Kuóre dʋŋdʋ́ʋ̃́ kɛnɔ
Davidi nɩ́ɩ́nɔ́ ɛ́ nɛ́ Adoniya jɩ́já rʋ́ʋ́ la kuórí
1
1 Kuóro Davidi fá bɩnɔ kɩ́ŋkáŋ, a nɩ́ɩ́nɛ. Rɩ ɓa nɛ́ fá pá gɛbaŋsa tɔ́ʋ́ mɛ́ má, waarʋ wʋ́ʋ́ tɛŋ mɩ́ɩ́ lɛ́. 2 Ɛ́ nɛ́ ʋ tʋtʋnna sɩɛ́ bʋ́l pɔ́ʋ́ bʋ́lɛ́: «Nyúútɩna, kuóro, lo ráá ja toopero ná, há wɩ bál ɛ̃, a kaa ko pɛ́ɩ́ rʋ́ʋ́ bíbélí mí. Ʋ sɩ́ pɩ́nɩ́ sáma, a tɔ́ lʋmɔ héí mí.»3 Ɛ́ nɛ́ ɓa bel Ɩzɩrayɛl tíé wuu mí, a jɩ́ja toopero ná há wero, a mʋ́ ná toló oro ɓaá yɩ́rɛ Abɩsagɛ, há mɩŋ tɔ́ɔ́ ná ɓa háá yɩ́rɛ Sɩɩnɛɛmɛ mɛ́. Ɓa kánʋ́ kaa ko pá kuóro Davidi. 4 Toló ná fa wéró kɩ́ŋkáŋ. Ʋ ko a bíbel kuóro mí. Amá ʋ fá wɩ toló ná pɩ́nɛ́.
5-6 Davidi rɩ́ háálɔ Hagiti ní lʋ́l Adoniya. Adoniya máálá nɛ́ fa ká Abɩsalɔŋ. Abɩsalɔŋ há sʋ́wɛ́, Adoniya nɛ́ mʋ́l né mí ká Davidi heŋbólhɔ̃́. Ʋ fa ká haŋpʋ́ɔ́l kɩ́ŋkáŋ. Kal oro, ʋ ísó a nyʋ́kʋ́ tɩɩ mɛ́ a bʋ́lɛ́: «Ŋ é ní sɩ́ la kuorí.» Ɛ́ nɛ́ ʋ isi ja lalyooritórko rɩ́ záksɛ, arɩ́ báála mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ fí há sɩ́ lɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́. Ká Adoniya lʋlɛ́ wuu mí, ʋ áná Davidi kal balá má ha wʋ́ʋ́ nʋɔ mɛ́ bɛ́sɛ́ ná wɩ́ɩ́ wuu mí. 7 Adoniya isi a mʋ́ ná Seruya bio Zʋwabɛ arɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Abɩyataarɛ, ɓa cɩ́nʋ́ har. 8 Amá Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, rɩ́ Yehoyada bio Benaya, rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ, a sɩɛ́ súúri Simeyi rɩ́ Reyi arɩ́ lalyoore ná háá pɔ́ kuóro Davidi mí, ɓa é wɩ Adoniya har cɩ́nɛ́. 9 Ɛ́ nɛ́ Adoniya ɓʋ́ pieŋse, nɔɓallɛ, nɔɓʋɔllɛ há vʋ́ɛ́ a ɔsɛ vʋk Zohelɛtɛ dɔ́wɩ́ ná há lɛ́l Eyiŋrogel. Ɛ́ nɛ́ ʋ yɩ́rʋ́ maábɛlɛ ná wuu há ká kuóbɛlɛ, a súúri Ziida báála ná wuu fa há ká kuóro tʋtʋnna mɛ́. 10 Amá ʋ wɩ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ yɩ́rɛ́, a wɩ Benaya rɩ́ lalyoore ná háá pɔ́ kuóro mí arɩ́rʋ́ maábio Salomɔŋ má yɩ́rɛ.
Nataŋ arɩ́ Bɛtɩsɩba já rɩ́wɔ́ lá kuorí a pá Salomɔŋ
11 Nataŋ há nɩ́ wɩ́ɩ́ ná, ʋ bɔ́sɛ́ Salomɔŋ maá Bɛtɩsɩba a bʋ́lɛ́: «Ɩ wɩ nɩ́ɛ́ rɩ Hagiti bio Adoniya la kuorí a pɔ́ʋ́ tɩɩ, ká, á nyúútɩ́na Davidi wɩ ɛ̃>> 12 Ɛ́ wɩ́ɛ́, lo rɩ́ŋ mákɩ́ wɩ́ɩ́, ɩ há sɩ́ a, a lɛ́ɩ́ rɩ́rɩ́ bio Salomɔŋ wuu mɩɩsɛ. 13 Mʋ́ kuóro Davidi rɩ́ a bɔ́sʋ́ bʋ́lɛ́: “Ŋ nyúútɩ́na, ŋ kuóro, ɩ raá wɩ ŋmɩ́ɛ́sɛ́ páŋ, rɩ́ŋ bio Salomɔŋ nɛ́ sɩ́ lɛ́ɩ́ nyúú mí, a dí kuorí rí>>” Beé rí sɩɛ́ tɛ Adoniya nɛ́ bɩrɛ dí ɛ́ kuórí>>”» 14 Tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ há sɩ́ mɩŋ kuóro dɩhɩ̃́ aá bʋ́l ɛ́ wɩ́ɩ́, ŋ má sɩ́ ko zʋ a bʋ́l ɛ́ wɩ́ɩ́ tɩɩ a pɔ́ʋ́. 15 Ɛ́ nɛ́ Bɛtɩsɩba mʋ́ rʋ́ʋ́ ná kuóro, ʋ dɩpɩ́nɛ. Kuóro Davidi fa nɩ́ɩ́nɔ́ wérí, Abisagɛ há lɛ́ Sunɛɛmɛ nɛ́ faá bélú mí, 16 Bɛtɩsɩba há mʋ́ɛ́, ʋ túwó ɓírmi a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé kuóro Davidi sɩ́ɛ́. Ɛ́ nɛ́ kuóro bɔ́sʋ́ bʋ́lɛ́: «Beé rí ɩ jɩ́ja>>» 17 Ʋ sɛ́: «Ŋ nyúútɩ́na, ɩ ŋmɩ́ɛ́sɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ a páŋ é, ɩ tʋtʋnnɔ, rɩ́ɩ́ bio Salomɔŋ nɛ́ sɩ́ lɛ́ɩ́ nyúú mí a díí kuorí ɩ sʋʋ har mɛ́. 18 Amá mʋ́l né mí, ŋ nɩ́ɔ́ rɩ Adoniya nɩ́ɩ́ dí kuórí, kɛ́ɩ́ wɩ ɛ́ mɛ́ ɛ̃, nyúútɩna, ŋ kuóro. 19 Ʋ dí cana ɓɩzeno, a ɓʋ́ nɔɓallɛ ɓɩkana, pieŋse, nɔɓʋɔllɛ há vʋ́ɛ́ a ɔsɛ vʋk, a yɩ́rɩ́ é kuóro heŋbólwiisi wuu, a súúri Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Abɩyataarɛ mɛ́, arɩ́rɩ́ɩ́ lalyoore nɔhɔ̃́ Zʋwabɛ. Amá ʋ wɩ́ɩ́ bio Salomɔŋ é yɩ́rɛ́. 20 Ŋ nyúútɩ́na, ŋ kuóro, Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ cɔ́ɩ́ mɛ́ nɛ́, rɩ́ɩ́ mákwɔ́ nɛrɔ ná há sɩ́ lɛ́ɩ́ nyúú mí a dí kuórí, ɩ sʋʋ har mɛ́. 21 Rɩ ɛ́ rá, rɩɩ nɛ́ kúó mʋ́ɩ́ ánáwa rɩ́, ɓa sɩ́ bɛ́ŋsɩ́ŋ rɩ́rɩ́ŋ bio Salomɔŋ, nɩbɔma bɛ́ŋsɛ́.»
22 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Bɛtɩsɩba ha háá bʋ́l wɩ́ɛ́ kuóro rɩ́, rɩ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ má kó ráŋ. 23 Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋ́l pá kuóro bʋ́lɛ́: «Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ kó rɛ́.» Ɛ́ nɛ́ Nataŋ mʋ́ kuóro sɩ́ɛ́ a tuwi ɓírmi, a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé, 24 ká bɔsɛ bʋ́lɛ́: «Kuóro, ŋ nyúútɩ́na, ɩ nɛ́ ɓɩ́ɛ́na sɛ́ rɩ́ Adoniya sɩ́ lɛ́ɩ́ nyúú mí, a kéní ɓasa mɛ́ a dí kuorí>> 25 Zaa ʋ túwó ɓʋ́ nɔɓallɛ ɓɩkana, pieŋse rɩ́ nɔɓʋɔllɛ há vʋ́ɛ́ a ɔsɛ vʋk. Ʋ yɩr kuóro bɛlɛ wuu, a yɩ́rɛ lalyoore nɩhɩ́ɛ̃́sɛ arɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Abɩyatarɛ. Tɛ́ŋ né mí, nɩɛ nyáŋ wuu mɩ́nʋ́ dɩhɩ̃́ a dídí ɓɩɛ ká nyʋ́nyɔ, káá kɔ kʋɔllɛ a bʋ́lɛ́: “Wɩɩsɛ sɩ́ a rɩ́ kuóro Adoniya mɩɩsɛ dáánɛ.” 26 Amá ŋ é ɩ tʋtʋnnɔ, arɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, arɩ́ Yehoyada bio Benaya arɩ́rɩ́ɩ́ bio Salomɔŋ nɛ́ ʋ wɩ yɩ́rɛ́. 27 Nyuutɩna, kuóro, ɩ nɛ́ á nyɛ wɩ́ɩ́ ká wɩ bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́ tʋtʋnna rɩ́wɔ́ zɩŋ nɛrɔ ná há sɩ́ lɛ́ɩ́ nyúú mí a kéní ɓasa mɛ́, nyúútɩna, kuóro a dí kuórí>>»
Davidi lɩsɛ Salomɔŋ rʋ́ʋ́ dí kuorí
28 Ɛ́ nɛ́ kuóro Davidi sɛ́: «Ɩ́ yɩ́rɛ Bɛtɩsɩba páŋ.» Ɛ́ nɛ́ ʋ ko zʋ a cɛ́ kuóro sɩ́ɛ́. 29 Kuóro ŋmɩ́ɛ́sɛ a bʋ́lɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ há wómmó yɩr mɛ́, ʋ nɛ́ há lɩ́sɩ́ŋ wɩhálawa wuu mí, 30 wɩ́ɩ́ ná ŋ há tá nʋɔ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl nɩɛ Wɩɩsɛ yɩr mɛ́ a pɛ́ɩ́, ŋ sɩ́ ɔ́ʋ́ zaa. Ɩ bio Salomɔŋ nɛ́ sɩ́ láŋ nyúú mí, a kéníŋ kuóɓasa mɛ́, a dí kuorí.» 31 Ɛ́ nɛ́ Bɛtɩsɩba tuwi ɓírmi, a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé kuóro sɩ́ɛ́ ká bʋ́lɛ́: «Rɩ́ŋ nyúútɩ́na, kuóro Davidi ká mɩgbó.»
32 Kuóro Davidi sɛ́: «Ɩ́ yɩ́rɛ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ arɩ́ Yehoyada bio Benaya rɩ́wɔ́ ko.» Ɓa há kó kuóro sɩ́ɛ́, 33 ʋ bʋ́lɔ́ pɔ́wɔ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ́ kɛ́sɩ́ŋ tʋtʋnna, rɩ́ɩ́wa kánɩ́ŋ bio Salomɔŋ rʋ́ʋ́ zɩ́nɩ́ŋ kokume ká zaka, rɩ́ɩ́wa rɩ́rʋ́ tuwi Gɩhɔŋ nyibulé dɩhɩ̃́. 34 Ráŋ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, arɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ sɩ́ ɔ́ŋsɛ lɩ́sɛnʋʋ hóú nyúú mí, rʋ́ʋ́ dí Ɩzɩrayɛl kuórí. Ɛ́ har mɛ́, rɩɩ́wa mu nyɩ́la, a caasi bʋ́lɛ́: “Rɩ kuóro Salomɔŋ ka mɩgbó!” 35 Ká rɩɩ́wa tɩ́ŋʋ́ mɛ́, a kánʋ́ ko rɛɛ́, rʋ́ʋ́ kéníŋ kuóɓasa mɛ́, a láŋ nyúú mí. Ŋ nɛ́ lɩ́sʋ́, rʋ́ʋ́ dí Ɩzɩrayɛl rɩ́ Ziida tíé wuu kuorí.» 36 Yehoyada bio Benaya bʋ́lɔ́ pá kuóro a bʋ́lɛ́: «Kuóro, ɩ wɩ́bʋ́lɩ́ wéró! Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ tɩɩ nʋɔ wɩ́bʋlɛ́ nɛ́ ɩ laa bʋ́l. 37 Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há cɩ́nɩ́ har wérí ɛ́, rʋ́ʋ́ cɛ́ Salomɔŋ har, a kɩ́llɛ ɛ́, rʋ́ʋ́ kuórí a ɓɩzéní kɩ́llɩ́ ɓɩnɔ́!»
Salomɔŋ dí kuorí
38 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ, rɩ́ Yehoyada bio Benaya arɩ́ Kɩrɛtɛ rɩ́ Peletɛ nɩɛ, ɓa isi tuwi a ká Salomɔŋ zɛ́ Davidi kokúme ká zaka, a kánʋ́ kaa mʋ́ Gɩhɔŋ nyibulé bʋɔ. 39 Ráŋ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, pi lɩ́sɛnʋʋ rɩ́ nyɩ́la ʋ fá há pi Nyuutɩna Wɩɩsɛ táŋtɛ jaa ná sɩɛrʋ, a ɔ́ŋsɛ hé Salomɔŋ nyúú mí. Ɛ́ nɛ́ ɓa mu nyɩ́la, ká nɩɛ ná wuu caasi a bʋ́lɛ́: «Rɩ kuóro Salomɔŋ ká mɩgbó!» 40 Ká nɩɛ ná wuu tɩŋ Salomɔŋ har, a mu mulli ká ɔsɛ jʋɔsɛ, a cicaasi, tíé zízíksi.
Adoniya sabɩ́ɩ́najáŋ gúló
41 Adoniya arɩ́ nɩɛ ná wuu ʋ fa há yɩ́rɛ́ há dí ɓɩɛ, a jʋɔsɛ tenni ní, ká nɛ kʋɔllɛ. Zʋwabɛ há nɛ́ nyɩ́la ná ɓa háá mué, ʋ bɔsɔ́ a bʋ́lɛ́: «Beé duó kʋɔllɛ rɛ́ ɓaá a tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ nyɛ>>» 42 Ʋ fa háá bʋ́l ɛ́, rɩ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Abɩyatarɛ, bio Zonataŋ kúó. Adoniya yɩ́rʋ́ a bʋ́lɛ́: «Ko zʋ, nɩtaŋá tɩɩ, ʋ nɩhɩ̃́ wɩ́wérí rí, ɩ kaa ko.»
43 Zonataŋ bʋ́l pá Adoniya a bʋ́lɛ́: «Wɩ́wérí raá ŋ kaa ko. Á nyúútɩna kuóro Davidi ɔ́ɔ́ Salomɔŋ nɛ́ dí kuorí. 44 Davidi ɔ́ɔ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ rɩ́ Yehoyada bio Benaya rɩ́ Kɩrɛtɛ rɩ́ Pelɛtɛ nɩɛ nɛ́ tɩ́ŋ Salomɔŋ mɛ́ a kánʋ́ zɛ́ kuóro kokúme ká zaka, 45 ká Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ Sadɔkɛ, rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llɔ Nataŋ ɔ́ŋsɛ lɩsɛnʋʋ hóú mí Gɩhɔŋ mɛ́, rʋ́ʋ́ dí kuorí. Ká ɓa zʋ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, nɩɛ jʋɔsɛ a ɩ́'a kʋɔllɛ. Kʋɔllɛ ná ɩ́ háá nɩ́ɛ́ mʋ́l nɛ́ ɛ́. 46 Salomɔŋ ké kuóɓasa daha má tɩɩ. 47 Kuóro tʋtʋnnɩhɩ́ɛ̃́sɛ ná wuu ní kúé bɔ́llɩ́rá nyúútɩ́na kuóro Davidi ká bʋ́lɛ́: “Rɩ́ɩ́ Wɩɩsɛ a rɩ Salomɔŋ yɩr isi a kɩ́llɩ́ ɓɩnɔ́, rʋ́ʋ́ kuorí má súúri a kɩ́llɩ́ ɓɩnɔ́.” Kuóro Davidi má kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú ʋ godo daha 48 a bʋ́lɛ́: “Ŋŋ́ cʋɔlɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ, ʋ zaa há lóé ŋ dunɛrɔ nɔ́ŋɔ láŋ nyúú mí, a dí kuorí ŋ sɩ́ɩ́ nóú.”» 49 Nɩɛ ná wuu Adoniya há yɩ́rɛ́, há nɛ́ wɩ́ɩ́ né, héwíŋ kéŋwó. Ɓa isi giŋ pɩsɛ. 50 Héwíŋ fa caasɔ́ ká Adoniya má tɩɩ, Salomɔŋ wɩ́ɛ́, ʋ isí mʋ́ a gúrki vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro nyɩ́sɛ mɛ́. 51 Ɛ́ nɛ́ nɛrɔ nɔ́ŋɔ bʋ́l pá kuóro Salomɔŋ a bʋ́lɛ́: «Héwíŋ caasɔ́ ká Adoniya rɛ́ ɩ wɩ́ɛ́, ʋ zʋʋ ka vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro nyɩla mɛ́ ká bʋ́lɛ́: “Ɩ́ a rɩ́ Salomɔŋ tá nʋɔ páŋ zaa rʋʋ wɩ́ŋ ɓʋ́ rɩ́ tokówí.” » 52 Salomɔŋ sɛ́: «Rʋʋ wɩ́ɛ́ nɛ́ wéré, ʋ nyúpʋ́na má tɩɩ waá cúrí ɓal tíé; amá rʋʋ nɛ́ kéŋ sabɩŋbɔmɔ, ʋ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ sʋwɛ nɛ́.» 53 Ɛ́ nɛ́ kuóro Salomɔŋ tʋŋ ɓa mʋ́ kánʋ́ koro ná daha a ko. Ʋ ko ɓírmi kuóro Salomɔŋ sɩ́ɛ́. Ɛ́ nɛ́ Salomɔŋ sɛ́: «Isi mʋ́ɩ́ jaa!»