Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa bilé wɩ́ɛ́
29
1 Ná ɛ́ ɩ há sɩ́ a ká bil vʋk'ɔɔsa ná rɩ́wɔ́ ɔsɛ vʋka aá páŋ: ka nɔɓala balá arɩ́ peɓallɛ bɛllɛ há wɩ kɔsʋ́ wuu kené, 2 pi bílé míŋ a a dɩpɛ́ŋ ná há wɩ sɩ́bʋ́r kené, rɩ́ ɓáfurótu ɓa há pí nʋʋ ŋmʋsɛ ká wɩ sɩbʋ́r kené, arɩ́ máása ná há wɩ sɩbʋ́r kené, ká ɓa pi nʋʋ a gaarɛ. 3 Ɩ sɩ́ píwó hé fʋ́yaakɔ́ sɩɛrʋ a káŋwɔ́ rɩ́ nɔɓala ná rɩ́ peɓallɛ ná bɛllɛ kaa zʋʋ bil táŋtɛjaa ná sɩɛrʋ. 4 Ɩ sɩ́ ka Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ má kaa mʋ́ táŋtɛjaa ná dánnʋɔ, a fówó nyii. 5 Ɛ́ har mɛ́, ɩ sɩ́ pi Aarɔŋ gɛnnɛ ná súú: ɩ sɩ́ su gɛwie ná, a pi gɛluŋo ná su, a su yɛ́wɛ ná, a pi baŋcɩtɔ́lɔ ná tɔ́, a kánʋ́ vɔɔ́sɛ ná vɔsɛ ɓarɛ gɛrɔ ná. 6 Ɩ sɩ́ pi néŋcúú ná cúú nyúú mí, a pi salmɛ giró ná hé néŋcúú ná mɛ́. 7 ká pi nʋʋ a ɔ́ŋsɛ hóú nyúú mí, a lɩ́sʋ́ bil tʋtʋmɛ́ ná yɩr mɛ́. 8 Ʋ har mɛ́, ɩ sɩ́ a rɩ́ Aarɔŋ bɛlɛ tuu peri, rɩ́ɩ́ súwó gɛwiisi ná pɔ́wɔ́. 9 Ɩ sɩ́ vɔsɛ Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ tɩŋsɛ arɩ́ vɔɔ́sɛ, a cú néŋcunni pɔ́wɔ́. A kaa pɔ́ ɛ́ mɛ́, ɓa tʋtʋmɩ́ nɛ́ sɩ́ a vʋk'ɔsɔ́ a de kaá mʋ́ wuu, a tɩŋ wáda ná há bílé a waá bɩ́rsɛ a kaá mʋ́ wuu mí. Ɩ sɩ́ bil Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ ɛ́ tʋtʋmɩ́ wɩ́ɛ́.
10 Ɩ sɩ́ ka nɔɓala ná lɛ táŋtɛjaa ná sɩ́ɛ́; Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ sɩ́ pɔ́wɔ́ nɛ́ŋsa sákʋ́ nyúú mí. 11 Ɩ sɩ́ kɔ́rkɛ ɛ́ nɔɓala Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, táŋtɛjaa ná dánnʋɔ mɛ́. 12 Ɩ sɩ́ cakɛ nɔɓala ná cɛ́l, a píí néní takɛ a hé vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná nyɩ́sɛ mɛ́, ká pi cɛ́l ná káánɛ wuu waasɛ koro ná múkur. 13 Ɩ sɩ́ lɩ́sɛ nʋʋ ná wuu há tɔ́ lowíé mí, a lɩ́sɛ cɔ́ɛ́ tɔ́lɔ, a lɩ́sɛ cúcówíé rɩ́ nʋʋ ná há tɔ́wɔ́ mɛ́, a píwó nyɩkɛ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná nyúú 14 Amá ɩ sɩ́ pa nɔɓala ná namɩɛ, ʋ kɛnɔ rɩ́rʋ́ lowíé, a kaa lɛ pul mí a físi. Wɩ́bɔmɔ vʋk'ɔsɔ́ nɛ́ ɛ́.
15 Ʋ har mɛ́, ɩ sɩ́ ka peɓala ná nɔ́ŋɔ; Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ sɩ́ pɔ́wɔ́ nɛ́ŋsa tɩkɛ peɓala ná nyúú mí. 16 Ɩ sɩ́ kɔ́rkɛ peɓala ná; ɩ sɩ́ cákʋ́ cɛ́l a waasɛ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná tɛŋ a kílú wuu. 17 Ɩ sɩ́ kʋsɛ peɓala ná, a sɛsɛ sɩɛrʋ ɓɩɛ rɩ́ naasɛ a sakɛ naŋkʋsɩ́ ná rɩ́ nyúú daha. 18 Ɩ sɩɛ́ sɩ́ nyɩkɛ peɓala ná wuu koro ná nyúú; ʋ ká vʋk'ɔsɔ́ ná níŋ há sɩ́ dí físi, ʋ sɔ́ŋ a wérí a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́.
19 Ɩ sɩ́ ka peɓala ná nɔ́ŋɔ; Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ sɩ́ pɔ́wɔ́ nɛ́ŋsa sákʋ́ nyúú mí. 20 Ɩ sɩ́ kɔ́rkɛ peɓala ná a cákʋ́ cɛ́l a takɛ hé Aarɔŋ nédu dɩllɛ mʋ́kur mí, a takɛ hé Aarɔŋ bɛlɛ má nédu dɩlla mɛ́; a takɛ héwó wuu nédu nɛŋsa néníbáála mɛ́, arɩ́wɔ́ nédu naasɛ má néníbáála mɛ́, ká rɩ́ɩ́ a cɛ́l ná bɩ́sɛ waasɛ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná tɛŋ a kíl. 21 Ɩ sɩ́ a cɛ́l ná há mɩŋ koro mí arɩ́ nʋʋ ná ɩ há ɔ́ŋsɛ aá hé nyunni mí, a mɩ́sɛ hé Aarɔŋ mɛ́ á hóú gɛnnɛ má mɛ́, a hóú bɛlɛ má rɩ́wɔ́ gɛnnɛ mɛ́. Aarɔŋ rɩ́rʋ́ gɛnnɛ arɩ́rʋ́ bɛlɛ má rɩ́wɔ́ gɛnnɛ, ɓa bilé ní ɛ́. 22 Bʋllɛ pieŋso né vʋk'ɔsɔ́ nɛ́ ká Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa ná bilé rɩ́wɔ́ púlwó tʋtʋmɛ́. Ɩ sɩ́ lɩ́sʋ́ dúŋ, a lɩ́sʋ́ nʋʋ ná há tɔ́ lowíé mí, rɩ́ cɔ́ɛ́ tɔ́lɔ, rɩ́ cúcówíé ná bɛllɛ rɩ́ nʋʋ ná há tɔ́wɔ́ mɛ́ arɩ́ nédu húĩ; 23 a lɩ́sɛ sɩbʋ́r toó dɩpɛ́ŋwa ná ɓa há bíl Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ fʋ́yaakɔ́ sɩɛrʋ, a ja nʋʋ ɓáfurótu bala arɩ́ máása balá. 24 Ɩ sɩ́ píwó wuu hé Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ nɛ́ŋsa mɛ́, ká rɩ́ɩ́ sɩɛ́ a rɩ́wɔ́ pii pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 25 Ɛ́ har mɛ́, ɩ sɩ́ la ɓɩɛ ná ɓa nɛ́ŋsa mɛ́, a nyɩ́kwɔ́ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná nyúú, naŋkáánɛ ná daha; ʋ ká vʋk'ɔsɔ́ ná níŋ há díé físi Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, ʋ sɔ́ŋ a wérí a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́. 26 Ɩ sɩ́ lɩ́sɛ Aarɔŋ bilé pieŋso ná beŋtúú, a tɩɩ pii bil Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ a pɔ́ʋ́, ká pi, ɩ ker ní. 27 Ɩ sɩ́ bʋl rɩ́ beŋtúú ná rɩ́ húĩ́ ná ɓa há tʋ́ɔ́sɛ́ pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ a bílú sɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ tɩ́wɔ́. 28 Ɛ́ wɩ́ɛ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ mɔhɔ̃́ tɛ́ŋ wuu mí, rɩ ɓa ɓʋ́ʋ́sɛ pʋsɛ ɔsɛ vʋk pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, rɩ́wɔ́ lɩ́sɛ ɛ́ naŋdaasɛ pá Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ.
29 Rɩ Aarɔŋ nɛ́ sʋ́wɛ́, ɓa sɩ́ púú tʋtʋmɛ́ gɛnnɛ ná pɔ́ʋ́ bɛlɛ rɩ́wɔ́ su, kal ná ɓa há sɩ́ bílwó rɩ́wɔ́ púl tʋtʋmɛ́. 30 Vʋk'ɔɔsa nɔhɔ̃́ ná há sɩ́ la Aarɔŋ mɛ́, ʋ sɩ́ su ɛ́ gɛnnɛ tápʋlɛ balpɛ, rʋʋ nɛ́ kúé aá zʋ táŋtɛjaa ná rʋ́ʋ́ tʋ́mʋ́ tʋtʋmɛ́ Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́.
31 Ɩ sɩ́ pi bʋllɛ nyúú mí pieŋso ná, ʋ ná ɩ há ɓʋ́ɛ́ ɔsɛ vʋk bil vʋk'ɔɔsa ɓa púlwó tʋtʋmɛ́, ɩ sɩ́ cɔ́ʋ́ namɩɛ (Wɩɩsɛ) táŋtɛjaa ná laka. 32 Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ sɩ́ dúú arɩ́ dɩpɛ́ŋwa ná há káánɛ́ fʋ́yaakɔ́ mɛ́, táŋtɛjaa ná dánnʋɔ. 33 Ɓa dʋŋɔ nɛ́ sɩ́ dí ɛ́ namɩɛ há lɛ́ vʋk'ɔsɔ́ ná há bílwó ɓa púlwó tʋtʋmɛ́, a ná suúri má Wɩɩsɛ rɩ́; nɩyɔ́ɔ́ wɩ mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ díwó, bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ ker ní. 34 Rɩ tɔ́ɔ́ pʋ́lɔ́ rɩ namɩɛ káánɛ rɩ́ dɩpɛ́ŋ káánɛ mɩ́nɔ́, ɩ sɩ́ héwó níŋ rɩ́wɔ́ dí físi; ɓa báá wʋ́ɔ́ dí, bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ ɓɩdííle ní. 35 Ɩ sɩ́ a wɩ́ɛ́ ná wuu ŋ há mákɛ́ pɛ́ɩ́ rɩ́ɩ́ pii a Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ mɛ́. Ɩ sɩ́ pi tápʋlɛ balpɛ a bílwó rɩ́wɔ́ púlwó tʋtʋmɛ́. 36 Ɩ sɩ́ ka nɔɓala ɔsɛ suúri vʋk kál wuu, a a tɩŋ ɛ́ mɛ́ mʋ́ʋ́rɛ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro, ká ɔ́ŋsɛ nʋʋ hóú daha, rʋ́ʋ́ a Wɩɩsɛ tɩ́llɛ. 37 Tapʋlɛ balpɛ nɛ́ rɩ́ɩ́ tʋŋ ɛ́. Ɛ́ har mɛ́, Wɩɩsɛ nɛ́ sɛ́ tɩ́llɛ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná ɓóŋ; ɛ́ wɩ́ɛ́ omo ná wuu há sɩ́ tɩkɛ koro ná mɛ́, Wɩɩsɛ nɛ́ tɛ ɛ́ omo má.
Kál wuu vʋk'ɔsɔ́ wɩ́ɛ́
38 Ná óŋ ná ɩ há sɩ́ kaa ɔsɛ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro nyúú: kál wuu, pieŋse bɛllɛ há kéŋ bɩnáwa a sɩ́ cók tá. 39 Ɩ sɩ́ ɓʋ́ pieŋso nɔ́ŋɔ cɩ́cʋɔ, a ɓʋ́ nɔ́ŋ gbaanɛ. 40,41 Ɩ sɩ́ ka míŋ kúókúó táásá sɩ́ɩ́ ko, a hé ólívi nʋnyii líítir rɩ́ fá a ŋmʋsɛ, a ka dɩvɛ́ŋ líítir rɩ́ fá ko, a súúri cɩ́cʋɔ pieŋso ná mɛ́ a píwó wuu ɔsɛ vʋk ná níŋ há sɩ́ dí físi Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, rʋ́ʋ́ sɔ́ŋ a wérí a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. Ɩ sɩ́ jáwɔ́ tɩɩ a súúri gbaanɛ pieŋso ná má mɛ́ a tʋŋ ɛ́. 42 Ʋ ká vʋk ná níŋ há díé aá físi ɓóŋ ní, ɩ́ woówoówa wuu sɩɛ́ sɩ́ tʋŋ ɛ́ táŋtɛjaa ná dánnʋɔ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, a kaá mʋ́ wuu a sɩ́ cók tá; ráŋ nɛ́ ŋ sɩ́ cémíwa aá bʋl wɩ́ɛ́ ɩ rɩ́. 43 Ŋ sɩ́ céŋ Ɩzɩrayɛl nɩɛ rɛɛ́, rɩ́ŋ píŋ tɩ́llɛ dɩhɩ̃́ né. 44 Táŋtɛ cémejaa ná rɩ́ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná sɩ́ ɔ́wɔ́ dʋŋɔ́, ŋ nɛ́ tɩ́wɔ́; Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ má sɩ́ ɔ́wɔ́ dʋŋɔ́, ŋ nɛ́ tɩ́wɔ́ rɩ́wɔ́ ɔsɛ vʋka aá páŋ. 45 Ŋ sɩ́ mɩŋ Ɩzɩrayɛl nɩɛ sɩ́sɩ́ɛ́nʋ́wa, ŋ sɩ́ ɔ́wɔ́ Wɩɩsɛ. 46 Ɓa sɩ́ zɩŋ rɩ́ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɓa Wɩɩsɛ; ŋ nɛ́ ɛ́ɛ́ ɓa lɛ Ezipiti tɔ́ɔ́ mɛ́, a makɛ rɩ́ŋ mɩ́ŋwɔ́ sɩ́sɩ́ɛ́nʋ́wa. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɓa Wɩɩsɛ.>>