Tápʋlzeno ná há ká wɩ́bɔmɔ suúri héé tápʋl
16
1 Aarɔŋ bɛlɛ bɛllɛ zʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ a tʋŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ ʋ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́; ɓa sʋʋ ná har mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: 2 «Bʋ́lɩ́ máálá Aarɔŋ rɩ́, rʋ́ʋ́ sɩ́ táŋtɛ cémejaa sɩ́ɛ́rɩ́ patɩ́ɩ́sa ná mɛ́ dáárʋ́, rɩ́ zʋ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ tɛ́ŋ wuu mí, ráŋ ná nʋtʋmɛ dáka rɩ́rʋ́ cúl há bílé, a makɛ rʋ́ʋ́ sɩ́ sʋ́wʋ́. Rʋʋ á ɛ́ ká rɩ́ŋ zʋ duóbána sɩɛrʋ ko tuwi dáka cúl ná daha, ʋʋ́ sʋ́wʋ́ nɛ́.3 Rɩ Aarɔŋ já rʋ́ʋ́ zʋ céme táŋtɛjaa ná, ʋ mɔhɔ̄́ rʋ́ʋ́ ka wɩ́bɔmɔ vʋk nɔɓala, rɩ́ vʋkfísi peɓala; 4 a su gɛpúwɩɛlwie gɛluŋo, a hóú gɛpúwɩɛlwie píétó, a vɔwɛ gɛpúwɩɛlwie vɔwɛ́ ʋ tɩŋa mɛ́, a pi gɛpúwɩelwie nyúbála bɔ́ʋ́ nyúú. Ɛ́ gɛnnɛ wuu ká Wɩɩsɛ ɓɩɛ nɛ́, a mɔ rʋ́ʋ́ fó nyii ní kɛ́rɛ́, ká súwó. 5 Ká rʋ́ʋ́ a rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ má lɩ́sɛ buŋgboksi bɛllɛ, wɩ́bɔmɔ vʋk wɩ́ɛ́, arɩ́ peɓala balá vʋkfísi wɩ́ɛ́.
6 Rɩ́ Aarɔŋ la sɩ́ɛ́ ɓʋ́ nɔɓala ná ɔsɛ vʋk a sʋ́lʋ́ tɩɩ suúri, ká a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu, a pɔ́ʋ́ tɩɩ rɩ́rʋ́ jaanɩɛ wuu. 7 Ká rʋ́ʋ́ ka buŋgboksi ná bɛllɛ mʋ́ céme táŋtɛjaa dánnʋɔ, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. 8 A yo bíé ná orí rí ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɓɩnɔ, ká orí má a Azazɛli ɓɩnɔ. 9 Ʋ sɩ́ ka buŋgboko ná há ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɓɩnɔ cáánʋ́, ká pii ɔsɛ wɩ́bɔmɔ suúri vʋk. 10 Ká kánʋ́ ná há ká Azazɛl ɓɩnɔ zʋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, a a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu, a hóú mí, ká kiri hé gɩr mɛ́ a pá Azazɛl.
11 Rɩ́ Aarɔŋ la sɩ́ɛ́ ɓʋ́ʋ́ tɩɩ wɩ́bɔmɔ vʋk nɔɓala ná kɛrɛ́, ká a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu, a mʋ́ʋ́rʋ́ tɩɩ, arɩ́rʋ́ jaa nɩɛ. Ʋ wɩ́bɔmɔ vʋk nɔɓala ná ɓʋ́ɩ́ har mɛ́, 12 ʋ sɩ́ pi tulaalínyɩ́kɩ́rɩ́'omo a pa céme táŋtɛjaa koro daha níŋhala hé, a a tulaalémíŋ nɛ́sɛ sɩ́ɩ́ bɛllɛ, a kaa daarɛ patɩɩ́sazeno mí a zʋ Wɩɩsɩ sɩ́ɛ́, 13 a sɩɛ́ pi tulaalé ná hé níŋ ná mɛ́, a pii bil Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. Tulaalé ná nyʋɔsɛ sɩ́ tɔ́ nʋtʋmɛ dáka rɩ́rʋ́ cúl ná mɛ́. Rʋʋ á ɛ́ ʋ waá sʋwɛ. 14 Ʋ sɩ́ púú néníwie hé nɔɓala ná cɛ́l mɛ́, ká lɩ́sɛ mɩ́sɛ hé nʋtʋmɛ dáka mɛ́, ʋ tɔ́ɔ́ mʋ́l rɩ́ cɔɔ; ká baa a ɛ́ a mɩ́sɛ cɛ́l ná hé dáka sɩ́ɛ́rɩ́ cɔɔ, naasɩ́ balpɛ. 15 Ká ɓʋ́ púl wuu wɩ́bɔmɔ suúri buŋgboko ná, a cákʋ́ cɛ́l, a kaa daarɛ patɩɩ́sazeno ná mɛ́ zʋ sɩ́ɛ́rɩ́; a a ɛ́ ná tɩɩ tɩɩ ʋ há ɛ́ɛ́ rɩ́ nɔɓala cɛ́l: ʋ sɩ́ mɩ́sɛ hé dáka ná cúl mí, a mɩ́sɛ hé dáka ná sɩ́ɛ́rɩ́ cɔɔ. 16 Ká rʋ́ʋ́ a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu, a mʋ́ʋ́rɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ busunnu rɩ́wɔ́ wɩ́vɛ́llɛ, ɓa wɩ́bɔmɔ wuu Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. A a ɛ́ a mʋ́ʋ́rɛ céme táŋtɛjaa ná tɩɩ, bee wɩ́ɛ́ ʋ má mɩ́ŋwɔ́ sɩ́sɩ́ɛ́nʋ́wa nɛ́. 17 Rɩ Aarɔŋ kúó aá zʋ táŋtɛ cémejaa ná sɩɛ́rɩ́ rʋ́ʋ́ tʋ́mʋ́ tʋtʋmɛ́, a mʋ́ʋ́rɛ busunnu, nɛrɔ wuu báá wɩ mɔhɛ̄́ rʋ́ʋ́ zʋ ráŋ, a kaá jɔ́ʋ́ bɩrlɩɩ. Rɩ Aarɔŋ nɛ́ zʋ́ɛ́ tʋŋ ɛ́, a sʋl suúri pɔ́ʋ́ tɩɩ, a pɔ́ʋ́ jaa nɩɛ, a sʋl pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu, 18 ʋ sɩ́ lɛ a mʋ́ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná há mɩŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ laka, a a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu pá koro ná, ká a nɔɓala cɛ́l arɩ́ buŋgboko cɛ́l, a kaa mʋ́ hé koro ná nyɩ́sɛ baná ná mɛ́. 19 Ʋ sɩ́ kánʋ́ néníwie takɛ ɛ́ cɛl, a mɩ́sɛ hé koro ná mɛ́ naasɩ́ balpɛ, a mʋ́ʋ́rɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wɩ́bɔmɔ ʋ mɛ́, ká rʋ́ʋ́ a Wɩɩsɛ óŋ.
20 Rɩ Aarɔŋ nɛ́ mʋ́ʋ́rɛ Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́ busunnu tenni, a mʋ́ʋ́rɛ céme táŋtɛjaa ná tɩɩ wuu tenni, a mʋ́ʋ́rɛ koro ná busunnu tenni, ʋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ ka buŋgbokwómmi ná ko pɔ́ʋ́. 21 Rʋ́ʋ́ púú nɛ́ŋsa bɛllɛ tɩkɛ buŋgboko ná nyúú mí, ká bʋ́rkɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wɩ́nyɔ́rkɛ, ɓa wɩ́vɛ́llɛ, rɩ́wɔ́ wɩ́bɔmɔ wuu hé buŋgboko ná mɛ́; ká lɩ́sɛ bál, rʋ́ʋ́ kiri zʋ gɩrbétéke a tá. 22 Buŋgboko ná sɩ́ cɩ́ɩ́nɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wɩ́bɔmɔ ná ɛ́, a kaa mʋ́ tíé dɩhɩlɩ́.
Rɩɩ ɓa kéŋ buŋgboko ná mʋ́ dɩhɩlɩ́ ná gɩrbétéke sɩɛrʋ, 23 Aarɔŋ sɩ́ bɩrzʋ céme táŋtɛjaa ná, a wúrki pɛ́ŋbíé gɛnnɛ ná ʋ há súé, a kaa zʋ Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́, céme táŋtɛjaa sɩɛrʋ a bil ráŋ. 24 Ká lɛ céme táŋtɛjaa nyii dɩfóé, a fó nyii; a bɩrpɔ́ʋ́ gɛnnɛ su, a lɩɩ ɔsɛ vʋkfíse ná bɛllɛ, ʋ tɩɩ vʋk, rɩ́ jamáŋ má vʋk; a a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu, a mʋ́ʋ́rʋ́ tɩɩ rɩ́ jamáŋ wuu busunnu. 25 Ká pa pʋsɛ ná ɓa há ɓʋ́ʋ́sɛ a ɔsɛ wɩ́bɔmɔ vʋka, ɓa naŋnʋnnɛ, a wasɛ físi koro daha.
26 Nɛrɔ ná há keŋ Azazɛl buŋgboko ná mʋ́ tá gɩr mɛ́, ʋ sɩ́ sɛ́sʋ́ gɛnnɛ, a fó nyii kɛ́rɛ́ ká zɩŋ zʋ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ. 27 Suúri vʋk nɔɓala rɩ́ suúri vʋk buŋgboko ná, ɓa há cákwɔ́ cɛ́l a kaa zʋ céme táŋtɛjaa a mʋ́ʋ́rɛ busunnu, ɓa sɩ́ káŋwɔ́ wuu bɛllɛ lɛ tɔ́ɔ́ har rɩ́, a físi: ɓa kɛnnɛ, ɓa namɩŋsa, rɩ́wɔ́ lowíé wuu. 28 Nɛrɔ ná há sɩ́ káŋwɔ́ lɩɩ nyɩkɛ, ʋ sɩ́ sɛ́sʋ́ gɛnnɛ, a fó nyii kɛ́rɛ́ ká zɩŋ zʋ púl ná sɩɛrʋ.
29 Ɩ́ náŋ wɩmáŋsɛ ná há waá giri: Bɩna wuu caŋsɛ balpɛ nyúú mí, ʋ tápʋlɛ fí kal, ɩ́ wɩ tʋtʋmɩ́ wuú tʋŋ ɛ́ kal, ká vɔsɛ nʋʋsɛ; ɩ́ tɩɩ, Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu, arɩ́ nʋhʋɔra ná wuu há mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ. 30 Bee wɩ́ɛ́, ɛ́ kal nɛ́ rɩ́wɔ́ mʋ́ʋ́rɩ́wa busunnu, ká rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ héíwa wɩ́bɔmɔ suúri. 31 Ɛ́ tápʋl sɩ́ ɛ́ɩ́wa sɩ́tʋ́mʋ́ kal, ɩ́ fɩɛlɛ kal, ɩ́ nʋvɔwɔ́ má kal. Ʋ ká kíso ná há waá giri ní.
32 Vʋk'ɔɔsɔ ná ɓa há sɩ́ lɩ́sɛ, a ɔ́ŋsɛ nʋʋ hóú nyúú mí rʋ́ʋ́ lɔ́ʋ́ áná mɛ́, ʋ nɩ́ɩ́ mʋ́ʋ́rɛ busunnu ɛ́ tápʋl. Vʋk'ɔɔsɔ gɛpúwɩɛlwie gɛnnɛ ná há ká kíso gɛnnɛ nɛ́, rʋ́ʋ́ su. 33 A mʋ́ʋ́rɛ nʋtʋmɛ dáka busunnu, a mʋ́ʋ́rɛ céme táŋtɛjaa busunnu, a mʋ́ʋ́rɛ koro busunnu, a mʋ́ʋ́rɛ vʋk'ɔɔsa busunnu, a mʋ́ʋ́rɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu busunnu.
34 Ɩ́ sɩ́ tʋ́tʋŋ ɛ́ tɛ́ŋ wuu mí; a makɛ rɩ́ Wɩɩsɛ hé Ɩzɩrayɛl nɩɛ wɩ́bɔmɔ wuu suúri, naa sɩ́ɩ́ balá bɩná wuu sɩɛrʋ.»
Ɛ́ nɛ́ ɓa saŋ a tɩŋ wɩ́ɛ́ ná wuu Nyuutɩna Wɩɩsɛ há mákɛ́ pá Moyizi.