Wɩɩsɛ há có rʋʋ nɩɛ nɩhɩ̄́ ɛ́
19
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rí bʋlɛ́: 2 «Bʋl pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ a bʋlɩ́ŋ sɛ́: Ɩ́ sɩ́ busunnu kánʋ́, bee wɩ́ɛ́ ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ, ŋ wɩ busunnu kené. 3 Nɛrɔ wuu zílí áná rɩ́rɩ́ maá, káá tɩ́ŋɩ́ŋ fɩɛlɛ́ tápʋlɛ. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ. 4 Ɩ́ sɩ́ venni ná há to Wɩɩsɛ tɩɩ ɓáárʋ́; ɩ́ sɩ hɔɔ píí cʋɔrɛ óŋ, rʋ́ʋ́ a wɩɩsɛ a pɛ́ɩ́wa. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ, nɛ́ kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ.
5 Rɩɩ́wa já rɩ́ɩ́wa ɔsɛ tɛŋfɩ́ɛ́l vʋk páŋ, ɩ́ ɔsɛ vʋk ná há cɛ́rɛ́, a makɛ rɩ́ŋ cóllíwa. 6 Ɩ́ wo ɛ́ vʋk namɩɛ aá dí ʋ kal ɔsɩ́, arɩ́ tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́; amá tápʋlɛ botoro kal, rʋʋ ha káánɔ́, ɩ́ pii hé níŋ mí. 7 Tápʋlɛ botoro kal, rʋʋ ha káánɔ́, vʋk namɩɛ raá báá tóú; rɩ nɛ́ŋ dúú, ŋ wɩ tɩ́na cólli. 8 Nɛrɔ ná há dúú, ʋ lɔ́rɛ omo ná há káŋ ker ní; ɩ́ lɩ́sɛ tɩ́na tá ʋ duo nɩɛ sɩɛrʋ.
9 Rɩɩ́wa kúó aá kʋsɛ mɩ́ɛ́, ɩ́ sɩ́ baka kíŋkere mɩ́ɛ́ kʋ́sʋ́, a sɩ́ mɩ́kuune pá. 10 Rɩɩ́wa ɓɔ́rɛ víínyi nɔnɔ, ɩ́ há dáárɩ́wɔ́ ná mɛ́, ɩ́ báá sɩ́ bɩ́rɓɔ́nnɩ́wɔ́, a sɩ́ ɓa ná há ɓállɛ́ tíé má pá; ɩ́ lówó é wuu pá summo rɩ́ nɩhʋɔrɔ. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ.
11 Ɩ́ sɩ́ gáárʋ gá, a sɩ́ nyɩɛrʋ nyɛ́ɛ́ héí nɔ́ŋɔ mɛ́, a sʋ́ʋ́ vɩ́rʋ́. 12 Ɩ́ sɩ́ŋ yɩr mɛ́ ŋmɩ́ɛ́sʋ́ nyɛwɩ́ɛ́ mɛ́: ɛ́ kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ yɩr lɔ́rɛ nɛ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
13 Sɩ́ɩ́ nɔ́ŋɔ gɩ́rmʋ́, sʋ́ʋ́ omo gá; rɩ nɛrɔ tʋ́mɔ́ pɛ́ɩ́ ká rɩ́ɩ́ túmú, sɩ́ ló rʋ́ʋ́ túme pʋl tɔ́ɔ́ ɩ rɩ́. 14 Sɩ́ bʋ́r hé dɩŋtenno mí, sɩ́ óŋ píí bil nyʋmmɔ sɩ́ɛ́ rʋ́ʋ́ gɛ́rʋ́ mɛ́. Ɛ́ nɛ́ ká, ɩɩ́ fɛ́ɩ́ Wɩɩsɛ héwíŋ. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
15 Rɩɩ́wa dí nɩɛ sarɩ́ya, ɩ́ bʋl taŋá. Sɩ́ bʋ́l pɛ́ pʋɔla mɛ́, ʋ há ká pʋɔla wɩ́ɛ́, sɩ́ bɩbar má mɛ́ pɛ́, ʋ há ká bɩbar wɩ́ɛ́. Ɩ́ dí sarɩ́ya a rɩ́ taŋá a pɛ́ɩ́wa nɔ́ŋɔ. 16 Sɩ́ zaŋbá válʋ́ ɩ dunɛrɔ nyúú, sɩ́ nyɩɛrʋ nyɛ́ɛ́ héí nɔ́ŋɔ mɛ́, rɩ́wɔ́ tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́ ɓʋ́ʋ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
17 Sɩ́ bɛ́rɛ sabɩɩna kánʋ́ rɩ́rɩ́ maábinɔ́ŋɔ; rʋʋ taŋa á wɩ́ɩ́ zɔkɛ, ɩ gáásɛ wɩ́ɛ́ ʋ nyúú, a makɛ rɩ́ɩ́ sɩ́ wɩ́bɔmɔ taalɛ láá cɩ́ɩ́nɩ́ tɩɩ ʋ wɩ́ɛ́. 18 Sɩ́ɩ́ tɩɩ cɔwɩɩlɔ́ dí; rɩɩ dunɛrɔ á wɩ́ɩ́ zɔ́kɩ́ mɛ́, ɩ sɩ́ píí bílí sɩɛrʋ. Ɩ mɔhɔ̄́ rɩ́ɩ́ cóllí nɔ́ŋɔ anɛ ɩ há cóí tɩɩ ɛ́ nɛ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
19 Ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́máŋsɛ nyáŋ má: sɩ́ pʋsɛ há to duo balá káá hé náŋá, rɩ́wɔ́ zɛ́ náŋá; sɩ́ onduo buke bɛllɛ píí dúí baka mɛ́; sɩ́ gɛrɔ ná ɓa há pí gepúbámmáwa yo pɛ́nɛ, a nyɛrɛ sú.
20 Rɩ háyómo nɩ́ kéŋ boŋzoŋ ká rɩ́ báálɔ kánʋ́ pɛ́, rʋʋ ha wʋ́ʋ́ tɩɩ tɛ, nɛ́ŋ má wɩ yɔ́wɛ́ lɔ́ʋ́, ɓaá pá báálɔ ná kɩŋ nɛ́; amá ɓa wʋ́ɔ́ bɛllɛ ɓʋ́ʋ́sɛ, bee wɩ́ɛ́ ʋ boŋzoŋ wɩ yɔ́wɛ́ lɔ́ʋ́. 21 Báálɔ ná taŋa sɩ́ ka peɓala ko céme táŋtɛjaa, rɩ́wɔ́ laa ɔsɛ zɔkrɛ vʋk, a páŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 22 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ la peɓala ná, a ɔsɛ vʋk ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, a a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu ʋ mɛ́, ká rɩ́ŋ hóú wɩ́bɔmɔ suúri.
23 Rɩɩ́wa kúó zʋ tɔ́ɔ́ ná ŋ há sɩ́ŋ sɩ́ laa pɛ́ɩ́wa, rɩ́ cɔ́ŋsɛ tunɔnɛ́ duó wuu, ɩ́ bélwó nɔnɔ anɛ nɔŋsolo; ɩ́ sɩ́wɔ́ nɔnɔ dí bɩŋsɛ botoro, nɔŋsolo ní. 24 Bɩŋsɛ baná nyúú mí, ŋ nɛ́ tɩ́wɔ́ nɔnɔ wuu; ɩ́ dí cana a bɩ́ŋ mɛ́, ká pa ɛ́ nɔnɔ wuu páŋ. 25 Bɩŋsɛ bɔmmʋ́ɔ́ nyúú mí, ɩ́ wówó nɔnɔ aá dí rí; ɩ́ ɓɔ́rɛ pɛ́ɩ́wa tɩɩ, ɛ́ nɛ́ rɩ́ɩ́wa tuuni ɔsɛ nɔŋ kɩ́ŋkáŋ. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ.
26 Ɩ́ sɩ́ namɩɛ dí arɩ́ cɛ́l; ɩ́ sɩ́ tɩ́ɩ́wʋ́, ɩ́ sɩ́ vʋ́rʋ́. 27 Ɩ́ sɩ́ɩ́wa nyúú kíŋkere píérú kɔ́ʋ́ nɛ nyúvʋr; a sɩ́ɩ́wa tɔmɔ kíŋkere má píérú. 28 Rɩɩ́wa nɛ́ŋ sʋ́wɔ́, ɩ́ sʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ tɩ́ŋʋ́ rɩ́ kʋ́sɩ́wa tɛŋ; ɩ́ sɩ́ cʋ́ʋ́ túúrú. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
29 Ɩ́ sɩ́ɩ́wa tolé yíkí hé cɔ́rmʋ mɛ́, rɩ́ láámɩ́wɔ́. Rɩ́ cɔ́rmʋ sɩ́ɩ́wa tɔ́ɔ́ tɩ́llʋ́, rɩ́wɔ́ tʋŋ nɩlánnʋ sú dɩhɩ̄́ wuu. 30 Ɩ́ zílíŋ fɩɛlɛ́ tápʋlɛ, ká píŋsɩ́ŋ céme taŋtɛjaa. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
31 Ɩ́ sɩ́ lɛlɛ nʋʋsɛ yɩ́rʋ́; ɩ́ sɩ́wɔ́ bɔ́sʋ́ wɩ́ɩ́ mɛ́. Rɩɩ́wa á ɛ́, ɩ́ zʋ́ busunnu ní. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ.
32 Ɩ́ isi daha aá zíl nyúpʋ́pʋŋsɛ tɩ́na, a ka zilé rɩ́ bánɩ́ɩ́na. Ɛ́ nɛ́ ká ɩ́ɩ́ fáŋ, ŋ há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
33 Rɩ nɛrɔ kúó aá zʋ́ɩ́wa tɔ́ɔ́, ɩ́ sʋ́ʋ́ vɩ́rʋ́. 34 Ɩ́ ka nɩhʋɔrɔ há mɩ́nɩ́wa daha, anɩ́wa sɩɛrʋ tɔ́birwo nɔ́ŋɔ; ɩ́ cóllú anɩ́wa tɩɩ; bee wɩ́ɛ́, ɩ́ má fa mɩŋ Ezipiti mí anɛ zʋ́zʋ́llɛ nɛ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ.
35 Ɩ́ sɩ́ gɩ́ŋgɩ́rmʋ tʋ́mʋ́, sarɩ́ya díí mí, onni gbési máŋsɛ mɛ́, onni píŋ kérse mí, onni káŋ máŋsɛ mɛ́. 36 Ɩ́ lo rɩ́ɩ́wa oŋkaamáŋsɛ wuu a wérí: kílówa, táásɩmáŋsɛ, rɩ́ gáráwa. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ná há kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ; ŋ nɛ́ lɩ́sɩ́wa Ezipiti mí.
37 Ɩ́ zílíŋ wɩ́máŋsɛ rɩ́rɩ́ŋ kíŋse wuu, aá tɩ́ŋwɔ́. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.