Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ myìnù tumə yé
12
Rə̀myɛ́ yi ní,
lyì mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ yàà yʼà zhǐ bə kə́kɛ́lɛ́ Yezu,
bə̀ yʼà nʼê nɔ̀m dwã nə̀rh nè.
N zɛ̃̀ n jɛ̀rɛ̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni:
“Dɛ̃̌na á cìnə̀.
Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ myìnù tumə ǹdə Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ta yé.
Bə̀ myìnù mú nyɛ̌ ǹdə sã̀-nə̀byẽ̌ ta.
2 Kɔn tɛ̀nɛ́ rə̀ shèè rə̀ tʼâ la pwẽ̀ nè du yé.
Kɔn tɛ̀nɛ́ rə̀ wɔ́ shə kɔna,
bə̀ tʼâ la rɛ lwar yé.
3 Rə̀myɛ́ yilə,
kɔn dɛ̀bɛ́ á zhì cə-byín w á zɔ̀m,
rə̀ mʼa du pwẽ̀ nè lyì gakó nyɛ̀ɛ̀ rɛ̀.
Kɔn dɛ̀bɛ́ á sɔ́sɔ́mɛ́ dwã nɛ jìní kùr wə̀,
bə̀ mʼa jì lyarh w bə bwə̀l lè.
Zɔ̌mna pamparɛ̃ɛ̃, á bə̀kʼá dùr ywẽ yé
4 “À dɔwabá,
à nʼâ wə̀l ába:
á bə̀kʼá dùr lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê gwi yala nɛ́ dúdú,
e jà bə̀ wàr kaka dõ bə̀ la wɔ̀rhɔ́ mɔ́ ywẽ yé.
5 À mʼa byili ába lò mó mɔ̀bɔ́ á mə̂ sʼá dùr mó:
dǔrnə mɔ̀bɔ́ ń wɔ̌ ń ce ǹ zhǐr cɛ yó,
e jà cu mú kwã nɛ́ myɛ,
ń wɔ̌ ń ce mó myǐn-jù wə̀.
À nʼâ wə̀l ába:
wɔ́ ńmyɛ̌ á mə̂ sʼá dùr.
6 “Bə̀ gə la kúmsi námpɔ́lsɛ sə̀nu yǒ,
sə̀ wɛ́rɛ́ y də̀ nántwə̂ yé.
E jà ǹdə́ rə̀myɛ́ ga,
Yi tʼâ swě èdù ga yò yé.
7 Nyǐnə Yi yě á ywésé myɛ cìcì yó.
Á bə̀kʼá dùr ywẽ yé,
bʼâ cɔ̃̀ kúmsí námpɔ́lsɛ́ dɛ̃´dɛ̃´.
8 “À nʼâ wə̀l ába:
lò mɔ̀bɔ́ gakó ǹ zhì lyì bí yé né ń byili pamparɛ̃ɛ̃ bə̀ ǹ zù àmyɛ́,
Numbyíní Byǐ myɛ mà n zhì Yi màlɛ́kabá yé né n byili bə̀ ǹ wɔ́ ńmyɛ̌ lò.
9 Sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ zhì lyì bí yé né ń wɔ̀ bə̀ ǹ yə̀l à párá,
àmyɛ mʼa zhì Yi màlɛ́kabá yé né a wɔ̀ bʼà yə̀l ǹ pár yé.
10 “Lò mɔ̀bɔ́ gakó ń zɔ̀m Numbyíní Byǐ yil námməlwɛ̀lɛ́,
rə̀-ná-cí mà n nə sǔbri,
sə lò mɔ̀bɔ́ gakó ń tùrh Eshirhə náàcɛ̀nɛ́,
rə̀-ná-cí tá ń la sǔbri nɔ gaga yé.
11 “Bə̀ gə tú bə̀ zə ába bə̀ zhə̀l dwã-gùlú jìsí wẽ́,
ráá bùrsì cìnə́ yé né,
ráá cɔ w yó-cìnə́ bé yé né bùrsì yilə,
sʼá bə̀kʼá zɛ̃̀ á nʼá tɛ́rɛ́ á wẽ́,
á nʼá pyà á gə́ la nɛ́ zɔ̌m á mʼá zwẽ á cìn yé,
12 bə̀ rə̀myɛ́ yi ní cìcì,
Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ mʼa byili ába kɔn dɛ̀bɛ́ á mə̂ sʼá zɔ̀m.”
Nə̀cɛ̀m-bal mə̀dù ń bə surhə zhe səswalá
13 Lò mə̀dù zɛ̃̀ n zhì lyì-zhâ bɛ́ wẽ́ n wɔ̀ Yezu ni:
“Yó-cə́bal,
wál à da-byǐ mú ni bə̀ ń bə̀ nə́ tə̀ nə́ da jɛ̃̀-kɔn dɛ́ ń zhǐr n yẽ̌ n pə nə́ba mɔ́.”
14 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Bə̀ yə̀ nɛ cír bʼà kʼá bùrsì sʼa tə̀ ába á wẽ̀ yé.”
15 Yezu zɛ̃̀ n zɔ̀m ǹdə́ bə̀ gakó n wɔ̀:
“Dɛ̃̌na á cìn cɛ̀nɛ̀.
Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ bwɛ̃̌-dǔr yé,
bə̀ lò gə zhe nə̀cɛ̀ndɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´ myɛ,
rə̀ tʼâ súlí ǹ myə̂l dwɛ̀lɛ̀ yé.”
16 N zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀:
“Nə̀cɛ̀m-bal mə̀dù ń yà ń vwàl jíjí dɛ̃´dɛ̃´.
17 N zɛ̃̀ ń nə́ ń tɛ́rɛ́ ń wẽ́ ń zhe:
‘Bwə̂l tɛ̀nɛ́ à la mʼa ce à jíjí rí gakó né yé,
etər à mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́?’
18 N zɛ̃̀ n bù ń wẽ́ n wɔ̀:
‘À yě à gə́ mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́:
à mʼa mà à bòbwèsé,
a kʼa lù sə̀ dwã nánfwàlsɛ̀ sə dwini shɛ̀bɛ́,
à mʼa ce à jíjí rí ǹdə́ à nɛrɛ́ y gakó né,
19 a zɛ̃̀ a wɔ̀ à cìn nì:
ǹ zhe nə̀cɛ̀ndɛ́ byinə nánzhəzhɔ̌ yilə.
Shǐrh,
sə́ jí,
ń nyɔ̀,
ń fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀.’
20 “Yi zɛ̃̀ rə wɔ̀ mɔ̀:
‘Bə surhə zhe cə́bal,
cəcɛ̃ y kɛ̀bɛ́ cìcì,
à mʼa zwẽ ǹ myə̂l lé.
Sə tɛ̀bɛ́ gakó ǹ tɛnɛ ń cĩ́ mú,
mɔ̌ ń mà n cìní ri?’ ”
21 Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀:
“Kɔn mʼa yə̀ èta ǹdə́ lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń pyà nə̀cɛ̀ndɛ̀ ń cĩ́ ń cìn yilə,
n jà ń də̀ nə̀cɛ̀m-bal Yi yírh w yé.”
Á bə̀kʼá cĩ́ kaka twə́lə́ á wẽ́ yé
22 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni:
“Wɔ́ rə̀myɛ́ yil à nʼâ wə̀l ába:
á bə̀kʼá tə̀ kùjú kɔ̀bɔ́ á la jú,
ǹdə́ gɔ̀nɔ̀ kɔ̀bɔ́ á la co yil,
á zɛ̃̀ á nʼá cĩ́ á myə̂l lé zal twə́lə́ á wẽ́ yé.
23 Nyǐnə numbyíní myə̂l lé du kùjú;
è yala nɛ́ du gɔ̀nɔ̀.
24 Á gə nʼá yâl,
sʼá nyǐ kààrhɛ́.
Rə̀ tʼâ dwì twã́ yé;
rə̀ tʼâ jə̀r jíjí yé;
rə̀ bə kùjú cṹ jàà ǹdə́ bòbwə̀rh zhe yé.
E jà Yi nʼê kɔ̀n dɛ̀.
Lwarna bʼâmyɛ̌ du kúmsí dɛ̃´dɛ̃´.
25 Wɔ́ mɔ̌ ń ŋwɛ́nɛ́ á wẽ́,
ń wɔ̌ ń mà n zə twə́lə́ né nyɛ̀bɛ́ ń nə́ ń cĩ́ ń wẽ́ mó,
n mə n súlí ń myə̂l dwɛ̀lɛ̀ bá jə̀-tórhó yírh rə̀dù cìcì?
26 Á gə wàr á wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ námpɔ́lɛ́ cìcì,
è nə wɔ́ byè yil á nʼá lyɛ̀ɛ̀ á cìn ǹdə́ tɛ̀bɛ́ rə̀ dàl mɔ́?
27 “Á gə nʼá yâl,
sʼá nyǐ gɔ pùnə́ né.
Nə̀ tʼâ twĩ̀ yé;
nə̀ tʼâ nywɛ̀ tə́tɔ̃̌ yé.
Sə à nʼâ wə̀l ába:
Saləmɔ ǹdə́ ń nə̀cɛ̀ndɛ́ ga,
ń yə̀ kàmə̀-zwǐ zwì è cɛ̀nɛ̀ rɛ́ yú gɔ pùní rə̀dù ga yé.
28 Byè yil á yə̀ Yi ni zhí?
Yi nə gə nʼê kwɛrhɛ gɔ w ò ŋwɛ́nɛ́ zà,
e jà nəkɔl ǹdə́ ò jú myǐn mú èta,
rə̀ tʼâ la ámyɛ̌ kɔrhɔ dwini òmyɛ́ dɛ̃´dɛ̃´?
29 “Á bə̀kʼá cĩ́ twə́lə́ á wẽ́,
á nʼá pyà tɛ̀bɛ́ á la jú ǹdə́ tɛ̀bɛ́ á la nyɔ́ mɔ́ yé.
30 Wɔ́ lũ w lyì bí bə̀ yə̀l Yi rí tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ zhə̀n mɔ́ pár mɔ́,
wẽ̀ dé rə̀myɛ́ mɔ́ gakó pyâ yò zù twéé gakó.
Sə è gə wɔ́ ámyɛ̌ yilə,
á Da mɔ́ yě bʼâ zhe rə̀ tum.
31 Cenə ń pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ nyí ni shɔ̀nɔ́ yò zù ába,
sʼá yẽ̌ bə̀ ń mà n pə ába tɛ̀bɛ́ rə̀ dàl mɔ́ n súlí.
32 “Ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á wɔ́ à pyììsí mú,
ǹdʼá bə já ga,
á bə̀kʼá dùr ywẽ yé,
bʼâ Da mɔ́ nə́ ń yâl n pə ába ń tənà yá.
33 “Yěnə kɔn dɛ̀bɛ́ á zhe mó,
á pə rə̀ wársɛ́ nə̀mwà nɛ̀.
Wɛ̀rhɛ́na lɔ̀bsɛ̀ shɛ̀bɛ́ sə̀ tʼâ cɔ̀ yé.
Pyâna á jɛ̃̀-kɔn dɛ́ á cĩ́ Yi tənà y wa,
bə̀ ŋwɔ̀là tɛ̀nɛ́ gàà bə̀ la rɛ ŋwɔ́l,
cɔ̃́ myɛ tɛ̀nɛ́ ò la rɛ jú yé.
34 Á jɛ̃̀-kɔn dɛ́ gə́ ŋwɛ́nɛ́ mə̀gã̌,
wɔ́ gàà á wun bùlə̀ né myɛ ŋwɛ́nɛ́.”
Tɛnɛna á zhì
35 Yezu súlí n wɔ̀ bɛ:
“Lyẽnə á cã̌-tàndɛ̀,
sʼá ji á pàntámsɛ́ myǐn á tɛnɛ á zhì kẽkẽ.
36 Yálna ǹdə lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ yó-cə́bal zhə̀l kɛ̃-jú címsi jàà wà,
bə zɛ̃̀ bə̀ jě bə̀ nʼê dɛ̃̀ ń twírí y ta.
Ń gə tú ń yú n kɔ́kwá bòlò wə́,
sə bə zɛ̃̀ bə pul làlà bə pɔ̃ n zù.
37 Lyì bí bə̀myɛ́ yó-cə́bal mɔ́ gə tú n pwírí bə̀ nʼê dɛ̃̀ mɔ̀,
bə̀ mʼa yə̀ wu-nyɔ̃̀ cìnə́.
Zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l ába:
ń mà n lyẽ ń cã̌-tɔ̀nɔ̀ n ce bə jòm tɛ̃´,
n pə bɛ kùjú bə jí.
38 Ń gə tú cəcɛ̃-swélé ne,
ráá cə́-byə-cǐl yi ní,
n pwírí bə̀ yírhə́ ŋwɛ́nɛ́,
bə̀ mʼa yə̀ wu-nyɔ̃̀ cìnə́.
39 “Lwarna bə̀ kɛ̀lɛ́ cə́bal gə yà ń yě yi rí tɛ̀bɛ́ ŋwɔ̀l-bal bàn ń wẽ̀ dé ŋwɔ́l,
ń yà ń tá ń la mɔ yõ̌ n zù ń sõ kɛ̀lɛ́ w yé.
40 Ámyɛ tɛnɛna á zhì,
bə̀ Numbyíní Byǐ mà n bə̀ yi rí tɛ̀bɛ́ á tʼá dɛ̃̀ mɔ̀ mɔ́.”
41 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n bwə̀rh mò n wɔ̀:
“Cinu,
wɔ́ nə́myɛ̌ dúdú ni ǹ ju səswalá y kɛ̀bɛ́ ń pə,
ráá lyì bí gakó ne?”
42 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀:
“È nə wɔ́ mɔ̌ ń wɔ́ tùntùnnə̀ nántwə̂ ń zhe surhə?
Lwarna bə̀ wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń yó-cə́bal kwè n cĩ́ ń kɛ̀lɛ́ lyì nyí ni,
mùnì ga,
kùjú yi gə yúwə́,
sə n sùr ń dwã bɛ́ mɔ́.
43 Yó-cə́bal mɔ́ gə ká ń tú ń pwírí zhə̀n ga ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ èta,
tùntùnnə̀ mó ńmyɛ̌ mɔ́ bʼa nə ń cìnə̀.
44 Zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l ába:
yó-cə́bal mɔ́ mà n cĩ́ mu ń nə̀cɛ̀ndɛ́ gakó nyí ni.
45 “Sə kɛ̀lɛ́ tùntùnnə̀ mó ńmyɛ̌ gə zɛ̃̀ ń nə́ ń bùl ń wẽ́ bə̀ ń yó-cə́bal mɔ́ nə́ ń dɛnɛ ǹdə́ tú,
n zɛ̃̀ n ji kùr ń nə́ ń mà ń dwã bɛ́,
bala ǹdə́ kana ga ń gùlí dwã,
ń nə́ ń jí kùjú yààyàà,
ń nə́ ń nywɛ̀ sɛ̃´ ń tutwi tɛ̃´,
46 tùntùnnə̀ mó ńmyɛ̌ yó-cə́bal mɔ́ mà n ká n bə̀ dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ ń tá ń dɛ̃̀ mɔ̀ mɔ́,
ǹdə́ yi rí tɛ̀bɛ́ ń yə̀l ń nyí ni mú.
Sə ń mà n pɔ̃ còrhò-tum nánfɔ̀lɔ̀,
n wɛ̀rhɛ́ mɔ ǹdə bə̀ gə yʼa wɛ̀rhɛ́ byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ tʼâ zwẽ bə̀ yó-cìnə́ nyí ni ta.
47 “Tùntùnnə̀ mɔ̀bɔ́ ǹ yě kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ yó-cə́bal nə́ ń yâl bə̀ ń wɛ̀rhɛ́,
ń jà ǹ yə̀ kaka wɛ̀rhɛ́ rə̀ nʼê tó yó-cə́bal mɔ́ pùbùlə̀ nè,
ǹ mʼâ nə mààrɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´.
48 Sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ yə̀l kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ yó-cə́bal nə́ ń yâl bə̀ ǹ wɛ̀rhɛ́,
ń zɛ̃̀ ń wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ mə̂ ǹdə́ còrhò-tum pɔ,
bə̀ mʼa mà mɔ́ kɔn myɛrhɛ,
ǹ gə́ yə̀l mó yilə.
Lò mɔ̀bɔ́ bə̀ pɔ mɔ́ dɛ̃´dɛ̃´,
bə̀ mʼa bwə̀rh mó wẽ̀ nánzhəzhɔ̌ yò.
Sə mɔ̀bɔ́ bə̀ cĩ́ mó wẽ̀ nánzhəzhɔ̌ nyí ni,
bə̀ mʼa bwə̀rh mó rə̀ yò kɔn dwini.”
Yezu wò bə̀ lyì bí mʼa pɔr dwã nɛ ńmyɛ̌ yilə
49 Yezu súlí n wɔ̀:
“À zə myǐn a bə̀ cɛ yó,
sə à só ǹdə́ à wu gakó ǹdə́ mə̀ gə yʼà ju èlâsɛ̃´.
50 Nɛ̃̌-shɔ mə̀dù ŋwɛ́nɛ́,
kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ bʼà zwẽ mo,
sə wu-zhìlù mʼa zə nɛ kɔn mʼe yí mə̀ zõ.
51 “Á nʼá bùl bʼà tú mùnì ga yə̀-zùlə́ yə̀ lũ w wə?
À nʼâ wə̀l ába:
è də̀ èta yé.
À tú mùnì ga pɔrá yə̀ lũ w wə.
52 Kɔn zhí èlâsɛ̃´,
lyì bə̀nu gə jě kɛ̀lɛ́ èdù wẽ́,
bə̀ mʼa pɔr dwã nɛ,
bə̀tɔ̀ y yə̀ bə̀ dúdú,
bə̀lyè y myɛ yə̀ bə̀ dúdú.
53 Da ǹdə́ ń byǐ mʼa pɔr dwã nɛ,
ná ǹdə́ ń bə̀kɔ́ mʼa pɔr dwã nɛ,
nyɛ̀ ǹdə́ ń byì-can mʼa pɔr dwã nɛ.”
Lwarna kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ èlâsɛ̃´ mɔ́ kùrə̀
54 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ lyì-zhâ bɛ́ nɛ:
“Á gə nɔ dwà è cìnì,
á jʼá wɔ̀ bə̀ dwà y mʼa bà.
E jà e bə̀ zhə̀n ga.
55 Á gə nɔ zho ò shí lũ w jə̀jĩ́ sõ,
á wɔ̀ bə̀ cɛ y la bárhɛ́ yál.
E jà e yə̀ bárhɛ́ zhə̀n ga.
56 Myìnù cìnə́,
á yě kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ yó mó kùrə̀.
È nə wɔ́ byè yil á yə̀l dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ cɛ yó èlâsɛ̃´ mɔ́ kùrə̀?
57 “Bə̀kɔ́n yil á wàr á nʼá tɛ́rɛ́ á cìcì nì á lwar kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ cángá párá?
58 Ǹ dõ gə co mó cà,
n zɛ̃̀ n zə mɔ́ ń mə́ ń la bùrsì jàà wà,
sə́ ce jàn nɛ́ á kwɛrhɛ yò w ǹdə́ dwã,
ǹdʼá gwẽ̌ yə̀ yí yé.
È gə də̀ rə̀myɛ́,
ń mà n zə mɔ́ n yí bùr-kárna mɔ́ yé né,
bùr-kárna mɔ́ ce ń kwã-lyì bí zə mɔ́ bə ce byə̀nə́-jù wə̀.
59 À nʼâ wə̀l mó:
ǹ bʼâ kwɛ̃̌ jim dí gakó ń zhɛ̀,
fòró bə dwĩ̀ mú.
Rə̀ tànká myɛ tʼâ la dâl ǹ sõ yé.”