Tɛŋ pʋɔlɩ́ wɩ́ɛ́
13
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋl Moyizi rɩ́ Aarɔŋ rɩ́ bʋlɛ́: 2 «Rɩ nɩbííno tɛŋ kúó ka ɓʋnna, ɛ́ rá má rʋʋ pīsó, a pii fɛ́l aá tʋl, rʋ́ʋ́ a pʋɔlɩ́ anɛ dayálmʋ, ɓaá ka ɛ́ tɩ́na rɩ́ mʋ́ vʋk'ɔɔsɔ Aarɔŋ rɩ́ nɛ́, ɛ́ rá má ʋ bɛlɛ nɔ́ŋɔ rɩ́. 3 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́ pʋɔlɩ́ ná. Rɩ dɩhɩ̄́ ná háá wɩ́ɛ́ pʋ́sɛ nɛ́ píé tʋ́ʋ́sɛ, ká rɩ́ ɛ́ dɩhɩ̄́ cúri fʋʋ, dayálmʋ nɛ́ kéŋ tɩ́na. Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́ tenni, ká bʋlʋ́ zʋ́ busunnu. 4 ká rʋʋ dɩfɛ́lɛ ná háá tʋlɛ́ nɛ́ píé tʋ́ʋ́sɛ́, ká wɩ fʋʋ kené, pʋ́sɛ má wɩ tʋ́ʋ́sɛ́, vʋk'ɔɔsɔ sɩ hóú dɩhɩ̄́ ʋ dʋŋɔ, rʋ́ʋ́ sɩ́ nɩɛ sɩɛrʋ zʋ́ tápʋlɛ balpɛ. 5 Tápʋlɛ balpɛ ná kal tenní, ʋ báá sɩ́ bɩrɛ kɩ́ɛ́lʋ́. Rʋʋ fʋʋ ná nɛ wɩ jɛ́llɛ́, rɩ́ɩ́ lɔ́ʋ́ tɛŋ wuu, vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ lo rʋ́ʋ́ ha kénú dʋŋɔ tápʋlɛ balpɛ báá. 6 Rɩ tápʋlɛ balpɛ ná ténnó, ʋ báá sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́. Rɩ fʋʋ dɩhɩ̄́ ná bíró ká wɩ jɛ́rɛ́ ʋ tɛŋ wuu mí, vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ bʋlʋ́ wɩ busunnu kené; rɩ́ sakmɔ́ yɔ́ɔ́ rɛ́. Ʋ sɩ́ sɛ́sʋ́ gɛnnɛ, ʋ wɩ busunnu kené. 7 Rɩ vʋk'ɔɔsɔ nɛ́ bʋ́l ɛ́ pɔ́ʋ́, ká rɩ́ pīsé ná lɔ́ʋ́ tɛŋ wuu, tɩ́na mɔhɔ̄́ rʋ́ʋ́ baa mʋ́ vʋk'ɔɔsɔ rɩ́. 8 Vʋk'ɔɔsɔ báá sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́. Rʋʋ béló rɩ sakmɔ́ ná lɔ́ʋ́ tɛŋ wuu, dayálmʋ nɛ́, ʋ má duo ní; ʋ sɩ́ bʋlʋ́ wɩ busunnu kené.9 Rɩ tɛŋ wɩl duó wuu yákɛ́ nɛ́rɔ tɛŋ mɛ́, ɩ́ kánʋ́ mʋ́ vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ɛ́. 10 Rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ kɩ́ɛ́lʋ́, rʋʋ tɛŋ dɩhɩ̄́ sákmɔ́ a pii tʋ́ʋ́sɛ, rɩ́ pʋ́sɛ pii tʋ́ʋ́sɛ, káá lúri fʋʋ, 11 dayálmʋ bɔmɔ nɛ́ mɩ́nʋ́ tɛŋ mɛ́. rʋ́ʋ́ bʋlʋ́ kéŋ busunnu. Ʋ báá to rɩ́wɔ́ hóú dʋŋɔ a ná, ʋ ká nyaamɩ́ ʋ kéŋ busunnu. 12 Amá rɩ vʋk'ɔɔsɔ nóó rɩ dayálmʋ ná lúkmú tɛŋ kɛnɔ wuu, a lʋ́ʋ́ nyúú tuwi naasɛ, 13 rʋ́ʋ́ ɔsɛ múúlú wérí. Dayálmʋ ná há zʋ́ʋ́ tɛŋ wuu wɩ́ɛ́, rʋ́ʋ́ sɩ́ bʋlʋ́ wɩ busunnu kené; ʋ wuu há píé pʋllɛ ná wɩ́ɛ́, ʋ wɩ busunnu kené. 14 Kál ná ʋ tɛŋ há kúé cúnni fʋfɩɛŋsɛ, ʋ kéŋ busunnu. 15 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ bélú fʋʋ ná ká bʋlʋ́ to páár. Tɛŋ fʋfɩɛmɔ tɩ́na kéŋ busunnu, ʋ má ká dayálmʋ duó rí ɛ́. 16 Rɩ fʋʋ ná dɩhɩ̄́ nɛ́ báá kúé tʋ́ʋ́sɛ, ɛ́ báálɔ mɔhɔ̄́ rʋ́ʋ́ baa mʋ́ vʋk'ɔɔsɔ rɩ́, 17 rʋ́ʋ́ kɩ́ɛ́lʋ́; rʋʋ nɛ́ néé rɩ fʋʋ ná ɓɩɛ́na tʋ́ʋ́sɔ́, rʋ́ʋ́ bʋlʋ́ wɩ busunnu kené, rʋ́ʋ́ pʋɔlɩ́ ná to pʋɔlɩ́bɔ́ŋ.
18 Rɩ ŋmɛrpʋmmɔ lɛ́ nɛ́ŋ mɛ́ ká fɩɛlɛ, 19 ká rɩ́ zɩk mɩŋ ŋmɛr fa há mɩŋ ráŋ ná, a a ɓɩpʋmmʋ́, ɛ́ rá má ʋ fɛ́l, a pii aá tʋl, rɩ́ tɩ́na mʋ́ ná vʋk'ɔɔsɔ. 20 Rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ bélú ŋmɛr ná dɩhɩ̄́: rɩɩ ɛ́ dɩhɩ̄́ lúri bʋɔ ʋ tɛŋ mɛ́, ká rɩ́ pʋ́na nyʋ́ ráŋ a a ɓɩpʋmmʋ́, rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ bʋlʋ́ kéŋ busunnu. Ʋ má dayálmʋ duo ní ɛ́, a lʋ́ʋ́ ŋmɛr fʋgɔɔ ná mɛ́. 21 Ká rɩ vʋk'ɔɔsɔ kɩ́ɛ́lʋ́ a ná rɩ pʋ́na ɓɩpʋmmɔ wɩ ráŋ nyʋ́ɛ́, ʋ dɩhɩ̄́ wɩ bʋɔ lúré ká kʋɔsɛ, ʋ́ a rʋ́ lɩɩ mɩ́nʋ́ dʋŋɔ tápʋlɛ, ká sɩ́ nɩɛ sɩɛrʋ zʋ́. 22 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, rɩ pʋɔlɩ́ ná cémú tɛŋ wuu, rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ bʋlʋ́ kéŋ busunnu. Tɛŋ nɛ́ kenú. 23 Amá rɩ dɩfɛ́lɛ ná nɛ́ wɩ lúŋsé a jɛ́llɛ, ŋmɛr ná fʋgɩgɔɔ dʋŋɔ nɛ́. Rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ bʋlʋ́ wɩ busunnu kené.
Níŋ fʋʋ wɩ́ɛ́
24 Rɩ níŋ dí nɛ́ŋ, rʋ́ʋ́ dɩhɩ̄́ ná a ɓɩpʋmmʋ, ɛ́ rá má ʋ pii fɛ́l aá tʋl, 25 vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́ a ná; dɩtʋlɩ ná pʋ́sɛ nɛ́ píé tʋ́ʋ́sɛ, a lúŋsi kɩ́llʋ tɛŋ kɛnɔ, rʋ́ʋ́ zɩŋ rɛ́ dayálmʋ nɛ́ púlú níŋ dɩnyɩkɩ́ ná ɛ́. Rʋ́ʋ́ bʋlɛ́ tɩ́na kéŋ busunnu, rɩ́ dayálmʋ fʋʋ nɛ́. 26 Ká rɩ vʋk'ɔɔsɔ kɩ́ɛ́lɔ́ rɩ fʋʋ ná dɩhɩ̄́ pʋ́sɛ wɩ píé tʋ́ʋ́sɛ, ʋ dɩhɩ̄́ má wɩ luŋ kɩ́llʋ́ tɛŋ kɛnɔ ká kʋɔsɛ, rʋ́ʋ́ lɩ́sʋ́ rʋ́ʋ́ lɩɩ mɩ́nʋ́ dʋŋɔ tápʋlɛ balpɛ. 27 Rɩ tápʋlɛ balpɛ ná césó, ʋ́ baa kɩ́ɛ́lʋ́ ná. Rɩ pʋɔlɩ́ ná dúú tɛŋ kɛnɔ aá va, rʋ́ʋ́ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlʋ́ kéŋ busunnu, rɩ́ dayálmʋ fʋʋ nɛ́. 28 Amá rɩ fʋʋ ná dɩhɩ̄́ nɛ́ wɩ jɛ́llɛ́ a zʋ́ʋ́ tɛŋ wuu, ká kʋɔsɛ, níŋ díí ná zɩk nɛ́.
29 Rɩ fʋʋ mɩŋ nɛ́ŋ nyúú mí, ɛ́ rá má ʋ tɛlɛ́ŋɛ mɛ́, rɩ tɩ́na ká bál rɩ hál, 30 vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ kɩ́ɛ́lɛ ɛ́ fʋʋ. Rʋʋ lúŋó ká rɛ́ pʋ́sɛ mɩŋ ráŋ, balá baláwa, a fɛ́l, diŋdeɓíŋ ná há ká nyúú rɩ́ tɛlɛ́ŋɛ dayálmʋ nɛ́. Rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ bʋlɛ́ ɛ́ tɩ́na to páár. 31 Amá rɩ vʋk'ɔɔsɔ nɛ́ kɩ́ɛ́lʋ́ a ná rɩ diŋdeɓíŋ ná wɩ luŋ, rɩ pʋ́bísi ní to ráŋ má, rʋ́ʋ́ lɩ́sʋ́ tɔ́ʋ́, dʋŋɔ tápʋlɛ balpɛ. 32 Tapʋlɛ balpɛ ná nɛ́ daarɛ, ʋ báá sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́. Rʋʋ béló rɩ diŋdeɓíŋ ná wʋ́ʋ́ tɛŋ mɛ́ jɛ́rɛ́, a wɩ lúŋsé má, ká pʋ́sɛ ná há mɩŋ ráŋ má wɩ fɛ́lɛ́, 33 diŋdeɓíŋ ná tɩ́na sɩ́ píérú nyúú wuu ká tá fʋʋ dɩhɩ̄́ ná; ká rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ lɩ́sʋ́ tá, rʋ́ʋ́ mɩ́nʋ́ dʋŋɔ tápʋlɛ balpɛ. 34 Tápʋlɛ balpɛ ná nɛ́ dáárɛ, ʋ báá sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́ diŋdeɓíŋ ná. Rʋʋ béló rɩ diŋdeɓíŋ ná wɩ yɛ́rkɛ́, a wɩ lúŋsé, ʋ sɩ́ bʋlɛ́ tɩ́na wɩ busunnu kené. Rʋ́ʋ́ sɛ́sʋ́ gɛnnɛ ʋ wɩ busunnu kené. 35 Rɩ vʋk'ɔɔsɔ sʋ́ʋ́ wɩ busunnu kené, ká rɛ́ diŋdeɓíŋ ná baa tɛl naa, 36 vʋk'ɔɔsɔ báá sɩ́ bɩrɛ kɩ́ɛ́lʋ́. Rɩ diŋdeɓíŋ ná ɓɩɛ́na jɛ́llɔ́ súúri, rʋ́ʋ́ báá sɩ́ bél jɩ́ja pʋ́fɩɛŋsɛ, tɩ́na dé ka busunnu ní. 37 Rɩ diŋdeɓíŋ ná nɛ́ wɩ jɛ́llɛ́ súúri, ká rɩ́ pʋ́bísi nyʋ́ fʋʋ ná sɩɛrʋ, ʋ diŋdeɓíŋ ná ténnó ní, ʋ wɩ busunnu kené. Rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ bʋlʋ́ wɩ busunnu kené.
38 Rɩ onni yósi nɛrɔ tɛŋ mɛ́, rɩ́ dɩhɛ̄́ ná a ɓɩpʋŋsɛ́, rʋʋ ká bál rʋʋ ká hál, 39 vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́ a ná. Rɩ dɩpʋŋsɛ ná nɛ́ waá tʋl, ʋ to pʋɔlɩ́bɔ́ŋ, ʋ tɩ́na wɩ busunnu kené.
40 Rɩ nɛrɔ nyúpʋ́sɛ yúóró ká rʋ́ʋ́ ka nyúɓɩla, ʋ wɩ busunnu kené. 41 Rʋʋ tule nyúpʋ́sɛ nɛ́ yúóré ká ʋ ka tulpuóle, ʋ wɩ busunnu kené. 42 Amá rʋʋ nyúpʋ́sɛ dɩyuorí ná nɛ́ póri fʋfɩɛmɔ, a pii tʋ́ʋ́sɛ, rʋʋ nyúú sɩ́sɩ́ɛ́nʋ́wa nɛ́, rʋʋ tule mí ní, diŋdeɓíŋ ní yákʋ́ mɛ́ ɛ́. 43 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́ nyúú sɩ́sɩ́ɛ́nʋ́wa ná rɩ́rʋ́ tule ná. Rɩ fʋfɩɛmɔ ná tʋ́ʋ́sɔ́, ká ɛ́ dɩhɩ̄́ zɩkɛ anɛ dayálmʋ, 44 ʋ tɩ́na ká dayalmɔ nɛ́, ʋ kéŋ busunnu. Rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ bʋlʋ́ kéŋ busunnu, dayálmʋ ná há mɩ́nʋ́ nyúú mí wɩ́ɛ́.
45 Ɛ́ dayalmɔ sɩ́ su gɛcɔ́nnɛ, a sʋ́ʋ́ nyúú bɩ́rmʋ́, a ja óŋ tɔ́ʋ́ nʋpʋ́sɛ rɩ́rʋ́ tɔmɔ mɛ́, ká lɩɩ búóli bʋlɛ́: ‹Ŋ kéŋ busunnu! Ŋ kéŋ busunnu!› 46 Rɩ fʋʋ ná nɛ́ wɩ ténné, ʋ kéŋ busunnu. Ʋ sɩ́ lɛ tɔ́ɔ́ har rɩ́, a sɔ́ʋ́ jaa, a dʋŋɔ mɩŋ ráŋ.
Dayálmʋ ná háá sakmɛ gɛnnɛ
47 Rɩ yaálmʋ fʋʋ mɩŋ gɛ́r wuu mí, rɩ pelɔ́ŋ gɛrɔ nɛ́, rɩ bʋɔ gɛrɔ nɛ́, 48 rɩ pɛ́ŋbíé gɛrɔ nɛ́, rɩ gɛrɔ ná ɓa há pí pelɔŋ ɛ́ rá má bʋɔ a fʋ́ nɛ́, rɩ jɔɔ nɛ́, ɛ́ rá má kɛŋnʋɔsɩ́ oŋnyɛrɩ́ nɛ́, 49 rɩ́ ɛ́ dɩhɩ̄́ pii fɛ́l, ɛ́ ráá má a a zɔ́kɔ́nyíí, ɛ́ gɛnnɛ duó wuu daha, dayálmʋ sakmɔ́ nɛ́; ɓa sɩ́ kaa mʋ́ rɩ́ vʋk'ɔɔsɔ kɩ́ɛ́lɛ ná. 50 Vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ kɩ́ɛ́lʋ́ fʋʋ ná tenni, ká pi gɛrɔ ná há tɩ́kʋ́ mɛ́, a hé jaa mɛ́ yakɛ tɔ́ tápʋlɛ balpɛ. 51 Balpɛ ná kal, ʋ bá sɩ́ kɩ́ɛ́lɛ fʋʋ ná. Rɩ sakmɔ́ ná dɩhɩ̄́ jɛ́llɔ́ a hé gɛrɔ ná duó wuu há tɩ́kʋ́ mɛ́, pʋɔlɩ́ ná háá sakmɛ gɛnnɛ nɛ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, gɛsakmɩ́ ná kéŋ busunnu. 52 Ɓaá pi ɛ́ gɛrɔ duo rɩ́ɩ́ nyɩkɛ nɛ́. Rɩ pɛ́nɛ gɛrɔ nɛ́, rɩ kɛnɔ gerɔ nɛ́, rɩ bʋɔ gɛrɔ nɛ́, rɩ pelɔ́ŋ gɛrɔ nɛ́, ɓaá píí hé níŋ mí ní; diŋdeɓíŋdaarɩ́ nɛ́. 53 Amá rɩ vʋk'ɔɔsɔ kɩ́ɛ́lɔ́ rɩ sakmɔ́ dɩhɩ̄́ ná wɩ jɛ́llɛ́ hé gɛrɔ ná duo wuu há tɩ́kʋ́ mɛ́, 54 vʋk'ɔɔsɔ sɩ́ bʋlɛ́ rɩ́wɔ́ pii sɛsɛ, ká rʋ́ʋ́ baa laa hé jaa mɛ́ tɔ́, tápʋlɛ balpɛ. 55 Rʋʋ nɩ́ báá kɩ́ɛ́lɛ gɛsakmɩ́ ná ɓa há sɛ́sɛ́, rɩ dɩsakmɩ́ ná wɩ bɩ́rsɛ, rʋʋ nɛ́ wɩ jɛ́llɛ́ má, ʋ kéŋ busunnu. Rɩ sakmɔ́ ná mɩŋ gɛrɔ sɩ́wero mí ní, rɩ sɩ́bɔmɔ mɛ́ nɛ́, ɓaá píí hé níŋ mí ní. 56 Ká rɩ vʋk'ɔɔsɔ nɛ́ kɩ́ɛ́lɛ́ rɩ dɩsakmɩ́ ná tʋ́ʋ́sɔ́; rɩ pɛ́nɛ gɛrɔ mɛ́ nɛ́, rɩ kɛnɔ gɛrɔ mɛ́ nɛ́, rɩ gɛfʋ́ʋ́lɛ mɛ́ nɛ́, ʋ há kɔ́ʋ́ ná wuu, rʋ́ʋ́ coki ɛ́ dɩhɩ̄́ tá. 57 Rɩ sakmɔ́ ná báá kúó nyɩɩsɛ gɛ́r wuu mí, rɩ pɛ́nɛ gɛrɔ nɛ́, rɩ kɛnɔ gɛrɔ nɛ́, rɩ gɛfʋ́ʋ́lɛ nɛ́, ɓaá pi ɛ́ gɛrɔ rɩ́ nyɩkɛ nɛ́; bee wɩ́ɛ́, fʋʋ ná nɛ́ bɩ́rɛ́ aá isi. 58 Rɩ ɛ́ wɩl duo tɩ́kɛ́ gɛ́r wuu mí, rɩ́wɔ́ sɛsɛ ká rʋ́ʋ́ bɩrɛ nɛrkɛ, ʋ há ká omo ná wuu duó gɛrɔ, ʋ mɔhɔ̄́ rɩ́wɔ́ baa sɛ́sʋ́ bʋllɛ nyúú mí, ká rʋ́ʋ́ sɩ́ busunnu kánʋ́. 59 Rɩ dayálmʋ fʋʋ mɩŋ gɛ́r wuu mí, rɩ pɛ́nɛ gɛrɔ nɛ́, rɩ gɛfʋ́ʋ́lɛ nɛ́, rɩ pelɔ́ŋ gɛrɔ nɛ́, rɩ bʋɔ gɛrɔ nɛ́, rɩ kɛnɔ gɛrɔ nɛ́, wɩ́ɛ́ nyáŋ nɛ́ mɔhɛ̄́ rɩ́wɔ́ a, ká bʋlɛ́ ɛ́ gɛrɔ kéŋ busunnu, ɛ́ rá má ʋ wɩ busunnu kené.