Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ byɛ̌ lyì?
5
Yezu gə́ nɔ lyì-zhâ bɛ́,
n jì pyɔ̀ w yó,
n jòm tɛ̃´.
Ń kwã-lyì bí twẽ̌ bə yí ń nyí ni.
2 N zɛ̃̀ n ji kùr ń nə́ ń cèrhè bè kàrmɔ̀ ń zhe:
3 “Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ nə̀mwà bə̀ wun ní wẽ́,
bə̀ Arəzana tənà y wɔ́ bə̀myɛ́ bə̀ cǐ yə.
4 Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ wu-zhìlù zhe,
bə̀ Yi mʼa shíshéré bə̀ wun ni.
5 Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ lyì-nyɛ̀mà,
bə̀ Yi mʼa pə bɛ cɛ y rə̀ yʼà bwəl be è nyí mú.
6 Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ Yi pùbùlə̀ né wɔ̀rhɔ́ nɔrh ǹdə́ mə̀ nə̀nyɛ̀lsɛ̀ zhe,
bə̀ Yi mʼa ce bə sú.
7 Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê dùr bə̀ dwã bɛ́ nɔ̀nɔ̀,
bə̀ Yi mʼa dùr bə̀myɛ nɔ̀nɔ̀.
8 Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ wu-põ cìnə́,
bə̀ bə̀ mʼa nə Yi ǹdə́ bə̀ yírhə́.
9 Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê pyà bə̀ yə̀-zùlə́ yál nɛ́,
bə̀ Yi mʼa byẽ̀ bè bə̀ rə̀ byâ.
10 Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ lyì bí nʼê nwɛ̀nɛ̀ bɛ̀,
bə̀ gə́ nʼê wɛ̀rhɛ́ Yi pùbùlə̀ né mó yilə,
bə̀ Arəzana tənà y wɔ́ bə̀myɛ́ bə̀ cǐ yə.
11 “Lyì bí gə nʼê tùrh ába,
bə̀ nʼê nwɛ̀nɛ̀ ába,
bə̀ nʼê gòm kɔma bə̀ cĩ́ ywẽ̀ nánzhəzhɔ̌ á yó wə,
àmyɛ́ kùr tó yilə,
sʼá lwar bʼâ wɔ́ wu-nyɔ̃̀ cìnə́.
12 Fǔnə ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀,
bə̀ kwândɛ nánfɔ̀lɔ̀ zhǐ Arəzana w á yilə.
Wɔ́ èta bə̀ jɛ̀rɛ̀ bə nwɛ̀nɛ̀ Yi nyì-zwennə bé ne,
bə zɛ̃̀ bə mʼe yí ámyɛ.”
Ámyɛ̌ wɔ́ ǹdə nə̀kwə̃̌ ǹdə́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê pɛ pwẽ̀ ta lũ w wẽ́
13 Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni:
“Ámyɛ̌ wɔ́ ǹdə nə̀kwə̃̌ ta lũ w wẽ́.
Sə nə̀kwə̃̌ gə tárh,
etər è bʼa tó né e kʼe zə nyí?
È kʼê bə tum zhe yé.
Bə̀ mʼa dwĩ̀ y pwẽ̀ nè,
lyì nɔ̀ y ǹdə́ bə̀ nə̀rh.
14 “Ámyɛ̌ wɔ́ ǹdə kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê pɛ pwẽ̀ ta lũ w wẽ́.
Cɔ kɔ̀bɔ́ bə̀ lù pyɔ̀ yó,
kaka wàr w rə̀ la círhú yé.
15 Bə̀ tʼâ ji pàntɛ́mɛ́ myǐn,
bə kʼa kwè y bə pú nə̀bwɛ́nɛ́ kùr w yé.
Bə̀ gə ju yə,
bə̀ yʼa cĩ́ y pàntɛ́mɛ́ jàà wà,
mùnì ga lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́ jù w mú gakó yírhə́ nə nɛ́.
16 Èta,
ámyɛ pwẽ̀ dé mə̂ sə rə yə̂r lyì bí yírhə́ wə,
bə nə cɛ̀nɛ̀ tɛ̀bɛ́ á nʼá wɛ̀rhɛ́ mɔ́,
mùnì ga bə cèrhé á Da mɔ́ ń ŋwɛ́nɛ́ Arəzana w mɔ́.”
Yezu yə̀ twí Muyiisi nyə́ né zhìlù yé
17 “Á bə̀kʼá bù bʼà tú Muyiisi nyə́ né ǹdə́ kɔn dɛ̀bɛ́ Yi nyì-zwennə bé yʼà byili mú zhìlù yé.
À tú à la ce lyì bí lwar nə̀ kùrə̀ né cìcì mú pamparɛ̃ɛ̃.
18 Zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l ába:
nyə́ né nə̀myɛ́ pwèrhè myɛ cìcì tʼâ la lyɔ̃,
ǹdə́ dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ yé,
sə kɔn dɛ̀bɛ́ gakó bə̀ kɛ̃ Yi nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ mó bʼa pyìrh.
19 “Rə̀myɛ́ yilə,
lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń cẽ bá nyə́ né námpɔ́lsɛ́ rə̀dù myɛ cìcì,
n zɛ̃̀ n cèrhè ń dwã bɛ́ nɛ bə̀myɛ kwè ń nà yá,
rə̀-ná-cí mà n yə̀ nánkwaá Arəzana tənà y wa.
Sə lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zwẽ nyə́ né n zɛ̃̀ n cèrhè ń dwã bɛ́ nɛ,
bə̀myɛ kwè ń nà yá,
rə̀-ná-cí mà n yə̀ lyì-fɔ̀lɔ̀ Arəzana tənà y wa.
20 “À nʼâ wə̀l ába:
á gə yə̀ Yi pùbùlə̀ wɛ̀rhɛ́ du Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá,
á tʼá la Arəzana tənà y wẽ́ zú yé.
Bə̀ká kwè lyim ǹdə́ ǹ dõ yé
21 “Á nyɛ̀ɛ̀ bə̀ bə̀ yʼà wò á nàmbala bɛ́ nɛ:
‘Bə̀ká gu lò yé.
Lò mɔ̀bɔ́ ǹ gu ǹ dõ,
sə bə zə mɔ́ bə bùr.’
22 Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába:
lò mɔ̀bɔ́ ǹ kwè lyim ǹdə́ ǹ dõ,
sə bə zə mɔ́ bə̀ bùr.
Lò mɔ̀bɔ́ ǹ wò ǹ dõ ne bə̀ ‘Kɔ̀kwà’,
wɔ́ bùrsí gùlú w nánfɔ̀lɔ̀ w ò mʼa bùr ǹ bùrsí.
Lò mɔ̀bɔ́ ǹ wò ǹ dõ ne bə̀ ‘Nyɛ̀nyà’,
bə̀ mə̂ sə bə kə́ ǹ bùrsì bə ce ń vò myǐn-jù wə̀.
23 “Rə̀myɛ́ yilə,
ǹ gə tú ǹ nə́ ǹ pɛ ǹ vwĩ̀ pɛnɛ́ y vwĩ̀-jìlú w yé né,
ń zɛ̃̀ ń lyǐrh bə̀ ǹ gwar ǹ dõ n zɛ̃̀ ń nə́ ń jí zùùrì ǹdə́ mɔ́,
24 sə́ yẽ̌ ǹ pɛnɛ́ y nɛ vwĩ̀-jìlú w yé né,
ń ká vò á pə sǔbri dwã nɛ,
sə́ ká kwɛ̃̀ ń bə̂ pə ǹ pɛnɛ́ yá.
25 “Ǹ dõ gə co mó cà,
n zɛ̃̀ n zə mɔ́ ń mə́ ń la bùrsì jàà wà,
sə́ ce jàn nɛ́ á kwɛrhɛ yò w ǹdə́ dwã,
ǹdʼá gwẽ̌ yə̀ yí yé.
È gə də̀ rə̀myɛ́,
ń mà n zə mɔ́ n yí bùr-kárna mɔ́ yé né,
bùr-kárna mɔ́ ce ń kwã-lyì bí zə mɔ́ bə ce byə̀nə́-jù wə̀.
26 Zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l mó:
ǹ bʼâ kwɛ̃̌ jim dí gakó ń zhɛ̀,
fòró bə dwĩ̀ mú.
Rə̀ tànká myɛ tʼâ la dâl ǹ sõ yé.
Bə̀ká nyǐ kɛ̃ ǹdə́ fwə̂l shil yé
27 “Á nyɛ̀ɛ̀ bə̀ bə̀ yʼà wòwə̀:
‘Bə̀ká fwə̂l yé.’
28 Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába:
lò gə nyǐ kɛ̃ ǹdə́ fwə̂l shil,
wɔ́ fwə́l ǹ fwə̂l ǹdə́ mɔ.
29 Ǹ jə̀jĩ́ yírh gə nʼê ce ǹ wɛ̀rhɛ́ lwɛlɛ,
sə́ jàrh rɛ̀ ń dwĩ̀ kwã nɛ́.
Ǹ yala nɛ́ kə̀kàlà èdù gə tɛ̀nɛ́ cɔ̃̀ bə̀ gə co ǹ yala nɛ́ gakó myǐn-jù wə̀.
30 Ǹ jə̀jĩ́ y gə nʼê ce ǹ wɛ̀rhɛ́ lwɛlɛ,
sə́ gõ y ń dwĩ̀ kwã nɛ́.
Ǹ yala nɛ́ kə̀kàlà èdù gə tɛ̀nɛ́ cɔ̃̀ ǹ yala nɛ́ gakó gə zhə̀l myǐn-jù wə̀.
Bal bə mə̂ sə́ zhɛ̃̀ ǹ kɛ̃ yé
31 “Bə̀ kʼe wɔ̀:
‘Bal mɔ̀bɔ́ ǹ zhɔ̃̀ ǹ kɛ̃ ń vùr mò,
ǹ mə̂ sə́ kɛ̃ sɛ́bɛ́ ń pɔ̃ ń mə́ byili ń zhɔ̃́ kùrə̀.’
32 Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába:
bal mɔ̀bɔ́ ǹ zhɔ̃̀ ǹ kɛ̃ ń vùr mò,
n jà ń yə̀ fwə̂l,
wɔ́ fwə̂l sɔ́má yó ǹ cĩ́ mu ní.
Sə bal mɔ̀bɔ́ ń jú kɛ̃ mɔ́ ńmyɛ̌ mɔ́,
rə̀-ná-cí myɛ wɔ́ fwə̂l ń nə́ ń fwə̀lə́.
Á bə̀kʼá zə Yi yil lé á bwəl nyí yé
33 “Á kʼá nyɛ̀ɛ̀ myɛ bə̀ bə̀ yʼà wò á nàmbala bɛ́ nɛ:
‘Bə̀ká zə Yi yil ń bwəl nyí,
e jʼà wɔ́ kɔma yé.
Ǹ gə bwəl nyí Yi yé né,
sə́ pyìrh ǹ nyí-bwəl lé.’
34 Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába:
á bə̀kʼá zə Yi yil lé á bwəl nyí bá námpɔ́lɛ́ myɛ cìcì yé.
Á bə̀kʼá bwəl nyí ǹdə́ dɛ̃̌ yi yé,
bə̀ rə̀ wɔ́ Yi pyɛ̀lɛ̀ də̀gwã́.
35 Á bə̀kʼá bwəl nyí ǹdə́ cɛ y myɛ yé,
bʼè wɔ́ Yi nə̀rh cṹ jàà.
Á bə̀kʼá bwəl nyí ǹdə́ Zhərəzalɛm yé,
bʼò wɔ́ pyɔ̌ nánfɔ̀lɔ̀ cɔ.
36 Bə̀ká bwəl nyí ǹdə́ ǹ yó w myɛ yé,
bə̀ ǹ wàr ǹ bʼâ ce ǹ ywésé èdù ga jǐrh námpwã̀ ráá námbyĩ́ yé.
37 Á gə mə̂ sʼá wɔ̀ bə̀ ‘ɔ̃̀ɔ̃̂’,
sʼe yə̀ ‘ɔ̃̀ɔ̃̂’.
Á gə mə̂ sʼá wɔ̀ bə̀ ‘ɔ̃́ʼɔ̃’,
sʼe yə̀ ‘ɔ̃́ʼɔ̃’.
Á gə súlí kɔn dõ né,
wɔ́ lwɛlɛ cə́bal mɔ́ sõ rə̀myɛ́ shí ní.
Pana dwã sǔbri
38 “Á nyɛ̀ɛ̀ bə̀ bə̀ yʼà wòwə̀:
‘Wɔ́ yírh bə̀ yʼa jàrh bə mʼe cĩ́ yírh jim.
Wɔ́ yélé bə̀ yʼa wǔr bə mʼe cĩ́ yélé jim.’
39 Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába:
lò gə wɛ̀rhɛ́ mɔ́ lwɛlɛ,
sə bə̀ká càrh mɔ̀ lwɛlɛ yé.
Lò gə mà mɔ́ jə̀-sâ ǹ jə̀jĩ́ pə̀pá y nɛ,
sə́ pyìrhí è dõ mó ń pɔ̃.
40 Lò gə byẽ̀ mó bùrsì ń nə́ ń yâl ǹ kàmə̀-zù-pɔ́lɛ́ yá,
sə́ yẽ̌ ǹ kàmə̀-zù-èdɔ̀lɔ̀ w myɛ nɛ ń súlí ń pɔ̃.
41 Lò gə nə́ ń yâl n nyɛ́ɛ́ mɔ́ n ce ń vò coló,
sə́ vò cəə́le rə̀lyè ń yilə.
42 Lò gə lwə̀l mó kɔn,
sə́ pɔ̃.
Lò gə nə́ ń yâl bə̀ ǹ jìmì mù kɔna,
sə bə̀ká cẽ yé.
Swénénə á zwə̀ bé
43 “Á nyɛ̀ɛ̀ myɛ bə̀ bə̀ yʼà wòwə̀:
‘Swéné ǹ dõ,
sə́ súl ǹ zù-bal.’
44 Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába:
swénénə á zwə̀ bé.
Lwə̂lnə Yi byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nwɛ̀nɛ̀ ába mɔ́ yilə.
45 Èta,
á mʼâ yə̀ á Da mɔ́ ń ŋwɛ́nɛ́ Arəzana w mɔ́ byâ,
bə̀ ń nə́ ń ce ń nə̀nyɔ́nɔ́ w púrh lyì-bəlwâlsɛ́ ǹdə́ lyì-twěsé ga yilə,
n jà ń nə́ ń ce dwà y nywɛ̀ wu-cángá cìnə́ ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ wu-cángá cìnə́ mó ga yilə.
46 “Á gə só byɛ̀bɛ́ bə̀ só ába mó dúdú,
byè kwândɛ á bʼâ dɛ̃̀?
Wɔ́ èta myə̂l-kwândɛ́ zwennə bé myɛ nʼê wɛ̀rhɛ́ nɛ́.
47 Á gə nʼá ce á da-byâ bɛ́ dúdú,
byè á nʼá wɛ̀rhɛ́ rə̀ wɔ́ cɛ̀nɛ̀ du lyì bí dwã bɛ́?
Wɔ́ èta lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀l Yi rí tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ zhə̀n mɔ́ pár mɔ́ myɛ nʼê wɛ̀rhɛ́ nɛ́.
48 Ámyɛ̌ yálna náàcɛ̀nà námpúm,
ǹdə á Da mɔ́ ń ŋwɛ́nɛ́ Arəzana w mɔ́ gə́ wɔ́ náàcɛ̀nɛ́ námpúm ní.”