Davidi dɛnnɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ
22
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ há lá Davidi tá, ʋ dɩŋdɔmɔ wuu nɛ́sɛ mɛ́, arɩ́ Sayul má nɛ́sɛ mɛ́, Davidi bʋ́l wɩ́ɛ́ pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ʋ gɔ́kɩ́ né sɩɛrʋ.2 Ʋ sɛ́:
«Nyuutɩna Wɩɩsɛ ká nabʋ́ɩ́ rɛ́ a páŋ, ʋ nɛ́ káŋ dɩyúóli, ʋ nɛ́ káŋ laatáárɔ.
3 Ŋ Wɩɩsɛ ká nabʋ́ɩ́ rɛ́, ŋ mʋ́ aá yúólú mí,
Ʋ nɩhɩ̃́ hɔkɛ́rɛ nɛ́ a kɛ́rɩ́ŋ mɛ́, ʋ nɛ́ ká dóé ná há láŋ aá tá,
Rɩŋ fɔ́ɔ́ aá kɛkɛ bɩbara mɛ́, ŋŋ́ mʋ́ yúólú mí ní.
4 Ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ bɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́! Bee wɩ́ɛ́ rɩŋ ŋmɔ́wɛ́ búŋse hóú mí, ʋʋ́ láŋtá ŋ dɩŋdɔmɔ nɛ́sɛ mɛ́!
5 Sʋʋ poo fa yíkíŋ mʋ́ fɛrɛ,
Sʋʋ dóé há nɩhɩ̃́ nyipoo kúó hé héwíŋ ŋ mɛ́;
6 Lɛlɛtɔ́ɔ́ ŋmɛ́sɛ fa báákɩ́ŋ,
Sʋʋ fííléwa fa tɔ́ŋ mɛ́.
7 Ŋ sazɔkɔ́ sɩɛrʋ, ŋ yɩ́rɔ́ héŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́,
ŋ ŋmɔ́wɛ́ búŋse páŋ Wɩɩsɛ.
Ʋ kenú jɩzeno sɩɛrʋ ká nɩ́ŋ liŋó,
Ŋ búŋse zɩ́nɔ́ zʋ́ʋ́ dɩlla.
8 Ɛ́ nɛ́ tíé fúkli, a cél,
Bána há sakɛ onni ná daha wuu zíkíli
Ʋ cɔ́ɛ́ há wɩ́ɛ́, tíé rɩ́ bána wuu fúkíló.
9 Nyʋɔsɛ tɩ́ŋʋ́ mɩgbele aá lɛ,
ká níŋváá tɩ́ŋʋ́ nʋɔ aá lɛ,
arɩ́ níŋhala há lʋ́mɔ́ wérí.
10 Ʋ kéŋ bána gʋrɛ ká tɩŋ tuwi
a ka dɩŋdɩɛrɛ há zʋ́ náŋá, hóú naa mʋ́l.
11 Ʋ fa zɩ́nɔ́ ké malka piŋó daha nɛ́ ʋ kánʋ́ aá fil,
a tɩŋ poo mí, anɛ oŋfilí kiŋkeru daha ʋ há kéné, a mákʋ́ tɩɩ aá cáánɛ;
12 Ʋ kéŋ bínó tɔ́ʋ́ tɩɩ mɛ́ anɛ taŋtɛ,
a zʋʋ mɩŋ dɩŋdɩɛrɛbísi sɩɛrʋ,
duóbásɛ há kéŋ nyii sɩɛrʋ.
13 Pʋmmɔzeno lɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ ko hé hɔlɔ mɛ́,
ɓa ka níŋ.
14 Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɩŋ bána nyúúrí ká ɓɛ,
Wɩɩsɛ há kɛ onni wuu ɔ́ɔ́ ɓa nʋ́ʋ́ liŋó;
15 Ʋ yóú hɛmɛ a pɩsɩ́ŋ náŋá mɛ́,
a a duóŋ ɓɛ, ɓa wuu fá.
16 Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔ́ɛ́ há wɩ́ɛ́ ʋ ɓɛ ɛ́,
a hiẽsi poo ná tɩ́ŋʋ́ mɩgbele lɛ,
ɓa ɔ́ɔ́ mʋʋ nyii hʋ̃́ʋ̃́sɛ ká tíé nyɩɩsɛ
Dúníé há sakɛ óŋ ná daha má nyɩɩsɛ.
17 Kɔ́ʋ́ tɛ́rʋ́ nɛ́sɛ ʋ lɛ nyúúrí tuwi a kánɩ́ŋ,
Ʋ lɩ́sɩ́ŋ wɩɩla sɩɛrʋ.
18 Ʋ láŋ ŋ dɩŋdɔmɔ ná há dúókó nɛ́sɛ mɛ́ a tá,
a láŋtá ɓa ná há bɛ́rɩ́ŋ, ká ɓa dóé má kɩ́llɩ́ŋ nɛ́sɛ mɛ́.
19 Ɓa fa lɩ́ɔ́ cɩ́nɩ́ŋ mɛ́ ŋ wɩɩla kal,
Amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ kúó sáŋɩ́ŋ mɛ́.
20 Ʋ lɩ́sɩ́ŋ, a a ŋ tɩ́llɩ́ŋ tɩɩ,
Ʋ há cóŋ ní, ʋ láŋtá.
21 Nyuutɩna Wɩɩsɛ tʋ́mɔ́ a páŋ, ŋ́ há ká nɩtaŋá wɩ́ɛ́ nɛ́,
Ʋ tʋ́mɔ́ aá páŋ, ŋ́ nɛ́ŋsa há wɩ tʋtʋ́ŋ bɔ́ŋ tʋ́mɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́.
22 Bee wɩ́ɛ́, ŋ zíl Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́máŋsɛ, Ŋ wɩ sanɛ lɩ́ŋ Wɩɩsɛ har ná.
23 Ʋ wɩ́makɛ́ wuu mɩ́nɩ́ŋ sɩ́ɛ́, ŋ tɩ́tɩŋ,
ŋ wɩ cʋ́rɛ́ káá tɔ́ʋ́ wɩ́makɛ́.
24 Ŋ wɩ wɩ́bɔ́ŋ ɛ́ɛ́ rʋ́ʋ́ bɛ́sɩ́ŋ mɛ́,
Ŋ kéníŋ tɩɩ rɩ́ŋ sɩ́ wɩ́ɩ́ aa zɔ́kʋ́ mɛ́.
25 Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ tʋŋ zilé páŋ, ŋ nɩtaŋŋnɛ́ yɩr mɛ́,
a tʋŋ páŋ, ʋ há néŋ ʋ sɩ́ɛ́ mɛ́ rɩ́ŋ ká nɩtaŋá.
26 Nyuutɩna, ɩ có taŋá arɩ́ nɛ́ŋ ná há ká nɩtaŋá,
Ɩ cɩ́nɔ́ tɩkɛ nɛrɔ ná má há cɩ́nɛ́ tɩ́kɩ́.
27 Ɩ sɩɛrʋ pʋ́mmɔ́ arɩ́ nɛrɔ ná sɩɛrʋ há pʋ́mmɔ́,
Ká nɛrɔ ná sɩɛrʋ há lɔ́rɛ́, ɩ ɩ̃́ há sɩ́ a tɩ́na ɛ́ rɛ́.
28 Ɩ lá nɩɛ ná há múúríwó tɩɩ pɛ́ɩ́ aá tá,
ká gɩɛnɛ nyʋkɩtɩɩna ɓaá ɓallɛ.
29 Óó! Ɩ nɛ́ káŋ pʋ́mmɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ ɛ́ɛ́ ŋ bínó bɩrmɛ pʋ́mmɔ́.
30 Ɩ nɛ́ mɩ́nɩ́ŋ har, ŋ nyɩɩrɛ aá zɩ́nɩ́ŋ dɩŋdɔmɔ rɩ́wɔ́ lalyóórícɩksɛ.
Ɩ nɛ́ mɩ́nɩ́ŋ har ŋ wólli dɩŋdɔma zeŋ ɓérí aá daarɛ.
31 Wɩɩsɛ ŋmɛ́ŋmakɩ́ wéró,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ wɩ gɛ́sʋ́ kené.
Ʋ nɩhɩ̃́ hɔkɛ́rɛ nɛ́, a tɔ́ nɩɛ ná wuu há kúé aá yúólú mí.
32 Áŋ rɛ́ ká Wɩɩsɛ, rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ rá>>
Áŋ rɛ́ ká nabʋ́ɩ́, raá Wɩɩsɛ né rá>>
33 Wɩɩsɛ nɛ́ káŋ dóé dɩhɩ̃́,
A bɩ́rmɩ́ŋ ŋmɛ́nɔ wuu tá páŋ.
34 Ʋ ɔ́ɔ́ ŋ naasɛ dɔ́l fɛ́ɛ́ mɛ́ anɛ wɩɛma naasɛ,
a a ŋ wólli oŋgbóru nyúú zɛ́ aá cɛ́.
35 Ʋ kéníŋ nɛ́ŋsa aá máŋsɛ lal yóé,
A a ŋ vaŋsɛ wólli hɔɔ túó kaa gʋrɛ aá zɛ́.
36 Nyuutɩna, ɩ píí hɔkɛ́rɛ a láŋtá,
Ɩ fáŋ búŋse ŋ bɩrmɛ nɩpíŋí.
37 Ɩ pɛ́ŋ mɛ́ ŋ wólli fɛ́ɛ́ kɩ́ŋkáŋ,
káŋ nabaŋa wɩ sʋ́ɔ́nɛ́.
38 Ŋ kiri púŋ dɩŋdɔma, aá zɔ́kwɔ́;
Rɩŋ púwó, rɩŋ wʋ́ɔ́ ɓʋ́ʋ́sɛ́ tenni, ŋ waá bɩrɛ.
39 Ŋ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́, a kʋ́sɩ́wɔ́ conni,
ɓa báá wɩ́ wúó isi,
Ŋ nʋ́ɔ́sɩ́wɔ́ ɓarɛ tíé arɩ́rɩ́ŋ naa.
40 Ɩ nyʋ́ɔ́sɩ́ŋ ŋ ka dóé aá yo lal,
Ɩ ɔ́ɔ́ ŋ dɩŋdɔma ko mɩ́nɩ́ŋ naasɛ mʋ́l.
41 Ɩ ɔ́ɔ́ ŋ dɩŋdɔma bɩ́rɛ har tɛ́ŋ ká fá,
ŋ ɔ́ɔ́ nɩɛ ná há bɛ́rɩ́ŋ mʋʋnɛ, a báá wɩ wɩ́ɩ́ wúó a.
42 Ɓaá cáási, ká nɛ́ŋ tóó aá láwɔ́ mɛ́;
Ɓaá yɩ́rɛ hé Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́, kɔ́ʋ́ wɩ wɩ́ɩ́ wuu bʋl.
43 Ŋ túkwó ɓa nɛ kuŋkulo,
Ŋ nʋ́ɔ́sɩ́wɔ́, a táákɩ́wɔ́ anɛ ŋmɛ́ŋsɛ daha pɩpɛrɛ́.
44 Ɩ lɩ́sɩ́ŋ ŋ dunɩɛ kapɔsɛwa mɛ́,
Ɩ ɔ́ɔ́ ŋ dí kuorí dukaná nyúú,
Nɩɛ ná ŋ há wʋ́ɔ́ ɛ̃ má kúó mɩ́nɩ́ŋ mʋ́l.
45 Nɩhʋɔra bɛlɛ má káŋ tʋtʋnna nɛ́,
Ŋ nʋɔ wɩ́ɩ́ wɩ tíé ɓal, ká ɓaá sáŋɩ́ŋ sɛ́.
46 Nɩhʋɔra bɛlɛ báá wɩ yɩɛla kené,
Ɓa lɩ́wɔ́ dɩféŋse mɛ́, a cɛ́ aá cél.
47 Nyuutɩna Wɩɩsɛ wómmó!
Rɩ píŋ wuu pá nɛrɔ ná há káŋ nabʋ́ɩ́!
Ɩ́ bɛ Wɩɩsɛ mɛ́, ʋ nɛ́ káŋ nabʋ́ɩ́ rɩ́rɩ́ŋ laatáárɔ.
48 Wɩɩsɛ nɛ́ díŋ tɛŋbuoró aá páŋ,
ká a dukana múúríwó tɩɩ páŋ.
49 Wɩɩsɛ, ɩ nɛ́ láŋ ŋ dɩŋdɔmɔ nɛ́sɛ mɛ́;
Ɩ ɔ́ɔ́ ŋ dí ballɩ́ nɩɛ ná há cɩ́nɩ́ŋ mɛ́ nyúú,
Ɩ láŋtá bɩbára nɛ́sɛ mɛ́.
50 Ɛ́ wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ sɩ́ bɩ́ɩ́ mɛ́ duó wuu sɩɛrʋ,
ŋ sɩ́ yɛ yɩɩla bɩ́ɩ́ yɩr mɛ́.
51 Ʋ nɛ́ lá ballɩ́ aá pá kuóro ná ʋ há bílé,
ʋ mákʋ́ cólle pá nɛrɔ ná ʋ há lɩ́sɛ́,
ʋ mákʋ́ cólle pá Davidi rɩ́rʋ́ dunɩɛ, a kaá mʋ́ wuu.