Abɩsalɔŋ bɩ́rɔ́ ko Zerizalɛmɛ
14
1 Zʋwabɛ há ká Seruya bio, kɩ́ɛ́lɔ́ rɩ kuóro beŋtúú bɩ́rɔ́ mɩŋ Abɩsalɔŋ mɛ́ nɛ́. 2 Ɛ́ nɛ́ ʋ tʋŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ mʋ́ Tekua, a yɩrɛ háálɔ oro há kéŋ lɩ́ŋ wérí a pɔ́ʋ́; ɛ́ háálɔ ko, ʋ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: «A anɩ́ɩ́ wi yuó ní, pɛ́ɩ́ yúwíírí gɛnnɛ su, a sɩ́ tulaalé hé, ká sɩɛ́ kánɩ́ɩ́ tɩɩ anɛ háálɔ há wi yuó tápʋl kaná. 3 Ŋ sɩ́ máŋsɛ wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́, rɩ́ kaa mʋ́ kuóro dɩhɩ̃́ a bʋ́lwɔ́ pɔ́ʋ́.» Zʋwabɛ sɩɛ́ máŋsɛ wɩ́ɛ́ ná há mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ kaa mʋ́ bʋl, a pɔ́ʋ́. 4 Tekua tɩ́náwa háálɔ ná mʋ́ kuóro rɩ́; a ɓal pɛ́ a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé kuóro sɩ́ɛ́, ká bʋlɛ́: «Ŋ kuóro, láŋtá!» 5 Kuóro bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: « Béé rí kení>>» Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Ŋ bála nɛ́ sʋ́wɛ́ ká táŋ, ŋ a yúhál. 6 Ŋ fa kéŋ bɛlɛ bɛllɛ; ɓa na náŋá baka mɛ́, ká nɛ́ŋ to ráŋ rʋ́ʋ́ lɔ́wɔ́ tá, ɛ́ nɛ́ nɔ́ŋɔ ŋmɔwɛ nɔ́ŋɔ ɓʋ́. 7 Ɛ́ nɛ́ á duo nɩɛ wuu isi cɩ́nɩ́ŋ mɛ́; ɓa bʋ́lɩ́ŋ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: «Kánɩ́ bio ná há ɓʋ́ʋ́ nɔ́ŋɔ ná ko párá. Á sɩ́ ɓʋ́ʋ́, a túmú máábinɔ́ŋɔ ná kɩŋ. Á sɩ́ ɓʋ́ʋ́, ʋ nɛ́ há tɛ liwe, rʋ́ʋ́ báá sɩ́ mɩ́nʋ́.» Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɓáá ja rɩ́wɔ́ ɓʋ́ŋ bibala há káánɛ a áŋ yɩɛla nɛ́, ká rɩ́ŋ bála yɩr yʋ́ksɛ tíé nyúú rɛ́, rʋ́ʋ́ báá sɩ́ duo má kánʋ́.» 8 Ɛ́ nɛ́ kuóro sɛ́: «Bɩrmʋ́ jáá. Ŋ sɩ́ tá liŋó pá nɩɛ ɩ wɩ́ɛ́.» 9 Háálɔ ná bʋ́l kuóro rɩ́ bʋlɛ́: «Nyúútɩ́na, ŋ kuóro, rʋʋ ká wɩ́ɩ́ má, rʋ́ʋ́ áŋ rɩ́rɩ́ŋ áná jaa nɩɛ nyúú wɩ́ɩ́. Ká sɩ́ɩ́ é Kuóro rɩ́rɩ́ jaa nɩɛ nyúú ɓálʋ́.» 10 Kuóro sɛ́: «Rɩɩ nɛ́ŋ kuó aá wálmɩ́, ɩ kánʋ́ tɩ́na ko páŋ! Ʋ báá wɩ́ɩ́ bɔ́ŋbɔ́ŋ bʋ́lɩ́ ná.»
11 Háálɔ ná baa bɩrɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Kuóro, Fá Nyuutɩna, ɩ Wɩɩsɛ ká sɩ́ lo rɩ́ tɛŋbuóro tɩ́ɩ́na ɓʋ́ŋ bio ná, a túŋ kɩŋ.» Ɛ́ nɛ́ kuóro sɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ wómmó! Ɩ bio nyúpʋ́na balá má tɩɩ wɩ tíé ɓal.»
12 Háálɔ ná báá bʋlɛ́: «Ŋ kuóro, lo rɩ́ŋ baa bʋl wɩ́ɩ́ balá pɛ́ɩ́.» Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Bʋl!» 13 Háálɔ ná sɛ́: «Béé rí ɩ bɩɩnɛ nyɛ caasɛ Wɩɩsɛ nɩɛ>> Ɩ tɩɩ wɩ́bʋlɛ́ nyáŋ yɩr mɛ́, ʋ sɩ́ a wɩ́ɩ́ a cɩ́ɩ́nɩ́, rɩɩ nɛ́ wɩ lóé rɩ Abɩsalɔŋ ná ɩ há kíré tá bɩrko. 14 Á wuu á rá sʋsɛ nɛ́ kal nɔ́ŋɔ, anɛ ɛ́ nyii háá bɩ́sɛ tá tíé, nɛ́ŋ báá wʋ́ɔ́ wo pa ɛ́. Amá Wɩɩsɛ sɩɛ́ wɩ Abɩsalɔŋ sʋʋ nɩ́ɩ́ ja; anɛ ɛ́ ʋ há waá ja rɩ́ nɩkirtáálɛ kɛ́kʋ́ mɛ́. 15 Rɩŋ nɛ́ sɩɛ́ kué bʋl wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu pɛ́ɩ́, nyúútɩ́na, ŋ kuóro, nɩɛ nɛ́ ɛ́ɛ́ héwíŋ kánɩ́ŋ. Ɛ́ nɛ́ ŋ bɩ́ɩ́nɩ́ŋ tɩɩ mɛ́: “Ŋ sɩ́ mʋ́ bʋl pá kuóro; rɩɩ́ gbé, ŋ há sʋ́ʋ́ ná, ʋ sɩ́ tʋ́mʋ́ páŋ. 16 Ʋ sɩ́ saŋ lá rá tá, ŋ rɩ́rɩ́ŋ bio, nɛrɔ ná háá jɔ́ʋ́ a ráá nyɩ́ɩ́kɛ, Wɩɩsɛ nɩɛ púl sɩɛrʋ nɛ́sɛ mɛ́.” 17 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ŋ kuóro, nyɛ ná nɛ́ ŋ bɩɩnɛ : “Wɩ́ɩ́ ná wuu kuóro há sɩ́ bʋl, ɛ́ sɩ́ a rɩ́ŋ sabɩɩna pɛ́ dɩbalá. Bee wɩ́ɛ́ kuóro, ɩ nɩhɛ̃́ Wɩɩsɛ málka nɛ́, ɩ ɛ̃ wérí rɩ́ bɔ́ŋbɔ́ŋ caksɛ lɩ́sɛ.” Rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ pɛ́ɩ́ mɛ́!»
18 Kuóro bʋl háálɔ ná dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: «Ŋŋ́ já rɩ́ŋ bɔ́sɩ́ wɩ́ɩ́ rɛ́, rɩɩ lɩ́sʋ́ sɩ́ɛ́ páŋ ká sɩ́ wɩ́ɩ́ wuu káá féŋsíŋ mí.» Ɛ́ nɛ́ háálɔ ná sɛ́: «Bɔsɛ ɛ́ wɩ́ɩ́ ŋ kuóro.» 19 Ɛ́ nɛ́ kuóro bɔsɛ bʋ́lɛ́: «Zʋwabɛ wɩ́ɩ́ mɛ́ pɛ́ wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu sɩɛrʋ>>» Ɛ́ nɛ́ háálɔ ná sɛ́: «Nyúútɩ́na, ŋ kuóro, ɩ wómmó, taŋá tɩɩ nɛ́! Ɩ tʋtʋnnɔ Zʋwabɛ nɛ́ ɓɩ́ɛ́na bʋ́l wɩ́ɛ́ ná wuu há mɔhɛ̃́ rɩ́ŋ bʋl a páŋ. 20 Ɩ tʋtʋnnɔ Zʋwabɛ háá já rʋ́ʋ́ ka wɩ́ɩ́ ná bɩ́rsɛ nɛ́ tɛ ʋ a ɛ́. Amá ɩ é kéŋ zɩmɛ́ anɛ Wɩɩsɛ málka, a zɩŋ wɩ́ɩ́ wuu tíé nyúú rɛ́.»
21 Ɛ́ nɛ́ kuóro bʋl pá Zʋwabɛ bʋlɛ́: «Ŋ séŋó rɩ́ŋ ɔ́ʋ́ ná ɩ há bɩ́ɩ́nɛ́. Mʋ́ ka bápʋɔsɩ́wie Abɩsalɔŋ kaa bɩrko rɛɛ́wa.» 22 Zʋwabɛ tuwi ɓírmi kuóro sɩ́ɛ́ a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé ká bárkʋ́ a bʋlɛ́: «Mʋ́l néé mí, ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ nyúútɩ́na, ŋ kuóro cóŋ wɩ́ɛ́, beé wɩ́ɛ́ ʋ há séŋé áŋ há sʋ́ʋ́ ná.»
23 Zʋwabɛ isi a mʋ́ Gesuri a ka Abɩsalɔŋ bɩrɛ ko Zerizalɛmɛ. 24 Amá kuóro bʋ́l Abɩsalɔŋ wɩ́ɛ́ a bʋlɛ́: «Rʋʋ kúó, ɩ a rʋʋ mʋ́ jaa térké, ká sɩ́ kó cɩ́nɩ́ŋ sɩ́ɛ́!» Ɛ́ nɛ́ Abɩsalɔŋ ko mɩ́nʋ́ jaa mɛ́, kɔ́ʋ́ sɩ́ɩ́ wɩ kuóro né.
David hóú bio Abɩsalɔŋ suúri
25 Nɛ́ŋ fa to Ɩzɩrayɛl wuu mí ʋ wér há pérí Abɩsalɔŋ; ʋʋ́ va ká nɩɛ bɩ́bɛ́llɛ nɛ́: A pɔ́ʋ́ nacɛ́sɛ mɛ́ ká kaa zɛ́ yákʋ́ nyúú mí, dɩkɔsʋ́ wuu tóú mí. 26 Rʋʋ ní kué ka nyúkuu wuu, rʋ́ʋ́ dúkú, bɩna tenné wuu mí ní ʋʋ́ píérú. Ɓaá pɔ́ʋ́ nyúpʋ́sɛ máŋsɛ: ɓa píŋ kɩ́llɛ kíló bɛllɛ, a cɛ́rɛ kuóro kílówa. 27 Abɩsalɔŋ lʋ́l báála botoro arɩ́ toló. Toló ná yɩr nɛ́ Tamar, a a háwérí kɩ́ŋkáŋ.
28 Abɩsalɔŋ ké Zerizalɛmɛ mɛ́ bɩŋsɛ bɛllɛ, ká wɩ kuóro néé rɩ́rʋ́ sɩ́ɩ́. 29 Kal oro, ʋ tʋ́mɔ́ rɩ́wɔ́ yɩ́rɛ Zʋwabɛ rʋ́ʋ́ ko rʋ́ʋ́ tʋ́mʋ́ kuóro rɩ́, amá Zʋwabɛ vɔ́ɔ́ ʋ wɩ kúé. Ʋ baa tʋŋ rɩ́wɔ́ mʋ́ yɩ́rʋ́ bʋllɛ nyúú mí, amá Zʋwabɛ báá vɔ́ɔ́. 30 Ɛ́ nɛ́ Abɩsalɔŋ sɩɛ́ bʋl pɔ́ʋ́ tʋtʋnna bʋlɛ́: «Ɩ́ ná Zʋwabɛ baka ná há mɩ́nɩ́ŋ baka laka rɛ́; ɔrzɛ nɛ́ ráŋ, ɩ́ mʋ́ tɔkɛ níŋ hé.» Ɛ́ nɛ́ Abɩsalɔŋ tʋtʋnna mʋ́ tɔkɛ níŋ hé baka ná mɛ́. 31 Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́ rɩ Zʋwabɛ ísó, a mʋ́ Abɩsalɔŋ dɩhɩ̃́ a bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: «Béé rí tɛ ɩ tʋtʋnna mʋ́ tɔkɛ níŋ héŋ baka mɛ́>>» 32 Abɩsalɔŋ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: «Ŋ tʋ́mɔ́ rɩ́wɔ́ mʋ́ yɩ́rɩ́ rɩ́ɩ́ ko rɩ́ŋ tʋ́mɩ́ kuóro rɩ́, rɩ́ɩ́ mʋ́ bɔsɛ bʋlɛ́: "Ŋ bɩ́rɔ́ lɛ Gesuri ko rɛ́ beé wɩ́ɛ́>>" Rɩŋ fa ha ké ráŋ nɛ́ cícó". Mʋ́l néé mí sɩɛ́, ŋ có rɩ́ŋ sɩ́ɩ́ ná kuóro; ká rɩŋ nɛ́ zɔ́kɩ́ wɩ́ɩ́ má, rʋ́ʋ́ a rɩ́wɔ́ ɓʋ́ŋ.» 33 Ɛ́ nɛ́ Zʋwabɛ mʋ́ kuóro Davidi rɩ́ a bil ɛ́ nʋbili pɔ́ʋ́; ɛ́ nɛ́ ʋ a ɓa yɩ́rɛ Abɩsalɔŋ ʋ ko; a ɓírmi, a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé ʋ sɩ́ɛ́. Ɛ́ nɛ́ kuóro ka Abɩsalɔŋ kormi.