Yaayá-dɛ́ɛ sɩ́m-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 6.14-29 na Lúk 9.7-9 ɖʊɖɔ)
14
1 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ,
Eróodia weení wénɖíi kowúrɔ́ɔ Galilée nɛ́ waanɩ́ɩ bánŋmatɩ́ Yeésu-dɛ́ɛ tɔ́m.
2 Ngɛ wɔɔdɔ́ ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá lanɖáa sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ceení ɖɔ́,
Yaayá gɛ.
Weevé ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá-rɔ gɛ ɩwɛná yíko wánlám maamááciwá.»
3 Wúro Eróodi waamáázɩ bɩlɛ́ káma,
waavʊ́ńÿélí bakpa Yaayá baɖʊ yɩ agbarangbára bɔtɔ sáráka;
káma,
wúro Eróodi wɔɔgbɔ́ɔ igoobú Filíipu ɖɛɛlʊ́ Erodiyáadɩ nɛ́,
4 Yaayá wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ńdɔmɔ́ɔ́ná nlá bɩlɛ́.»
5 Wúro Eróodi wɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ ɩkʊ yɩ,
amá,
wánnɩɩ́ zamɔ́ɔ nɩdáárɛ,
káma,
kɩlɛ́ kiiɖéézi sɩsɩ Yaayá kɛ́ɛ anɖébi gɛ.
6 Ngʊ́ nbɛ́ɛ́ŋ nɛ́,
wúro Eróodi-dɛ́ɛ lʊrʊ́ʊ wɩ́rɛ tɔɔzɩ́-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ wɩ́rɛ waadála nɛ́,
ngɛ Erodiyáadɩ wɛɛlɛ́ɛ waabáa zamɔ́ɔ baayáa kɩ ɖíína nɛ́ kɩɩzá-daá.
Ɩdɛ́ɛ báárɛ waalá wúro kazɔ́ɔ.
7 Ngɛ Eróodi wooɖuuná sɩsɩ báa wé gɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ,
ɩmʊ́ wánváa yɩ.
8 Bɩnáábɩ́lɛ́ bú ɩgɔɔ waadásɩ yɩ tɔ́m sɩsɩ ɩ́tɔ sɩsɩ:
«Fa ma Yaayá kʊjʊʊ́ tɛ́lɛ́lɛ́-daá cé.»
9 Wúro laakáarɩ waagʊrʊ́.
Amá,
ńŋɩnáa wooɖuuná zamɔ́ɔ bayáa kɩ ɖíína nɛ́ ɩzá-daá nɛ́,
waava wɛ́ɖɛ sɩsɩ bɔ́kɔ́gɔná aléeré Yaayá kʊjʊʊ́.
10 Ngɛ weedíri bɛkɛ́jɛ Yaayá kʊjʊʊ́ sáráka-daá.
11 Bɔɔgɔ́gɔ́ná kʊjʊʊ́ tɛ́lɛ́lɛ́-daá becéle aléeré,
ngɛ ɩlɛ́ wooboná kɩ icéle ɩgɔɔ.
12 Ngɛ Yaayá-dɛ́ɛ wanbaaráa wɔɔgɔ́nɩ bɔkpɔ́ɔ ɩdɔnʊʊ́ bebí;
ngɛ boobó bekéveeri Yeésu.
Yeésu weeyéle kíɖíím ifizí abaaláa mííli nɔɔ́nʊ́wá iɖi
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 6.30-44; Lúk 9.10-17; Yʊh 6.1-14 ɖʊɖɔ)
13 Yeésu waanɩ́ɩ tɔ́m tɩḿ nɛ́,
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ kpɩ́ɩ́rʊʊ́ ɩɖɛ́ɛ faɖáma-daá ɩgɔjɔɔ́ɔ ɩlaná ɩráa bolíni.
Zamɔ́ɔ waanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ kɩɩlɩ́ɩ tɛ́ɛ́dɩwá-daá kifu yɩ.
14 Yeésu weedí kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá nɛ́,
ngɛ waana zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ.
Ngɛ kɩdɛ́ɛ tɔ́m waalá yɩ kʊnyɔḿ.
Ngɛ waawáázɩ bɛdɛ́ɛ kʊdɔndɩnáa.
15 Ɖaanɩ́ŋa waalá nɛ́,
ngɛ Yeésu-dɛ́ɛ wanbaaráa woogóduu ɩjɔ́ bɔtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ɖɔ́jɔɔ́na tɛ́ɛ́dɩ bolíni,
ngʊ́ kɩɩɖáánɩ,
bɩlɛ́ nɛ́,
feeri zamɔ́ɔ kɩɖɛ́ɛ tɛɛbíízi-daá kɩkámʊ́ kíɖíím kiɖi.»
16 Amá,
Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Bɩdɔbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ bobó ɖeelí,
mɩ́dɩtɩŋa ɩva wɛ kíɖíím beɖi.»
17 Ńna gɛ bɛlɛ́ bɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá na tiiná náálɛ gɛ ɖɔ́jɔ́ cé.»
18 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɩgɔná ma kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá na tiiná náálɛ amʊ́ cé.»
19 Ngɛ waava wɛ́ɖɛ sɩsɩ zamɔ́ɔ ɩcɔ́ɔ adɛ nyɩ́ɩ́dɩ-rɔ.
Ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá na tiiná náálɛ amʊ́,
ɩsá Ɩsɔ́ɔ bʊrɔ.
Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ wɛɛbɛlɩ́ kpɔ́nɔ́wá,
ɩkpɔ́ɔ tɩ icéle ɩwanbaaráa batára zamɔ́ɔ.
20 Barɩ́ŋa bɔɔdɔ́ɔ bɔfɔ́ɔ.
Fɔɔlásɩ sɩɩga wanbaaráa wɔɔdɔ́ɔ́zɩ nɛ́ woozu ɖɔkɩ́nɩ fuú na natɩ́lɛ.
21 Abaaláa nyazɩ mííli nɔɔ́nʊ́wá bɩlɛ́ weeɖi ná kíɖíím bɩḿ,
ngʊ́ badakála aláa na bíya.
Yeésu wánnʊŋɛ́ lɩ́m-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 6.45-52 na Yʊh 6.15-21 ɖʊɖɔ)
22 Bɩlɛ́ bɩɩjáŋ bʊwɔ́rɔ́ gɛ Yeésu waajáárɩ ɩwanbaaráa sɩsɩ bákpa kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá bɛtɛ ɩmʊ́ nɩ́bááwʊ bɛtɛsɩ ná fɔɔlʊʊ́ kɩɩganáa.
Bɩdɛ́ɛ sáátɩ nɛ́,
ɩmʊ́ iyéle zamɔ́ɔ ɩya ɖamá.
23 Weeyéle zamɔ́ɔ ɩya ɖamá bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ waagba bʊ́ʊ-daá sɩ ɩsʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ.
Kɩɩɖáánɩ nɛ́,
ɩwɛ ńna iriké.
24 Kpɩ́ɩ́rʊʊ́ wáńláná laadɔ́ɔ bolíni bɩka lɩ́m wángʊrʊ́ʊ bínÿoó kɩ,
káma,
fefelimá wónÿoó kɩ.
25 Asʊbáa gɛ Yeésu wɔɔgɔ́nɩ ɩwanbaaráa-jɔ́ wánganʊŋ́ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-rɔ.
26 Wanbaaráa waana yɩ wánganʊŋ́ lɩ́m-rɔ nɛ́,
nɩdáárɛ waazʊ́ʊ wɛ bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Ásɩ́náálɩ́ɩ gɛ!»
Ngɛ baabáázɩ agogo.
27 Ńna‑ńna Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɩɖɔ́kɩ mɩ́dɩ,
mɔ́ɔ́ gɛ,
ɩ́kanɩ́ɩ nɩdáárɛ.»
28 Ńna gɛ Pétro wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ,
a toovonúm nyánáábɩ́lɛ́,
fa ma nɩ́bááwʊ manʊ́ŋ lɩ́m-rɔ mɔgɔ́nɩ nyɔ́jɔ́.»
29 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Kɔnɩ.»
Ngɛ Pétro waalɩ́ɩ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá,
wánnʊŋɛ́ lɩ́m-rɔ wɛ́nɖɛɛ́ Yeésu-jɔ́.
30 Amá,
waana fefelimá-dɛ́ɛ ɖóni nɛ́,
ngɛ nɩdáárɛ waazʊ́ʊ yɩ.
Ńna gɛ waabáázɩ lɩ́m-daá tím.
Ngɛ woogóo sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ,
lɛɛ ma.»
31 Ńna‑ńna gɛ Yeésu wɔɔlɔ nʊ́ʊ́nɩ ɩɖɔ́kɩ Pétro,
ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Nyɛ́dɛ́ɛ toovonúm fáa tɔɖɔ́ɔ,
ngbaalá nyáálá síka.»
32 Baabɩ́sɩ bakpa kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá nɛ́,
ngɛ fefelimá waazála.
33 Ngɛ wenbá bɔwɛ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá nɛ́ boogúu yɩ tɛ́ɛ́dɩ bɔtɔ́ sɩsɩ:
«Toovonúm gɛ,
nyɔ́ɔ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́.»
Yeésu waawáázɩ kʊdɔndɩnáa Genezarɛ́ɛtɩ laadɔ́ɔ-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 6.53-56 ɖʊɖɔ)
34 Bɛɛdɛ́sɩ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ bɩtɛ́ nɛ́,
baadála Genezarɛ́ɛtɩ laadɔ́ɔ-daá.
35 Tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩdaá ɩráa waadɩlɩ́ yɩ,
ngɛ beegíli befééri ɩráa fáráńdɩ́ kɩḿ kɩrɩ́ŋa kɩdaá,
ngɛ bɔɔgɔná yɩ kʊdɔndɩnáa rɩ́ŋa.
36 Ngɛ baavɩ́nɩ yɩ sɩsɩ íyele kʊdɔndɩnáa itekiná báa ɩdɛ́ɛ tóko njʊ́ʊ́rɛ riké.
Ngɛ wenbá barɩ́ŋa beedekiná nɛ́,
baawáa.