Jisumé Ankaːnam
(Moti 4.1-11; Mark 1.12-13)
4
Jisubí Angunné Yalolo píːsíːla, Jordondokké gílattoku odokké Angunné Yalobí bím sullipotadoːpé gíbokang. 2 Okolo yíːpi longékopé Ui:bí bím ankaːto. Odo longékídíːdo bí okkomsin doma-tí:maːpé duːto, odokké ankang longékídíːdé gíngabnammé bí kénongkang.3 Ui:dé bím luto, "No aroru:pé Ru:nék Ao:déːmílo, sé: ílí:sém pitaːpé idopé lulíkkíto."
4 Jisubí lulatsuto, "Ruːnék-gomugdo attakː 'Taniyé pitangoːngém dola turmaːyé."a
5 Uiːdé bím oudnékoloːpé gíbogeːla odokké bím moːpísok takam migomdokkom léngkanto. 6 Odokké Uiːbí Jisumé luto, "Ngo nok tayéːlo buluk appíng ilang-gílangémnaː kapokanganém bipé, kapéné édém ngom bila léːtag, odokké ngo séːkomei bilíːdang bíméi bila:dag. 7 Édémpila no ngom kummílo, séː appíːsé nokképé iyé.
8 Jisubí lulatsuto, " Ruːnék-gomugdo attak: 'No nok Ru:né Ruːtummé kumnangka odokké bík ageroːngém gerrang."b
9 Ui:dé bím Jerusalempé gíbola bím kumli:dok mí:dum tuːbogdo dagmoto. Odokké bí luto, "No aroru:pé Ruːnék Ao:déːmílo sidokké aíé beryisutok." 10 Kapéné Ruːnék-gomugdo attakː "Bí bík tayéng-ya:meyém nom atíkosin imaːpé duːridopé lulígyé.c 11 Bulu nom buluk alakki joːrayé, édémpila nok aléːdé ílíːlo tubjoksumaːyé."d
12 Jisubí lulatsuto, "Sémpé lutag: 'No nok Ru:né Ruːtummé ankaːyok.'e
13 Édílo Ui:bí takamém ankaːtérgeːla, bí ankangkunan ainé ayírko pangkumaːdoːpé bím mépagla gíkangku.
Galiliːdo Jisubí bík Ager Gerrobnam
(Moti 4.12-17; Mark 1.14-15)
14 Jisubí Yaloké tornamno Galiliːpé gílattoku, odokké bík doːyingém appíng doːluːloi kinapto. 15 Bí buluk murong-okumkídí:do luyírbito, odokké appíngéi bím luyitsuto.
Najareddo Jisumé Lupagnam
(Moti 13.53-58; Mark 6.1-6)
16 Bí bík síːsangko Najareddoːpé gíla Yoddo longédo murong-okumpé gíaːto, bí po:pélokkéboi gíyartídag. Bí Ruːnék-gomugdok popé émna dagropkang. 17 Lungor-luné Jisoyaːké yednam potindém bík alagdo bito. Édém yetsarnammé, okolo sémpé attang édém bí tampaːsutoː
18 "Ngok tayé:lo Ru:tumké yalodé dung,
kapila:né bí ngom tatpon lutaddém opannékídí:dém lugoːbidopé írtag.
Bí ngom makana:lok duːném gílenbokunamdém
odokké miglunélok kaːbekkumnamdém lubidopé,
odokké samgidla lé:namkídí:dém motukunam,
19 odokké Ru:tumké kaːsíːmosíːla duːnam dítakkídíːdém lugoːbidopé,
bí ngom mélíktag.f
20 Odokké bí yednam potindém yetsumgeːla ka:síːmosíːnédém édém bigeːla tettoku. Murong-okumdok tani appí:dé bím kaːmiːla kaːto. 21 Odokké bí bulukkoloːpé luropto, “Silo noluk tatkolo sé: Ruːnék-gomuksok agomsé: aropé ilet-gíletkang.”
22 Appíngéi bím luyitsuto odokké bulu bík nappa:lok lenné ainé agomkídí:dém tadla tadngaksula tauto, “Sé: Jusepké ao:démaːnei?”
23 Jisubí bulum luto, “Aroru:pé nolu sé: luyisunamsém ngom lunaru:yé: 'Daktora sa: no aíém ka:pítsukíto! Kaparnaum olo no okkom ikaji, okodém ngolu tatton édémíng nok aíké taonso ikítok.’” 24 Bí luyartíto, “Ngo nolum arodém lubidung, lungor-luné sé:komsin bík aíké taondé boríksumang. 25 Ngo nolum aropakpé lubidung Elija:ké ayírdo dítak aumkolaː po:lo píkéngko do:mírtokké podongé omaːla moːtag appíːloi anpoman angka:lé angka, odo bojéru:ngko tumbo-né:ngé Israelso dungngai.g 26 Émgom Elijaːmé bulukkolok séːkkoloːpésin mélíktoma, émpige:la Sidon mo:tagdok Jarepaddok tumbo-né:ngkolo:pé mélíkka.h 27 Odokké lungor-luné Elisa:ké ayírdo Siria tani: Namanoːmé naréːmotoku, émpigeːla Israelso bojéru:ngko ngero-ro:nami taniyé dungngai, émgom bulukkolok aːkomsin naré:motokuma.”j
28 Édílo bulu édé agomdém tatton murong-okum araːdok duːné tani appí:dokké aglíngé umí dorpé dorsangkang. 29 Bulu dagropkang, odokké bím bolbodapé taondokké gílenbola oko adidok tayé:do taondém motungan, odokké bím níyílíkpé méːla, odok tuːbogarto:pé bím gísa:boto. 30 Émpige:la bí buluk arangíːdokké gínyogla bík aíké lambélok gípakkang.
Aiman Yalolok Paːnam Taniːko
(Mark 1.21-28)
31 Odokké bí Kaparnaumpé, Galilidok taonkoloːpé gítokkang. Odokké Yoddo longédo tani:kídí:dém luyírbito. 32 Bulu bík luyírnamdém tadla tadngaksuto, kapila:né bík luyírnamdo ilang-gílanammé dungngai. 33 Murong-okumdo aiman yalo paːnam taniːko dungngai. Bík jéːlanamkopé bottépé jé:la bí luto, 34 “Ai, Najareddok Jisu, nokké oko ageré ngoluk lédílo dun? No ngolum mokekapéi gídun? Ngo kindag no sé:kon, no Ru:nék Angunné Atérdéǃ”
35 Émpigeːla Jisubí morídla luto, “No aso:pé du:tok, odokké bíkkolokké gílentoku!” Odo aiman yalodé tani:dém buluk appíngké kanggaːdo értablíkto odokké bím mojogma:pé gílenkangku.
36 Tani: appí:dé kangaksula duːla akoné akoném luto, “Sé: kapin luyírnammén? Ilang-gílanamkilaː tornamki bí aiman yalokídí:dém lulígnammé bulu gílendakkuǃ” 37 Odokké bík doːnyingém kérangké appíng moːtaglo kinapto.
Jisubí Bojéru:ngko Taniːyém Ésaːmotoku
(Moti 8.14-17; Mark 1.29-34)
38 Murong-okumdokké gílenna Jisubí Simonké okumpé gíto. Odo Simonké ayodé kínggíp ramna dungngai, odokké bulu Jisumé bím kangkíbidopé lulíkto. 39 Édémpila bí bík kéraːdo dagla ramnamdém morídla luto, odo bí ésangkangku. Bí oddar darobgekula bulum donam-tíːnamém kéːlarébla bito.
40 Édílo do:nyidé oadaggabon, tani:kidí:dé Jisukolo:pé bangkí bangkípé kila-duːné taniːyém gíabodo, odokké ako akopé bík alakki riːyidbila bí bulum ésaːmotoku. 41 Bojéru:ngko taniːlokké butto gílenkangku, butukídíːdé jé:la luto, “No Ru:nék ao:dé!"
Émpige:la bí bulum morítto odokké bulum okkomsin lumotomang, kapila:né bí Kiristobík émnamdém bulu kindagai.
Murong-Okumkídíːdo Jisuké Lugoːbinam
(Mark 1.35-39)
42 Ro:rokomdo píangé pínamé Jisubí ronggamnékolo:pé gíkang. Tani:kidí:dé bím magomínto, odokké édílo bulu bím magapton, bulu bím bulum mépagla gípagmaːdopé duːjonsula duːto. 43 Émpige:la bí bulum luto, “Ngo akon taonkídí:doːsin Ru:nék migomdokodok tatpon lutaddém lugoːru:bipaːyé, kapila:né odok légangéi Ruːnébí ngom mélíktag.”
44 Odokké Judia:dok murong-okumkidí:do bí lugoːbitíto.