Mélígnamkolok Ilaːnammélaː Gerpénamkídíng
9
Ngo aísuampé ilan taniːmaːnei? Ngo mélígnamkomaːnei? Ngo ngoluk Ruːtum Jisumé ka:kímanganei? Ngok agerkokki nolu Ruːtummé kinné taniːpé ima:nei? 2 Ngo amiképé mélígnamkomanggom, nolukképé ngo mélígruːnamkoǃ Kapéné ngo mélígnamko émna Ruːtumkolo nolu ngok muordé.3 Séːkobulu ngom ankaːla kaːdoji sidé buluk kekonpé ngok lurasunamdé. 4 Nolukkolok dona tíːnané ngolukké ilang-gílang kamaːnei? 5 Ngolu ngoluk yamnékídíːdém gígojonsulaːmaːnei? Kapé akon mélígnam, Ruːtumké bírrangkídíːdé odokké Pitorbí gíjonsudang? 6 Odokké Barnabasbíːlaː ngoːonei turnam légaːpé agerém gerpé lagidang? 7 Séːko aíké murkongém pitsula armipé idon? Séːko angur-baːriːém igeːla odok a:yém apíkosin doman? Séːkobí meːrém onggeːla odok gakírém tíːman?
8 Ngo sém taniːkolok émmum méngkampéi ludun? Luroːdo sémmar lumaːnei? 9 Kapéné édém Musiːké luroːdo attag, "Nolu aːmém monoraːdodo soːbo nappaːdo mukurangém raglígyok." Ruːnébí soːbodém méːbilai édém lutang?a 10 Ngoluk légaːpé bí sém aroruːpé lumaːnei, bík lunamdé aromaːnei? Arro, sém ngoluk légaːpé attag, kapilaːné édílo aːl-gínébí aːlgídang odokké monora-samnébí monorasamdang, gaddokudodo bulu orpansukupé émna akala arígdém idag. 11 Noluk araːlo ngolu yalolok amniyém pidlíkkamílo, adin-amírrok laginammém nolukkolok gatkumílo édé bojéruːngkoi abadang? 12 Nolukkolok akoné bidumsunamém paːlaːmílo, ngolu appíngkémyang bojéyangko paːpénammaːnei?
Émpigeːla ngolu sé: paːpénamsém matomang. Kiristoké tatpon lutaddém motumpéké émna ngolu appíng ngasodém oijosuto. 13 Séːkobulu kumliːdo agerém gerdoji bulu kumli:íːdok donamém paːdo, odokké runggudok daggabnédé tosagnamkídíːdém orsudo émna nolu kinmaːnei?b 14 Ruːtumbí édémíːpé, lulíktag séːkobulu tatpon lutaddém lugoːbidoji bulu tatpon lutadíːdok donamém pa:paːyé.c
15 Émpigeːla ngo nolukkolok sé: pa:pénamkídíːsok aːkosin kotomang. Odokké nolu sémbulum ngom biyépé émna akala ngo séː doːjíksém admang. Kapilaːné séːkaimé ngom bidumsutag émna pugdasumotayingém ngo siggéipé émgom lagimang. 16 Édílo ngo tatpon lutaddém lugoːbidon, ngo pugdasumang. Kapéné ngom lugoːbidopé tolíktag. Ngo tatpon lutaddém lugoːbimaːmílo pelígnammé ngokkolo aːyéǃ 17 Kapéné ngo aíé-méːsula lugoːbimílo, ngokké paːpénam amanko dung; émpigeːla ngo aíé-méːsula lugoːbimaːmílo, ngom lulígla lunamoːdém inampé iyé. 18 Émmílo ngok paːpénam amandé okkon? Édé séːnaː Ngo arrém laːmapé tatpon lutaddém lugoːbika, odokké lugoːbidodo ngok paːpéruːnamkídíːdém magomangai.
19 Ngo sék kéígloːsin duːmanggom, bojéruːngko taniːyém Ruːnékoloːpé gíaːbonam légaːpé ngo aíém appíng taniːlok pagbopé ibito. 20 Jiudikídíːdém Ruːnémé kinmonam légaːpé, ngo Jiudikídíːdoːpé Jiudiːpé batto. Ngo aísé aroruːpé luro kéíkpé duːmanggom, luro kéígdok duːnékídíːdém Ruːnémé kinmonam légaːpé, ngo aíém luro kéíglo duːné kísapé badbito.d 21 Séːkké luroːé kaman bulum Ruːnémé kinmonam légaːpé, ngo aíé luro kaman kísapé ibito, ngo Ruːnéké luro:dok ruːyipé duːmang, émgom Kiristok lurodok kéíkpé dung. 22 Siperenékídíːdém Ruːnémé kinmonam légaːpé, ngo siperenépé imínto. Ngo kappéidaggom bulukkolok akkem turbokupé émna ngo appíng tani légaːpé appíːpé ibito. 23 Ngo ayangém paːmínyépé émna tatpon lutaddok légaːpé ngo séː appíːsém ido.
24 Nolu kinmaːnei dukkaːmínsukolo dugné appíngéi dugdo, émpigeːla atérongkoné amandém paːdag? Édémpila amandém paːlaːdopé duglang.e 25 Kekolgíné appíngéi along-abíng kigoːsudopé keyirsupaːdag. Oko dumlupdé duːyarmaːyeji édém paːnam légaːpé bulu keyirsudag; émpigeːla loːdílongkípé duːyarpéné dumlupém paːnam légaːpé ngolu keyirsudo.f 26 Odok-légaːpé ngo taniːlok émmumpé dugmannam kísapé dugmang; ngo taniːkolok kíkkampé ésarro kíggomang. 27 Émpigeːla ammem lugoːbinam lédupé, ngo aísé amandém paːlangkumapé ipéké émna, ngo ngok adin-amírsém mémapé ngok pagbopé imoladung.