Davidi lalyóóre yóú dí Abɩsalɔŋ lalyóóre
18
1 Davidi ɔ́ɔ́ ɓa dɩɩsɛ sóójiwa ná wuu há mɩ́nʋ́ har. Ʋ káŋwɔ́ ɓa bʋ́ɩ́ bʋ́ɩ́wa, zɔlɔ zɔlɔwa. A hé nɛ́ŋ bʋ́ɩ́ wuu nyúú, a hé nɛ́ŋ má zɔlɔ wuu nyúú. 2 Ʋ yɩ́rʋ́ sóójihɩ́ɛ̃́sɛ botoro, a ká nɩɛ ná ɓá, ɓa mɔ́ náŋá a héwó har. Ʋ pí náŋa hé Zʋwabɛ har, a pi náŋa hé Seruya bio Abisayi há ká Zʋwabɛ maábio har, ká pi náŋa hé Itayi há lɛ́ Gatɛ har. Ká bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: «Ŋ tɩɩ sɩ́ lɛ ráá wuu mʋ́.» 3 Jamáŋ ná sɛ́: «Aɩ́, ɩ wɩ mɔhɛ̃́ rɩ́ɩ́ tɩŋ lɛ lal dɩhɩ̃́. Rɩ rá é ní rɩ dɩŋdɔmɔ kiri rá fá, ɓa sɩ́ɛ́ tó róŋ. Rɩ ɓa ɓʋ́ʋ́sɩ́rá nɩɛ fá má, ɓa sɩ́ɛ́ to róŋ. Amá ɩ é wɩ́ɛ́ háákɔ́, ɩ dʋŋɔ pérírá nɩɛ bʋ́ɩ́ fí. Ɛ́ wɩ́ɛ́ ʋ yɛ́rɛ́ nɛ́ ká rɩ́ɩ́ káánɛ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, ká tʋŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ ko aá sáŋ rá mɛ́. 4 ɛ́ nɛ́ kuóro sɛ́: «Ŋ sɩ́ a wɩ́ɩ́ ná ɩ́ há có rɩ́ŋ ɔ́ɔ́.» Ká sɩɛ́ mʋ́ cɛ́ tɔ́ɔ́ nʋɔ, ká sóójiwa ná wuu lɛ, zɔlɔ zɔlɔwa, bʋ́ɩ́ bʋ́ɩ́wa, aá col. 5 Kuóro sɩɛ́ tɛ liŋó né pá Zʋwabɛ rɩ́ Abisayi rɩ́ Ɩtayɩ : «Ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́ɛ́, a sɩ́ wɩ́bɔ́ŋ wuu píí a báwíé Abɩsalɔŋ mɛ́.» Jamáŋ wuu nɛ liŋó ná, ʋ há pá lalyoore nyúútɩ́náwa, Abɩsalɔŋ wɩ́ɛ́.
6 Davidi lalyoore ná sɩɛ́ mʋ́ ɓa rɩ́ Abɩsalɔŋ lalyoore yo náŋá, Ɩfɩrayɩŋ kʋkɔrɔ sɩɛrʋ. 7 Ráŋ nɛ́ Davidi nɩɛ ŋmasɛ Abɩsalɔŋ lalyoore, zʋ́kwɔ́ kɩ́ŋkáŋ, a ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ nɩɛ peri bʋ́ɩ́ mɛrɛ́ (20 000). 8 Lal ná jɛrɛ a céŋ tɔ́ɔ́ wuu. Nɩɛ ná há sʋsɛ kʋkɔrɔ sɩɛrʋ, ɓa káŋ kɩ́wɔ́ ná lal há díé ɛ́ kal.
Abɩsalɔŋ sʋ́wɛ́ lal sɩɛrʋ
9 Ɛ́ nɛ́ Abɩsalɔŋ wɩ ɛ̃, ká zɩ́nʋ́ záka ko lɩɩ nyɩɩsɛ Davidi nɩɛ mɛ́. Ʋ a záka de cúri, a kánʋ́ fá mʋ́ zʋ tuuni sɩɛrʋ. Abɩsalɔŋ nyúú fɛrɛ tuzeno oro hilli pɛ́kɛ, ká záka daarɛ col. Kɔ́ʋ́ zíéli ɛ́, bána rɩ́ tíé pɛ́kɛ. 10 Davidi sóóji nɔ́ŋɔ nóú a mʋ́ bʋl pá Zʋwabɛ bʋlɛ́: «Ŋ ná Abɩsalɔŋ rʋʋ fɛrɛ tuuni pɛ́kɛ aá zíéli.» 11 Zʋwabɛ bɔsɛ sóóji ná há kúé bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: «Ɩ há nóú, beé rí ɩ wɩ ŋmɔ́wɛ́ ɓʋ́>> Rɩɩ fa ɓʋ́ɔ́ rɛ́, ŋ fa sɩ́ pɛ́ɩ́ warɛcaaka fí, arɩ́ bɩbavɔ́wɛ́.» 12 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná bʋl Zʋwabɛ rɩ́ bʋlɛ́: «Rɩ wárɛcaaka pérí kíló bʋ́ɩ́ má, rɩ́wɔ́ paa héŋ nɛ́ŋsa mɛ́, ŋ waá sáŋ tɩkɛ kuóro bio mí. Bee wɩ́ɛ́, á wuu ní nʋ́ʋ́ há bʋ́l ɛ́ pɛ́ɩ́ rɩ́ Abisayi rɩ́ Ɩtayɩ, ʋ sɛ́: "Ɩ́ pɔ́ rɩ́wɔ́ sɩ́ wɩ́bɔ́ŋ píí tʋ́ŋ báwíé Abɩsalɔŋ mɛ́." 13 Rɩŋ fa ɓʋ́ʋ́, ká a anɛ ŋ wɩ wɩ́ɩ́ nɩ́ɛ́, kuóro sɩ́ ko nɛ, a zɩŋ rɩ́ nyɩɛrʋ nɛ́ ŋ nyɛ; ká rɩ́ɩ́ má tɩɩ sɩ́ bʋ́l láŋ.» 14 Zʋwabɛ sɛ́: «Rɩŋ cɩ́nɔ́ tɩ́kɩ́ɩ́, ŋŋ́ zɔ́kɩ́ŋ tɛ́ŋ nɛ́.»
Ká dee pa dapési botoro, a kaa mʋ́ ɓásɛ hé Abɩsalɔŋ beŋtú mí; rɩ Abɩsalɔŋ há wómmó a fɛrɛ tuhílli pɛ́kɛ. 15 Ɛ́ nɛ́ Zʋwabɛ sóójiwa fí ná há cɩ́ɩ́nʋ́ lalyóóricɩksɛ tɩ́ŋʋ́ mɛ́, ko kíl Abɩsalɔŋ a kaa tɩ́ɛ́rɛ. 16 Zʋwabɛ sɩ́ rɩ́wɔ́ mu nyɩ́la, a bʋlɛ́ rɩ́wɔ́ tá lal yóé. Davidi sóójiwa ná fa háá kiri Abɩsalɔŋ sóójiwa, sɩɛ́ bɩrɛ ká táwɔ́. 17 Ɓa kóri Absalɔŋ kaa zʋ kʋkɔrɔ a yoo hé butozeno oro sɩɛrʋ, ká pa dɔ́wʋ́ɔ́ tɔ́ʋ́ mɛ́ ɓa isi anɛ yɩl. Ɩzɩrayɛl nɩɛ ná wuu há mɩ́nʋ́ har, oro wuu fɔ́ɔ́ mʋ́ʋ́ jaa.
18 Abɩsalɔŋ hiẽsé mí, ʋ ɔ́ɔ́ ɓa cɔ́ŋsɛ dɔ́wɩ́zeno kuóro polnaa sɩɛrʋ. A púú yɩr pá ɛ́ dɔ́wɩ́zeno ká bʋlɛ́: «Ŋ wɩ bíí kené, rɩ́ŋ yɩr sɩ́ yʋ́ksʋ́.» Arɩ́ zaa wuu, ɓa ha kéŋ ɛ́ dɔ́wɩ́zeno aá yɩ́rɛ Abɩsalɔŋ dɔ́wɩ́ nɛ́.
Davidi nɛ́ Abɩsalɔŋ sʋʋ wɩ́ɛ́
19 Sadɔkɛ bio Ahimaasɛ ko bʋl Zʋwabɛ rɩ́ bʋlɛ́: «Lo rɩ́ŋ ka labáárɛ wéró né mʋ́ bʋl pá kuóro, rʋ́ʋ́ zɩŋ rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ pí taŋá pɔ́ʋ́, a lɔ́ʋ́ tá ʋ dɩŋdɔma nɛ́sɛ mɛ́.» 20 Zʋwabɛ sɛ́: «Ɩ zaa waá mʋ́ bʋl labáárɛ wéró rɩ́ɩ́ pá nɛ́ŋ. Kál oro rí, rɩ́ɩ́ mʋ́ bʋl, zaa é rá, beé wɩ́ɛ́ kuóro bio ní zaa sʋ́wɛ́.» 21 Ká Zʋwabɛ sɩɛ́ bʋl yómó oro há lɛ́ Etiyopi rí bʋlɛ́: «Fá mʋ́ bʋl wɩ́ɩ́ ná ɩ sɩ́ɩ́ há né a pá kuóro.» Yómó ná ɓírmi tíé Zʋwabɛ sɩ́ɛ́, ká isi fá col. 22 Ɛ́ nɛ́ Sadɔkɛ bio Ahimaasɛ ná baa bʋl Zʋwabɛ rɩ́ bʋlɛ́: «Ɛ́ wuu háá ɛ́ɛ́, lo rɩ́ŋ má fá tɩŋ Etiyopi tɩ́náwa báálɔ né har mʋ́.» Zʋwabɛ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: «Ɩ má fɔ́ɔ́ aá mʋ́ rɩ́ɩ́ a beé, ŋ bio>> Labáárɛ ná háá ɔ́sɩ́ raá to ŋ́ né.» 23 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná sɛ́: «Ɛ́ wuu háá ɛ́ɛ́ ŋ sɩ́ fá mʋ́.» Zʋwabɛ sɛ́: «Fá aá col.» Ahimaasɛ lɩɩ tɩŋ Zʋrdɛŋ polo ŋmɛ́nɔ, a fá la yómó ná sɩ́ɛ́ mʋ́.
24 Ɛ́ kal, rɩ Davidi fa lɩ́ɔ́ ké dánnʋɔ mɛ́, wuolwie rɩ́ wuolzeno pɛ́kɛ. Zeŋ ná há cúllí ɛ́ dánnʋɔ mɛ́, síŋtírípɔ́ɔ́rɔ́ fa zɩ́nɔ́ kénú daha aá pɔ́. Ʋ bél sɩ́ɛ́rɩ́, rʋʋ ná báálɔ rʋʋ dʋŋɔ fɔ́ɔ́ aá kó . 25 Síŋtírípɔ́ɔ́rɔ́ cáási a bʋl pá kuóro. Ɛ́nɛ́ kuóro sɛ́: «Rʋʋ dʋŋɔ nɩ́ɩ́ kúé é, labáárɛ wéró ní ʋ kaá ko.» Ká báálɔ ná fá aá peri wuu. 26 Síŋtírípɔ́ɔ́rɔ́ béló rʋʋ báá ná báálɔ nɔ́ŋɔ rʋʋ má báá fɔ́ɔ́ aá ko. Ɛ́ nɛ́ ʋ yɩ́rɛ dánnʋpɔ́ɔ́rɔ́ a bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: «Ná bál oro má rɛ́ báá fɛ́ɛ́ aá ko ʋ dʋŋɔ.» Ɛ́ nɛ́ kuóro sɛ́: «Labáárɛ wéró ní ʋ má baa kaá ko.» 27 Síŋtírípɔ́ɔ́rɔ́ ná sɛ́: «Sɩ́laarɔ ná fɛ́ɛ́ dé nɛ Sadɔkɛ bio Ahimaasɛ nɛ́.» Ɛ́ nɛ́ kuóro sɛ́: «Ɛ́ báálɔ ká nɩtaŋá rɛ́, labáárɛ wérí tɩɩ rɛ́ ʋ kaá ko.» 28 Ahimaasɛ ko peri, a cáási bʋl kuóro rɩ́ bʋlɛ́: «Wɩ́bɔ́ŋ wuu tóó.» Ká tuwi ɓírmi kuóro sɩ́ɛ́, a ka sɩ́ɛ́ cú tíé ká baa bʋlɛ́: «Rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ yɩr la píŋ; nɩɛ ná wuu fa há cɩ́nɩ́ɩ́ mɛ́, ʋ kɛ́sɩ́wɔ́ héí nɛ́sɛ mɛ́!» 29 Ɛ́ nɛ́ kuóro bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: «Bápʋɔsɩ́wie Abɩsalɔŋ tɛŋ fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́>>» Ahimaasɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Zʋwabɛ há kúé aá tʋ́ŋrá ɩ rɩ́ tɛ́ŋ ná mɛ́, rɩ nɩɛ fa dé hé náŋa mɛ́ a kʋ́kɔ kʋɔlɛ; amá ŋ wɩ wɩ́ɩ́ ná há tɛ ɛ̃́.» 30 Kuóro sɛ́: «Tuulɛ, a mʋ́ ké laka rɛ́ɛ́wa.»
Ʋ tuulɛ a mʋ́ cɛ́. 31 Ɛ́ mɛ́ rɩ Etiyopi báálɔ ná má péró. A ko bʋlɛ́: «Kuóro, ŋ nyúútɩ́na, zesi labáárɛ wéró né: Nyuutɩna Wɩɩsɛ pí taŋá pɛ́ɩ́, ʋ zaa lɛ́ɩ́tá ɩ dɩŋdɔma wuu nɛ́sɛ mɛ́.» 32 Kuóro bɔsɛ ɛ́ báálɔ má bʋlɛ́: «Bápʋɔsɩ́wie Absalɔŋ tɛŋ fɩ́ɛ́lɔ́ rɛ́>>» Ɛ́ nɛ́ Etiyopi tɩ́náwa báálɔ sɛ́: «Ŋ nyúútɩ́na, sʋl Wɩɩsɛ, rɩ́ tʋtʋmɩ́ ná há tʋ́ŋ bápʋɔsɩ́wie ná mɛ́, rɩ́ ɛ́ nɛ́ pérí dɩŋdɔmɔ rɩ́ nɩɛ ná wuu há cɩ́nɩ́ɩ́ mɛ́.»