Numbyíní Byǐ cǐ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́
12
Dwã màngɛlɛ́ rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
shìrhə́ dɛ̃ yùwə̀,
Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí yʼà tó kálsɛ́ wẽ́ bə̀ nʼê lyɛ̃.
E jʼà yʼà wɔ́ fɔ̀ yi.
Sə nɔrh yʼà zhe ń kwã-lyì bí,
bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê kɛ́ jíjí rí bə̀ dɔ̀mà.
2 Farɛzhɛ̃ɛ̃bá gə́ nɔ rə̀myɛ́,
bə wɔ̀ Yezu ni:
“Nyǐ ǹ kwã-lyì bí nʼê wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ lò bə sɔ́má zhe sə n wɛ̀rhɛ́ shìrhə́ dɛ̃ yùwə̀.”
3 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Á gwẽ̌ yə̀ kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ Dəvyidi wɛ̀rhɛ́ nɔrh mɔ́ gə́ yʼà tú è zhe ńmyɛ̌ ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ mɔ́ kàrmə̀ nà?
4 Ń zù Yi jù wə̀,
n kwè búrú w bə̀ yʼà pɔ Yi ni mú,
ńmyɛ̌ ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ dɔ̃̀.
E jà bə̀ yʼà bə sɔ́má zhe sə bə dɔ̃̀ w yé.
Wɔ́ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé dúdú bə̀ yʼà wɔ̌ bə̀ dɔ̀m wà.
5 “Á gwẽ̌ yə̀ kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ bə̀ kɛ̃ Muyiisi nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ mó myɛ kàrmə̀ nà?
Bə̀ kɛ̃ rə̀ wẽ́ bə wɔ̀ bə̀ vwĩ̀-zwə́lnə bé nʼê twĩ̀ Yi jù w shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀,
e jʼà də̀ dóó yé.
6 A zɛ̃̀ à nʼâ wə̀l ába:
lò ŋwɛ́nɛ́ nyɔ̀nɔ̀ ń du Yi jì yə́.
7 Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə̀ Yi wòwə̀:
‘Nɔ̀nɔ̀-dǔr à nʼâ yàlá,
sə è də̀ vwàmá vwə̃̀ yé.’
Á gə yʼâ nyɛ̌ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ rə̀myɛ́ kùrə̀,
á yʼâ tʼá la yò byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀ dwé mó yó w cṹ yé.
8 Lwarna bə̀ Numbyíní Byǐ cǐ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́.”
Yezu wárh bal mə̀dù ń jɛ̃̀ yʼà cùwə̀
9 Yezu zhǐr gàà n vò cɔ w òmyɛ́ dwã-gùlú jì y wə.
10 Bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà ń jɛ̃̀ yʼà cùwə̀.
Sə byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ gàà mɔ́ yʼà nʼê yâl bə cĩ́ yò Yezu yó wə.
Bə zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀:
“Lò zhe sɔ́má ń wárh nə̀bwɛ̃̀ shìrhə́ dɛ̃ yùwə̀?”
11 Yezu wɔ̀ bɛ:
“Ámyɛ̌ mə̀dù gə zhe ń pyìrhə̀ èdù,
e zɛ̃̀ e tu gɔ́rɔ́ nánlyilyìmú wẽ́ shìrhə́ dɛ̃ yùwə̀,
ń tá ń la y vǔr?
12 Numbyíní nə bə pyìrhə̀ cɔ̃̀ nà?
Èta,
shìrhə́ dɛ̃ yùwə̀,
lò zhe sɔ́má ǹ wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀ ǹ dõ ne.”
13 N zɛ̃̀ n wɔ̀ bal mɔ́ ń jɛ̃̀ y cù mú ni:
“Cèlè ǹ jɛ̃̀ yá.”
N cèlè yə̀.
E kʼa bə̀ è jàà y wa ǹdə è dõ mó ta.
14 Farɛzhɛ̃ɛ̃bá zɛ̃̀ bə du pwẽ̀ nè,
bə jòm dwã yó,
bə pyà bə̀ gə́ mʼa tó né bə zə Yezu bə gu.
Yezu wɔ́ Yi tùntùnnə̀ rə̀ cír
15 Yezu gə́ lwar bə̀ bə̀ yʼà nʼê yâl bə zə mɔ bə gu,
n zhǐr gàà mɔ́.
Lyì nánzhəzhɔ̌ yʼà tó mo,
sə ń wárh nə̀bwànà bɛ́ gakó.
16 N zɛ̃̀ n gwirhi ń yé,
n pə bə nyí bə̀ bə̀ bə̀kʼa shɛ̀nɛ́ lyì bí lwar lò ná-dwí yil ńmyɛ̌ wɔ́ yé.
17 Kɔn yàl èta,
mùnì ga Yi nyì-zwennə Ezəyi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ pyìrh.
Ń yà ń byili bə̀ Yi wòwə̀:
18 “Nyǐ mɔ̀bɔ́ à cír,
ń wɔ́ à tùntùnnə̀ mó.
Wɔ́ ńmyɛ̌ à só,
ń sú à yírh.
À mʼa ce à Eshirhə y só ń yó wə,
ń mà n byili kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ cángá lyì dwí gakó ne.
19 Ń tá ń la búlə́ pyâ ǹdə́ lò lò yé,
ń tá ń la sɔ̀ co yé.
Bə̀ tʼâ la ń cəl nyɔ̀ɔ̀ dwã-gùlú jààsɛ́ wẽ́ yé.
20 Ń tá ń la vwal-gɔ kɔ̀bɔ́ ò gɔ̀lɛ̀ tɛ̃´ myɛ cìcì kɔ́ n báásɛ yé.
Ń tá ń la pàntɛ́mɛ́ kɛ̀bɛ́ è bwə́l cú myɛ cìcì cú yé.
Ń mà n wɛ̀rhɛ́ èta kɔn mʼe yí lyì bí shɛ̀nɛ́ bə zwẽ cángá tumə né nyí,
21 sə tənèsé lyì bí gakó mʼa nyǐ ńmyɛ̌ yó wə.”
Yezu jì nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ jàn
22 Bə̀ yʼà zɔ bal mə̀dù nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ yʼà zhe bə bə̀ Yezu sono.
Nə̀cílí y yʼà ce ń wɔ́ lyìlyǒ,
ń nyí rí jʼa dɛ̃.
Yezu wárh mɔ.
Bal mɔ́ zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀mà,
ń yírhə́ né myɛ jʼa púr.
23 Kɔn jàr lyì-zhâ bɛ́ gakó,
bə zɛ̃̀ bə̀ zhe:
“È də̀ Dəvyidi Byǐ mú ǹdə́ mɔ̀bɔ́ nà?”
24 Farɛzhɛ̃ɛ̃bá gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́,
bə zɛ̃̀ bə wɔ̀:
“Bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ wɔ́ nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ pyɔ̌ Bəzəbul jàn ń mə́ ń nə́ ń jì sì.”
25 Yezu lwar bə̀ bùlə̀ né,
n zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Tənà èdù lyì gə zɛ̃̀ bə pɔr dwã nɛ bə̀ nʼê bwí dwã,
tənà y èmyɛ́ yò zhìlì.
Èta myɛ,
cɔ kɔ̀bɔ́ ò lyì bí pɔr dwã nɛ bə̀ nʼê bwí dwã,
cɔ w òmyɛ́ wàr ò la dɛ̃̌ zhǔ yé.
Kɛ̀lɛ́ kɛ̀bɛ́ è lyì bí pɔr dwã nɛ bə̀ nʼê bwí dwã,
kɛ̀lɛ́ y èmyɛ́ wàr è la dɛ̃̌ zhǔ yé.
26 Shətana gə kʼâ nʼê jì è cìcì,
è tənà y pɔr dwã nɛ.
Etər è pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ mʼa tó né rə zhì?
27 “Àmyɛ́ gə wɔ́ Bəzəbul jàn à mʼâ jì nə̀cílsí,
sə ámyɛ̌ kwã-lyì bí,
wɔ́ mɔ̌ lò jàn bə̀ mʼê jì sì?
Wɔ́ bə̀myɛ́ cìcì bə̀ mʼa kə́ á bùrsì.
28 Lwarna bə̀ wɔ́ Yi Eshirhə y jàn à mʼâ jì sì,
sə rə̀myɛ́ nʼê byili bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yú á sono.
29 “Lò wàr ǹ mʼâ zù nə̀jàl-bal sõ kɛ̀lɛ́ wa,
ń pwà ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ ǹdə́ ǹ yə̀ jɛ̀rɛ̀ ń lyẽ mo n cĩ́ tɛ̃´ yé,
sə ǹ gə lyẽ mo ǹ zhɛ̀,
ǹ wɔ̌ ǹ mʼâ pwà ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ gakó.
30 “Lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń tó àmyɛ́ nɛ,
rə̀-ná-cí nə́ ń jí zùùrì ǹdə́ nɛ.
Lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń sɛ̃ nɛ ń pɛ́ à pyììsí ń cĩ́ dwã yó,
wɔ́ láá ń nə́ ń làà sɛ̀.
31 Rə̀myɛ́ ce,
à nʼâ wə̀l ába:
lyì bí wɔ̌ bə̀ nɛ bə̀ dwə́ə́ré ǹdə́ tùùrhí tɛ̀bɛ́ gakó bə̀ nʼê tùrh Yi mú sǔbri,
sə lò mɔ̀bɔ́ ń tùrh Eshirhə náàcɛ̀nɛ́,
ń tá ń la sǔbri nɔ gaga yé.
32 Lò mɔ̀bɔ́ ń zɔ̀m Numbyíní Byǐ yil námməlwɛ̀lɛ́,
rə̀-ná-cí mà n nə sǔbri,
sə lò mɔ̀bɔ́ ń zɔ̀m Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ yil námməlwɛ̀lɛ́,
rə̀-ná-cí tá ń la sǔbri nɔ lũ w kɔ̀bɔ́ wẽ́,
ń tá ń la sǔbri nɔ kɔ̀bɔ́ ò bàn mɔ́ myɛ wẽ́ yé.”
Cǒ byǐ nʼê byili ò ná y gə́ wɔ́ nɛ́
33 Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀:
“Cǒ gə càn,
ò nʼô ce byâ byɛ̀bɛ́ bə̀ càn.
Sə cǒ gə bə càn,
ò tʼâ ce byâ byɛ̀bɛ́ bə̀ càn yé.
Cǒ wɔ́ ò byâ bɛ́ dɛnnɛ bə̀ yʼa tó né bə lwar ò párá.
34 Kùrh dwí,
etər á mʼâ tó né á zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ nə̀ càn,
á jʼâ wɔ́ lwɛlɛ cìnə́?
Wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ sú numbyíní wu w mú rə̀ nʼê dwi è nyú wə.
35 Lyì-twə̂ nʼê vùr kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ càn è wẽ́ è ce pwẽ̀ nè,
bə̀ wɔ́ cɛ̀nɛ̀ dúdú rə̀ sú è wu wə́.
Lyì-bəlwɛ̀lɛ́ nʼê vùr kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ bə càn è wẽ́ è ce pwẽ̀ nè,
bə̀ wɔ́ lwɛlɛ dúdú rə̀ sú è wu wə́.
36 “À nʼâ wə̀l ába:
lyì byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ nʼê zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ nə̀ bə kùr zhe,
bə̀ mʼa bwə̀rh bè nə̀ yò bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀.
37 Wɔ́ ǹ zɔ̀mà nɛ́ dɛnnɛ bə̀ mʼa tó né bə kə́ ǹ bùrsí bə pɔ̃́ bwìrì.
E jʼà wɔ́ nə̀myɛ́ dɛnnɛ myɛ bə̀ mʼa tó né bə kə́ ǹ bùrsí bə pɔ̃́ dóó.”
Yezu yə̀ shɛ̀nɛ́ n wɛ̀rhɛ́ màmyɔ yé
38 Rə̀myɛ́ yó,
Muyiisi nyə́ né byilnə bé jàlà ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá jàlà zɛ̃̀ bə wɔ̀ Yezu ni:
“Yó-cə́bal,
nə́ rʼé yâl bə̀ ǹ wɛ̀rhɛ́ màmyɔ ń byili nə́ba.”
39 Yezu wɔ̀ bɛ:
“Lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí wɔ́ lwɛlɛ cìnə́.
Bə̀ dùr bə yẽ̌ Yi ni.
Bə̀ nʼê yâl bə̀ bə̀ wɛ̀rhɛ́ màmyɔ bə̀ yírhə́ na,
sə bə̀ tʼâ la màmyɔ òdù ga nɔ kə́dò yé,
è gə də̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ nyì-zwennə Zhɔnaasɛ nɛ mɔ́ dúdú.
40 Zhɔnaasɛ wɛ̀rhɛ́ dwã nə̀tɔ̀ émwâ nánfwɛ̀lɛ̀ wẽ́.
Èta,
Numbyíní Byǐ myɛ mà n wɛ̀rhɛ́ dwã nə̀tɔ̀ cɛ y kùr wə.
41 “Niniivi lyì bí zwẽ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ Zhɔnaasɛ yà ń nə́ ǹ bwə̀l mó,
bə pyìrhí bə̀ wun.
E jà lò ŋwɛ́nɛ́ nyə̀má ń du Zhɔnaasɛ.
Rə̀myɛ́ ce,
bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀,
Niniivi lyì bí mʼa zɛ̃̀ bə cĩ́ dóó lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yó wə.
42 Lũ jə̀jĩ́ pyə̀-kɛ̃ mɔ́ shí lũ kùr w n bə̀ n cili surhə cə́bal Saləmɔ zɔ̀mà nɛ́.
E jà lò ŋwɛ́nɛ́ nyə̀má ń du Saləmɔ.
Rə̀myɛ́ ce,
bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀,
lũ jə̀jĩ́ pyə̀-kɛ̃ mɔ́ mà n zɛ̃̀ n cĩ́ dóó lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yó wə.”
Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ gə shə́r lò wẽ́, e zɛ̃̀ e kʼa bà
43 Yezu súlí n wɔ̀:
“Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ gə yʼà ŋwɛ́nɛ́ lò wẽ́,
e zɛ̃̀ e shə́r,
è yʼa vò è nʼê pyà jàà kɛ̀bɛ́ è wɔ́ jə́,
mùnì ga e shǐrh gàà.
È gə pyà pyà è gɔwa,
44 è yʼa wɔ̀:
‘À mʼa kʼa vò à jàà y nándwã́ y wa.’
È gə kʼâ kwɛ̃̀ è tú è pwírí bə̀ zwàr jàà y bə yẽ̌ wárhɛ́,
bə kwɛrhɛ ya,
45 rə̀myɛ́ yó,
è kʼâ nʼê zhə̀l è zal è dwã nə̀cílsi shàlpyɛ̀,
sə̀myɛ lwɛlɛ rɛ́ kʼê du èmyɛ́ nyân dɛ́,
sə tó dwã sə bʼe zù lò mó wẽ́.
Rə̀myɛ́ yi ní,
ń zwini rí nʼê dwini shãã ga nyân dɛ́.
Wɔ́ èta kɔn mʼa yə̀ nɛ́ ǹdə́ lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí bə̀ wɔ́ lwɛlɛ cìnə́ mó.”
Byɛ̌ bə̀ wɔ́ Yezu dwí-lyì zhə̀n zhə̀nà?
46 Yezu da-byâ bɛ́ ǹdə́ ń ná yʼà tú bə̀ zhǐ pwẽ̀ nè bə̀ nʼê yâl bə zɔ̀m ǹdə́ mɔ,
ǹdə́ ń yà ń gwẽ̌ nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ lyì-zhâ bɛ́.
47 Lò mə̀dù zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Nyǐ ǹ ná ǹdə́ ǹ da-byâ bɛ́ zhǐ pwẽ̀ nè bə̀ nʼê yâl bə zɔ̀m ǹdə́ mɔ́.”
48 Yezu wɔ̀ mɔ̀:
“Mɔ̌ ń wɔ́ à ná mɔ́?
Byɛ̌ bə̀ wɔ́ à da-byâ bɛ́?”