Vʋk'ɔɔsa gɛnnɛ wɩ́ɛ́
28
1 <<Moyizi, yɩ́rɩ́ máálá Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ: Nadabɛ rɩ́ Abiyu rɩ́ Ɩlɩazaarɛ arɩ́ Ɩtamaarɛ, rɩ́wɔ́ tuupérí. Lɩ́sɩ́wɔ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ sɩɛrʋ, rɩ́wɔ́ áŋ vʋk'ɔɔsa, a tʋŋ aá páŋ. 2 Ɩ sɩ́ nyɛrɛ gɛnnɛ ná há wéró a ka yɩr, a pɛ́ɩ́ máálá Aarɔŋ. 3 Ɩ sɩ́ bʋl pá nɛ́sɛ tʋtʋnna ná wuu ŋ há pí zɩmɛ́ sabɩɩna pá, rɩ́wɔ́ bɩrmɛ gɛnnɛ ná Aarɔŋ há sɩ́ su rɩ́wɔ́ lɩ́sʋ́ a bílú, rʋ́ʋ́ mɩ́nɩ́ŋ vʋk'ɔsɔ́ tʋtʋmɛ́ mɛ́. 4 Ná gɛnnɛ ná ɓa há sɩ́ nyɛrɛ: baŋcɩtɔ́lɔ rɩ́ gɛluŋo rɩ́ yɛ́wɛ rɩ́ gɛwie ɓa há fʋ́ɛ́, rɩ́ nyúbálɔ arɩ́ vɔwɛ́. Ɩ máálá Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ súwó ní aá tʋ́mɩ́ŋ vʋk'ɔsɔ́ tʋtʋmɛ́ ná. 5 Nɩɛ ná sɩ́ ka salmɛ rɩ́ mʋɔlɩ́ pɛ́ŋbíé rɩ́ pɛ́ŋbífɩɛŋsɛ rɩ́ ɓɩkɔklɛ́ rɩ́ gepúwɩɛlɩ́wie ní a bɩrmɛ ɛ́ gɛnnɛ.Vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛrɔ wɩ́ɛ́
6 Ɓa sɩ́ pi salmɛ gepúŋ rɩ́ gepúŋ mʋɔlɩ́ rɩ́ ɓɩfɩɛmɔ rɩ́ ɓɩkɔklɩ́ arɩ́ gepúŋmɛɛlɩ́ a bɩrmɛ vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛrɔ ná a ɓɩ́ɛ́rʋ́. 7 Ɓa sɩ́ hé vapar ɓɩɛ bɛllɛ rɩ́wɔ́ cɔ́ʋ́ nʋʋsɛ ná bɛllɛ mɛ́, a kánʋ́ cɛ́. 8 Vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛrɔ ná rɩ́rʋ́ vɔɔ́sɛ sɩ́ a óŋbalá, salmɛ gɛpunni ná tɩɩ nɛ́ rɩ́wɔ́ kaa ɔ́wɔ́. 9 Ɩ sɩ́ pi óníkísi dɔ́wʋ́ɔ́ bɛllɛ, a pʋ́ŋsɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ yɩra ɓa daha: 10 yɩra balgo dɔ́wɩ́ nɔ́ŋɔ daha, yɩra balgo nɔ́ŋɔ má daha, a púlwó nɔhɔ̃́ mɛ́ káá tuwi. 11 Ɩ sɩ́ ja omo a lɛsɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ yɩra ná dɔ́wʋ́ɔ́ ná bɛllɛ daha, anɛ ɛ́ ɓa háá lɛsɛ táŋpɔ́ŋ; a ja salmɛ oŋtʋʋlɛ́ bɛllɛ, a píwó tʋ́wɔ́ mɛ́. 12 Ɩ sɩ́ pi dɔ́wʋ́ɔ́ ná bɛllɛ a hé vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛrɔ vapara ɓɩɛ ná mɛ́, rɩ́wɔ́ a Ɩzɩrayɛl nɩɛ liise dɔ́wʋ́ɔ́. Ʋ ɛ́, Aarɔŋ sɩ́ láálɩ́wɔ́ yɩra ná ʋ vapara bɛllɛ mɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, rʋ́ʋ́ a líísé. 13 Ɩ sɩ́ bɩrmɛ salmɛ oŋtʋʋlɛ́, 14 arɩ́ salmɛ bɛŋzɛlwɩɛla bɛllɛ, rɩ́ɩ́ káŋwɔ́ ŋmɛ, a píwó hé salmɛ oŋtʋʋlɛ́ ná mɛ́.
Baŋcɩtɔ́lɔ wɩ́ɛ́
15 Ɩ sɩ́ bɩrmɛ sarɩ́ya baŋcɩtɔ́lɔ, rʋ́ʋ́ a nɛ́sɛ tʋtʋmɩ́ ná há wéró. Ɩ sɩ́ tʋ́mʋ́ má arɩ́ salmɛ gepúŋ rɩ́ gepúŋ mʋɔlɩ́ rɩ́ ɓɩfɩɛmɔ rɩ́ ɓɩkɔklɩ́ arɩ́ gepúŋmɛɛlɩ́ anɛ vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛrɔ ná. 16 Ʋ jɛ́l rɩ́rʋ́ gbési wuu sɩ́ mɔ náŋá, rɩ kenú ɓʋ́ bʋllɛ. Gbési sɩ́ a nɛ́sɛ ciké sɩ́ɩ́ balá, jɛ́l má nɛ́sɛ ciké sɩ́ɩ́ balá. 17 Ɩ sɩ́ ja dɔ́wɩ́were ɓɩ́ɛ́rʋ́, a fʋ́ kólli baná: dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ kóle mí, ɩ sɩ́ hé saadʋanɛ rɩ́ tɔpaazɛ rɩ́ emerodi; 18 bʋllɛ kóle mí, ɩ sɩ́ hé ɛsɩkarbʋkɩl rɩ́ safiir rɩ́ dɩamaŋ; 19 botoro kóle mí, ɩ sɩ́ hé yasɩŋtɛ rɩ́ agatɛ rɩ́ ametiisi; 20 baná kóle mí ɩ sɩ́ hé kirizoliti rɩ́ oniksi rɩ́ zasɩpɛ. Ɛ́ dɔ́wʋ́ɔ́ oro wuu sɩ́ kánʋ́ salmɛ oŋtʋʋlɩ́ rɩ́wɔ́ pii tʋ. 21 Ɩ sɩ́ ja omo a lɛsɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ fí rí bɛllɛ ná oro wuu yɩr dɔ́wɩ́ wuu daha, anɛ ɛ́ ɓa háá lɛsɛ táŋpɔ́ŋ; dɔ́wɩ́ wuu daha, Ɩzɩrayɛl jɩmʋ́ʋ́la fí rí bɛllɛ ná oro wuu yɩr nɛ́ sɩ́ mɩŋ ráŋ. 22 Baŋcɩtɔ́lɔ ná mɛ́, ɩ sɩ́ pi salmɛ cʋɔrɩ́ a bɩrmɛ bɛŋzɛlwɩɛla bɛllɛ, a káŋwɔ́ ŋmɛ; 23 a bɩrmɛ salmɛ gúóréwa má bɛllɛ baŋcɩtɔ́lɔ ná nʋʋsɛ mɛ́. 24 Ɩ sɩ́ ka salmɛ ŋmɛ́sɛ ná bɛllɛ tʋ gúóréwa ná bɛllɛ há mɩŋ baŋcɩtɔ́lɔ nʋʋsɛ ná mɛ́; 25 ká ka ŋmɛ́sɛ ná bɛllɛ nʋʋsɛ ná náŋa kaa mʋ́ tʋ gɛluŋo sɩ́ɛ́ vapara oŋtʋʋlɛ́ ná mɛ́. 26 Ɩ báá sɩ́ bɩrmɛ salmɛ gúóréwa bɛllɛ a hé baŋcɩtɔ́lɔ ná tíé rí nʋʋsɛ ná bɛllɛ háá tɩkɛ vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛrɔ ná mɛ́. 27 Ɩ sɩ́ a salmɛ gúóréwa bɛllɛ náŋa a hé vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛrɔ vapara onni ná mʋ́l rɩ́, a caasɛ sɩ́ɛ́, náŋá dɩcɔ́ɔ́lɛ laka, gɛrɔ ná vɔwɛ́ nyúú. 28 Baŋcɩtɔ́lɔ gúóréwa ná nɛ́ rɩ́wɔ́ kaa hé gɛluŋo gúóréwa ná mɛ́, a pi gepúŋ ŋmɛ́mʋɔlɩ́ a vɔwɛ, a makɛ rɩ́ baŋcɩtɔ́lɔ ná sakɛ gɛrɔ ná vɔwɛ́ ná mɛ́, a sɩ́ lɛ́kʋ́ káá tá gɛrɔ ná.
29 Rɩ Aarɔŋ nɛ́ zʋ́ Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́, Ɩzɩrayɛl nɩɛ yɩra ná ɓa há pʋ́ŋsɛ́ hé sarɩ́ya baŋcɩtɔ́lɔ ná mɛ́, ɓa sɩ́ mɩ́nʋ́ baŋcɩla mɛ́, a a líísé tɛ́ŋ wuu mí Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. 30 Ɩ sɩ́ ja urimi rɩ́ tumiimi a hé sarɩ́ya baŋcɩtɔ́lɔ ná mɛ́, rɩ́wɔ́ mɩŋ Aarɔŋ baŋcɩla daha, rʋʋ nɛ́ kúé aá zʋ́ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́. Aarɔŋ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ héwó ŋ sɩ́ɛ́ tɛ́ŋ wuu mí ʋ baŋcɩla daha, a makɛ rʋ́ʋ́ tɩ́ŋwɔ́ mɛ́ a wólli zɩ́mɩ́ŋ sabɩɩna há kɔ́ʋ́ ná a caasɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ.
Vʋk'ɔɔsa gɛnnɛ náŋa wɩ́ɛ́
31 Ɩ sɩ́ nyɛrɛ vʋk'ɔɔsɔ nɔhɔ̃́ gɛluŋo yɛ́wɛ ná, rʋ́ʋ́ wuu a gɛmʋɔlɩ́. 32 Lúrú baŋ sɩ́sɩ́ɛ́nʋ́wa, a sɔ nʋɔ ná a gi rʋ́ʋ́ ka dóé anɛ kɛnɔ gɛrɔ baŋ, a makɛ rʋ́ʋ́ sɩ́ cɔ́rʋ́. 33 Ɩ sɩ́ hé ɓɩɛra yɛ́wɛ ná nʋɔ, tíé rí a kíl: ɩ sɩ́ ka gepúŋ mʋɔlɩ́, ɓɩkɔklɩ́ rɩ́ ɓɩfɩɛmɔ a bɩrmɛ girenadie nɔnɔ, a hé salmɛ bɩ́ŋbɩ́lwiisi ɓa pɛ́ksɛ. 34 Girenadie nɔnɔ ná rɩ́ bɩ́ŋbɩ́lwiisi ná sɩ́ hé léŋsi náŋá mɛ́, a kíl yɛ́wɛ ná nʋɔ wuu. 35 Aarɔŋ sɩ́ su ɛ́ yɛ́wɛ aá tʋŋ. Rʋʋ nɩ́ɩ́ zʋ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ rɩ́wɔ́ nɩ́nɛ bɩ́ŋbɩ́lwiisi ná dɔ́mɛ, rʋʋ́ lɛ́ má rɩ́wɔ́ nɩ́nɩ́wɔ́ dɔ́mɛ́, a makɛ rʋ́ʋ́ sɩ́ sʋ́wʋ́.
36 Ɩ sɩ́ cʋɔrɛ salmɛ oŋpɛrwɛrɩ́, rɩ́ɩ́ lɛ́sʋ́ daha anɛ táŋpɔ́ŋ, a pʋ́ŋsɛ: <Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ tʋ́ʋ̃́.> 37 Ɩ sɩ́ ja ŋmɛ́mʋɔlɩ́ a púú vɔwɛ maanɛ nyúbálɔ ná sɩ́ɛ́. 38 Ʋ sɩ́ mɩŋ Aarɔŋ tule mí rʋʋ nɛ́ kúé aá zʋ́ŋ sɩ́ɛ́; a tɩŋ ɛ́ ɓɩnɔ wɩ́ɛ́, ŋ sɩ́ saŋ Ɩzɩrayɛl nɩɛ pállɛ ná ɓa há sɩ́ páŋ, rɩ ɓa nɛ́ nyɔ́rkɛ́ má.
39 Ɩ sɩ́ sɔ Aarɔŋ gɛwie arɩ́ gepúwɩɛlɩ́wie, a nyɛrɛ nyúbálɔ má arɩ́ gepúwɩɛlɩ́wie, a fʋ́ nyúbálɔ ná vɔɔ́sɛ.
40 Ɩ sɩ́ nyɛrɛ gɛpiŋe pá Aarɔŋ bɛlɛ má, arɩ́ gɛwiisi rɩ́ vɔɔ́sɛ rɩ́ nyúbállɛ, a píŋsíwó rɩ́wɔ́ má káŋwɔ́ goo.
41 Ɩ sɩ́ pi ɛ́ gɛnnɛ su Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ, a ɔ́ŋsɛ nʋʋ héwó nyunni mí, a bílwó, rɩ́wɔ́ tʋtʋmɩ́ wuu ní de a vʋk'ɔsɔ́ tʋtʋmɛ́, rɩ́wɔ́ ɔsɛ aá páŋ. 42 Ɩ sɩ́ nyɛrɛ pɛ́nɛ tɩ́ŋtɔ́lɔ́wa pɔ́wɔ́ rɩ́wɔ́ tɔ́wɔ́ hɩĩsɛ mɛ́; tɩ́ŋtɔ́lɔ́wa ná sɩ́ de pɔ́wɔ́ tɩŋsɛ mɛ́ ká tuwi tɔ́wɔ́ nahúṍ mí. 43 Ɓa nɛ́ rɩ́ Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ hé a zʋ táŋtɛjaa ná sɩɛrʋ, ɛ́rá má a tuu peri koro Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́ rɩ́wɔ́ tʋ́ŋwɔ́ tʋtʋmɛ́, a makɛ rɩ́wɔ́ hɩɩ̃sɛ háá nyɩɩsɛ rɩ́wɔ́ sʋsɛ. Ʋ ká wáda ná há bílé ní tɛ́ŋ wuu mí, a pá Aarɔŋ rɩ́rʋ́ duo nɩɛ wuu.>>