Nataŋ lá Wɩɩsɛ nʋɔ wɩ́ɛ́ bʋl pá Davidi
7
1 Ɛ́ wɩ́ɛ́ har mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ kɛ́rɛ kuóro Davidi mí, a lɔ́ʋ́ tá ʋ dɩŋdɔma ná wuu há kílú nɛ́sɛ mɛ́, kɔ́ʋ́ sɩɛ́ kénú jaa mɛ́ arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l. 2 Ɛ́ nɛ́ kal oro, ʋ bʋl Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Nataŋ rɩ́ bʋlɛ́: «Ná, tuu ná ɓa háá yɩ́rɛ sɛ́dɩrɛ, ʋ daasɛ nɛ́ ɓa paa sɔ́ jaa páŋ, ŋ zʋ́zʋ́, ká Wɩɩsɛ nʋtʋmɛ dáka ná é mɩŋ táŋtɛ sɩɛrʋ.» 3 Ɛ́ nɛ́ Nataŋ bʋl pá kuóro bʋlɛ́: «Wɩ́ɩ́ ná ɩ háá bɩ́ɩ́nɩ́ sɩɛrʋ, mʋ́ ɔ́ʋ́, bee wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɩ́nɩ́ har». 4 Amá ɛ́ kal tɩɩ tɩ́taŋ, Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Nataŋ rɩ́ bʋ́lɛ́: 5 «Mʋ́ bʋl páŋ tʋtʋnnɔ Davidi, a bʋlɩ́ŋ é Nyuutɩna wɩɩsɛ sɛ́: ‹Ɩ nɩ́ɩ́ á rɩ́ɩ́ sɔ jaa páŋ rɩ́ŋ zʋʋ mɩŋ ráŋ>>»» 6 Ŋ há lɩ́sɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ Ezipiti mí a káŋwɔ́ va ko aá lɛ zaa, ŋ wɩ jaa sɩɛrʋ pɩ́nɛ́; amá táŋtɛ nɛ́ káŋ jaa. 7 Ŋ rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu valɛ́ sɩɛrʋ, ŋ lɩ́sɛ kuóre ɓa jɩmʋ́ʋ́la náŋa sɩɛrʋ, ɓa káŋwɔ́ aá va. Ŋ sɩɛ́ ha bɔ́sɩ́wɔ́ oro a bʋlɛ́: ‹Beé rí tɛ́, ɩ́ wɩ sɛ́dɩrɛ daasɛ pɛ́ɛ́ sɔ jaa páŋ>>»› 8 Ɛ́ wɩ́ɛ́, mʋ́ bʋl páŋ tʋtʋnnɔ Davidi, a bʋlɩ́ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ́ onni wuu sɛ́: ‹Ɩ faá nʋɔlɛ pieŋse ní, ŋ ko lɩ́sɩ́ɩ́ ɓa har, a kánɩ́ɩ́ ko pi Ɩzɩrayɛl nɩɛ há káŋ duo, kuorí pɛ́ɩ́. 9 Ŋ fa mɩ́nɩ́ɩ́ har ɩ dɩmʋ́ɔ́ wuu mí; ŋ yóó díí dɩŋdɔmɔ wuu pɛ́ɩ́; ŋ sɩ́ a rɩ́ yɩr lɛ, anɛ dúníé kuóre yɩpiŋe tɩ́náwa. 10 Ŋ sɩ́ bɩrmɛ dɩhɩ̃́ pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ há káŋ duo, a káŋwɔ́ ko bil, rɩ́wɔ́ ké ráŋ, ká sɩ́ wɩ́ɩ́ wuu fá; rɩ́ nɩtɩɛnnɛ báá sʋ́ʋ́ fɩ́fɩ́ɩ́sɛ́ anɛ tésíé mí, 11 anɛ tɛ́ŋ ná mɛ́ ŋ há bíl sarɩ́yadííre, ɓa ka Ɩzɩrayɛl, ŋ duo nɩɛ ké ɛ́. Ŋ lɛ́ɩ́ tá ɩ dɩŋdɔmɔ wuu nɛ́sɛ mɛ́, kɛ́ɩ́ ná tɛŋfɩ́ɛ́l. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ sɩ́ sɔ́ɩ́ jaa pɛ́ɩ́. 12 Rɩɩ tíé nyúú tápʋlɛ nɛ́ césé, rɩ́ɩ́ ko mʋ́ɩ́ ánáwa rɩ́ má, ŋ sɩ́ a rɩ́ɩ́ tɩɩ bilʋlɩ́ dí kuorí, ká rɩ́ŋ a rʋ́ʋ́ kuorí nalure zʋ tíé. 13 Ʋ nɩ́ɩ́ ísí sɔ jaa rɩ́ɩ́ páŋ, ká rɩ́ŋ a rʋ́ʋ́ kuorí sɩ́ kuótokí á. 14 Ŋ tɩɩ sɩ ɔ́ʋ́ áná, ká rʋ́ʋ́ má áŋ bio. Rʋʋ á wɩ́ɩ́ zɔkɛ, ŋ sɩ́ tɩŋ nɩbííne mí tʋ́rʋ́, anɛ bio áná háá tʋ́rʋ́ bio ɛ́. 15 Amá, ŋ wʋ́ʋ́ har lɩ́ɩ́ ná, anɛ ŋ há lɛ́ Sayul har, a kánʋ́ tá dɩhuó ɩ sɩ́ɛ́ mɛ́ ɛ́. 16 Ɩ jaa rɩ́rɩ́ kuorí wuu sɩ́ ka dóé wuu, ɩ kuorí waá tokí.» 17 Wɩɩsɛ há tɩ́ŋ wɩ́náálɛ mɛ́ bʋl wɩ́ɛ́ ná wuu pá Nataŋ, ʋ mʋ́ɔ́ bʋ́lwɔ́ wuu pá Davidi.
Davidi wɩsʋlɔ́
18 Ɛ́ nɛ́ kuóro Davidi isi zʋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ jaa, a kénú sɩ́ɛ́ ká bʋ́lɛ́: «Ŋ ká béé Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, ŋ jaa é mɩŋ nɛ́ɛ́, ɩ cúólíŋ mɔ nyɛ. 19 Kɛ́ɩ́ bel rɩ ɛ́ má ha múúró rí, Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, ɩ sɩ́ɛ́ mɛ́. Ŋ é ɩ tʋtʋnnɔ, ɩ bʋ́lɩ́ŋ cíé jaa nɩɩsɔ má wɩ́ɛ́ fól wuu. Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, kɛ́ɩ́ há a nyɛ́ a páŋ má nɩbíŋ>> 20 Rɩ́ŋ má Davidi baa bʋl beé súúri pɛ́ɩ́, Nyuutɩna ŋ Wɩɩsɛ, ɩ há ɩ̃́ŋ wuu, ɩ tʋtʋnnɔ>> 21 Ɩ sawér rɩ́rɩ́ wɩ́bʋlɛ yɩr mɛ́ nɛ́, ɩ a wɩ́zeŋsi nyáŋ wuu, a máŋsɩ́wɔ́ pá ŋ é, ɩ tʋtʋnnɔ. 22 Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, ɩ zénó fɛ́! Ɩ nɔ́ŋ wuu tóó; a dɩllá nɩɩ mɛ́, wɩɩsɛ nɔ́ŋ wuu tóó, rɩɩ ráá. 23 Duó nɔ́ŋ má wuu tó tíé nyúú rɛ́ɛ́, anɛ Ɩzɩrayɛl. Ɩzɩrayɛl fa mɩŋ Ezipiti mí ní, ɓa kaá bɛ́ŋsɛ; ɩ nɛ́ mʋ́ɔ́ lɔ́ʋ́ tá, Ezipiti nɩɛ rɩ́wɔ́ wɩŋsa wuu nɛ́sɛ mɛ́, rʋ́ʋ́ ɛ́ɩ́ duo; a la yɩr pɔ́ʋ́, a tʋŋ tʋtʋ́ŋgɩrɛ́ rɩ́ wɩ́piŋe pɔ́ʋ́. 24 Ɩ bíl Ɩzɩrayɛl rʋ́ʋ́ ɛ́ɩ́ duo ní wuu. Ká, ɩ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ nɛ́ kɔ́ʋ́ Wɩɩsɛ. 25 Ɛ́ wɩ́ɛ́ sɩɛ́ Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, ɩ há bʋ́l wɩ́ɩ́ ná a mʋ́ tɩ́ɩ́nɩ́ŋ é ɩ tʋtʋnnɔ rɩ́rʋ́ jaa nɩɛ mɛ́, ɔ́ʋ́, lo rɩ́ ɛ́ wɩ́ɩ́ nʋɔ sú. 26 Ɩ yɩr sɩ́ a yɩbɛ́llɛ wuu, ká rɛ́ nɩɛ bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu ní ká Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ.» Pɔ́ rɩ́ŋ é Davidi, ɩ tʋtʋnnɔ jaa sɩ́ tókú. 27 Beé wɩ́ɛ́, ɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ há kɛ onni wuu, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ, ɩ tɩɩ nɛ́ bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́ tʋtʋnnɔ bʋlɛ́: ‹Ŋ sɩ sɔ́ɩ́ jaa pɛ́ɩ́.› Ɛ́ nɛ́ tɛ ŋ naasɛ dúóri, ŋ wóllí sʋ́l nyɛ ná. 28 Nyɛ mɛ́ sɩɛ́ Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, ɩ nɛ́ ká Wɩɩsɛ, ɩ wɩ́bʋlɛ́ ká taŋá nɛ́, kɛ́ɩ́ sɩɛ́ bʋl wér né wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́ tʋtʋnnɔ nyɛ! 29 Ŋ sʋ́lɩ́ rɩ́ɩ́ hé bárka ŋ é ɩ tʋtʋnnɔ jaa nɩɛ wuu nyúú; rʋ́ʋ́ a jaá tɩɩ, ɩ sɩ́ɛ́ mɛ́ wuu. Anɛ ɛ́ ɩ tɩɩ há sɛ́, Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, rɩ́ɩ́ bárka mɩ́nɩ́ŋ jaa mɛ́ wuu.»