Yezu cèrhè Yi-co ń kwã-lyì bí ni
11
Dɛ̃ rə̀dù,
Yezu yà ń ŋwɛ́nɛ́ jàà èdù wẽ́ ń nə́ ń ce Yi.
Ń Yi-co w gə́ zhɛ̀,
ń kwã-lyì bí mə̀dù zɛ̃̀ n wɔ̀:
“Cinu,
cèrhè nə́ba Yi-co ǹdə Zhã gə́ cèrhè ń kwã-lyì bí ni ní.”
2 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Á gə la Yi co,
sʼá wɔ̀:
‘Nə́ Da,
ce lyì bí gakó lwar bə̀ ǹ bə dõ zhe yé,
bə cèrhé ǹ yil lé.
Ce ǹ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yí lũ w wẽ́.
3 Pə nə́ba kùjú dɛ̃ gakó o yí nə́ba.
4 Pə nə́ba nə́ yə̀-bəlwàálɛ sǔbri,
ǹdə nə́myɛ gə́ nʼé pɛ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê dwé nə́ba mó sǔbri ní,
sə bə̀ká yẽ̌ nə́ba nə́ tu sòlò wẽ́ yé.’ ”
5 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Ámyɛ̌ mə̀dù gə zhe ń dɔwa,
n zɛ̃̀ n vò ń sõ cəcɛ̃-swélé ne,
n wɔ̀ mɔ̀:
‘Sɛ̃ nɛ ǹdə́ kùjú námpɔ́lɛ́.
6 Nyǐ à dɔwa mə̀dù shí sɔ́má n bə̀ n zul à sono,
e jʼà bə kùjú zhe à la mɔ pɔ yé.’
7 Sə dɔwa mɔ́ gə zɛ̃̀ ń zhì wẽ́ n wɔ̀ mɔ̀:
‘Bə̀ká lyɛ̀ɛ̀ nɛ̀ yé.
Bwə̀rə̀ y pyi,
àmyɛ́ ǹdə́ à bə̀sɔ́ná bɛ́ gakó pyě tɛ̃´.
À wàr à la zã̀ɔ̃̀ a pyà kùjú a pɔ̃́ yé.’
8 “À nʼâ wə̀l ába:
ń gə tá ń la zã̀ɔ̃̀ n pyà kùjú w n pə ń dɔwa mɔ́ nɛ bə̀ dɔbrɛ yil myɛ,
ń dɔwa mɔ́ gə́ tá ń dùr cìzhìl mó ce,
ń mà n zɛ̃̀ n kwè tɛ̀bɛ́ ń nə́ ń yâl mɔ́ gakó n pɔ̃.”
9 “Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába:
lwə̂lnə,
bə̀ mʼa pə ába.
Pyâna,
á mʼâ na.
Kɔ́kwána,
bə̀ mʼa pul bòlò w bə pə ába á zù.
10 Zhə̀nà,
lò mɔ̀bɔ́ gakó ń nə́ ń lwə̀lə̀,
bə̀ yʼa pɔ̃;
lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń pyà,
ń ya n na;
lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń kɔ́kwá,
bə̀ yʼa pul bòlò w bə pɔ̃ n zù.
11 “Ámyɛ̌ mə̀dù byǐ gə lwə̀l mò mɔ́mwâ,
ń mà n ká n kwè kùwə̀ n pɔ̃?
12 Ráá ń byǐ gə lwə̀l mò cə́-cɛ̀lɛ̀,
ń mà n ká n kwè nɔ̃̀ n pɔ̃?
13 Ámyɛ̌ ǹdʼá wɔ́ lwɛlɛ cìnə́ ga,
wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ càn á nʼá pɛ á byâ bɛ́ nɛ,
sʼe mʼe zɔ̀m á Da mɔ́ ń ŋwɛ́nɛ́ Arəzana w mɔ́ zɔ̀mà,
ń mà n pə Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê lwə̀l mò mó ne.”
Yezu jì nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ ǹdə́ Yi jàn
14 Dɛ̃ rə̀dù,
Yezu yà ń nə́ ń jì nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ è yʼà zhe bal mə̀dù,
e ce ń yà ń wàr ń nə́ ń zɔ̀m yé.
Sə è gə́ tú e shə́r,
bal mɔ́ zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀mà.
Kɔn jàr lyì-zhâ bɛ́ dɛ̃´dɛ̃´.
15 Bə̀ jàlà zɛ̃̀ bə wɔ̀:
“Wɔ́ nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ pyɔ̌ Bəzəbul jàn ń mə́ ń nə́ ń jì sì.”
16 Bə̀ dwã myɛ yʼà nʼê yâl bə zhẽ̀ mò.
Bə̀ zɛ̃̀ bə̀ nʼê lwə̀l mò bə̀ ń wɛ̀rhɛ́ màmyɔ kɔ̀bɔ́ ò mʼa byili bə̀ wɔ́ Yi rə̀ twĩ̀ mù,
17 sə ń yà ń yě bə̀ gə́ nʼê bùl né.
N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Tənà èdù lyì gə zɛ̃̀ bə pɔr dwã nɛ bə̀ nʼê bwí dwã,
tənà y èmyɛ́ yò zhìlì.
Kɛ̀lɛ́ kɛ̀bɛ́ è lyì bí pɔr dwã nɛ bə̀ nʼê bwí dwã,
kɛ̀lɛ́ y èmyɛ́ wàr è la dɛ̃̌ zhǔ yé.
18 Á nʼá wə̀l bə̀ wɔ́ Bəzəbul jàn à mʼà nʼâ jì nə̀cílsí námməlwâlsɛ́.
Sə Shətana gə kʼâ nʼê bwí ǹdə́ è cìcì,
etər è pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ mʼa tó né rə zhì?
19 “Àmyɛ́ gə wɔ́ Bəzəbul jàn à mʼà jì nə̀cílsí,
sə ámyɛ̌ kwã-lyì bí,
wɔ́ mɔ̌ lò jàn bə̀ mʼê jì sì?
Wɔ́ bə̀myɛ́ cìcì bə̀ mʼa kə́ á bùrsì.
20 Lwarna bə̀ wɔ́ Yi jàn à mʼâ jì nə̀cílsí,
sə rə̀myɛ́ nʼê byili bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yú á sono.
21 “Nə̀jàl-bal gə kwè ń bɛlɛ wẽ̀ ń zhǐ ń nə́ ń yìlì ń kɛ̀lɛ́ nɛ,
ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ zhǐ rə̀ yó w ga.
22 Sə lò mɔ̀bɔ́ ńmyɛ jàn kʼê du mu gə túwə́,
ń mà n zə mɔ n zwẽ ń bɛlɛ wẽ̀ dé ń yà ń zhe rə̀ zhə̀n mɔ́,
n pwà ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ n mə n tə̀ lyì.
23 “Lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń tó àmyɛ́ nɛ,
rə̀-ná-cí nə́ ń jí zùùrì ǹdə́ nɛ.
Lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń sɛ̃ nɛ ń pɛ́ à pyììsí ń cĩ́ dwã yó,
wɔ́ láá ń nə́ ń làà sɛ̀.”
Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ gə shə́r lò wẽ́, e zɛ̃̀ e kʼa bà
24 Yezu súlí n wɔ̀:
“Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ gə yʼà ŋwɛ́nɛ́ lò wẽ́,
e zɛ̃̀ e shə́r,
è yʼa vò è nʼê pyà jàà kɛ̀bɛ́ è wɔ́ jə́,
mùnì ga e shǐrh gàà.
È gə pyà pyà è gɔwa,
è yʼa wɔ̀:
‘À mʼa kʼa vò à jàà y nándwã́ y wa.’
25 È gə kʼâ kwɛ̃̀ è tú è pwírí bə̀ zwàr jàà y bə kwɛrhɛ ya.
26 Rə̀myɛ́ yó,
è kʼâ nʼê kwɛ̃̀ è zhə̀l è zal è dwã nə̀cílsi shàlpyɛ̀,
sə̀myɛ lwɛlɛ rɛ́ kʼê du èmyɛ́ nyân dɛ́,
e mʼe bà,
sə tó dwã sə zù sə jòm lò mó wẽ́.
Rə̀myɛ́ yi ní,
ń zwini rí nʼê dwini shãã ga nyân dɛ́.”
Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ byɛ̌ lyì?
27 Yezu gə́ yà ń nə́ ń zɔ̀m rə̀myɛ́ yi ní,
kɛ̃ mə̀dù zhì lyì-zhâ bɛ́ wẽ́ n bya dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀ mɔ̀:
“Wu-nyɔ̃̀ cə́kɛ̃ wɔ́ kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń zhĩ ǹ pwǐ y ń jʼâ ŋwɔ̀ ń yil mó mó!”
28 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Wál bə̀ wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́,
e jà bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê byili mú!”
Yezu yə̀ shɛ̀nɛ́ n wɛ̀rhɛ́ màmyɔ yé
29 Lyì bí yʼà tú dwã yó nánzhəzhɔ̌.
Rə̀myɛ́ yó,
Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí wɔ́ lwɛlɛ cìnə́.
Bə̀ nʼê yâl bə̀ bə̀ wɛ̀rhɛ́ màmyɔ bə̀ yírhə́ na,
sə bə̀ tʼâ la màmyɔ ga nɔ,
è gə də̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ Yi nyì-zwennə Zhɔnaasɛ nɛ mɔ́ dúdú.
30 Numbyíní Byǐ mà n yə̀ myɔrhɔ lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yilə,
ǹdə Zhɔnaasɛ gə́ yàl myɔrhɔ Niniivi lyì bí yil né.
31 “Lũ jə̀jĩ́ pyə̀-kɛ̃ mɔ́ shí lũ kùr w n bə̀ n cili surhə cə́bal Saləmɔ zɔ̀mà nɛ́.
E jà lò ŋwɛ́nɛ́ nyə̀má ń du Saləmɔ.
Rə̀myɛ́ ce,
bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀,
lũ jə̀jĩ́ pyə̀-kɛ̃ mɔ́ mà n zɛ̃̀ n cĩ́ dóó lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yó wə.
32 “Niniivi lyì bí zwẽ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ Zhɔnaasɛ yà ń nə́ ń bwə̀l mó,
bə pyìrhí bə̀ wun.
E jà lò ŋwɛ́nɛ́ nyə̀má ń du Zhɔnaasɛ.
Rə̀myɛ́ ce,
bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀,
Niniivi lyì bí mʼa zɛ̃̀ bə cĩ́ dóó lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yó wə.”
Ǹ yírhə́ né wɔ́ ǹ yala nɛ́ pàntɛ́mɛ́
33 Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀:
“Bə̀ tʼâ ji pàntɛ́mɛ́ bə̀ shèè,
ráá bə pú y nə̀bwɛ́nɛ́ kùr w yé.
Bə̀ gə ju yə,
bə̀ yʼa cĩ́ y pàntɛ́mɛ́ jàà wà,
mùnì ga byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zwì jì y wẽ́ mó yírhə́ nə nɛ́.
34 “Ǹ yírhə́ né wɔ́ ǹ yala nɛ́ pàntɛ́mɛ́.
Ǹ yírhə́ né gə càn,
ǹ yala nɛ́ námpúm ŋwɛ́nɛ́ pwẽ̀ wẽ́.
Sə ǹ yírhə́ né gə bə càn,
ǹ yala nɛ́ námpúm ŋwɛ́nɛ́ cə-byín wə.
35 Rə̀myɛ́ yilə,
dɛ̃̌ ǹ cìnə̀,
mùnì ga pwẽ̀ dé ǹ zhe mó bə̀kʼa jǐrh cə-byín ǹ yil yé.
36 Ǹ yala nɛ́ námpúm gə ŋwɛ́nɛ́ pwẽ̀ wə̀,
nə̀ kə̀kàlà èdù ga tɛ̀nɛ́ cə-byín wə,
nə̀ námpúm mʼa zə pwẽ̀ ǹdə pàntɛ́mɛ́ myǐn gə́ yʼa yə̂r mó né.”
Yezu bú Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé
37 Yezu gə́ zɔ̀m n zhɛ̀,
Farɛzhɛ̃ɛ̃ mə̀dù byẽ̀ mò,
bə̀ ń bə̀ n jí kùjú ń sõ.
N zhǐr n vò n zù n jòm tɛ̃´ bə tó dwã bə̀ nʼê jí.
38 Kɔn jàr Farɛzhɛ̃ɛ̃ mɔ́ dɛ̃´dɛ̃´,
ń gə́ pwírí Yezu nə́ ń jí kùjú w ǹdə́ ń yə̀ ń jɛ̀sɛ́ sàm mɔ́ yilə.
39 Cinu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Nyǐnə ámyɛ̌ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá,
á nʼá shàrh zwɛ̌rh ǹdə́ nə̀zhǐrh kwərh.
Á wun ní jʼà sú ǹdə́ ŋwɔ̀lɛ̀ e súlí bə̀cà tùntwə̃̀ə̃̀ wẽ̀ dúdú.
40 Bə-surhə-zhe cìnə́,
mɔ̀bɔ́ ń wɛ̀rhɛ́ kwã y mɔ́ də̀ ńmyɛ̌ ń wɛ̀rhɛ́ wu w myɛ nà?
41 Ámyɛ̌ wírí á pə tɛ̀bɛ́ rə̀ ŋwɛ́nɛ́ á zɔ̌sɛ́ ǹdʼá nə̀zhĩ̌sí wẽ́ mó nə̀mwà nɛ̀.
Á gə wɛ̀rhɛ́ èta,
kɔn gakó bʼa yə̀ wárhgáá á yilə.
42 “Sə zwini bʼa zə ámyɛ̌ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá,
bʼâ nʼá vùr á dɔma lyə̀mbwə̀ə̀ré òdù shí gakó yó w á pɛ Yi ni.
Á yẽ̌ wu-cángá tùntwə̃̀ə̃̀ né ǹdə́ Yi sónó mó ne.
E jʼà wɔ́ rə̀myɛ́ á mə̂ sʼá wɛ̀rhɛ́,
sʼá bə̀kʼá yẽ̌ dɛ̀bɛ́ rə̀ dàl mɔ́ myɛ nɛ yé.
43 “Zwini bʼa zə ámyɛ̌ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá,
bʼâ gə zù dwã-gùlú jì y wə,
á só yé né jǒm.
Á jʼâ só bə̀ lyì bí ce ába dwã-gùúlí jààsɛ́ wa.
44 Zwini bʼa zə ába,
bʼâ nyɛ̌ ǹdə lú-bɔ̀là byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀dwə́ə́lé jé ta,
lò wɔ̌ ń nə́ ń zhə̀l bə̀ yó,
e jà ń yə̀l yé.”
45 Rə̀myɛ́ yó,
Muyiisi nyə́ né byilnə mə̀dù wɔ̀ mɔ̀:
“Yó-cə́bal,
ǹ gə́ zɔ̀m èta mɔ́,
wɔ́ nə́myɛ gakó ǹ ba.”
46 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Zwini bʼa zə ámyɛ Muyiisi nyə́ né byilnə bé,
bʼâ nʼá ce lyì bí zhĩ zhĩĩ tɛ̀bɛ́ rə̀ dùm dɛ̃´dɛ̃´,
e jà ámyɛ̌ tʼá yâl á dwə̀rh rè ǹdʼá jə̀fɔ́lɛ́ myɛ cìcì yé.
47 Zwini bʼa zə ába,
bʼâ nʼá lwì Yi nyì-zwennə bé lú-bɔ̀là bɛ́,
e jà wɔ́ ámyɛ̌ nàmbala bɛ́ cìcì bə̀ gu bi.
48 Èta,
á tùntwĩ̀ĩ̀ rí nʼê byili pamparɛ̃ɛ̃ bʼâ só kɔn dɛ̀bɛ́ á nàmbala bɛ́ twĩ̀ mú.
Wɔ́ bə̀myɛ́ bə̀ gu Yi nyì-zwennə bé,
ámyɛ̌ zɛ̃̀ á nʼá lwì bə̀ lú-bɔ̀là bɛ́.
49 “Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce Yi zɔ̀m ǹdə́ surhə rə wɔ̀:
‘À mʼa twĩ̀ à nyì-zwennə bé ǹdə́ à tùntúmə́ bé bə̀ sono,
sə bə̀ mʼa gu jàlà,
bə nwɛ̀nɛ̀ jàlà.’
50 Èta,
Yi nyì-zwennə bé jal mɔ́ mə̀ ló tɛ̃´ lũ w kùr-ju yi ní ga,
kɔn mʼe yí èlâsɛ̃´ mɔ́ yò w bʼa jòm zà zà lũ w lyì bí yó wə.
51 Zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l ába:
kɔn ji kùr ǹdə́ Abyəə gu mú,
e mʼe yí Zakarɛ bə̀ gu vwĩ̀-jìlú w ǹdə́ Yi jì y bwə̂l mó wẽ́ mó,
ywẽ̀ né nə̀myɛ́ gakó mʼa jòm zà zà lũ w lyì bí yó wə.
52 “Zwini bʼa zə ámyɛ,
Muyiisi nyə́ né byilnə bé,
bə̀ lwar mɔ́ bwə̀l-byǐ y ŋwɛ́nɛ́ á jɔ̃̀ wà,
á cìcì yə̀ mə̀ wẽ́ zwì yé,
á jʼâ cə̀r byɛ̀bɛ́ bə nʼê yâl bə zù mú myɛ.”