Zeturo kúó ná Moyizi
18
1 Moyizi hɩɩlɩ'áná Zeturo há ká Madɩaŋ vʋk'ɔɔsɔ, ʋ nɛ́ wɩ́ɛ́ ná wuu Wɩɩsɛ há ɛ́ɛ́ pá Moyizi rɩ́ Wɩɩsɛ nɩɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ; ʋ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ há á ɛ́ ká lɩ́sɩ́wɔ́ Ezipiti mí. 2 Zeturo fa pɔ́ɔ́ kánʋ́ toló Sefora, Moyizi háálɔ, ʋ fa há tɛ́ɛ́ ʋ col, 3 a pɛ́ kɛ́sʋ́ bɛlɛ má bɛllɛ. Nɔ́ŋɔ yɩr nɛ́ Gɛrsɔŋ, ʋ mʋ́l nɛ́ ká: ŋ ká nɩhʋ́ɔ́r rɛ́ rɛɛ́. Moyizi sʋ́ʋ́ ká nɩpɛ́llɛ́ rɛ́ a mɩŋ nɩhʋɔ́sɛ mɛ́. 4 Nɔ́ŋɔ má yɩr a Ɩlɩɛzɛɛr, ʋ mʋ́l nɛ́ ká: ŋ Wɩɩsɛ nɩ́ɩ́ fáŋ búŋse. Moyizi sʋ́ʋ́ áná Wɩɩsɛ nɛ́ kúé fɔ́ʋ́ búŋse a lɔ́ʋ́ tá, Faarɔŋ hɛŋ wʋ́ʋ́ ɓʋ́ɛ́.5 Moyizi hɩ́ɩ́lá Zeturo rɩ́ Moyizi háálɔ rɩ́rʋ́ bɛlɛ ko Moyizi rɩ́, ʋ dɩkéni, gɩrbétéke ná sɩɛrʋ, Wɩɩsɛ paalɔ laka. 6 Ʋ tʋŋ bʋl Moyizi rɩ́ bʋlɛ́: <<Ŋ é, ɩ hɩ́ɩ́lá Zeturo, ŋŋ́ kóí rɩ́ nɛ́, ŋ rɩ́rɩ́ háálɔ rɩ́rʋ́ bɛlɛ.>> 7 Moyizi lɩɩ cémú hɩ́ɩ́lá, a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé, ká isi kánʋ́ kormi. Ɓa bɔsɛ náŋá tɛŋfɩ́ɛ́l wɩ́ɛ́, ká zʋ táŋtɛ sɩɛrʋ. 8 Moyizi sɩɛ́ máŋsɛ pɔ́ʋ́ hɩ́ɩ́lá, Nyuutɩna Wɩɩsɛ há pí wɩ́ɛ́ ná wuu tʋŋ Faarɔŋ rɩ́ Ezipiti mí, Ɩzɩrayɛl wɩ́ɛ́, a máŋsɛ wɩhálawa ná wuu há péríwó ŋmɛ́nɔ mɛ́, ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ lɩ́sɩ́wɔ́ ɓa wuu mí. 9 Zeturo jʋ́jʋɔsɛ, wérí ná wuu Nyuutɩna Wɩɩsɛ há tʋ́mɛ́ pá Ɩzɩrayɛl, arɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ há láwɔ́ tá Ezipiti nɩɛ nɛ́sɛ mɛ́ ɛ́. 10 Zeturo sɛ́: <<Nyuutɩna Wɩɩsɛ bárká, ʋ há lɛ́ɩ́wa tá Faarɔŋ rɩ́ Ezipiti nɩɛ nɛ́sɛ mɛ́, a lɛ́ɩ́wa tá Ezipiti nɩɛ tíŋ mí! 11 Ŋ sɩɛ́ nɛ́ ɩ́ɛ̃́ rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ zéŋ ní kɛ wɩŋsa wuu, ʋ mákʋ́ zéŋ, tɛ́ŋ ná mɛ́ ɓa há ísé rɩ́wɔ́ bɛŋsɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ.>>
12 Moyizi hɩ́ɩ́lá Zeturo kɛsɛ pʋsɛ a ɓʋ́ʋ́sɛ ɔsɛ vʋk pá Wɩɩsɛ, a físi náŋa. Aarɔŋ rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩhɩɛ̃́sɛ wuu ko ɓa rɩ́ Moyizi hɩ́ɩ́lá hé náŋá dí ɛ́ ɓɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́.
13 Tɔ́ɔ́ pʋl, Moyizi isi ké rʋ́ʋ́ dí nɩɛ wɩ́ɛ́ sarɩ́ya. Nɩɛ cɛ́ Moyizi sɩ́ɛ́ aá ja rɩ́wɔ́ wólli pérú, cɩ́cʋɔ wuu gbaŋ gbaanɛ. 14 Moyizi hɩ́ɩ́lá há kéné ká ná wɩ́ɛ́ ná wuu Moyizi há ɛ́ɛ́ aá pá jamáŋ ná, ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: <<Beé rí ɩ a rɛɛ́ aá pá jamáŋ né nyɛ? Beé rí tɛ ɩ dʋŋɔ nɛ́ ké aá tʋŋ tʋtʋmɩ́ né, ká jamáŋ wuu sɩɛ́ cɩ́nɩ́ sɩ́ɛ́ cɩ́cʋɔ wuu aá ja gbaanɛ?>> 15 Moyizi bʋ́lʋ́ hɩ́ɩ́lá ná rɩ́ bʋlɛ́: <<Wɩ́ɩ́ ná há tɛ, jamáŋ ná kóŋ rɩ́ rɩ́wɔ́ vʋrɛ Wɩɩsɛ nɛ́. 16 Rɩ ɓa nɛ́ kéŋ wɩ́ɩ́, ɓaá kaa kóŋ rɩ́ nɛ́ ŋ zɩŋ pɔ́wɔ́, ká máŋsɛ Wɩɩsɛ wádawa rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́makɛ́ pɔ́wɔ́.>>
17 Ɛ́ nɛ́ Moyizi hɩ́ɩ́lá bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: <<Ɩ ɛɛ́ né wɩ weri. 18 Ɩ sɩ́ yɛ́rkɛ, rɩ́ jamáŋ ná há mɩ́nɩ́ rɩ́ má yɛ́rkɛ. Tʋtʋmɩ́ ná dúkí nɛ́sɛ, ɩ dʋŋɔ wʋ́ʋ́ wuó tʋŋ. 19 Mʋ́l né mí, zésíŋ há á rɩ́ŋ bʋ́lʋ́ ná; ŋ sɩ́ pɛ́ɩ́ cáánɛ, ká rɩ́ Wɩɩsɛ mɩŋ arɩ́rɩ́. Cɛ́ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ jamáŋ ná wuu nyúú mí, a ka wɩ́ɛ́ ná mʋ́ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ a hóú nɛ́sɛ mɛ́. 20 Máŋsɛ Wɩɩsɛ wádawa rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́makɛ́ ná pá jamáŋ ná, a makɛ ŋmɛ́ŋsɛ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́wɔ́ tɩŋ arɩ́ wɩ́ɛ́ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́wɔ́ a. 21 Tʋɔsɛ jamáŋ ná sɩɛrʋ, báála ná há ká nɩtɩɩwa, aá fá Wɩɩsɛ hébíŋ, a cólli taŋá, a wɩ gɩ́ŋgɩ́rmɛ ja, a bílwó, rɩ́ náŋa a nɩɛ bʋ́ɩ́wa sɩ́dííre, náŋa nɩɛ zɔlɔwa sɩ́dííre, náŋa nɩɛ mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ fíwa sɩ́dííre, ká rɩ́ náŋa má a nɩɛ fíwa sɩ́dííre. 22 Tɛ́ŋ wuu mí, rɩ́ ɛ́ nɩɛ nɛ́ ʋ́'ɔsɛ jamáŋ ná wɩ́ɛ́. Rʋʋ nɛ́ ká wɩ́dúó rɩ́wɔ́ kaa kóí rɩ́, ká rɩ́wɔ́ tɩɩ zɩ́zɩŋ wɩ́wɩɛla. Cókí cɩka pɔ́wɔ́ rɩ́wɔ́ pɛ́ɩ́ mɛ́ cɩ́ɩ́nɛ. 23 Rɩɩ nɛ́ tʋ́ŋ ɛ́, rʋʋ nɛ́ ká Wɩɩsɛ makɛ́ é, ɩ waá yɛ́rkɛ, ká rɩ́ jamáŋ né má péríwó dɩperí arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.>> 24 Moyizi zésú hɩ́ɩ́lá nʋɔ, a tɩŋ wɩ́ɛ́ ná wuu ʋ há mákɛ́. 25 Ʋ tʋ́ɔ́sɛ́ báála ná há ká nɩtɩɩwa Ɩzɩrayɛl wuu mí, a bílwó ɓa a sɩ́dííre jamáŋ ná nyúú: náŋa nɩɛ bʋ́ɩ́wa sɩ́dííre, náŋa nɩɛ zɔlɔwa sɩ́dííre, náŋa nɩɛ mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ fíwa sɩ́dííre, ká náŋa a nɩɛ fíwa sɩ́dííre. 26 Tɛ́ŋ wuu mí, ɛ́ nɩɛ nɩ́ɩ́ ɔsɛ jamáŋ ná wɩ́ɛ́. Rʋʋ nɛ́ ká wɩ́dúó ɓa kaa ko Moyizi rɩ́, ká ɓa tɩɩ zɩ́zɩŋ wɩ́wɩɛla wuu.
27 Ɛ́ nɛ́ ká Moyizi tɔ́ʋ́ hɩ́ɩ́lá ná ʋ bɩrmʋ́ tɔ́ɔ́.