3
1 Lal ná dáánɔ́ wérí, Davidi jaa nɩɛ rɩ́ Sayul jaa nɩɛ pɛ́kɛ. Davidi rɩ́rʋ́ nɩɛ dóé ɔ́sɔ́ aá súúri, ká Sayul rɩ́rʋ́ nɩɛ doé coki aá múúri.2 Davidi há mɩŋ Ɩbɩrɔŋ mɛ́, ʋ lʋ́l bɛlɛ. Ʋ háálɔ Ahɩnʋɔmɛ há lɛ Zɩzɩrayɛl, ʋ bio Amɩnɔ nɛ́ kɔ́ʋ́ bihɔ̃́. 3 Kɩlɩyabɛ nɛ́ tʋ́kʋ́ mɛ́. Ʋ maá nɛ́ ká Abigayil, há lɛ Karmɛl Nabal yúháálɔ; botoro nyúú mí bio nɛ́ ká Abɩsalɔŋ. Ʋ máá nɛ́ ká Maaka, Gesuri kuóro Talmayi toló. 4 Baná nyúú mí bio nɛ́ ká Adoniya, ʋ máá nɛ́ ká Hagiti; Bɔmmʋɔ nyúú mí bio nɛ́ ká Sefatiya, ʋ má máá nɛ́ ká Abɩtal. 5 Balgo nyúú mí bio nɛ́ ká Itireyamɛ, Davidi háálɔ Egla bio ní. Ɓa nyáŋ nɛ́ ká Davidi bɛlɛ ná ʋ há lʋ́l Ɩbɩrɔŋ mɛ́.
Abɩnɛr rɩ́ Isibɔsɛtɛ gúl náŋá mɛ́
6 Sayul jaa nɩɛ rɩ́ Davidi jaa nɩɛ lal ná tɛ́ŋ mɛ́, Abɩnɛr ɔ́sɔ́ ná doé Sayul nɩɛ sɩɛrʋ. 7 Sayul sɩ́ɛ́ fa kéŋ háwie oro, ʋ háálɔ dido; Ahɩya toló ní, ʋ yɩr a Risipa. Isibosɛtɛ kal oro sɩɛ́ bɔsɛ Abɩnɛr bʋlɛ́: «Béé rí tɛ ɩ kánɩ́ŋ áná háálɔ dido pɛ́>>» 8 Abɩnɛr há nɛ́ ɛ́, ʋ cɔ́ɛ́ wɩ́ɔ́ kɩ́ŋkáŋ, ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Ŋ nɛ́ ká váá Ziida nɩɛ sɩɛrʋ>> Fól wuu a ko aá lɛ zaa, ŋ tʋ́ŋ taŋá a pɛ́ɩ́ áná Sayul rɩ́rʋ́ aŋbɛlɛ, rɩ́rʋ́ naŋnɔ́ŋsɛ. Ŋ pɔ́ɩ́ má mɛ́, ɩ wɩ Davidi nɛ́sɛ zʋ́ɛ́. Ká ɩ zaa isi aá tʋ́ksɩ́ŋ háálɔ́ né wɩ́ɛ́! 9 Rɩ́ Wɩɩsɛ bɛ́ŋsɩ́ŋ, a baa bɩr bɛ́ŋsɩ́ŋ súúri, rɩŋ é ní wɩ nʋɔ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há tɛ́, a pá Davidi har cɩ́nɛ́. 10 Béé wɩ́ɛ́ ʋ tá nʋɔ a bʋlʋ́ sɩ lɩ́sɛ kuorí Sayul jaa mɛ́, a pá Davidi, rʋ́ʋ́ dí kuorí Ɩzɩrayɛl rɩ́ Ziida wuu nyúú, a pɔ́ Daŋ há mɩŋ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋ́ɔ́ mɛ́ ká mʋ́ lɛ Berseba há mɩŋ wɩɩsɛ dɩpomí néduu mí.» 11 Isibosɛtɛ báá wɩ wóllé bʋl wɩ́ɩ́ balá má tɩɩ Abɩnɛr rɩ́, ʋ héwíŋ há kénú wɩ́ɛ́.
Abɩnɛr mʋɔ́ cɔ́ Davidi mɛ́
12 Abɩnɛr tʋ́ŋ nɩɛ Davidi rɩ́, rɩ́wɔ́ mʋ́ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: « Áŋ tɛ tɔ́ɔ́>>» Á vʋʋrɛ tʋŋ nʋɔ mɛ́, ká rɩ́ŋ pɛ́ɩ́ mɛ́ a la Ɩzɩrayɛl wuu pɛ́ɩ́. 13 Ɛ́ nɛ́ Davidi sɛ́: «Ʋ wéró, ŋ sáŋɔ́ rá ka nʋtʋmɛ. Ŋ táŋa sʋl wɩ́ɩ́ balá dʋŋɔ rɛ́ ɩ rɩ́: «Rɩɩ́ kó, ɩ pɛ́ɛ́ kánɩ́ŋ háálɔ, Sayul tolo Mikal kaa ko. Rɩ ɛ́ rá, ɩ sɩ́ŋ sɩ́ɛ́ kó.» 14 Ɛ́ nɛ́ Davidi tʋŋ nɩɛ rɩ́wɔ́ mʋ́ bʋl Sayul bio Isibosɛtɛ rɩ́ bʋlɛ: «Píŋ háálɔ Mikal tɛ rɩ́wɔ́ kaa ko páŋ; Filisiti nɩɛ pɛŋkɛnnɛ zɔlɔ nɛ́ ŋ kaa mʋ́ jɔ́ʋ́. 15 Ɛ́ nɛ́ Isibosɛtɛ tʋŋ nɩɛ, ɓa mʋ́ lɩ́sɛ Mikal ʋ bála Pasɩɛl, há ká Layisi bio jaa mɛ́ a kaa ko. 16 Ká ʋ bálá sɩɛ́ tɩ́ŋʋ́ mɛ́, a wi wuu ko peri Bahurimi. Ɛ́ nɛ́ Abɩnɛr bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: « Kaa bɩrɛ mʋ́ɩ́ jaa! » Ɛ́ nɛ́ Pasɩɛl bɩrɛ col.
17 Abɩnɛr rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩhɩ̃́ɛ́sɛ céŋ náŋá; ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: « Fól wuu ní, ɩ́ jɩ́ja rɩ́ Davidi ɛ́ɩ́wa kuóro. 18 Mʋ́l néé mí, ɩ́ sɩɛ́ a wɩ́ɩ́; béé wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Davidi wɩ́ɛ́, a bʋlʋ́ sɩ́ tɩ́ŋʋ́ mɛ́, a lɔ́ʋ́ duo nɩɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ tá, Filisiti nɩɛ rɩ́rʋ́ dɩŋdɔma náŋa wuu nɛ́sɛ mɛ́. 19 Abɩnɛr bʋ́l ɛ́ nɛ́ pá Bɛŋzamɛŋ duo nɩɛ má, ɓa saŋ ɛ́; kɔ́ʋ́ mʋ́ Ɩbɩrɔŋ, Davidi rɩ́, a bʋl wɩ́ɛ́ ná wuu Ɩzɩrayɛl nɩɛ ná náŋa rɩ́ Bɛŋzamɛŋ duo nɩɛ há sáŋɛ́ rɩ́wɔ́ a. 20 Báála mɛrɛ́ nɛ́ tɩ́ŋ Abɩnɛr mɛ́ ɓa mʋ́ Davidi dɩhɩ̃́ Ɩbɩrɔŋ mɛ́; ɛ́ nɛ́ Davidi a cana ɓɩdííle pá Abɩnɛr rɩ́ nɩɛ ná há tɩ́ŋʋ́ mɛ́ ko. 21 Cana há ténné, Abɩnɛr bʋ́l Davidi rɩ́ bʋlɛ́: « Ŋ sɩ́ isi mʋ́ yɩ́rɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu hé náŋá mɛ́ ɩ sɩ́ɛ́, nyúútɩ́na ŋ kuóro; rɩ́wɔ́ ko tá nʋɔ pɛ́ɩ́, ká rɩ́ wólli dí tɔ́ɔ́ ná wuu kuorí, ɛ́ ná ɩ háá jɛ́ɩ́.» Davidi pá Abɩnɛr ŋmɛ́nɔ ʋ col arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.
Zʋwabɛ cɔ́kɛ Abɩnɛr ɓʋ́
22 Mʋ́ɔ́ɔ́ rɩ Zʋwabɛ rɩ́ Davidi lalyoore ní lɛ́ lal dɩyoé bɩrko, arɩ́ cɩksɛ ɓɩkana ɓa há lá dɩŋdɔma rɩ́. Rɩ Abɩnɛr cóló, ʋ báá fa to Davidi dɩhɩ̃́ Ebɩrɔŋ mɛ́, béé wɩ́ɛ́ Davidi fa pɔ́ʋ́ ŋmɛ́nɔ ʋ bɩrɛ col rɩ́ tɛŋfɩɛl. 23 Zʋwabɛ rɩ́rʋ́ lalyoore wuu há kué, ɓa bʋ́lɔ́ pɔ́ʋ́, rɩ́ Nɛr bio Abɩnɛr fa kuó ná kuóro, ká kuóro púú tá ʋ bɩrcol rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l. 24 Ɛ́ nɛ́ Zʋwabɛ zʋ́ kuóro dɩhɩ̃́ a bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: « Béé rí ɩ a ɛ́>> Abɩnɛr koé dɩhɩ̃́, ɛ́ nɛ́ ɩ púú tá ʋ bɩrɛ col! 25 Ká ɩ sɩɛ́ ɛ̃, Nɛr bio Abɩnɛr wérí! Ʋ kuó rʋ́ʋ́ nyɩ́sɩ́ nɛ́, a zɩ́mɩ́ wɩ́kanɩ́ rɩ́rɩ́ há ɔ́ɔ́ ná wuu. » 26 Zʋwabɛ há kué lɛ a kɛkɛ Davidi mí tenni, ʋ tʋ́ŋ nɩɛ ɓa tɩŋ Abɩnɛr naasɛ, a mʋ́ kánʋ́ Sira vil laka a bɩrɛ ko, ká Davidi wɩ ɛ̃. 27 Abɩnɛr há bɩ́rɛ́ ko Ɩbɩrɔŋ, Zʋwabɛ kénú lɛ tɔ́ɔ́ dáŋnʋzeno, anɛ ʋ há jɛ́ɩ́ rʋ́ʋ́ bʋl wɩ́fɩɛmɔ pɔ́ʋ́, ráŋ nɛ́ sɩ́ɛ́ ʋ de cɔ́kɛ́ Abɩnɛr file mí, a ɓʋ́, a tɩ́ŋʋ́ máabio Asayɛl há sʋ́wɛ́ wɩ́ɛ́. 28 Davidi há kué nɛ ɛ́ wɩ́ɩ́, ʋ sɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɛ̃ ɛ́ mɛ́, ŋ rɩ́rɩ́ŋ nɩɛ dé wɩ Nɛr bio Abɩnɛr sʋʋ wɩɛ́ ɛ̃. 29 Rʋ́ʋ́ sʋʋ wɩɩla peri Zʋwabɛ rɩ́rʋ́ jaa nɩɛ dʋŋɔ! Tɛ́ŋ wuu mí, rɩ́ bɩbɛsɛ, ɛ́ rá má dayalmʋ, déé mɩŋ Zʋwabɛ jaa nɩɛ nyúú; rɩ́ báála wɩɩ́lɛ aá tɩ́kɛ deŋtuksi, ɛ́ rá má rɩ́ tókowi ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́, ɛ́ rá má rɩ́ ɓɩdííli múrwó.» 30 Zʋwabɛ rɩ́rʋ́ máábio Abikayi cɔ́kɛ Abɩnɛr ɓʋ́, béé wɩ́ɛ́ ʋ nɛ́ ɓʋ́wɔ́ máábio Asayɛl, Gabɔŋ lal dɩyóé.
31 Davidi bʋ́lɔ́ pá Zʋwabɛ, ʋ rɩ́ nɩɛ ná wuu há tɩ́ŋʋ́ mɛ́: « Ɩ́ cɔ́nnɩ́wa gɛnnɛ, ká pa bɔ́tɔ́wa súíwa tɩɩ, a wi Abɩnɛr yuó!» Ká kuoro Davidi tɩɩ sɩ́ɛ́ mɩŋ lɛlɔ ná har, ɓa kaá mʋ́ rɩ́wɔ́ hu. 32 Ɓa hú Abɩnɛr Ɩbɩrɔŋ mɩ́ nɛ́. Kuóro sɩ́ɛ́ ŋmɔwɛ búŋse Abɩnɛr bʋɔ nyúú, nɩɛ wuu ŋmaarɛ pɔ́ʋ́ mɛ́. 33 Kuóro sɩ́ɛ́ ɓá zeŋbí pá Abɩnɛr a bʋlɛ́:
«Abɩnɛr mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ sʋwɛ nɩcʋ́l sʋʋ nɛ́ >>
34 Ɓa wɩ́ɩ́ nɛ́ŋsa vósé,
ɓa wɩ bɛŋzɛllɛ héí ɩ naasɛ má mɛ́.
Ká ɩ ɓal sʋwɛ
anɛ nɩɓʋ́ʋ́ra há kéŋ nɛrɔ úrú mí.
Ɛ́ nɛ́ nɩɛ ná wuu baa ɔsɛ wii Abɩnɛr mɛ́. 35 Nɩɛ kéŋ ɓɩdiili ko rɩ́wɔ́ pá Davidi rɩ tɔ́ɔ́ ha wɩ bíré, amá Davidi ŋmɩ́ɛ́sɛ bʋlɛ́ : « Rɩ́ Wɩɩsɛ bɛ́ŋsɩ́ŋ kɩ́ŋkáŋ, rɩŋ nɛ́ dí ɓɩdííli ɛ́ rá má óŋ nɔ́ŋ wuu, rɩɩ tɔ́ɔ́ nɛ́ ha wɩ bíré»
36 Nɩɛ ná wuu kɩ́ɛ́lɛ zɩŋ ɛ́ mɛ́ a pɔ́ʋ́ taŋá. Béé wɩ́ɛ́, kuóro fa háá a wɩ́ɛ́ ná wuu ní ɓa cóllí. 37 Ɛ́ kal nɛ́ Ziida nɩɛ wuu rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu zɩŋ rɩ́ kuóro ra wɩ ŋmɛ́nɔ pɛ́ɩ́ rɩ́wɔ́ cɔ́kɛ Nɛr bio Abɩnɛr ɓʋ́. 38 Davidi baa bʋl pɔ́ʋ́ kíle nɩɛ bʋlɛ́: «Ɩ́ wɩ ɛ̃ rɩ Ɩzɩrayɛl kuóbii rí zaa sʋ́wɛ>> 39 Ŋ rɩ́rɩ́ŋ ká kuór wuu, mʋ́l née mí ŋ ha wɩ doé kené, ká Seruya bɛlɛ ka doé kɩ́llɩ́ŋ a tʋŋ nyɛ. Rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩ́ pi bɔ́ŋbɔ́ŋ túŋwó mí, ɓa sahaksɩ́ mʋɔsɔ!»