Kuóro Ɔgɛ dɩtɩ́llɛ lɛɛ wɩ́ɛ́
3
1 Ɛ́ har lmɛ́, á baa tɩŋ Basaŋ ŋmɛ́nɔ a col. Amá Basaŋ kuóro Ɔgɛ rɩ́rʋ́ lalyóóre wuu lɩ́ɔ́ kɛ́rɩ́rá Edireyi mí, rɩ́wɔ́ yórá. 2 Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lɩ́ŋ rɩ́ a bʋlɛ́: «Sʋ́ʋ́ fá, ŋ kenú rɩ́rʋ́ nɩɛ wuu arɩ́rʋ́ tɔ́ɔ́ héí nɛ́sɛ mɛ́ rɛ́. Rɩ́ɩ́ ɔ́ʋ́, anɛ ɛ́ ɩ fa há á Amoinitiwa kuóro Sɩɔŋ ná fá há mɩŋ Hɛsɩbɔŋ mɛ́.» 3 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, á Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ báá ká Basaŋ kuóro Ɔgɛ rɩ́rʋ́ nɩɛ wuu hérá nɛ́sɛ mɛ́; á yoo díwó, a wɩ lóé rʋ́ʋ́ nɛ́ŋ balá má káánɛ, a ka mɩɩsɛ. 4 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, á lɔ́ʋ́ tɔ́nɛ wuu ní, á wɩ lóé rɩ́ balá má káánɛ: ɓa nɛ́ ká Arɩgɔɔbɛ dɩtɩ́llɛ tɔ́nɛ mɛɛ́sɩbotoro ná há mɩŋ Basaŋ mɛ́, kuóro Ɔgɛ tɩ́llɩ́wɔ́. 5 Ɛ́ tɔ́nɛ wuu fa ká tɔ́nɛ ná há sɔ́ɛ́ kɛ́rɛ nɛ́, ɓa zekúsi isi kɩ́ŋkáŋ, ɓa dánnʋʋsɛ ka boryakɛ́; amá tɔ́nɛ ná má fa há wɩ sɔ́ɛ́ kɛ́rɛ, cáásɔ́ a ɓɩkáná wérí. 6 Á zɔ́kwɔ́, anɩ́rá há zɔ́kɛ́ Hɛsɩbɔŋ kuóro Sɩɔŋ ɓɩɛ́ ɛ́ nɛ́; á zɔ́kwɔ́ ɛ́ tɔ́nɛ wuu: báála rɩ́ háála arɩ́ heŋbiisi. 7 Á kírí ɛ́ tɔ́nɛ pʋsɛ wuu, a páwɔ́ kuóɓɩɛ má, ɓa árá lal ɓɩɛ.Galaadɛ ɓɛɛ wɩ́ɛ́
8 Ɛ́ wɩ́ɛ́, á lá Amoritiwa kuóre ná bɛllɛ tɔ́nɛ́ há mɩŋ Zʋrdɛŋ fuo daarɛ́ ná, a pɔ́ Arɩnɔŋ polcʋ́ɔ́rɛ mɛ́, ká mʋ́ yakɛ Hɛrmɔŋ paalɔ mɛ́. 9 (Sɩdonɩɛŋwa kéŋ Hɛrmɔŋ aá yɩrɛ Sɩrɩɔŋ nɛ́, ká Amoritiwa kánʋ́ aá yɩrɛ Seniiri.) 10 Á lá típaŋtáŋɩ́ tɔ́nɛ ná wuu, rɩ́ Galaadɛ wuu rɩ́ Basaŋ wuu, a kaa mʋ́ yakɛ Salka arɩ́ Edireyi mí; há ká kuóro Ɔgɛ dɩtɩ́llɛ Basaŋ tɔ́nɛ. 11 (Ʋ taŋá é, Basaŋ kuóro Ɔgɛ dʋŋɔ nɛ́ fa ká Refayitiwa nɩkáánɛ. Ʋ hɔɔ gódó ha mɩŋ Refayitiwa tɔ́zeno Raba mɛ́. Ʋ gbesi ká nɛ́gʋtóko sɩ́ɩ́ nɛ́mɛ́, kɔ́ʋ́ jɛ́l a nɛ́gʋtóko sɩ́ɩ́ baná.)
12 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, á há yóé la ɛ́ tɔ́ɔ́, ŋ pí Arɔyɛɛrɛ há mɩŋ Arɩnɔŋ polcʋ́ɔ́rɛ laka, rɩ́ pallɛ dɩtɩ́llɛ Galaadɛ fá, arɩ́rʋ́ tɔ́nɛ wuu, a pá Rubaŋ arɩ́ Gad jɩmʋ́l nɩɛ. 13 Ŋ pí Galaadɛ káánɛ a pá Manase jɩmʋ́l fá nɛ́. A súúrri Basaŋ ná fa há ká Ɔgɛ dɩtɩ́llɛ. (Argɔbɛ dɩtɩ́llɛ ná wuu arɩ́ Basaŋ ná wuu ní ɓa káá yɩ́rɛ Refayitiwa tɔ́ɔ́ má. 14 Manase bio Yayiri ní lá Arɩgɔbɛ dɩtɩ́llɛ, a kaa mʋ́ yakɛ Gesuritiwa rɩ́ Maakatitiwa bʋɔ mɛ́; a púú yɩr hé pá Basaŋ, ɓa kaá yɩ́rɛ Yayiri tɔ́nɛ a ko aá lɛ zaa.) 15 Manase jɩmʋ́l fá ná sɩɛrʋ, Makiri ní ŋ pi Galaadɛ pá. 16 Dɩtɩllɛ nɛ́ ná há mɩŋ Galaadɛ arɩ́ Arɩnɔŋ polcʋ́ɔ́rɛ pɛ́kɛ arɩ́rʋ́ kílo, a kaa mʋ́ peri Yabɔkɛ polcʋ́ɔ́rɛ há ká Amonitiwa bʋɔ, ʋ nɛ́ ŋ pii pá Rubaŋ rɩ́ Gad jɩmʋ́ʋ́la nɩɛ; 17 a súúri Zʋrdɛŋ polo rɩ́rʋ́ kílo, a baa pɔ́ Zɩnɩzarɛtɛ mʋʋ mɛ́, ká mʋ́ yakɛ Yɛsɛ mʋʋ ná há mɩŋ Pɩsga paalɔ tíé rí, a caasɛ wɩpomí rí.
18 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, ŋ mákɛ́ wɩ́ɩ́ rɛ́ pɛ́ɩ́wa,jɩmʋ́ʋ́la nyaŋ botoro nɩɛ a bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ pí tɔ́ɔ́ né héíwa nɛ́sɛ mɛ́, rɩ́ɩ́wa tɩ́llʋ́. Ɩ́ sɩɛrʋ lalyooribɩbara, ɩ́ wuu isi, a pɛ́ɩ́wa lalyóórícɩksɛ, a lɛ́ɩ́wa maábináŋa, Ɩzɩrayɛl nɩɛ sɩ́ɛ́. 19 Ɩ́ háála rɩ́rɩ́wa bɛlɛ dʋŋɔ, arɩ́rɩ́wa pʋsɛ ná há kánɔ́, ŋ zɩ́ŋwɔ́ nʋɔ mɛ́, ɓa nɛ́ sɩ́ káánɛ tɔ́nɛ ná ŋ há píé pɛ́ɩ́wa sɩɛrʋ, 20 a kaá ja tɛ́ŋ ná mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɩ́ pɛ́ɩ́wa maábináŋa fɩɛla, anʋ́ há pɛ́ɩ́wa fɩɛla ɛ́. Ká rɩ́wɔ́ tɩɩ la tɔ́ɔ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ há píé pɔ́wɔ́, Zʋrdɛŋ fuo daarɛ́. Ɛ́ har mɛ́ nɛ́, rɩ́ɩ́wa nɛrɔ wuu wólli a bɩrko dɩtɩ́llɛ ná, ŋ há píé pɔ́ʋ́.»
21 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, ŋ máŋsɛ wɩ́ɛ́ a pá Zozie. Ŋ bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ sɩ́ɩ́ ná ɛ́ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ há á kuóre nyáŋ bɛllɛ rɛ́; nyɛ nɛ́ sɩɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ a kuóre ná há mɩŋ Zʋrdɛŋ fuo daarɛ́ mɛ́. 22 Ɩ́ sɩ́wɔ́ fá, bee wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ tɩɩ nɛ́ yóé aá pɛ́ɩ́wa.»
Moyizi waá a rʋ́ʋ́ zʋ Kanaŋ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ
23 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, ŋ jɛ́nnɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a bʋlɛ́: 24 «Nyuutɩna, ŋ Wɩɩsɛ, ɩ púló a mákɩ́ zéŋ arɩ́rɩ́ dóé nɛ́sɛ ná a páŋ é, ɩ tʋtʋnnɔ. Bána rɩ́ tíé nyúú, wɩɩsɛ nɔ́ŋ rɩ́ mɩnɛ́, a wóllí tʋtʋmɛ́ arɩ́rɩ́ wɩ́zeŋsi nyáŋ aá a>> 25 Ŋŋ́ sʋlɩ́, lo rɩ́ŋ daarɛ a mʋ́ ná tɔ́wero né há mɩŋ Zʋrdɛŋ fuo daarɛ́, rɩ́ pallɛ ɓɩwere nyáŋ arɩ́ Libaŋ wuu.» 26 Amá, ɩ́ wɩ́ɛ́ ɔ́ɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔ́ɛ́ wɩ́ŋ nyúú, ʋ vɛ́ŋ zesé. Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lɩ́ŋ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ʋ mɔhɔ̃́, báá sɩ́ ɛ́ wɩ́ɩ́ píí bʋ́lɩ́ŋ rɩ́! 27 Zɩ́ Pɩsɩga paalɔ nyúú ɓóŋɓóŋ, a ɓɔ́ɩ́ nyúú bel duníé kíŋkere baná wuu a ná; amá ɩ wɩ Zʋrdɛŋ fuo né míí daarɛ. 28 Makɛ wɩ́ɛ́ pá Zozie rʋ́ʋ́ a, dúórú naasɛ a pɩ́rʋ́ baŋcɩla; ʋ nɛ́ sɩ́ la jamáŋ né sɩ́ɛ́, a kánʋ́ daarɛ Zʋrdɛŋ fuo, a la tɔ́ɔ́ né ɩ sɩ́ɩ́ há néé, a pá jamáŋ ná rʋ́ʋ́ tɩ́llʋ́.»
29 A pɔ́ ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, á ké polnaa ná sɩɛrʋ, a caasɛ Bɛtɩpɔɔrɛ.