Yɩl ná Moyizi há yɩ́ɛ́
32
1 «Bána, ɓɩ́l dɩllɛ a zésíŋ wɩ́ɛ́;tíé, ɩ́ má ɓíl dɩllɛ a nɩ́ŋ wɩ́bʋlɩ́ né.
2 Rɩ́ŋ wɩ́bʋlɛ́ nɛ duokoolí,
rɩ́ŋ wɩ́bʋlɛ́ nɛ nyɛlɔ,
a nɛ dúóŋ há míŋsé a hé nyɔ́ɔ́lɔɔ mɛ́,
a nɛ dúóŋzeno há ŋmɔwɛ oŋnyɩ́sɛ.
3 Ŋ sɩ́ a rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr lɛ;
ɩ́ bɩ́rá Wɩɩsɛ yɩzéno ná mɛ́.
4 Ʋ dóé nɩhɩ̃́ bʋ́ɩ́ nɛ́, aá a wɩ́ɛ́ ɓa sɩ́ɩ́ mɛ́.
Ʋ wɩ́'állɛ wuu cɛ́rɔ́.
Ʋ ká Wɩɩsɛ ná há kéŋ nɩcɩ́tɩkɔ́ tɛ́ŋ wuu mí,
ʋ wɩ kíŋkóó ja;
ʋ kéŋ taŋá wérí, ʋ wɩ wɩ́ɩ́ zɔkɛ.
5 Amá, Ɩzɩrayɛl jamáŋ, ɩ́ wɩ wɩtáŋa kené Wɩɩsɛ rɩ́,
ɩ́ báá wɩ mɔhɛ̃́ rɩ́ɩ́wa ɔ́ʋ́ bɛlɛ,
ɩ́ ká nɩɛ ná háá báásʋ́ nɛ́, ɩ́ wɩ dɩbalá cɩ́nɛ́.
6 Ɩ́ nɩcʋ́llɛ nyáŋ, há wɩ wɩ́ɩ́ wuu ɛ̃,
nyɛ nɛ́ mɔhɛ̃́, rɩ́ɩ́wa pii tʋŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́>>
Ʋ tóíwa aná>>
Ʋ rá wɩ́ɩ́wa tɛ́ɛ́, a á ɩ́ ɔ́ʋ́ duo>>
7 Ɩ́ liisi tapʋ́lɛ́ ná há daarɛ́ fól wuu,
ɩ́ bɩɩnɛ bɩŋsɛ ná wúú há dáárɛ́ wɩ́ɛ́,
a bɔ́sɩ́wa ánáwa rɩ́wɔ́ bʋl wɩ́ɛ́ ná há ɛ́ɛ́ a pɛ́ɩ́wa,
ɩ́ bɔ́sɩ́wa nɩhɩɛ̃́sɛ má, rɩ́wɔ́ makɛ ɛ́ wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa.
8 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu, kéŋ tíé ɓa duówa wuu ní,
a ka nɩbííne kaa caksɛ,
a makɛ dɩhɛ̃́ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́ nɩɛ ké,
ʋ mákɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ tíé súsúbʋɔnnɛ,
a cɛ́rɩ́wɔ́ jɩmʋ́ʋ́la nʋɔ nɛ́.
9 Nyuutɩna Wɩɩsɛ lɩ́sɛ Ɩzɩrayɛl duo nɩɛ nɛ́ rɩ́wɔ́ ɔ́ʋ́ nɩɛ.
Zakɔbɛ duo nɩɛ nɛ́ kɔ́ʋ liwe.
10 Ʋ ná Ɩzɩrayɛl nɩɛ gɩrbétéke mí ní,
tíé ná há wɩ óŋ wuu kené mí, balla úúré sɩɛrʋ.
Ɛ́ nɛ́ ʋ cú tɔ́wɔ́ mɛ́, a bélwó mí wérí,
a pɔ́wɔ́ mɛ́ wéri anʋ́ sɩ́ɩ́.
11 Anɛ kiesí háá máŋsʋ́ bɛlɛ filé,
a pʋ́pɔ́wɔ́ mɛ́ ɛ́,
rɩ́ oro nɩ́ɩ́ já rʋ́ʋ́ ɓal
ʋ kánʋ́ kiŋkeru kɛ́rɛ, rʋ́ʋ́ sɩ́ ɓálʋ́.
12 Nyuutɩna Wɩɩsɛ dʋŋɔ nɛ́ láwɔ́ sɩ́ɛ́,
véní wuu wʋ́ɔ́ mɛ́ pɛ́.
13 Ʋ ɔ́ɔ́ ɓa zɩ́ké dúŋdúóme daha,
a dí tɔ́ɔ́ ná ɓɩɛ,
ʋ ɔ́ɔ́ ɓa dí tʋʋ bʋ́ɩ́ bʋɔnnɛ mɛ́.
Ʋ ɔ́ɔ́ ɓa ná olívi tuuni tíé ná há wɩ weri mí, a díwó nʋʋ.
14 Ʋ ɔ́ɔ́ ɓa nɛsɛ arɩ́wɔ́ pieŋse ka nɛ'ɩ́l wérí,
ɓa nɔwiisi, ɓa pieŋse arɩ́wɔ́ bʋnnɛ wuu vʋ́ wérí,
a nɛ ɓa lɛ Basaŋ tíé.
Ɓa mɩ́ɛ́ má bɛ wérí, ɓa ná dɩvɛ́ŋ ná há wéró aá nyɔ.
15 Ɩ́ é Ɩzɩrayɛl nɩɛ dí ɓɩ́ɛ́ nyáŋ nɛ́ a jiki wérí,
a vʋ́, a hé nʋʋ, a jɛ́rɛ,
ká pi har tɛ Wɩɩsɛ ná há dúókó anɛ bʋ́ɩ́,
a mɛ́ɩ́wa.
Ɩ́ vɛ́ɩ́wa laatáárɔ.
16 Ɩzɩrayɛl nɩɛ tɩ́ŋ veŋgúlli mí,
wɩ́ɩ́ ná Wɩɩsɛ háá kísé,
a a ʋ cɔ́ɛ́ wɛ́,
a púsú banɔnnɩ́.
17 Ɓa ɔsɛ vʋka a pá kaŋtɔma,
há to taŋá Wɩɩsɛ,
a pa wɩhʋ́ɔ́ra ná ɓa há wʋ́ɔ́ ɛ̃ má tɩɩ;
ɓa díé ní há de nówó,
ɓa ánáwa há wɩ ɓáárɛ́.
18 Ɩ́ vɛ́ Wɩɩsɛ ná há dúókó anɛ bʋ́ɩ́, há mɛ́ɩ́wa,
ɩ́ sʋ́llɛ Wɩɩsɛ ná há tɛ ɩ́ mɩŋ tɔ́ɔ́ mɛ́ wɩ́ɛ́.
19 Nyuutɩna Wɩɩsɛ há ná wɩ́ɛ́ ná,
ʋ bɛlɛ háá ɛ́ɛ́,
ʋ cɔ́ɛ́ ísíwó nyúú.
20 Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́:
«Ŋ sɩ́ píŋ har a tɛ́wɔ́,
ká nówó dɩtenní há sɩ́ nɛ ɛ́,
bee wɩ́ɛ́ ɓa ká nyúdotɩ́ɩ́na,
ɓa wɩ wɩtáŋa kené.
21 Ɓa ɔ́ɔ́ ŋ dí bánɔnnɩ́,
a tɩ́ŋ wɩŋsa ná há tó taŋá Wɩɩsɛ mɛ́,
ŋ dí cɔ́wɩɩlɔ́,
ɓa veŋgúlli ná nyúú.
Ɛ́ wɩ́ɛ́, ŋ é sɩ́ lo rí nɩɛ ná ɓa há bélé rɩ ɓa to nɩɛ,
a rɩ́wɔ́ dí bánɔnnɩ́.
Ŋ sɩ́ a rɩ́ duowa ná nɩɛ há wɩ wɩ́ɩ́ wuu ɛ̃,
a rɩ́wɔ́ cɔ́ɛ́ wɛ́.
22 Ŋ cɔ́ɛ́ sɩ́ isi a nɛ níŋváá,
ʋ sɩ́ dí óŋ ná wuu há mɩŋ tíé mí.
Ʋ sɩ́ dí a tuwi yakɛ lɛ́lɛ́tɔ́ɔ́ mɛ́,
ʋ sɩ́ dí tɩ́é arɩ́rʋ́ daha onni,
ʋ sɩ́ dí pallɛ a tuwi yakɩ́wɔ́ múkúnni mí.
23 Ŋ sɩ́ pi wɩɩla nyáŋwɔ́,
ká a rɩ́ŋ túhɛmɛ wuu ténníwó nyúú.
24 Ŋ sɩ́ a rɩ́ losubɔmɔ zʋ́wɔ́,
a pi dɩwɩbɔmɔ má héwó mí rɩ́wɔ́ sʋsɛ.
Ŋ sɩ́ pɔsɛ gɩr oŋbɔma ko héwó mí
arɩ́ dʋma ná há kéŋ huõno wérí rɩ́wɔ́ dʋ́sɩ́wɔ́.
25 Lal sɩ́ díwó ŋmɛ́nɔ mɛ́.
Ɓa jɩɩsɛ má sɩɛrʋ héwíŋ sɩ́ káŋwɔ́.
Ɓa bápʋɔsɛ́ arɩ́wɔ́ toopere,
bipʋllɛ arɩ́ bánɩ́ɩ́náwa wuu sɩ́ sʋsɛ.
26 Ŋ fa sɛ́ŋ sɩ́ káŋwɔ́ pɩsɛ,
a a rɩ́wɔ́ yɩr yʋ́ksɛ dúníé mí.
27 Amá ŋ waá lo rɩ́wɔ́ dɩŋdɔma ná ŋmɛ́nɔ a bɩ́wɔ́ tɩɩ mɛ́ a bʋlɛ́:
«Á é ní yóé dí nɩɛ nyáŋ ɛ́,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ raá wɩ wɩ́ɛ́ nyáŋ ɛ́ɛ́.»
28 Ɩzɩrayɛl jamáŋ ká duo ná nɩɛ nyúú há tóó ní,
ɓa wɩ wɩ́zɩmɛ kené.
29 Rɩ ɓa nɛ́ fa kéŋ wɩ́zɩmɛ, ɓa sɩ́ zɩŋ wɩ́ɛ́ nyáŋ mʋ́ʋ́la,
ká zɩ́ŋwɔ́ dɩtenní má nɩɩsɔ.
30 Beé rí tɛ nɛ́ŋ balá wólli kiri Ɩzɩrayɛl jamáŋ nɩɛ bʋ́ɩ́>>
Ɛ́ rá má nɩɛ bɛllɛ yo a dí Ɩzɩrayɛl jamáŋ nɩɛ bʋ́ɩ́ fí>>
Rɩ ɓa Wɩɩsɛ há kéŋ dóé anɛ bʋ́ɩ́ raá wʋ́ɔ́ yɛ́llɛ́,
ɛ́ raá má rɩ ɓa Nyuutɩna Wɩɩsɛ raá wʋ́ɔ́ píé pá.
31 Á dɩŋdɔma má tɩɩ sɩ́ ná,
rɩ ɓa venni dóé wɩ́ rá Wɩɩsɛ dóé péré.
32 Ɓa dɩŋdɔma wɩ́'állɛ nɩhɩ̃́
Sodomi arɩ́ Gɔmɔɔrɛ nɩɛ nɛ́.
Ɓa nɩhɩ̃́ tunɔnɛ́ há kéŋ huõno ní,
ɓa nɔŋcike wuu haakɩ́.
33 Ɓa dɩvɛ́ŋ nɩhɩ̃́ dʋŋ huõno,
ɓa há kené bɩrmɛ nɛ́,
anɛ kaɓáá huõno.
34 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́:
«Ŋ pí wɩ́ɩ́ ná ɓa há ɛ́ɛ́
a héŋ sɩɛrʋ nɛ́ aá dɛllɛ.
35 Ŋ sɩ́ dí tɛŋbuóro, a pi wɩ́ɩ́ ná ɓa há ɛ́ɛ́ a túŋwó mí,
cɛ́rɛ ná há mɔhɛ̃́ mɛ́, ɓa há sɩ́ sɩ́ɛ́rɛ;
wɩɩla ná há sɩ́ péríwó cɛ́rɛ nɛ́, ʋ waá daanɛ́.»
36 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ dúú nɩɛ saríya,
amá ʋ sɩ́ fɔ́ʋ́ tʋtʋnna susu,
rʋʋ nɛ́ néé rɩ ɓa dóé wuu ténnó,
nɩɛ ná há ká yósi arɩ́ nɩɛ ná há tɩ́wɔ́ tɩɩ.
37 Ʋ sɩ́ bɔsɛ bʋlɛ́:
«Ɓa venni ná ɓa há píwó yɩ́ɛ́la hóú mí
mɩŋ nɛ́ɛ́>>
38 Venni ná há dííwó vʋka naŋnʋnnɛ,
ká nyʋ́nyɔ́ɩ́wɔ́ dɩvɛ́ŋ ɔ́ŋsɩtaalɛ́ mɩŋ nɛɛ́>>
Ɩ́ a rɩ́wɔ́ isi a pɛ́ɩ́wa mɛ́, ká pɔ́ɩ́wa mɛ́.
39 Ɩ́ bel ná, mʋ́l né mí,
ŋ é ní ká Wɩɩsɛ, wɩɩsɛ wuu toó a pɛ́ŋ mɛ́.
Ŋŋ́ ɓʋ́ nɛ́ ká baa ílli,
a pɩrɛ ká váárɛ,
nɛ́ŋ wuu waá wólli bʋlɩ́ŋ sɩ́ wɩ́ɩ́ ná ŋ háá ɛɛ́ á.
40 Ŋ kéníŋ nɛ́sɛ a ɓɔ́ bána nyúú ní,
ká ŋmɩ́ɛ́sɛ, a bʋlɛ́:
“Ŋ sɩ́ mɩŋ ráŋ a kaá mʋ́ déŋdéré.”
41 Rɩŋ nɛ́ sɛ́sɩ́ŋ tókowí rʋ́ʋ́ tʋ́tʋl,
ŋ sɩ́ ka sarɩ́ya kal díí.
Ŋ sɩ́ píŋ cɔ́ɛ́ a fɩ́ɩ́sɩ́ŋ dɩŋdɔma,
ká bɛ́ŋsɛ nɩɛ ná há bɛ́rɩ́ŋ.
42 Ŋ túhɛmɛ sɩ́ zʋ́wɔ́ rɩ́wɔ́ cɛ́l ɓɛ́sɛ;
ŋ sɩ́ ka tókowí a ɓʋ́ nɩɛ ná wuu,
nɩɛ ná há pɩ́rɛ́ arɩ́ nɩɛ ná ɓa há yóé kɛsɛ arɩ́wɔ́ sɩ́dííre wuu.»
43 Duo wuu nɩɛ, ɩ́ pɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩɛ mɛ́ a jʋɔsɛ,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ cɩ́nʋ́ nɩɛ nyúú a láwɔ́ nɛsɛ na,
ʋ sɩ́ dúú tɛŋbuóro ʋ dɩŋdɔma nyúú,
ʋ sɩ́ púú nɩɛ wɩ́zɔkɛ́ cɛ́wɔ́ ká mʋʋrɩ́wɔ́ tíé busunnu tá.»
44 Ɛ́ nɛ́ Moyizi rɩ́ Nuŋ bio Zozie ko nɩɛ ná dɩhɩ̃́ a karmɛ yɩl ná wuu a pɔ́wɔ́.
45 Moyizi há kármɛ́ yɩl ná a pá Ɩzɩrayɛl jamáŋ a tenni, 46 ʋ bʋ́lɔ́ pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: «Ɩ́ pi wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu ŋ há cáásɛ́ bʋl pɛ́ɩ́wa zaa a héíwa beŋtúú mí, a mákɩ́wa bɛlɛ, rɩ́wɔ́ pɔ́rɩ́wɔ́ tɩɩ mɛ́, a tɩŋ wɩ́bilé ná wuu, ŋ há mákɛ́. 47 Ɛ́ wɩ́ɛ́ to wɩ́yɔ́ɔ́wa, ɓa nɛ́ kɛ́ɩ́wa mɩɩsɛ, ɩ́ tɩ́ŋwɔ́. Ɓa nɛ́ sɩ́ a rɩ́ɩ́wa wólli ké tíé ná ɩ́ há sɩ́ caŋ Zʋrdɛŋ fuo ná lɛ, a tɩ́llɛ mɛ́, a dáánɛ.»
Moyizi sɩ́ sʋwɛ paalɔ ná ɓa háá yɩ́rɛ Nebo nyúú
48 Ɛ́ tápʋl tɩɩ tɩɩ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl pá Moyizi bʋlɛ́: 49 «Mʋ́ Abarimi pallɛ ná há mɩŋ Mɔabɛ tíé mí, a zɛ́ paalɔ ná ɓa háá yɩ́rɛ Nebo, ʋ mɩŋ Zʋrdɛŋ wɩɩsɛ dɩpomí ní, a caasɛ Zeriko, a bel a ná Kanaŋ tíé ná ŋ há sɩ́ pii pá Ɩzɩrayɛl jamáŋ rʋ́ʋ́ ɔ́wɔ́ óŋ. 50 Paalɔ ná ɩ há sɩ́ zɛ́, ʋ nyúú ní rɩɩ sʋwɛ a mʋ́ɩ́ ánáwa rɩ́, anɛ ɛ́ ɩ máálá Aarɔŋ há sʋ́wɛ́ paalɔ ná ɓa háá yɩ́rɛ Hɔɔrɛ nyúú, a mʋ́ʋ́ ánáwa rɩ́, 51 bee wɩ́ɛ́, ɩ́ wuu bɛllɛ fa vɔ́ɔ́ rɩ́ɩ́wa a wɩ́ɩ́ ná ŋ há mákɩ́wa, Ɩzɩrayɛl jamáŋ sɩ́ɛ́, Meriba nyii ná dɩhɩ̃́, Kadɛsɛ tɔ́ɔ́ mɛ́, Sɩŋ gɩrbétéke ná mɛ́, ká vɛ́ rɩ́ɩ́wa mákɛ rɩ́ŋ káŋ dʋŋɔ Ɩzɩrayɛl jamáŋ sɩɛrʋ. 52 Ɛ́ wɩ́ɛ́, tíé ná ŋ há sɩ́ pii pá Ɩzɩrayɛl jamáŋ, ɩ sɩ́ tɩ́ɛ́nɛ bel a nóú dɩbólí, amá ɩ wʋ́ʋ́ sɩɛrʋ zʋ.