Yezu cír ń kwã-lyì bí shə́-shàlpyɛ̀ ǹdə́ bə̀lyè n twĩ̀
10
Rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
Cinu kə́ n cír lyì dwã shə́-shàlpyɛ̀ ǹdə́ bə̀lyè,
ń la tũ̌ bə̀lyè bə̀lyè,
bə tó yé bə vò cɛmɛ nɛ́ ǹdə́ jààsɛ́ shɛ̀bɛ́ gakó ń cìcì la nɛ́ mɔ́ wẽ́.
2 N wɔ̀ bɛ:
“Jòró w já,
sə jə̀rnə̀ bé bə já yé.
Rə̀myɛ́ yilə,
lwə̂lnə kɛ́lɛ́ y cə́bal mɔ́ nɛ bə̀ ń twĩ̌ jə̀rnə̀ ń jíjí rí jə̂r yilə.
3 Zhəlnə.
Nyǐnə à nʼâ twĩ̀ ába ǹdə pyì-bwâlsɛ ta gɔ kǔlsi wẽ́.
4 Á yʼâ bə̀ká zə sə̀byǐ ráá lɔ̀bɔ̀ ráá nə̀cìlə̀ yé,
sʼá bə̀kʼá zhì sɔ́má nɛ á ce lò yé.
5 “Kɛ̀lɛ́ kɛ̀bɛ́ gakó á la è wẽ́ zul mó,
sʼá jɛ̀rɛ̀ á wɔ̀:
‘Yə̀-zùlə́ yál nɛ́ ǹdə́ kɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ cìnə́.’
6 Lò mɔ̀bɔ́ ń só yə̀-zùlə́ gə ŋwɛ́nɛ́ kɛ̀lɛ́ y èmyɛ́ wẽ́,
á yə̀-zùlə́ né mʼa só rə̀-ná-cí yó wə.
Sə lò mɔ̀bɔ́ ń só yə̀-zùlə́ gə tɛ̀nɛ́,
á yə̀-zùlə́ né mʼa kʼa bə̀ á sono.
7 Mɛ̃na kɛ̀lɛ́ y èmyɛ́ wẽ́.
Kùjú kɔ̀bɔ́ bə̀ pɔ ába,
sʼá jí;
nɛ̃̌ mɔ̀bɔ́ bə̀ pɔ ába,
sʼá nyɔ̀,
bə̀ tùntùnnə̀ mə̂ ǹdə́ ń nyí kùjú.
Á bə̀kʼá lyə́r á zulə́ y jàà y yé,
kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ á la cɔ w òmyɛ́ wẽ́ shə́r mó.
8 “Cɔ kɔ̀bɔ́ á zù ò wẽ́,
bə̀ gə zwẽ á zhəəle,
sʼá jí kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ tɛnɛ bə pə ába.
9 Wárhna cɔ w òmyɛ́ nə̀bwànà bɛ́,
sʼá wɔ̀ ò lyí bí gakó ne bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ bwəlse be.
10 Sə cɔ kɔ̀bɔ́ á zù ò wẽ́,
bə̀ yə̀ shɛ̀nɛ́ bə zwẽ á zhəəle,
sʼá zhǐr á vò bə̀ dwã-gùúlí jààsɛ́ wẽ́,
á wɔ̀:
11 ‘Nyǐnə nə́ rʼé pyìrh á cɔ w shó w myɛ cìcì nə́ nèsé ne nə́ lwé tɛ̃´,
sʼá lwar ǹdə́ rə̀myɛ́ ga bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ bwəlse.’
12 À nʼâ wə̀l ába:
bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀,
cɔ w òmyɛ́ lyì bí bʼa nə còrhò-tum mə dwini Sɔdɔm lyì bí nyân dɛ́.”
Zwini mʼa zə cɛmɛ nɛ́ nyɛ̀bɛ́ nə̀ lyì bí tʼâ zwẽ Yezu zɔ̀mà nɛ́ mɔ́
13 Yezu súlí n wɔ̀:
“Zwini mʼa zə ába Kɔrazɛ̃ lyì,
zwini mʼa zə ába Betəsəyiidi lyì,
bə̀ màmyaarhɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ á sono mó gə yʼà wɛ̀rhɛ́ Tiiri ǹdə́ Sədɔ̃ nɛ́,
cèmé né nə̀myɛ́ lyì bí gə pyìrhí bə̀ wun shãã shãã ga,
bə zù ywə́ə́le ǹdə kàmə̀-zǔrh ta bə mʼe tu tɔ̀mɔ̀.
14 Rə̀myɛ́ ce,
bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀,
á mʼâ nə còrhò-tum mə dwini Tiiri ǹdə́ Sədɔ̃ lyì bí nyân dɛ́.
15 “Sə ámyɛ̌ Kapɛrnaɔm lyì,
á nʼá bùl bʼâ yil mʼa du rə yí Arəzana wa?
Gaga!
Bə̀ mʼa só ába tɛ̃´ á vò nɔ̀nɔ̀ jàà wà.”
16 Yezu gə́ zɔ̀m èta n zhɛ̀,
n zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni:
“Lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zwẽ á zɔ̀mà nɛ́,
wɔ́ àmyɛ́ zɔ̀mà ń nə́ ń zwẽ.
Sə lò mɔ̀bɔ́ ń zhɔ̃̀ á zɔ̀mà nɛ́,
wɔ́ àmyɛ́ zɔ̀mà ń zhɔ̃̀wà.
Lò mɔ̀bɔ́ ń zhɔ̃̀ à zɔ̀mà nɛ́,
wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń twĩ̀ nì mú zɔ̀mà ń zhɔ̃̀wà.”
Lyì bí Yezu yà ń twĩ̀ mú kʼa bà
17 Yezu kwã-lyì bí shə́-shàlpyɛ̀ ǹdə́ bə̀lyè y ń yà ń twĩ̀ mú kʼa kwɛ̃̀,
bə bə̀ ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀ bə wɔ̀:
“Cinu,
nə́ gə pɔ nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ myɛ cìcì nyí ǹmyɛ́ yil lé yilə,
sə̀ nʼê shɛ̀nɛ́.”
18 N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“À nɔ Shətana è shí dɛ̃̌ e tu tɛ̃´ ǹdə wɔ́ dwà è lyə́lyɔ̌ nɛ́.
19 Nyǐnə à pɔ ába jàn,
bə̀ nɔ́mna dɔma ǹdə́ nɛ̀mɛ̀,
ǹdə́ zù-bal mɔ́ jàn dwí gakó tɛ̃´.
E jà kaka tʼâ la ába wɔ̀rhɔ́ yé.
20 Sə á bə̀kʼá ce á wun yə̀ nyɛ̀n nə̀cílsí gə́ nʼê shɛ̀nɛ́ á nyí ni mú yil yé.
Cenə á wun yə̀ nyɛ̀n á yilə né gə́ kɛ̃ Arəzana w mɔ́ yilə.”
Yezu co ń Da nə̀báná
21 Rə̀myɛ́ yó cìcì,
Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ce wu-nyɔ̃̀ Yezu wẽ́,
n zɛ̃̀ n wɔ̀:
“À Da,
ǹmyɛ́ mɔ̀bɔ́ ǹ cǐ dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ,
à nʼâ cèrhé mó,
ǹ gə́ shèè rə̀myɛ́ lármɔ cìnə́ ǹdə́ surhə cìnə́ yé né,
ń zɛ̃̀ ń byili ri bə̀sɔ́ná nɛ mɔ́ yilə.
Zhə̀nà,
à Da,
rə̀myɛ́ yàl ǹmyɛ́ pùbùlə̀.”
22 N zɛ̃̀ n wɔ̀ lyì bí ni:
“À Da co kɔn gakó à jɔ̃̀ wà.
Lò lò yə̀l Byǐ mú párá,
è gə də̀ Da mɔ́ dúdú.
Lò lò yə̀l Da mɔ́ myɛ párá,
è gə də̀ Byǐ mú dúdú,
ǹdə́ lò mɔ̀bɔ́ Byǐ mú nə́ ń yâl n byili mu Da mɔ́ párá.”
23 N zɛ̃̀ n pyìrhí n zɔ̀m ǹdə́ ń kwã-lyì bí dúdú n wɔ̀:
“Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ yírhə́ nə tɛ̀bɛ́ á nə mɔ́.
24 À nʼâ wə̀l ába:
Yi nyì-zwennə nánzhəzhɔ̌ ǹdə́ pyâ nánzhəzhɔ̌ yʼà nʼê yâl sə bə̀ yírhə́ nə tɛ̀bɛ́ á yírhə́ nə mɔ́,
sə bə̀ yə̀ rɛ nɛ yé.
Bə̀ yʼà nʼê yâl bə nyɛ̀ɛ̀ tɛ̀bɛ́ á zhã̌ nyɛ̌ mɔ́,
sə bə̀ yə̀ rɛ̀ nyɛ̀ɛ̀ yé.”
Samarɛ lyì bal səswalá
25 Muyiisi nyə́ né byilnə mə̀dù yà ń nə́ ń yâl n zhẽ̀ Yezu.
N zɛ̃̀ n zhì dɛ̃̌ n bwə̀rh mò n wɔ̀:
“Yó-cə́bal,
bə̀kɔ́n à mə̂ sʼa wɛ̀rhɛ́ mùnì a nə nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌?”
26 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Bə̀kɔ́n bə̀ kɛ̃ Yi nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́?
Etər ǹ nyɛ̌ rə̀ kùr né?”
27 Bal mɔ́ wɔ̀ mɔ̀:
“Bə̀ kɛ̃ rə̀ wẽ́ bə wɔ̀:
‘Swéné Cinu ǹ Yi ǹdə́ ǹ wu gakó,
ǹdə́ ǹ jàn gakó,
ǹdə́ ǹ surhə gakó.’
Bə̀ kɛ̃ rə̀ jàà dõ myɛ wẽ́ bə wɔ̀:
‘Swéné ǹ dõ ǹdə ǹ cìcì ta.’ ”
28 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Ǹ lyár cɛ̀nɛ̀.
Ǹ gə wɛ̀rhɛ́ rə̀myɛ́,
ǹ mʼâ nə nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌.”
29 Sə bal mɔ́ yà ń nə́ ń yâl n pə bwìrì ń cìn nì.
N zɛ̃̀ n bwə̀rh Yezu n wɔ̀:
“Wɔ́ mɔ̌ lò ń wɔ́ à dõ?”
30 Yezu zɛ̃̀ n ji səswalá n pɔ̃,
n wɔ̀:
“Bal mə̀dù ń yà ń shí Zhərəzalɛm ń la Zheriko.
Vwârhna cə̀r mò sɔ́má y yó,
bə lwə̂r ń gàndɛ́,
bə zwẽ ń wẽ̀ dé gakó,
bə mà mɔ̀,
bə zhǐr bə yẽ̌ mo cu nyí ni.
31 Sə Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə mə̀dù myɛ yà ń kwè sɔ́má y èmyɛ́ mɔ́.
N nə mɔ,
n byə́byɛ́lɛ́ n tó kwã nɛ́ n lyɛ̃.
32 Levyi lò* mə̀dù myɛ yà ń kwè sɔ́má y èmyɛ́.
Ńmyɛ nə mɔ,
n byə́byɛ́lɛ́ n tó kwã nɛ́ n lyɛ̃.
33 “Sə Samarɛ lyì bal mə̀dù yà ń la ń sɔ́má.
Ń gə́ yú gàà,
n nə mɔ,
ń nɔ̀nɔ̀ zə mɔ,
34 n yí ń nyí ni,
n twərh sɛ̃´ n mə n shàrh ń nɔɔrɛ́,
n zɛ̃̀ n zə nwə̃̌ n mə n tútǔ ri,
n bə re ǹdə́ kàmə̀-jɛ̃̀,
n zɛ̃̀ n kwè mò n cĩ́ ń cìcì bə̀na y yó,
n zə mɔ n vò zulə́ jàà èdù wẽ́,
n nyǐ ń yò.
35 Cɛ y gə́ tú e lá,
n vùr dwã nə̀lyè tum wársɛ n pə zulə́ y jàà y yó-cə́bal mɔ́ nɛ,
n wɔ̀:
‘Nyǐ ń yò.
Ǹ gə súlí kɔn nɛ́ ǹ mə́ ǹ shili mu,
à gə kʼâ kwɛ̃̀,
à bʼa càrh mɔ́ rɛ.’ ”
36 Yezu zɛ̃̀ n bwə̀rh Muyiisi nyə́ né byilnə mó n wɔ̀:
“Ǹmyɛ́ nə́ ǹ bùl bə̀ bə̀myɛ́ ga bə̀tɔ̀ y wẽ́ mó,
wɔ́ mɔ̌ ń nyǐ bal mɔ́ vwârhna bɛ́ cə̀r sɔ́má y yó mó ǹdə ń dõ ta?”
37 N zɛ̃̀ n wɔ̀:
“Wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń dùr ń nɔ̀nɔ̀ mɔ́.”
Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Zhəl,
sə ǹmyɛ wɛ̀rhɛ́ èta.”
Yezu zhə̀l Martɛ ǹdə́ Marɛ sono
38 Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí yʼà ŋwɛ́nɛ́ sɔ́má yó bə̀ nʼê zhə̀lə̀.
Bə yí bə zù cɔ òdù wẽ́.
Kɛ̃ mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ cɔ w òmyɛ́ wẽ́ ń yíl Martɛ.
N zwẽ Yezu ń sõ.
39 E jà Martɛ yà ń zhe nyɛ̃´ ń yíl Marɛ.
Nyɛ̃´ mɔ́ ńmyɛ̌ zɛ̃̀ n bə̀ ń jě Cinu yala nɛ ń nə́ ń cili ń zɔ̀mà nɛ́.
40 È gə wɔ́ Martɛ yilə,
wɔ́ kùjú w tɔnɔ mɔ́ yò ò yʼà zù mù ń nə́ ń zhizhi dɛ̃̌.
N yí Yezu nyí ni n wɔ̀:
“Cinu,
à nyɛ̃´ mɔ́ gə́ yẽ̌ ne à nʼâ tɛnɛ kùjú w à dúdú mú tʼâ wɛ̀rhɛ́ mɔ́ kaka?
Wál mɔ bə̀ ń zɛ̃̀ n sɛ̃ nɛ.”