Vʋka onni díí wɩ́ɛ́
22
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: 2 Bʋl pá Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ, rɩ́wɔ́ wuu sɩ́ ɓɩɛ ná Ɩzɩrayɛl nɩɛ há kené ko ɔsɛ vʋka aá páŋ dí, a makɛ rɩ́wɔ́ sɩ́ŋ yɩr ná há wɩ busunnu kené lɔ́rʋ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 3 Makɛ nyɛ pɔ́wɔ́: Woó woówa wuu mí, rɩɩ́wa dunɛrɔ zʋ́ busunnu ká tuu peri ɓɩɛ ná Ɩzɩrayɛl nɩɛ há kené ko ɔsɛ vʋk páŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ lɩ́sʋ́ ŋ tʋtʋmɛ́ sɩɛrʋ. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
4 Aarɔŋ duo sɩɛrʋ, rɩ nɛrɔ yálmɔ́, ɛ́ rá má nɛrɔ ballɩ́ há kéŋ fʋʋ aá pal nyii, ʋ tɩ́na wɩ mɔhɛ̄́ rʋ́ʋ́ dí ɓɩɛ ná ɓa há kené ko páŋ, rʋʋ pʋɔlɩ́ wɩ ténné. Ʋ ká ɛ́ nɛ́ a pá nɛrɔ ná má há tɩ́kɛ́ sʋwɛ nɩtɩkɩ́ mɛ́ a zʋ busunnu, a rɩ́ nɛrɔ ná má háá dee ké, ká báfɩɩrʋ lɩ́lʋ́ mɛ́. 5 Rɩ nɛrɔ tɩ́kɛ́ tíé nyúú pʋwɩɛla ná oro wuu mí há ká busunnu óŋ, ɛ́ rá má rʋʋ tɩ́kʋ́ nɩbínɔ́ŋɔ há kéŋ busunnu mí, rɩ busunnu ná có rɩ́wɔ́ nɛ ɛrɛ́ má, 6 rɩ́ nɛrɔ wuu tɩ́kʋ́ mɛ́, ʋ ká busunnu nɛrɔ nɛ́ a kaá ja wɩɩsɛ zʋɩ; ɛ́ wɩ́ɛ́ ʋ wɩ Wɩɩsɛ vʋk onni ná dí, rʋʋ nɛ́ wɩ nyii fóé. 7 Rɩ wɩɩsɛ zʋ́ɔ́, ʋ báá wɩ busunnu kené, ʋ wo Wɩɩsɛ ker ná aá dí; ʋ ɓɩdííli ní. 8 Rɩ pʋna sʋ́wʋ́ tɩɩ mɛ́, ɛ́ rá má dííre há díé ká tá, vʋk'ɔɔsɔ wʋ́ʋ́ dí. Rʋʋ dúú, ʋ zʋ́ busunnu. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
9 Bʋl pɔ́wɔ́ rɩ́wɔ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́máŋsɛ nyáŋ, ká sɩ́ áá zɔ́kɩ́ŋ mɛ́ ɓɩdííle wɩ́ɛ́. Rɩ ɓa lɔ́rɩ́ŋ ɓɩdííle ná, ɓaá sʋ́sʋ́ nɛ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, a lɩ́sɩ́wɔ́ ŋ tʋtʋmɛ́ dʋŋɔ wɩ́ɛ́.
10 Nɛrɔ ná há to vʋk'ɔ́ɔ́sʋ́, ʋ wɩ mɔhɛ̄́ rʋ́ʋ́ dí Wɩɩsɛ vʋk ɓɩdííli. Vʋk'ɔɔsɔ jaa nɩhʋɔrɔ rɩ́rʋ́ tʋtʋnnɔ má wɩ ɛ́ ɓɩdííle dí. 11 Amá yómo ná vʋk'ɔɔsɔ há yɔ́wɛ́, ʋ é wówó aá dí rí, a nɛ tʋtʋnnɔ ná ɓa há lʋ́lʋ́ jaa mɛ́ má há wówó aá dí ɛ́; ɓa é wuu bɛllɛ wo Wɩɩsɛ ker aá dí rí. 12 Rɩ vʋk'ɔɔsɔ toló já báálɔ ná há to vʋk'ɔ́ɔ́sʋ́, ʋ wʋ́ʋ́ áná vʋk ker ɓɩɛ dí. 13 Amá rɩ vʋk'ɔɔsɔ toló bála sʋ́wɔ́ nɛ́ kɔ́ʋ ko ké jaa mɛ́, rʋʋ bála kírú tá nɛ́, ʋ ko ké jaa mɛ́, rʋʋ wɩ bɛlɛ kené ká nɛ toházóŋ, ʋ wóú áná vʋk ker ɓɩɛ aá dí rí. Nɛrɔ ná há to Wɩɩsɛ vʋk'ɔ́ɔ́sʋ́ é wuu, wʋ́ʋ́ vʋka ɓɩdííle ná dí. 14 Amá rɩ nɛrɔ wɩ ɛ̄ ká dí Wɩɩsɛ vʋk ɓɩdííli, ʋ sɩ́ jɔ́ʋ́ ná ʋ há díé nɔ́ŋɔ a kaa ko túŋ pá vʋk'ɔɔsɔ, ká baa jɔ́ʋ́ nɔ́ŋɔ a kaa ɓa kere bɔmmʋ́ɔ́, a pi ker balá súúri ɓɩtúni ná mɛ́, a pɔ́ʋ́.
15 Vʋk'ɔɔsa wɩ mɔhɛ̄́ rɩ́wɔ́ lɔ́rɛ pállɛ ná Ɩzɩrayɛl nɩɛ há kené ko pɔ́wɔ́ ɓa la aá pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 16 Rɩ ɓa wɩ cɛ́rɛ́ arɩ́ Wɩɩsɛ ker díí, ká rɩ́wɔ́ dí, ʋ ká wɩ́bɔ́ŋ rɛ́ ɓa pii cɩ́ɩ́nɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ, rɩ́wɔ́ ɔsɛ wɩ́bɔmɔ vʋk ɛ́ wɩ́ɛ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ a lɩ́sɩ́wɔ́ ŋ tʋtʋmɛ́ dʋŋɔ wɩ́ɛ́.
Pʋsɛ ná há cɛ́rɛ́ rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔsɛ́ wɩ́ɛ́
17 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rí bʋlɛ́: 18 «Bʋl pá Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ arɩ́ Ɩzɩraɛl bɛlɛ wuu, a bʋlɛ́:
Ɩzɩrayɛl bio wuu, arɩ́ nɛrɔ ná há ká nɩhʋ́ɔ́r Ɩzɩrayɛl mɛ́, rɩ oro wuu já rʋ́ʋ́ ɔsɛ satɔ́ɔ́rɩ́vʋkfísi, ɛ́ ráá má nʋlɩ́sɔ vʋkfísi páŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, 19 rʋʋ́ já rɩ́ŋ sɩɛrʋ tɔ́rʋ́ nyúú, rʋ́ʋ́ ja nɔɓala, ɛ́rá má peɓala, ɛ́rá má buŋgboko, ná há wɩ dɩkɔsɔ kené. 20 Ɩ́ sɩ́ pʋna ná wuu há kéŋ kɔsɔ káá kóó ɔsɛ ɛ́ vʋk; rɩɩ́wa á ɛ́, ŋ sɩɛrʋ wɩ́ɩ́wa nyúú tɔrɛ. 21 Rɩ tɛŋfɩ́ɛ́l vʋk nɛ́ rɩ́ nɛrɔ taalɛ ko rʋ́ʋ́ ɔsɛ, ɛ́ rá má nʋlɩ́sɔ vʋk, ʋ tɩ́na nɔɔ, ɛ́rá má ʋ pieŋso, ɛ́rá má ʋ bʋʋnɔ, wɩ mɔhɛ̄́ rʋ́ʋ́ ka kɔsɔ, rɩ ɛ́ ráá ŋ wʋ́ʋ́ saŋ. 22 Ɩ́ sɩ́ pʋna ná há nyʋ́mmɛ́, ʋ ná naa há cóké, ʋ ná ɓa há féré, ʋ ná tɛŋ há cúnni fʋrʋ, ʋ ná há kéŋ diŋdeɓíŋ, ʋ ná há sákmɛ́, ɩ́ sɩ́wɔ́ nyáŋ oro wuu káá kóó páŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ sɩ́wɔ́ oro píí ɔsɛ vʋkfísí ŋ koro daha rɩ́ɩ́ páŋ. 23 Pʋna há zúkmé, ɛ́rá má ʋ há kéŋ naŋdakieké, ɩ wóú kaa ko aá ɔsɛ satɔ́ɔ́rɩ́vʋk rɛ́; ʋ wo nɔɔ aá a, ɛ́ rá má pieŋso rɩ́ bʋʋnɔ. Ɩ taŋa wʋ́ʋ́ wo kaá ɔsɛ nʋlɩ́sɔ vʋk é. 24 Pʋna ná dakʋ́rwíé há fúúré zʋ, ʋ ná ɓa há cɛ́sɛ́ dakʋ́rwíé, ʋ ná ɓa há kúórí dakʋ́rwíé, ʋ ná ɓa há cókí lure, ɩ́ sɩ́wɔ́ píí páŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ. Ɩ́ sɩɛ́ sɩ ɛ́ píí tʋŋ pʋsɛ mɛ́, ɩ́ tɔ́ɔ́ mɛ́. 25 Ɩ́ sɩ́ nyɛ pʋna duo lá nɩhʋɔrɔ rɩ́, rɩ́ pɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ anɛ ʋ ɓɩdíílí. Fére ná ká kɔsɔ nɛ́ ɩ́ hóú mí; ɛ́ wɩ́ɛ́ ŋ waá sáŋ lɔ́ʋ́ ɩ́ rɩ́.
26 Nyuutɩna Wɩɩsɛ baa bʋl Moyizi rí a bʋlɛ́: 27 Rɩ nɔmaá lʋ́lɔ́, rɩ pemaá lʋ́lɔ́, rɩ́ bʋmaá lʋlɔ, ɓa bɛlɛ wʋ́ɔ́ mɩ́ɩ́ kɛkɛ tápʋlɛ balpɛ. Amá rʋʋ kúó ka tápʋlɛ córí, ɓa wóú kaa ɔsɛ vʋkfísi aá páŋ rɛ́, ká rɩ́ŋ saŋ. 28 Rɩ nɔɔ nɛ́, rɩ pieŋso ní, ɩ́ sɩ́ cɛ́rɩ́ ɓʋ́ maá rɩ́ bio wuu kal bala. 29 Rɩɩ́wa já rɩ́ɩ́wa yɛ yɩɩla a súúri vʋk'ɔɔsɔ mɛ́ a páŋ, ɩ́ tɩŋ yɛrɛ a makɛ rɩ́ŋ cóllíwa wɩ́ɛ́. 30 Rɩɩ́wa ɔ́sɛ ɛ́ vʋk duo mí, ɩ́ dúú namɩɛ ɛ́ kal wuu; ʋ namɩɛ waá cɔ. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 31 Ɩ́ zílíŋ wɩ́máŋsɛ, a tɩ́ŋɩ́ŋ kíŋse. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 32 Ɩ́ sɩ́ŋ yɩr ná há wɩ busunnu kené lɔ́rʋ́; ɩ́ taŋa aa makɛ rɩ́wɔ́ zɩŋ rɩ́ŋ nɛ́ ká Wɩɩsɛ tɩɩ, a nɛ́ tɩ́llɩ́wa. 33 Ŋ nɛ́ lɩ́sɩ́wa Izipiti mí, rɩ́ŋ ɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.