Nataŋ bʋ́l Davidi há á wɩ́bɔmɔ ná wɩ́ɛ́
12
1 Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ tʋ́mʋ́ wɩ́laabʋllɔ Nataŋ Davidi rɩ́. Ʋ mʋ́ nóú a bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: «Tɔ́ɔ́ oro mí rí báála bɛllɛ mɩŋ, nɔ́ŋɔ a kuór, ká nɔ́ŋɔ a súmmú. 2 Kuóro ná kéŋ pʋzeŋsi rɩ́ pʋwɩɛla ɓɩkana. 3 Summo ná dé wɩ óŋ wuu kené, rɩ́ pewie balá dʋŋɔ ʋ há yɔ́wɛ́ rá. Ʋ mɩnʋ́ rɩ́ ʋ dɩdɩ́ɛ́sɛ. Ʋ rɩ́rʋ́ tɩɩ bɛlɛ wuu hé náŋá aá wa; ʋ rɩ́rʋ́ nɛ́ súké áá dúú ɓɩdííli, a suki áá nyɔ́ʋ́ nɛ́'íl; ʋʋ́ pɩ́nʋ́ laka nɛ́. Pieŋso ná dé nʋ́ʋ́ toló ní. 4 Kal oro, nɩhʋɔrɔ sɩɛ́ ko cɩkɛ kuóro ná dɩhɩ̃́; kuóro ná vɛ rʋ́ʋ́ kánʋ́ pʋkana ná nɔ́ŋɔ ɓʋ́, a a ɓɩdííli pɔ́ʋ́; ká bɩrɛ ka summo pewie ná nɛ́ tɛ, ɓa ɓʋ́ a a ɓɩdííli pɔ́ʋ́ nɩhʋɔrɔ ná.» 5 Davidi há nɛ́ ɛ́, ʋ cɔ́ɛ́ wɛ́ bákuóro ná kɩ́ŋkáŋ, ʋ há tʋ́ŋ ɛ́ ná wɩ́ɛ́; ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pá Nataŋ bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ wómmó, báálɔ ná há tʋ́ŋ nyɛ, ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́! 6 Báálɔ ná há tʋ́ŋ ɛ́, ká wɩ susu fɛ́ɛ́, ʋ sɩ́ ja pieŋso ná náŋa baná, a pá summo ná, ʋ pewie ná ʋ há kené yɩr mɛ́.» 7 Ɛ́ nɛ́ Nataŋ bʋl pá Davidi bʋlɛ́: «Ɩ tɩɩ nɛ́ ká ɛ́ báálɔ! Nyuutɩna Wɩɩsɛ, há ká Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ sɩɛ́ sɛ́: ‹Ŋ é ní lɩ́sɩ́ rɩ́ɩ́ a Ɩzɩrayɛl nɩɛ kuóro. Ŋ nɛ́ lɛ́ɩ́ tá Sayul nɛ́sɛ mɛ́. 8 Ŋ píí nyúútɩ́na Sayul jaa pɛ́ɩ́, a píí nyúútɩ́na háála héí nɛ́sɛ mɛ́, a pi Ɩzɩrayɛl rɩ́ Ziida nɩɛ wuu héí nɛ́sɛ mɛ́. Rʋʋ ɛ́ wɩ́ɩ́ mɔhɛ̃́, ŋ fa ha wo onni súúri aá pɛ́ɩ́ rɛ́! 9 Béé rí sɩɛ́ tɛ, ɩ vɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nʋɔ wɩ́bʋlɛ, ká tʋ́mʋ́ ná há wɩ weri ʋ sɩ́ɛ́ mɛ́>> Ɩ ɔ́ɔ́ ɓa ɓʋ́ Uri, Hititiwa báálɔ, kɛ́ɩ́ kánʋ́ háálɔ laa ja; ɩ nɛ́ ɛ́ɛ́ Amonitiwa ɓʋ́ʋ́. 10 A kaa pɔ́ nyɛ mɛ́, nɩɓʋ́ sii wɩ́ɩ́ jaa mɩ́ɩ́ kɛkɛ, béé wɩ́ɛ́, ɩ wɩ́ŋ zílé, ká la Hititiwa Uri má háálɔ ja. 11 Ɛ́ wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩɛ́ sɛ́: «Ŋ sɩ́ a rɩ́ bɔ́ŋbɔ́ŋ túwí nyúú, ɩ jaa tɩɩ sɩɛrʋ. Ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ kɛ́sɩ́ háála ɩ tɩɩ sɩ́ɛ́ mɛ́, a pɛ́ɩ́ jaa nɛrɔ nɔ́ŋɔ, rʋ́ʋ́ pɩ́ŋwɔ́ wɔhɔ, nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́. 12 Béé wɩ́ɛ́ ɩ há féŋsé rí a, ŋ é já rɩ́ŋ a wɔhɔ nɛ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ mɛ́.»
13 Ɛ́ nɛ́ Davidi bʋl Nataŋ rɩ́ bʋlɛ́: «Ŋ ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rʋ́ʋ́ ká wɩ́bɔ́ŋ rɛ́, ŋ aa caasɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ.» Ɛ́ nɛ́ Nataŋ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ héí wɩ́zɔkɩ́ suúri rí, ɩ báá wáá sʋwɛ. 14 Amá taŋa, ɩ há lɔrɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɔ́ nyɛ, bio ná ʋ há lʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́, ʋ sɩ́ sʋwɛ.» 15 Ɛ́ nɛ́ ká Nataŋ bɩr lɩɩ col jaá.
Batiseba bio ná sʋʋ wɩ́ɛ́
Uri yúháálɔ há lʋl bio ná pá Davidi, Nyuutɩna Wɩɩsɛ pí pʋɔlɩ́ hóú mí, ʋ wɩ́wɩɩlɛ. 16 Davidi sɩɛ́ vɔ́wɛ́ nʋɔ, a cʋɔlɛ Wɩɩsɛ áá pá bio ná. Rʋʋ nɛ́ zʋ́ʋ́ dɩpɩ́nɛ, ʋ́ʋ́ dee pɛ́ tíé ní billi wuu tɔ́ɔ́ pʋl. 17 Ʋ tʋtʋnna nɩhɩ́ɛ̃́sɛ ko sʋ́lʋ́ rʋ́ʋ́ isi tíé, ʋ vɛ; a vɛ rʋ́ʋ́ rɩ́wɔ́ dí ɓɩɛ má tɩɩ. 18 Tápʋlɛ balpɛ kal, bio ná sʋ́wɔ́. Davidi tʋtʋnna ná sɩɛ́ fɩ́fá rɩ́wɔ́ háá bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́ bio ná sʋ́wɔ́. Kaá bʋl náŋá rɩ́ bʋlɛ́: «Bio ná fa háá híẽ́sé má tɩɩ, ká áá bʋ́lʋ́ rɩ́, ʋ wɩ rá zesi, á sɩɛ́ a ɛ́rɛ́ káá bʋ́l pɔ́ʋ́ rɩ bio ná sʋ́wɔ́>> Ʋ sɩ́ bɛ́ŋsʋ́ tɩɩ!» 19 Davidi há néí rɩ ɓa lʋɔrɔ́ áá hṹṹsi wɩ́ɛ́ ɓa pɛ́kɛ, ʋ ɩ́ɔ̃́ rɩ bio ná nɛ́ sʋ́wɛ́. Ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sʋ́ tʋtʋnna ná: «Bio ná sʋ́wɔ́ rɛ́ yá>>» Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: « Oo! Ʋ sʋ́wɔ́ rɛ́.» 20 Ɛ́ nɛ́ Davidi isi tíé, a fó nyii, a hé tulaalé, a bɩ́rsɛ gɛnnɛ. Ká isi mʋ́ zʋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ jaa, a ɓírmi tíé cʋ́ɔ́lʋ́, ká lɩɩ mʋ́ jaa, a a ɓa pɔ́ʋ́ ɓɩdííli ʋ dí. 21 Ʋ tʋtʋnna bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: «Kuóro, béé rí ɩ a nyɛ>> Ɩ bio fa háá híẽ́sé, ɩ faá vɔ́wɛ́ nʋɔ nɛ́ káá wi; mʋ́l néé mí ʋ há sʋ́wɛ́, ɩ sɩɛ́ isi ké aá dí ɓɩdííle!» 22 Davidi sɛ́: «Taŋá rɛ́, ŋ bio fa háá híẽ́sé, ŋ vɔ́wɛ́ nʋɔ káá wí, ŋ sabɩɩna nɛ́ ká: Nɛ́ŋ wɩ wɩ́ɩ́ ɛ̃, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ fáŋ susu, ká lo rɩ́ bio né wa. 23 Nyɛ mɛ́ sɩɛ́ ʋ há sʋ́wɛ́, ŋ báá vɔ́wɛ́ nʋɔ aá ja beé>> Ŋ wuóló a ʋ bɩrɛ áá ko rí>> Ŋ é nɩ́ɩ́ mʋ́ʋ́ rɩ́, ʋ é báá wɩ́ŋ rɩ́ wuo bɩrɛ aá ko.»
Salomɔŋ lʋlɛ́ wɩ́ɛ́
24 Davidi sɩɛ́ bʋ́ɔ́lʋ́ háálɔ Batiseba. Ká ɓa baa pɛ́ náŋá ʋ ka puo, a ko lʋl heŋbóle, Davidi hóú yɩr Salomɔŋ. Nyuutɩna Wɩɩsɛ cólli bio ná, 25 a a ʋ wɩ́laabʋllɔ Nataŋ bʋl ɛ́ pá Davidi. Ɛ́ nɛ́ Nataŋ má pá bio ná yɩr: Yedidiya. Ʋ mʋ́l nɛ́ ká: ‹Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩcólli.›
Davidi yóó dí tɔ́ɔ́ ná ɓa háá yɩ́rɛ Raba
26 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, rɩ Davidi lalyoore sɩ́dííro Zʋwabɛ mʋ́ɔ́ cakɛ Amonitiwa cɛ́, a yoo lɔ́wɔ́ tɔ́zeno Raba. 27 Ká tʋŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ mʋ́ bʋl Davidi mí bʋlɛ́: «Ŋ yóó dí Raba, a lɔ́wɔ́ nyii há mɩ́ŋ zʋ́ɔ́ ná mɛ́. 28 Ɛ́ wɩ́ɛ́, hé lalyoore ná káánɛ náŋá mɛ́, rɩ́ɩ́wa ko góŋ ɛ́ tɔ́ɔ́, a laa pɛ́ɩ́; a makɛ rɩ́ŋ sɩ́ zʋ́ʋ́ la tɔ́ɔ́ ná, rɩ́wɔ́ pi yɩr páŋ.» 29 Ɛ́ nɛ́ Davidi ɓɩɛ́na hé nɩɛ ná náŋá mɛ́, ɓa mʋ́ Raba, a yoo dúú ká laa pɔ́ʋ́. 30 Davidi kéŋ Amɔŋ nɩɛ veno Mɩlkɔmmɛ kuónéŋcú wúrú nyúú mí; salmɛ kuónéŋcú ní, ʋ píŋ fa pérí kilo mɛrɛ́ rɩ́ fí, dɔ́wɩ́wero oro mɩ́nʋ́ mɛ́. Ɓa lɩ́sɛ ɛ́ dɔ́wɩ́wero cɔ́ Davidi kuónéŋcúú mí. Davidi pa ɛ́ tɔ́ɔ́ onni ɓɩkana a kaa lɛ. 31 Ká sɩɛ́ yiki Raba nɩɛ hé tʋtʋ́ŋduoru mí. Ɓa náŋá cíconni tuuni rɩ́ sííwa, náŋa ka píŋgáásɛwa rɩ́ saasɛ aá tʋŋ; ká náŋá má nʋɔsɛ tɛ́ŋ aá lɩ́sɛ wárɛ́wa. Amɔŋ nɩɛ ná wuu Davidi há yóé dí, ʋʋ́ héwó nɩɛ ɛ́ tʋtʋ́ŋduoru mí ní. Ká Davidi rɩ́rʋ́ nɩɛ wuu sɩɛ́ bɩrko Zerizalɛmɛ.