Dayalmɩdúóri mʋ́ʋ́rɛ wɩ́ɛ́
14
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rí bʋlɛ́: 2 «Rɩ dayalmɔ pʋɔlɩ́ nɛ́ ténné, kal ná ɓa há sɩ́ kánʋ́ mʋ́ vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ɛ́ rʋ́ʋ́ mʋ́ʋ́rʋ́ tɩɩ, ná ɛ́ há mɔhɛ̄́ rɩ́wɔ́ a: 3 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ lʋ́ʋ́ rɩ́ púl ná har rɩ́, a kɩ́ɛ́lʋ́. Rʋʋ dúóró, 4 ʋ sɩ́ a rʋ́ʋ́ kɛsɛ diíwisi bɛllɛ há wómmó, a wɩ busunnu kené, a kaa ko; arɩ́ tuu ná ɓa háá yɩ́rɛ sɛ́drɛ́, ʋ daa, arɩ́ pɛ́ŋfɩɛmɔ, arɩ́ ɩzɔɔpɛ híle. 5 Rʋ́ʋ́ a rɩ́wɔ́ a vil nyibulé hé vie mi, a ka diíwiisi ná nɔ́ŋɔ, a kaa culli ɛ́ nyii mí ká ɓʋ́. 6 Ká rʋ́ʋ́ la diíwie ná há káánɛ́, rɩ́ sɛ́drɛ daa ná, rɩ́ pɛ́ŋfɩɛmɔ ná, rɩ́ ɩzɔɔpɛ híle ná wuu, a liwi diíwie ná ɓa há kené culli nyii mí ká ɓʋ́, cɛ́l sɩɛrʋ. 7 A lɩ́sɛ mɩ́sɛ́ mɩ́sɛ dayɛlmɛdúóri ná, naasɩ́ balpɛ, ká bʋlʋ́ ká páár; ká pi diíwiwómmi ná tá rʋ́ʋ́ fil zʋ gɩr. 8 Ɛ́ dayalmɩduóri sɩ́ sɛ́sʋ́ gɛnnɛ, a piérú tɛŋ pʋ́na wuu, a fó nyii; ʋ báá wɩ busunnu kené. Ʋ wo púl ná sɩɛrʋ aá zʋ, amá ʋ wʋ́ʋ́ táŋtɛ sɩɛrʋ pɛ́; ʋʋ́ cɔ pʋmmɔ nɛ́ tápʋlɛ́ balpɛ. 9 Tápʋlɛ balpɛ ná kal, ʋ báá sɩ́ píérú nyúpʋ́sɛ, ʋ tɔmɔ, ʋ sɩ́pʋ́sɛ, ʋ tɛŋ pʋ́na wuu. A sɛ́sʋ́ gɛnnɛ, a fó nyii, ká sɩɛ́ sɩ́ busunnu kánʋ́.10 Tápʋlɛ córí kal, ʋ sɩ́ ja pewiisi bɛllɛ há wɩ dɩkɔsʋ́ kené, arɩ́ pebra há kéŋ bɩná ká má wɩ kɔsɔ kené, arɩ́ pálɔ míŋ kíló nɛ́mɛ́, ʋ há pi nʋʋ hé ŋmʋsɛ, arɩ́ nʋʋ lítir fá. 11 Vʋk'ɔɔsɔ ná há mʋ́ʋ́rɛ busunnu ɛ́ kal, ʋ sɩ́ a rʋ́ʋ́ lɩɩ cɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, céme táŋtɛjaa ná dánnʋɔ, arɩ́rʋ́ oŋkaakoolé ná wuu. 12 Rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ ka piēso ná nɔ́ŋɔ, a súúri nʋʋ lítir rɩ́ fá ná, a káŋwɔ́ wuu ɓɔ́ cáánɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ká pii ɔsɛ wɩ́zɔkí vʋk. 13 Ʋ sɩ́ kʋŋ pieŋso ná baŋ, dɩhɩ̄́ ná ɓa háá ɓʋ́ wɩ́bɔmɔ vʋk pʋna, rɩ́ vʋkfísi pʋna, dɩhɩ̄́ ná há ká dɩkísi; Wɩɩsɛ ker ní ká ɛ́ vʋka wuu pʋsɛ, ɛ́ wɩ́ɛ́, vʋk'ɔɔsɔ nɩ́ɩ́ tɩ́llɩ́wɔ́ wuu. 14 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ takɛ pieŋso ná cɛl a hé dayalmɩdúóri ná néduu dɩllɩmúkur mí, a hóú néduu néníbál mɛ́, arɩ́rʋ́ néduu naa má náníbál mɛ́. 15 Ká pi nʋʋ ná má a ɔ́ŋsɛ hóú nágʋɔ nɛ́cɛ́ sɩɛrʋ; 16 a kánʋ́ néduu néníwie ná há tʋ́kɛ́ néníbál mɛ́, a tɔwɛ nʋʋ ná mɛ́, ká lɩ́sɛ mɩ́sɛ mɩ́sɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ naasɩ́ balpɛ. 17 A baa a nʋʋ ná há mɩ́nʋ́ nɛ́sɛ mɛ́ mʋ́ɔ́ a hé dayalmɩdúóri ná néduu dɩllɛ múkur mí, rɩ́rʋ́ néduu néníbál arɩ́rʋ́ néduu naa má naníbál mɛ́, ráŋ ná ʋ há lá sɩ́ɛ́ pi pewie cɛ́l takɛ. 18 Ká pi nʋʋ ná há káánʋ́ nɛ́sɛ mɛ́ bɩ́sɛ hé dayalmɩdúóri ná nyúú mí, ɛ́ ná, ʋ mʋ́ʋ́rɛ báálɔ ná busunnu ní, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. 19 Ká rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ sɩɛ́ ɔsɛ wɩ́bɔmɔ vʋk, a a ɛ́ ná ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu; ká kɔ́rkɛ vʋkfísi pʋna ná, 20 a púú rɩ́ míŋ ŋmʋsɛ́ ná wuu sakɛ koro daha a wasɛ rɩ́wɔ́ físi. A baa a ɛ́ ná ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu, báálɔ ná nyúú, ká rʋ́ʋ́ báá sɩ́ busunnu kánʋ́.
Dayalmɔ ná há ká súmmú busunnu mʋ́ʋ́rɛ wɩ́ɛ́
21 Rɩ dayɛlmɔ ná ká súmmú a wɩ ɛ́ ɓɩɛ wuó ná, ʋ sɩ́ ja wɩ́bɔmɔ vʋk pewie balá, rɩ́wɔ́ kaa ɓɔ́ cáánɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ. A ja pálɔ mɩ́ŋ kíló botoro ɓa há pí nʋʋ ŋmʋsɛ, arɩ́ nʋʋ litir, rɩ́wɔ́ laa ɔsɛ wɩ́zɔkɩ́ vʋk, a pii a ɛ́ ná ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́; 22 ʋ sɩ́ ja kʋ́sɛ bɛllɛ, ɛ́ rá má kʋ́dɔɔlɛ́ bɛllɛ, ʋ há wówó ná aá ná, rɩ́wɔ́ pi nɔ́ŋɔ ɔsɛ wɩ́bɔmɔ vʋk, ká pi nɔ́ŋɔ má ɔsɛ vʋkfísi. 23 Rʋ́ʋ́ ka ɛ́ ɓɩɛ wuu ko Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, céme táŋtɛjaa dánnʋɔ, tápʋlɛ córi kal, rɩ́wɔ́ laa mʋ́ʋ́rʋ́ busunnu. 24 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ pi pewie ná, rɩ́ nʋʋ ná, a cáánɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, a a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu. 25 Ká kɔ́rkɛ pewie ná, a tákʋ́ cɛ́l a hé dayalmɩdúóri ná néduu dɩllɛ múkur mí, a hóú néduu néníbál mɛ́, a hóú néduu naa má náníbál mɛ́. 26 A ɔ́ŋsɛ nʋʋ mʋ́ɔ́ hóú tɩɩ nágʋɔ nɛ́sɛ mɛ́, 27 a kánʋ́ néduu néníwie ná há tʋ́kɛ néníbál mɛ́, a takɛ mɩ́sɛ mɩ́sɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ naasɩ́ balpɛ. 28 Ká pi mʋ́ɔ́ hé báálɔ ná néduu dɩllɛ múkur mí, a hóú néduu néníbál mɛ́, a hóú naa má néduu náníbál mɛ́, ʋ há hé pewie cɛ́l ráŋ náwa. 29 Ʋ sɩ́ pi nʋʋ ná há káánʋ́ nɛ́sɛ mɛ́, a bɩ́sɛ hé dayalmɩdúóri ná nyúú mí, ká a ɛ́ ɓa há ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu ʋ mɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. 30 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ pi kʋ́ma ná nɔ́ŋɔ, ɛ́ rá má kʋ́dɔɔlɛ́ ná nɔ́ŋɔ, ʋ ná wuu dayalmɩdúóri ná há kené ko, 31 a ɔsɛ wɩ́bɔmɔ vʋk. A pi nɔ́ŋɔ ná súúri míŋ pálɔ mɛ́ a físi, ká a ɛ́ ɓa haá ɛ́ɛ́, mʋ́ʋ́rɛ báálɔ ná busunnu, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́.»
32 Wɩ́ɛ́ náwa há mɔhɛ̄́ rɩ́ dayɛlmɔ há dúóré ká wɩ óŋ kené, rʋ́ʋ́ a ká mʋ́ʋ́rʋ́ busunnu ní nyɛ.
Fúúri ná há ká dayálmʋ a mɩŋ jaa zeŋe mí wɩ́ɛ́
33 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rí Aarɔŋ rɩ́ bʋlɛ́: 34 «Rɩɩ́wa kúó zʋ Kanaŋ tíé ná ŋ há sɩ́ pii pɛ́ɩ́wa rɩ́ɩ́wa tɩ́llʋ, rɩŋ ló rɩ́ fúúri ná há ká dayɛlmʋ mɩŋ jaá mɛ́, tɔ́ɔ́ ná ɩ́ há sɩ́ ko tɩ́llʋ́ sɩɛrʋ, 35 ɛ́ jaatɩ́na sɩ́ mʋ́ bʋl vʋk'ɔɔsɔ rɩ́ bʋlɛ́: ‹Ŋ ná dayálmʋ fúúriwa ŋ jaa mɛ́› 36 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ mʋ́ a rɩ́wɔ́ pa jaa ná cɩksɛ wuu lɛ pʋmmɔ kɛ́rɛ́, ká rʋ́ʋ́ tɩɩ sɩɛ́ mʋ́ kɩ́ɛ́lɛ ɛ́ fúúri. Ɛ́ é, jaa ná cɩka wuu wɩ busunnú ka. Ká rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ sɩɛ́ zʋʋ kɩ́ɛ́lɛ jaa ná. 37 Ʋ sɩ́ kɩ́ɛ́lɛ fúúri ná. Rʋʋ nóó rʋʋ lɩ́ɛ́rɛ́ zeŋe, a hé butuo jaa ná zeŋ mí, ká a zɔ́kɔ́nyíí, ɛ́ rá má ɓɩfɩɛ́ŋ, 38 vʋk'ɔɔsɔ ná sɩ́ bɩrɛ lɩɩ cɛ́ dánnʋɔ mɛ́, ká a rɩ́wɔ́ ka jaa ná tɔ́ tápʋlɛ balpɛ. 39 Tápʋlɛ balpɛ ná kal, vʋk'ɔɔsɔ báá sɩ́ ko kɩ́ɛ́lɛ ná; rɩ fúúri ná nɛ́ kááré, a taarɛ jaa zeŋe, 40 vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ a rɩ́wɔ́ gínni wárɛ́wa ná wuu fúúri ná há mɩ́ŋwɔ́ mɛ́, a kaa lɛ tɔ́ɔ́ har rɩ́ a yoo tá busunnu dɩhɩ̄́. 41 Ká rʋ́ʋ́ a rɩ́wɔ́ paasɛ jaa ná sɩɛrʋ zemʋɔlɛ́ wuu, a pa tɛ́paasɛ́ ná kaa lɛ tɔ́ɔ́ har rɩ́ a yoo tá busunnu dɩhɩ̄́. 42 Ɓa sɩ́ lɩ́sɛ ɛ́ dɩhɩ̄́ wárɛ́wa ná tá ká ja wárɛwa náŋa héwó bʋɔ mɛ́, a ja tɛ́húónni bɩrmʋɔlɛ ɛ́ jaa.
43 Rɩ ɓa nɛ́ lɩ́sɛ wárzɔkɛ́ ná tá, a paasɛ zeŋe ná má ká bɩrmʋɔlɛ, ká rɩ́ fúúri ná baa ko mɩ́ŋ jaa ná mɛ́, 44 Vʋk'ɔɔsɔ báá sɩ́ mʋ́ kɩ́ɛ́lɛ ɛ́ jaa: rʋʋ béló rɩɩ fʋʋ ná báá ísó, a daarɛ zeŋe náŋa, dayálmʋ ná ha wɩ ténné ní. Ɛ́ jaa ha kéŋ busunnu. 45 Ɓa sɩ́ ŋmɔwɛ ɛ́ jaa gíri, a pɔ́ʋ́ dɔ́wʋ́ɔ́, ʋ daasɛ rɩ́rʋ́ tɛ́mʋɔlɔ́, a kaa lɛ tɔ́ɔ́ har rɩ́, a yoo tá busunnu dɩhɩ̄́. 46 Rɩ ɓa tɔ́ɔ́ ɛ́ jaa dánnʋɔ ká rɩ́ nɛ́ŋ zʋ ráŋ, ʋ tɩ́na zʋ́ busunnu a kaá ja wɩɩsɛ zʋɩ. 47 Rɩ nɛ́ŋ zʋ́ɔ́ pɛ́ ɛ́ jaa sɩɛrʋ, ʋ mɔhɔ̄́ rʋ́ʋ́ sɛ́sʋ́ gɛnnɛ; rɩ nɛ́ŋ dí óŋ ráŋ, ʋ mɔhɔ̄́ rʋ́ʋ́ sɛ́sʋ́ gɛnnɛ. 48 Ká rɩ vʋk'ɔɔsɔ zʋ́ɔ́ kɩ́ɛ́lɛ jaa ná, a ná rɩ fúúri ná báá wɩ bɩ́rɛ́ isi, bɩrmʋɔlɛ ná har mɛ́, ʋ sɩ́ bʋlɛ́ jaa ná wɩ busunnu kené, bee wɩ́ɛ́ fúúri ná ténnó ní.
49 Ɛ́ jaa busunnu mʋ́ʋ́rɛ wɩ́ɛ́, vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ ja diíwiisi bɛllɛ, a ja tuu ná ɓa háá yɩ́rɛ sɛ́dɩrɛ daasɛ, rɩ́ pɛ́ŋfɩɛmɔ arɩ́ Ɩzɔɔpɛ híle. 50 A ka diíwiisi ná nɔ́ŋɔ mʋ́ culli vie há kéŋ nyibulé mí, ká ɓʋ́. 51 Ká pi diíwie ná nɔ́ŋɔ rɩ́ sɛ́dɩrɛ daa, rɩ́ ɩ́zɔ́ɔ́pɛ híle ná, rɩ́ pɛ́ŋfɩɛmɔ ná, a liwi diíwie ná ʋ há ɓʋ́ɛ́ cɛ́l rɩ́ nyii ná mɛ́; ká kaa lɩ́sɛ a mɩ́sɛ mɩ́sɛ jaa ná naasɩ́ balpɛ. 52 Ɛ́ nɛ́ ká jaa ná busunnu mʋ́ʋ́rɛ, a tɩŋ diíwie cɛ́l mɛ́, nyibulé mí, diíwiwómmi mí, sɛ́dɩrɛ daa mɛ́, ɩzɔ́ɔ́pɛ híle mí, arɩ́ pɛ́ŋfɩɛmɔ mɛ́. 53 Ká rʋ́ʋ́ pi diíwiwómmi ná tá rʋ́ʋ́ fil zʋ gɩr; rʋ́ʋ́ a ɛ́ ɓa há ɛ́ɛ́ aá mʋ́ʋ́rɛ busunnu, jaa ná nyúú. Jaa ná wɩ busunnu kené ní ɛ́.