Tulaalékoro wɩ́ɛ́
30
1 <<Ɩ sɩ́ bɩrmɛ ákásɩ́a daasɛ koro, rɩ́wɔ́ nyɩ́nyɩkɛ tulaaléwa ʋ nyúú; 2 ʋ gbési sɩ́ a nágʋtókó sɩ́ɩ́ balá, ʋ jɛ́l má nágʋtókó sɩ́ɩ́ balá, ká rʋ́ʋ́ isé a nágʋtókó sɩ́ɩ́ bɛllɛ. Ʋ lʋ́lɔ́ŋsɛ sɩ́ caŋ lɛ a a nyɩ́sɛ a cɔ́ʋ́ mɛ́. 3 Ɩ sɩ́ cʋɔrɛ salmɛ a tɔ́ʋ́ daha, ʋ sɩɛrʋ rɩ́rʋ́ har, a tɔ́ʋ́ nyɩ́sɛ má mɛ́, ká pi salmɛ a gi nʋɔ kíl. 4 Ɩ sɩ́ hé salmɛ gúóréwa bɛllɛ nʋgiiló ná mʋ́l, lʋ́lɔ́ŋsɛ bɛllɛ mɛ́; ɩ sɩ́ hé náŋa má dɩhɛ̃́ náŋa, rɩ́wɔ́ tʋ dapʋɔllɛ ráŋ a kaá pi. 5 Ɩ sɩ́ bɩrmɛ ákásɩ́á dapʋɔllɛ a pi salmɛ tɔ́wɔ́ mɛ́. 6 Ɩ sɩ́ pi ɛ́ koro a bil patɩ́ɩ́sazeno ná há kɛ́rɛ́ nʋtʋmɛ dáka ná sɩ́ɛ́, rʋ́ʋ́ caasɛ dáka ná tɔ́lɔ, ráŋ nɛ́ rɩ́ŋ cícémí. 7 Kál wuu cɩ́cʋɔ, Aarɔŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ nyɩkɛ tulaalé, tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ háá bɩrmɛ cáŋsɛ. 8 Gbaanɛ má, Aarɔŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ nyɩkɛ, tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ háá bɩrmɛ cáŋsɛ. Ɛ́ tulaalé sɩ́ nyɩ́nyɩkɛ ɛ́ tɛ́ŋ wuu mí Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ a sɩ́ cók tá, bɩná rɩ́ bɩná wuu. 9 Ɓa wɩ tulaalé yɔ́ɔ́wa ráŋ nyɩkɛ, a wɩ vʋk'ɔsɔ́ ná níŋ há díé aá físi má ráŋ nyɩkɛ, a wɩ oŋparɛ́ pállɛ má ʋ dahá sakɛ; ɓa wɩ dɩvɛ́ŋ pálɔ bɩ́sɛ́ aá hóú mí. 10 Bɩná wuu naasɩ́ balá, Aarɔŋ sɩ́ a wɩ́bɔmɔ suúri héé pʋna ná ʋ há ɓʋ́ɛ́ cɛ́l, a hé koro ná nyɩ́sɛ mɛ́, a mʋ́ʋ́rʋ́ busunnu. Bɩná wuu, ɛ́ sɩ́ tʋŋ, woówoówa mɛ́. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ sɩ́ tɩ́llɛ ɛ́ koro, ʋ tʋtʋmɛ́ dʋŋɔ wɩ́ɛ́.Táŋtɛjaa loŋpó wɩ́ɛ́
11 Nyuutɩna Wɩɩsɛ baa bʋl Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: 12 <<Rɩɩ nɩ́ɩ́ já rɩ́ɩ́ dɩɩsɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu hé kɛnɔ mɛ́, nɛ́ŋ wuu mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ túmú nyúú loŋpó a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, a makɛ rɩ́ pʋɔlɩ́bɔ́ŋ sɩ́ɩ́wa kɛ́sʋ́, nɩdɩɩsɛ ná cɛ́rɛ. 13 Nɩɛ ná wuu há mɩŋ nɩdɩɩsɛ ná sɩɛrʋ, nɛ́ŋ wuu sɩ́ tɛ wárɛ gɩramɛwa bɔmmʋ́ɔ́, rʋ́ʋ́ píŋ cɛ́rɛ táŋtɛjaa wárɛ píŋ, rɩ́wɔ́ pii pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 14 Nɛrɔ ná wuu ɓa há sɩ́ dɩɩsɛ, a de kaa pɔ́ bɩŋsɛ mɛrɛ́ mɛ́ ká kaá zɛ́, ʋʋ́ túŋ ɛ́ nɛ́. 15 Ɓɩɛ tɩ́na waá túŋ kɩ́llɛ, summo má waá túŋ muri; nɛrɔ wuu sɩ́ túmú nyúú mí, ɛ́ ná ɓa há mákɛ́ a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 16 Rɩɩ nɛ́ lá ɛ́ meéwíé wuu Ɩzɩrayɛl nɩɛ rɩ́, ɩ píwó ní aá bɩrmɛ céme táŋtɛjaa ná. Ʋ sɩ́ a liisé a pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, ɓa há túmé láwɔ́ mɩɩsɛ.>>
Tɩɩ sɛsɛ́ naŋtáŋŋa wɩ́ɛ́
17 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: 18 <<Ɩ sɩ́ bɩrmɛ kɔmɔ́ naŋtáŋŋa, tɩɩ sɛsɛ́ wɩ́ɛ́, rʋ́ʋ́ dɩsakɩ́ má a kɔmɔ́; ɩ sɩ́ bílú táŋtɛjaa ná rɩ́ vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro ná pɛ́kɛ, a hé nyii. 19 Ɛ́ nyii ní rɩ́ Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ kaa sɛ́sɩ́wɔ́ nɛ́ŋsa rɩ́wɔ́ naasɛ kɛrɛ, 20 ká zʋ táŋtɛjaa ná sɩɛrʋ, a makɛ rɩ́wɔ́ sɩ́ sʋ́sʋ́; rɩ́wɔ́ tʋŋ ɛ́ ká tuu peri koro ná má aá tʋ́ŋwɔ́ tʋtʋmɛ́, a físi pʋsɛ níŋ mí aá pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 21 Ɓa sɩ́ sɛ́sɩ́wɔ́ nɛ́ŋsa rɩ́wɔ́ naasɛ, a makɛ rɩ́wɔ́ sɩ́ sʋ́sʋ́. Ʋ ká wáda ná há bílé pá Aarɔŋ rɩ́rʋ́ duo ní, ʋ waá bɩ́rsɛ a de kaá mʋ́ wuu.>>
Tulaalé nʋʋ wɩ́ɛ́
22 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: 23 <<Ja onni ná sɔ́ŋ há wéró kɩ́ŋkáŋ a kuosi náŋá mɛ́: mííri nyii kíló bɔmmʋ́ɔ́, sɩ́namʋ́ɔ́nɛ ná há kéŋ sɔ́ŋ kíló bɛllɛ rɩ́ fá, kánɛ́l ná há kéŋ sɔ́ŋ kíló bɛllɛ rɩ́ fá, 24 kásɛ kíló bɔmmʋ́ɔ́ anɛ ɛ́ ɓa háá kérsi táŋtɛjaa mɛ́, arɩ́ ólívi nʋʋ lítir balgo. 25 Nɛrɔ ná háá tʋŋ tulaalé sɩ́ píwó kuosi náŋá mɛ́, a bɩrmɛ tulaalé nʋʋ ná ɓa há sɩ́ ɔ́ŋsɛ hé nɩɛ rɩ́ onni mí, a lɩ́sɩ́wɔ́ bílwó dʋŋɔ Wɩɩsɛ tʋtʋmɛ́ yɩr mɛ́. 26 Ɩ sɩ́ ɔ́ŋsɩ́wɔ́ hé táŋtɛjaa ná mɛ́ rɩ́ nʋtʋmɛ dáka ná mɛ́, 27 a ɔ́ŋsɛ hé táábɩl ná rɩ́ cáŋsɛ dɩsakɩ́ ná rɩ́wɔ́ cɩksɛ wuu mí, a ɔ́ŋsɛ hé tulaaléwa koro mí, 28 a ɔ́ŋsɛ hé vʋk'ɔ́ɔ́sɩ́koro rɩ́rʋ́ cɩksɛ wuu mí, a ɔ́ŋsɛ hé naŋtáŋŋa ná rɩ́rʋ́ mʋ́kur mí. 29 Ɩ sɩ́ lɩ́sɛ ɛ́ onni bílwó dʋŋɔ, rɩ́wɔ́ a Wɩɩsɛ onni; omo ná wuu há sɩ́ tɩ́kwɔ́ mɛ́, Wɩɩsɛ nɩ́ɩ́ tɩ́llʋ́. 30 Ɩ sɩ́ ɔ́ŋsɛ nʋʋ ná hé Aarɔŋ rɩ́rʋ́ bɛlɛ mɛ́, a lɩ́sɩ́wɔ́ rɩ́wɔ́ ɔsɛ vʋka aá páŋ.>>
31 Ɩ sɩ́ bʋl Ɩzɩrayɛl nɩɛ rɩ́ bʋlɛ́: <<Nʋʋ ná ɓa há sɩ́ ɔ́ŋsɛ hé nɩɛ rɩ́ onni mí, a lɩ́sɩ́wɔ́ bílwó dʋŋɔ Wɩɩsɛ tʋtʋmɛ́ yɩr mɛ́, ɓa nɛ́ ɛ́. Bɩná rɩ́ bɩná wuu, ŋ nɛ́ tɛ ɛ́ nʋʋ, ŋ tʋtʋmɛ́ yɩr mɛ́. 32 Nɛrɔ wuu pɔ́ rʋ́ʋ́ sɩ́wɔ́ tɩ́ɩ́sʋ́, nɛrɔ wuu pɔ́ rɩ́ɩ́ sɩ́wɔ́ duo má bɩ́rmʋ́. Ɓa ɔ́wɔ́ ŋ tʋtʋmɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́, ɩ́ sɩ́wɔ́ píí a wɩ́ɩ́ nɔ́ŋ. 33 Rɩ nɛ́ŋ bɩ́rmɩ́wɔ́ náŋa rɩ́ɩ́ áá tɩɩsɛ nɩyɔ́ɔ́, ɩ́ lɩ́sɛ tɩ́na ɩ́ duo sɩɛrʋ.>>
Tulaalé míŋ wɩ́ɛ́
34 Nyuutɩna Wɩɩsɛ baa bʋl Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: <<Ja onni ná há kéŋ sɔ́ŋ: sítákíté, óníkísi rɩ́ gálbánɔ́mɛ, a súúri áŋsáŋsɛ ná óŋ há wʋ́ɔ́ mɛ́ kúósé, a máŋsɩ́wɔ́ wuu rɩ́wɔ́ mɔ náŋá. 35 Nɛrɔ ná háá tʋŋ tulaalé sɩ́ píwó kuosi náŋá mɛ́ a hé yɛsɛ, a bɩrmɛ tulaalé ná óŋ wuu há wɩ ráŋ kúósé, ŋ tʋtʋmɛ́ yɩr mɛ́. 36 Ɩ́ sɩ́ gɛ́rwɔ́ rɩ́wɔ́ a míŋ, rɩ́ɩ́ kaa zʋʋ bil táŋtɛjaa ná sɩ́ɛ́rɩ́, nʋtʋmɛ dáka ná sɩ́ɛ́, ráŋ ná ŋ há sɩ́ cémí. Ŋ nɛ́ tɩ́wɔ́, ɩ́ sɩ́wɔ́ káá gbe. 37 Nɛrɔ wuu pɔ́ rʋ́ʋ́ sɩ́ ɛ́ tulaalé duo bɩ́rmʋ́ rɩ́ɩ́ káá tʋŋ tʋtʋ́ŋ húó. Ɓa ɔ́wɔ́ ŋ tʋtʋmɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́, ɩ́ sɩ́wɔ́ píí a wɩ́ɩ́ nɔ́ŋ. 38 Rɩ nɛ́ŋ bɩ́rmɛ́ ɛ́ tulaalé duo rɩ́ɩ́ nyɔ́wɔ́ sɔ́ŋ, ɩ́ lɩ́sɛ tɩ́na ɩ́ duo sɩɛrʋ.>>