Amɩnɔŋ rɩ́ Tamarɛ wɩ́ɛ́
13
1 Ɛ́ wɩ́ɛ́ har mɛ́, ná wɩ́ɩ́ ná há kúé: Davidi bio Abɩsalɔŋ, fa kéŋ nátoló oro há wéró kɩ́ŋkáŋ, ʋ yɩr a Tamarɛ; Davidi bio nɔ́ŋɔ má yɩr há ká Amɩnɔŋ, sɩɛ́ cólli ɛ́ toló. 2 Amɩnɔŋ có Tamarɛ a pi aá wɩɩlɛ, ʋ wɩ́ɛ́. Tamarɛ sɩɛ́ fa há wɩ bál wuu ɛ̃ ná, ʋ mɛ́ tɩkɛ́ duókó rí a pá Amɩnɔŋ. 3 Amá, Amɩnɔŋ sɩɛ́ fa kéŋ naŋnɔ́ŋɔ oro, ʋ yɩr nɛ́ Yonadabɛ. Davidi máálá Simeya bio ní; ɛ́ Yonadabɛ sɩɛ́ kéŋ lɩ́ŋ wérí. 4 Yonadabɛ bʋ́lʋ́ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: « Béé rí tɛ, ɩ é kuóro bio, ɩ de susummi kál wuu cɩ́cʋɔ>> Ɩ waá bʋl wɩ́ɩ́ ná há kení páŋ>>» Ɛ́ nɛ́ Amɩnɔŋ bʋl pɔ́ʋ́: «Ŋ máálá Abɩsalɔŋ nátoló Tamarɛ nɛ́ ŋ cólli. » 5 Yonadabɛ mákʋ́ bʋlɛ́: «Zɛ́ pɩ́nɩ́ gódó daha ká a anɛ ɩ́ɩ́ wɩ́ɩ́lʋ́ nɛ́, rɩɩ áná nɛ́ kué rʋ́ʋ́ néí, ɩ bʋ́lʋ́ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: “Ŋ sʋlɩ́, lo rɩ́ŋ nátoló Tamarɛ ko a ɓɩdííli aá páŋ; rʋ́ʋ́ kéníŋ sɩ́ɛ́ a ɓɩdííli, a makɛ rɩ́ŋ nóú ká rʋ́ʋ́ pii kaa ko rɩ́ŋ lɔ́ʋ́ nɛ́sɛ mɛ́.”»6 Amɩnɔŋ sɩɛ́ pɛ́ anʋ́ʋ́ wɩ́ɩ́lʋ́. Kuóro ko rʋ́ʋ́ nóú, ɛ́ nɛ́ Amɩnɔŋ bʋl kuóro rɩ́ bʋlɛ́: « Ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́ ká rɩ́ŋ nátoló Tamarɛ kóŋ sɩ́ɛ́, a a gatówa bɛllɛ, a tɩɩ kaa peri páŋ rɩ́ŋ dí.» 7 Davidi a ɓa mʋ́ Tamarɛ jaa a bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Mʋ́ɩ́ nánʋɔlɔ Amɩnɔŋ jaa a a ɓɩdííli pɔ́ʋ́ rʋ́ʋ́ dí.» 8 Tamarɛ isi mʋ́ʋ́ nánʋɔlɔ Amɩnɔŋ jaa a nóú rʋʋ pɛ́ gódó daha. Ʋ pi míŋ a ŋmʋsɛ, a dúŋsi gatówa bɛllɛ, a pʋ́ʋ́rʋ́ sɩ́ɩ́ mɛ́. 9 A sɩɛ́ kuori gatówa ná cíŋcéle mí, ʋ sɩ́ɩ́ mɛ́ a pɔ́ʋ́. Amá Amɩnɔŋ sʋ́ʋ́ wáá dí. Ká bʋlɛ́: «Ɩ́ a rɩ́ nɩɛ ná wuu há mɩŋ rɛ́ lɛ! Ɛ́ nɛ́ nɩɛ wuu lʋ́ʋ́ jaa mɛ́. 10 Amɩnɔŋ sɩɛ́ bʋl Tamarɛ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: «Pi gatówa nyáŋ zʋ́ŋ dɩpɩ́nɛ, a tɩɩ sɩɛ́ lɩ́sɛ páŋ rɩ́ŋ dí.»
Tamarɛ sɩɛ́ pi gatówa ná ʋ há pʋ́ʋ́rɛ́, a kaa zʋ́ʋ́ nánʋɔlɔ dɩpɩ́nɛ. 11 Tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ há kéŋ gatówa ná tuuperi rʋ́ʋ́ pɔ́ʋ́, ʋ de gbúrkú ní ká bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Ŋ nátoló, ko rá pɛ́.» 12 Tamarɛ sɩɛ́ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: «Aɩ́, ŋ nánʋɔlɔ sɩ́ŋ cikú, bee wɩ́ɛ́ ɓa wɩ ɛ́ a Ɩzɩrayɛl tíé; sɩ́ wɩ́bɔmɔ́ né duo tʋ́mʋ́! 13 Rɩ́ŋ kánɩ́ŋ ɛ́ hɩ̃ɩ̃sɛ mʋ́ nɛ́>> Ká rɩ́ɩ́ má de nɩɛsɛ gɩŋgátɩɩnɔ Ɩzɩrayɛl mɛ́ rɛ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́ ŋŋ́ sʋ́lɩ́, lɩɩ bʋl pá kuóro, ʋ wáá vɛ, ʋ sɩ́ píŋ a pɛ́ɩ́.» 14 Amá Amɩnɔŋ wʋ́ʋ́ nátoló rɩ́ zésé; ʋ kénú arɩ́ dóé, a pɛ́.
15 Ʋ há á ɛ́ ko tenni, ʋ bɛ́rʋ́ nátoló ná kɩ́ŋkáŋ. Ʋ bɛ́rɛ ná kuó kɩ́llɛ cólle ná ʋ fa há kené rɩ́rʋ́. Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋ́lɛ́: « Isi mʋ́ lɛ! » 16 Tamarɛ bʋ́lʋ́ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: «Sɩ́ŋ kírú, bee wɩ́ɛ́ rɩ nɛ́ kíríŋ, ɩ báá á bɔ́ŋbɔ́ŋ nɔ́ŋɔ nɛ́ a kɩ́llʋ́ ná ɩ há lá sɩ́ɛ́ áŋ mɛ́.» Amá Amɩnɔŋ wʋ́ʋ́ rɩ́ zésé. 17 Ʋ yɩ́rɛ biwie nɔ́ŋɔ háá tʋ́mʋ́ mɛ́, a bʋ́lʋ́ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: «Kiri ɓɩnɔ́ né rʋ́ʋ́ lɛ har rɩ́, ká rɩ́ tɔ́ dánʋɔ.» 18 Tʋtʋnnɔ ná kiri Tamarɛ ʋ lɛ, kɔ́ʋ́ tɔ́ dánnʋɔ, a yakɛ.
Tamarɛ fa sú gɛrɔ oro há wéró a ŋméŋsi ní, anɛ ɛ́ kuóro tolé ná há ká toopéré háá sué ní. 19 Tamarɛ sɩɛ́ pa tapʋmmɔ wáásʋ́ nyúú ká kánʋ́ gɛwero ná cɔ́nnɛ. Ʋ pɔ́ʋ́ nɛ́ŋsa cɩ́ɩ́nʋ́ nyúú mí, a búŋsi aá col. 20 Ʋ nánʋɔlɔ Abɩsalɔŋ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: « Ɩ nánʋɔlɔ Amɩnɔŋ kení pɛ́ rí yá>> Mʋ́l néé mí, ŋ nátoló, tɔ́ɩ́ nʋɔ, a sɩ́ wɩ́ɩ́ bʋ́l pá nɛ́ŋ, ɩ nánʋɔlɔ nɛ́; sɩ́ ló rɩ́ ɛ́ wɩ́ɩ́ mɩ́nɩ́ beŋtúú mí kɩ́ŋkáŋ.» Ɛ́ nɛ́ ká Tamar kenú máálá Abɩsalɔŋ jaa mɛ́, anɛ hávɛɛtáálɛ. 21 Kuóro Davidi há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu, ʋ cɔ́ɛ́ ísó kɩ́ŋkáŋ. 22 Abɩsalɔŋ wɩ wɩ́ɩ́ wuu bʋ́lɛ́ Amɩnɔŋ rɩ́; ká taŋa bɛ́rʋ́, beé wɩ́ɛ́ ʋ há ciú nátoló Tamar wɩ́ɛ́.
Abɩsalɔŋ ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ Amɩnɔŋ kɔ́ʋ́ fá
23 Bɩŋsɛ bɛllɛ há dáárɛ́, nɩɛ faá kɛ́ Abɩsalɔŋ pieŋse lɔ́ŋ Bal'hasɔr mɛ́, Ɩfɩrayimi laka, ɛ́ nɛ́ ʋ yɩrɛ kuóbɛlɛ wuu ɓa ko ráŋ. 24 Abɩsalɔŋ mʋ́ɔ́ ná kuóro Davidi a bʋ́lʋ́ dɩhɩ̃́ bʋlɛ́: «Ŋ pieŋse lɔ́ŋ kɛ́ɛ́ cana nɛ́ ɓaá dí. Ɩ rɩ́rɩ́ tʋtʋnna, ɩ́ ko zílíŋ ɛ́ cana dɩhɩ̃́.» 25 Kuóro bʋ́l Abɩsalɔŋ rɩ́ bʋlɛ́: «Aɩ́, ŋ bio, á wuu wáá ko, a makɛ ráá sɩ́ kó a cɩkzéní rɩ́ pɛ́ɩ́.» Abɩsalɔŋ jɛ́nnɛ́ kuóro, amá ʋ vɔ́ɔ́ rʋ́ʋ́ mʋ́; ʋ bárka dʋŋɔ nɛ́ ʋ hé pɔ́ʋ́. 26 Abɩsalɔŋ sɛ́: «Ɩ há sɩ́ɩ́ wáá mʋ́, lo rɩ́ŋ máálá Amɩnɔŋ tɩ́ŋrá mɛ́ mʋ́.» Kuóro bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: «Béé rí tɛ ɩ có rʋ́ʋ́ tɩ́ŋɩ́wa mɛ́ mʋ́ɩ́ dɩhɩ̃́.» 27 Abɩsalɔŋ há cɛ́ kuóro mí pɩ̃ɩ̃, ʋ gúló ká a ʋ bɛlɛ wuu rɩ́ Amɩnɔŋ mʋ́.
28 Abɩsalɔŋ pɔ́ʋ́ tʋtʋnna ŋmɛ́nɔ bʋlɛ́: «Ɩ́ bíbel Amɩnɔŋ mɛ́, rʋʋ nɛ́ nyɔ́ sɩ́ŋ rʋ́ʋ́ sɩɛrʋ ko tɔrɛ, rɩ́ŋ kó bʋ́lɛ́: “Ɩ́ ɓʋ́ Amɩnɔŋ”! Ɩ́ ɓʋ́ʋ́ ká sɩ́ héwíŋ fá, ŋ nɛ́ sɩ́ɩ́wa ɓʋ́. Ɩ́ sɩ́ héwíŋ fá, ɩ́ mákɩ́wa ballɩ́!» 29 Abɩsalɔŋ tʋtʋnna ná sáŋʋ́ nʋɔ, a ɓʋ́ Amɩnɔŋ. Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́, rɩ kuóro bɛlɛ ná wuu ísó zɩ́ŋwɔ́ záksɛ a fá col.
30 Ɓa ha há mɩŋ ŋmɛ́nɔ mɛ́ áá col, labaarɛ mʋ́ɔ́ peri Davidi: « Abɩsalɔŋ ɓʋ́ɩ́ bɛlɛ wuu ní, balá má tɩɩ wɩ káánɛ́. » 31 Ɛ́ nɛ́ Kuóro isi kánʋ́ gɛnnɛ cɔ́nnɛ, ká pɛ́ ʋ rɩ́ tíé mɔ náŋá, ʋ tʋtʋnna má wuu káŋwɔ́ gɛnnɛ cɔ́nnɛ, ká cɛ́ a kílú. 32 Davidi máálá Simeya bio Yonadabɛ, lá wɩ́bʋlɛ a bʋ́lɛ́: « Rɩ́ kuóro sɩ́ bɩ́ɩ́nʋ́ rɩ ɓa ɓʋ́ʋ́sʋ́ bɛlɛ wuu ní, Amɩnɔŋ dʋŋɔ nɛ́ sʋ́wɛ́. Abɩsalɔŋ sɩɛ́ fa bɩ́ɩ́nɛ ɛ́ fól rí, a pɔ́ kal ná Amɩnɔŋ há cikú nátoló Tamar ná mɛ́. 33 Nyúútɩ́na, ŋ kuóro, sɩ́ bɩ́ɩ́nʋ́ rɩɩ bɛlɛ wuu ní sʋ́sɛ́. Aɩ́, Amɩnɔŋ dʋŋɔ nɛ́ sʋ́wɛ́, 34 ká Abɩsalɔŋ fá.»
Báwie ná há pɔ́ síŋtirí aá bel ŋmɛ́nɔ mɛ́, sɩɛ́ ná nɩɛ ɓɩkana rɩ ɓa tɩ́ŋ Horonayimi ŋmɛ́nɔ ná há mɩŋ paalɔ tɩŋa rɩ́ aá ko. 35 Yonadabɛ sɩɛ́ bʋl pá kuóro bʋlɛ́: « Ná kuóro bɛlɛ nɩ́ɩ́ kué nyɛ! Ʋ dé nɛ ɛ́ ŋ há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́ nɛ́.» 36 Yonadabɛ ha wɩ bʋ́lɛ́ tenni, rɩ kuóro bɛlɛ kuó peri. A sɩɛ́ wi a cícáási kɩ́ŋkáŋ. Kuóro rɩ́rʋ́ tʋtʋnna má wuu wi a bɩ́bɩ́sɛ sɩ́mɩɩrʋ.