, cɛ́rɛ wéri a pɛ́ɩ́. 4 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ a rɩ nʋɔ ná ʋ há tɛ́ páŋ sú. Ʋ fa bʋ́lɔ́ páŋ a bʋ́lʋ́ sɩ́ a rɩ́ŋ duo nɩɛ nɛ́ dídí kuorí Ɩzɩrayɛl mɛ́, rɩ́ ɓa nɛ́ sɩ́ ka taŋá, aá tɩ́ŋʋ́ arɩ́wɔ́ sɩɛrʋ arɩ́wɔ́ taŋá wuu.5 Ɩ tɩɩ ɛ̃ wɩ́ɩ́ ná Seruya abio Zʋwabɛ há áŋ mɛ́ rɛ́, ʋ há ɓʋ́ Ɩzɩrayɛl tɩ́náwa lalyoorihɩ́ɛ̃́sɛ ná bɛllɛ, Nɛɛrɛ bio Abɩnɛɛrɛ arɩ́ Yɛtɛrɛ bio Amasa. Tɛŋfɩ́ɛ́l tɛ́ŋ nɛ́ fá, kɔ́ʋ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ anɛ lal há ísé. Mʋ́l né mí, wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu bɩ́rɔ́ aá cɩ́ɩ́nʋ́ tɩɩ nɛ́. 6 Ká zɩmɛ́ mɛ́ a ɔ́ʋ́ ná ɩ háá bɩɩnɛ rʋʋ cɛrɔ ʋ mɛ́, amá sɩ́ lo rʋ́ʋ́ nɩɩnɛ a sʋ́wʋ́ Wɩɩsɛ sʋʋ arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l. 7 Amá, ka Galaadɛ tɩ́náwa báálɔ ná ɓa háá yɩ́rɛ Barizilayi heŋbólwiisi ná wérí, a lo rɩ́wɔ́ dídí ɓɩɛ ɩ gbaŋa sɩɛrʋ. Ɓa nɛ́ fa kóú pɛ́ŋ mɛ́, tɛ́ŋ ná mɛ́ ŋ háá fɛ́ɛ́ rɩ́ŋ yʋ́ksɩ́ máálá Abɩsalɔŋ sɩ́ɛ́ mɛ́. 8 Pɔ́ rɩ́ɩ́ sɩ́ Gera bio Simeyi, há lɛ́ Bahurimi, Bɛŋzamɛ dɩtɩ́llɛ sɩɛrʋ wɩ́ɛ́ sʋ́llʋ́. Ʋ cáásɔ́ bʋrɛ a héŋ mí tápʋl ná ŋ háá mʋ́ Mahanayimi. Amá ŋ bɩrkóé mí, ʋ há kúé cemíŋ Zʋrdɛŋ mɛ́, ŋ ŋmɩ́ɛ́sɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́ a pɔ́ʋ́, rɩ́ŋ wʋ́ʋ́ ɓʋ́. 9 Amá mʋ́l né mí, sʋ́ʋ́ yɔ́ɔ́ tá. Ɩ ká wɩ́zɩ́nnʋ́ rɛ́; ɩ ɛ̃ wɩ́ɩ́ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́ɩ́ ɔ́ʋ́ mɛ́ rɛ́. Ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́ lo rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́ nɛ́, ʋ rɩ́rʋ́ nɩɩnɛ́ ná wuu.»
Davidi sʋ́wɔ́ ká Salomɔŋ lɔ́ʋ́ nyúú mí a dí kuorí
10 Ɛ́ nɛ́ Davidi sʋwɛ a mʋ́ʋ́ ánáwa rɩ́, ɓa húú Zerizalɛmɛ mɛ́, Davidi zʋ́ɔ́ mɛ́. 11 Ʋ fa dí Ɩzɩrayɛl kuorí bɩŋsɛ mɛɛ́sɛllɛ nɛ́. Ʋ ké Ɩbɩrɔŋ mɛ́ bɩŋsɛ balpɛ, Zerizalɛmɛ má mɛ́ bɩŋsɛ mɛrɛ́ rɩ́ fí arɩ́ botoro. 12 Salomɔŋ há lɔ́ʋ́ áná Davidi nyúú mí a dí kuorí, ʋ kuórí fa cáásɔ́ cɩ́ rɛ́ wérí.
Adoniya sʋ́lɔ́ rɩ́wɔ́ pi Abɩsagɛ pɔ́ʋ́ rʋʋ já
13 Kal oro, Hagiti bio Adoniya ísó mʋ́ Salomɔŋ maá Bɛtɩsɩba rɩ́. Ɛ́ nɛ́ Bɛtɩsɩba bɔ́sʋ́ a bʋ́lɛ́: «Ɓa fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́ ɩ kúkóŋ dɩhɩ̃́>>» Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Óó, ʋ fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́.» 14 Ká súúri bʋ́lɛ́: «Ŋ kéŋ wɩ́ɩ́ rɛ́ rɩ́ŋ bʋ́l pɛ́ɩ́.» Ɛ́ nɛ́ Bɛtɩsɩba sɛ́: «Ɩ wuoló aá bʋ́l.» 15 Adoniya sɛ́: «Ɩ ɩ́ɔ̃́ rɩ kuorí ná fa káŋ ker ní. Ɩzɩrayɛl tɩ́náwa wuu faá já rɩ́ŋ nɛ́ ɔ́wɔ́ kuóro. Amá wɩ́ɛ́ nɛ́ bɩ́rsɛ́, kuorí ná bɩr áŋ maábio óŋ, bee wɩ́ɛ́ ɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ cólle ní. 16 Mʋ́l né mí, ŋŋ́ já rɩ́ŋ sʋl wɩ́ɩ́ balá rɛ́ ɩ rɩ́. Ŋŋ́ sʋlɩ́, sɩ́ŋ sʋlɛ́ ná vɛ́.» Ɛ́ nɛ́ Bɛtɩsɩba sɛ́: «Ɩ wuoló aá bʋ́l.» 17 Ɛ́ nɛ́ Adoniya báá sɛ́: «Ŋŋ́ sʋlɩ́, bʋ́l pá kuóro Salomɔŋ rʋ́ʋ́ lo rɩ́ŋ ja Abɩsagɛ há ká toló ná há lɛ Sɩnɛɛmɛ. Ŋ ɩ́ɔ̃́ rʋ́ʋ́ wɩ́ɩ́ nʋɔ́ vɛ́.» 18 Bɛtɩsɩba sɛ́: «Ʋ wéró, ŋ sɩ́ kánɩ́ liŋó ná mʋ́ pá kuóro.»
19 Bɛtɩsɩba isi mʋ́ kuóro Salomɔŋ dɩhɩ̃́ rʋ́ʋ́ bʋ́l Adoniya wɩ́ɩ́ ná. Kuóro isi cémú, a tuwi ɓírmú sɩ́ɛ́, ká isi kénú kuóɓasa nyúú, a a ɓa ka kuóɓasa nɔ́ŋɔ ko pɔ́ʋ́ maá, ʋ má kénú nédú. 20 Bɛtɩsɩba sɛ́: «Ŋ kéŋ wɩ́wíé rí a jɩ́ja rɩ́ɩ́ aa páŋ. Ŋŋ́ sʋlɩ́, pɔ́ rɩ́ɩ́ sɩ́ wɩ́ɩ́ ná vɛ́.» Kuóro sɛ́: «Ŋ maá, bʋ́l wɩ́ɩ́ ná ɩ há kené, ŋ waá vɛ.» 21 Ɛ́ nɛ́ Bɛtɩsɩba sɛ́: «Lo ráá pi Abɩsagɛ há lɛ́ Sɩnɛɛmɛ pɛ́ɩ́ máála Adoniya rʋʋ ja.» 22 Kuóro Salomɔŋ bɔ́sʋ́ maá: «Beé rí tɛ, ɩ jɩ́ja ráá pi Abɩsagɛ há lɛ Sɩnɛɛmɛ pá Adoniya rʋʋ ja>> Rɩ ɛ́ é ní, bʋ́lɩ́ŋ pi kuorí ná má pɔ́ʋ́, beé wɩ́ɛ́ ʋ káŋ máálá nɛ́. La a pɔ́ʋ́, ʋ rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Abɩyataarɛ arɩ́ Seruya bio Zʋwabɛ há cɩ́nʋ́ har.»
23 Ɛ́ nɛ́ kuóro Salomɔŋ ŋmɩ́ɛ́sɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́ a bʋ́lɛ́: «Rɩ́ Wɩɩsɛ bɛ́ŋsɩ́ŋ kɩ́ŋkáŋ, rɩŋ nɛ́ wɩ ɛ́ɛ́ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ Adoniya, a tɩ́ŋ wɩ́ɩ́ né ʋ há sʋ́lɛ́ jɩ́ja wɩ́ɛ́. 24 Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ ŋ dí kuorí ŋ áná Davidi nyúú mí ní, a a ŋ kuorí caasɛ bɛ. Ʋ tá nʋɔ rɩ́ŋ duo nɩɛ nɛ́ sɩ́ dídí kuorí Ɩzɩrayɛl mɛ́. Ŋ ŋmɩ́ɛ́sɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ há wómmó yɩr mɛ́, Adoniya mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ sʋwɛ nɛ́ zaa wuu!» 25 Ɛ́ nɛ́ kuóro Salomɔŋ a Yehoyada bio Benaya mʋ́ ɓʋ́ Adoniya.
Salomɔŋ lɩ́sɛ Abiyataarɛ Zerizalɛmɛ mɛ́
26 Ɛ́ har mɛ́, kuóro bʋ́lɔ́ pá Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Abɩyataarɛ má: «Bɩrɛ mʋ́ɩ́ tɔ́ɔ́, Anatɔtɛ mɛ́. Ʋ fa mɔhɔ̃́ rɩ́ŋ ɓʋ́ɩ́ rɛ́, amá ŋ zaa wɩ́ɩ́ ɓʋ́, a tɩ́ŋɩ́ há cɩ́ɩ́nɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nʋtʋmɛ dáka ná ŋ áná Davidi sɩ́ɛ́, a pɛ́ ná wɩɩla ná má ŋ áná há néé wɩ́ɛ́.» 27 Ɛ́ nɛ́ Salomɔŋ lɩ́sɛ Abɩyataarɛ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa tʋtʋmɛ́ sɩɛrʋ. Ɛ́ ɔ́ɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há bʋ́l wɩ́ɛ́ ná Siilo mí a tɩɩnɛ Eli duo nɩɛ mɛ́ sɩ́sɛ́nyɛ ko a taŋá. b
Salomɔŋ ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ Zʋwabɛ
28 Zʋwabɛ há nɛ́ wɩ́ɩ́ ná há peri Adoniya arɩ́ Abiyataarɛ, ʋ ísó fá mʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ táŋtɛ jaa sɩɛrʋ, a ka koro ná nyɩ́sɛ mɛ́. Beé wɩ́ɛ́, ʋ fá súúri Adoniya mɛ́ nɛ́ rʋʋ dí kuorí, ká fa lɩ Absalɔŋ har. 29 Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋ́l pá kuóro Salomɔŋ, rɩ́ Zʋwabɛ fɔ́ɔ́ mʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ táŋtɛ jaa sɩɛrʋ, a cɛ́ koro ná sáma. Ɛ́ nɛ́ Salomɔŋ bʋ́l pá Yehoyada bio Benaya a bʋ́lɛ́: «Mʋ́ ɓʋ́ʋ́.» 30 Benaya mʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ táŋtɛ jaa sɩɛrʋ a bʋ́l pá Zʋwabɛ: «Kuóro sɩ́ɩ́ ko lɛ, amá Zʋwabɛ sɛ́: «Aɩ́, rɛ́ɛ́ nɛ́ rɩ́ŋ sʋwɛ.» Benaya bɩrɛ mʋ́ bʋ́l wɩ́ɩ́ ná Zʋwabɛ há bʋ́lɛ́ a pá kuóro. 31 Ɛ́ nɛ́ kuóro bʋ́l pá Benaya a bʋ́lɛ́: «Mʋ́ ɔ́ʋ́ há sʋ́ʋ́ ná. Ɓʋ́ʋ́ a púú hu, ɛ́ sɩ́ a rɩ́ zɔkrʋ lɩ́ŋ rɩ́rɩ́ŋ áná duo nɩɛ nyúú mí, nɩɛ ná há wɩ wɩ́ɩ́ zɔ́kɛ́ ká Zʋwabɛ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ yɩr mɛ́. 32 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ pi nɩtáŋáwa ná bɛllɛ há cúcó Zʋwabɛ mɛ́ kɩ́ŋkáŋ, ʋ há ɓʋ́ɛ́ rɩ́ tokówí, ká ŋ áná Davidi fa wɩ ɛ̃, kɩ́ŋ a túmú mí. Ɛ́ nɩɛ nɛ́ ká: Nɛɛrɛ bio Abɩnɛɛrɛ fa há ká Ɩzɩrayɛl jamáŋ lalyoore nɔhɔ̃́ arɩ́ Yetɛɛrɛ bio Amasa má fa há ká Ziida nɩɛ lalyoore nɔhɔ̃́. 33 Rɩ́ nɩɛ ná Zʋwabɛ há ɓʋ́ɛ́ zɔ́krʋ nyɔ́ʋ́ rɩ́rʋ́ duo nɩɛ nyúú mí, a kaá mʋ́ wuu. Ká rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a rɩ́ Davidi rɩ́rʋ́ duo nɩɛ, ʋ jaa nɩɛ arɩ́rʋ́ kuorí cɛ́rɛ wérí, a kaá mʋ́ wuu.
34 Ɛ́ nɛ́ Benaya isi mʋ́ a ɓʋ́ Zʋwabɛ. Ɓa púú hu ʋ tɩɩ tíé mí gɩrbétéke mí. 35 Kuóro a Benaya la Zʋwabɛ nyúú mí, a a lalyoore nɔhɔ̃́, ká a Sadɔkɛ má la Abɩyataarɛ nyúú mí, a a Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ.
Salɔmɔŋ ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ Simeyi
36 Ɛ́ nɛ́ kuóro tʋŋ ɓa yɩ́rɛ Simeyi, ʋ bʋ́l pɔ́ʋ́ a bʋ́lɛ́: «Sɔ jaa Zerizalɛmɛ mɛ́ a ké ráŋ, sɩ́ dɩhɩ̃́ wuu mʋ́. 37 Ŋ sɩɛ́ caasɔ́ bʋ́l pɛ́ɩ́: «Kal ná ɩ há sɩ́ lɛ́ tɔ́ɔ́ ná mɛ́, a daarɛ́ Sediroŋ polo mí, ɩ kal sʋ́wɩ́ nɛ́. Ɩ sʋʋ kɛ́ɩ́ tɩɩ nyúú wɩ́ɩ́.» 38 Simeyi bʋ́l pá kuóro: «Ŋ nyúútɩ́na liŋó wéró. Ŋ é ɩ tʋtʋnnɔ sɩ́ a wɩ́ɩ́ ná wuu ɩ há bʋ́lɛ́.» Simeyi ké Zerizalɛmɛ mɛ́ a dáánɛ wérí. 39 Bɩŋsɛ botoro har mɛ́, Simeyi yósí bɛllɛ lɩ́ɔ́ fá a mʋ́ Gatɛ kuóro Akisi há ká Maaka bio rɩ́. Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋ́l pá Simeyi rʋ́ʋ́ yósí ná mɩŋ Gatɛ mɛ́. 40 Ɛ́ nɛ́ Simeyi isi vɔ́wʋ́ kokúme a mʋ́ Akisi rɩ́ Gatɛ mɛ́, a jɩ́jɔ́ʋ́ yósí ná. Ʋ ná yósí ná, a kɛ́sɩ́wɔ́ kaa bɩrɛ ko Zerizalɛmɛ. 41 Ɓa bʋ́l pá Salomɔŋ, rɩ́ Simeyi lɛ́ Zerizalɛmɛ mɛ́ a mʋ́ Gatɛ ká bɩrɛ ko. 42 Kuóro Salomɔŋ yɩ́rɛ Simeyi, a bɔ́sʋ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋ fa wɩ ɛ́ɛ́ ɩ tá nʋɔ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́, a bʋ́lɩ́ wɩ mɔhɛ̃́ rɩ́ɩ́ lɛ Zerizalɛmɛ mɛ́ a mʋ́ dɩhɩ̃́ wuu>>» Ŋ fa bʋ́lɔ́ pɛ́ɩ́ rɩ́ɩ́ pɔ́, rɩ́ tápʋl ná ɩ há sɩ́ lɩɩ mʋ́ dɩhɩ̃́ oro, rɩ́ɩ́ zɩŋ rɩ́ɩ́ sɩ́ sʋwɛ. Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, ɩ bʋ́lɔ́ páŋ rɩ́ɩ́ sáŋ ɛ́ wɩ́ɩ́ rɛ́, rɩ́ɩ́ sɩ́ tɩ́ŋʋ́. 43 Bee rí sɩɛ́ tɛ, ɩ wɩ nʋɔ ná ɩ há tɛ́ɛ́ pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ arɩ́ wɩ́ɩ́ ná ŋ há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́ tɩ́ŋɛ́>>» 44 Kuóro báá bʋ́l pá Simeyi a bʋ́lɛ́: «Ɩ sɩɛrʋ mɛ́, ɩ ɛ̃ wɩ́bɔma ná wuu ɩ há áŋ áná Davidi mí rí. Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ píí sahaksɩ́ túmí mí. 45 Amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ hé bárka páŋ é kuóro Salomɔŋ, rɩ́ Davidi kuorí ná caasɛ cɛ́rɛ wérí a kaá mʋ́ wuu.»
46 Ɛ́ nɛ́ kuóro a Yehoyada bio Benaya ká Semeyi lɩ́ɩ́ ɓʋ́. Ɛ́ mɛ́ nɛ́ sɩɛ́, Salomɔŋ kuorí ná ɔsɛ cɛ́rɛ wérí.