Yesu ndèymí Sabato nà
(Mat 12:1-14; Mk 2:23–3:6; Lwk 13:10-17; 14:1-6)
6
1 Ddì ní, Sabato ddù ó, Yesu dêy dǎ ngǎnò nzà-kpà kàòluw. Yesu kodjú ì nì rǎ nì kpa dêy ngǎnò tsi kpà nì djǒmá nì nyû-kòw-tsúw-kpà tdey tdéydha ní, kpa dêy ónga-kpà nyi ì-thokpa ó ro, kpa dêy tsǐnì kpà ka kádha ní. 2 Chú, Farisayó rò kâ tdrà kpa ní: “Ddudhò nyì ná màdhí yǎdha gù ka njěy Sabato ddù ó nì lò njěy?” 3 Fúnga nà, Yesu kâ fú lò ngù kpa dhò: “Nyì zòw ná tdè, ddì ní Dawuddi njèy tdè nì lò, à mà ndèymí ndèy dyâsi nà ɦùw dêy ì njěy ro nì nzá? 4 Dawuddi tsùw Yahuddi-ddúw dhí Drà-dza ò ro, à tdûw Drà dhò ka bbû tdè nì mùkátì, à kâ nyù, gbělé à bbû romà ndèy dyâsi dhò; yakpe chú, màdhí yǎdha ùw ndrǔ ró dho nà ì nì shǐ Drà njìò nì kpa chú nyǔ nì.” 5 Fú ddiy-dzzdjú, Yesu kâ tdrà kpa dhò ddíyàchú: “Ma, Ndrǔ-Ddùw, nì Sabato djú Drǒngóli.”Djòw ní ndèy-thokpa djôwnì li
(Mat 12:9-14; Mk 3:1-6)
6 Chú, njàddí Sabato ddù ó, Yesu kâ tsùw Yahuddi-ddúw dhí ddǐnì-dzà ò, à lòw dey bbalè gwiy. Fú dza ó tdè ddì li, cha ndèy-thokpa ví òluw nì djòw tdè djòwdha ní nì. 7 Chú, Musǎ ngá yǎdha ì nì ndíy nì kpa ndèymí Farisayó ní kpa-djá mànà, ndrǔ dêy Yesu njǎ léy ní ì lêy ì-thíy à djú ddiy nà, ndaní ì njǎ ya ddí à rà ndrǔ pa Sabato ddù ó ddiy. Ddiydhò, ndrǔ jì ì chûw lò rò, ndaní fú ddiydhò, ì ká à bbòw bbòwdha ní. 8 Chú, Yesu tsì tdè ndrǔdhí nga ddéydha wá. Fúnga nà, ndùw, à kâ tdrà djòw ní ndèy-thokpa djòw nì li dhò: “Ngbí nyi, dey fú ngá, bbalè kàó.” Fúnga nà, fú kpatss̀ ngbî ndèy ro, à kâ dèy fungá. 9 Chú, fú ddiy dzzdjú, Yesu kâ tdrà kpa dhò: “Ma nì dhiy nyì-tsò ró: ‘Màdhí yǎdha ùw ná ddu mà dhò mà njěy Sabato ddù ó, mà njěy lǎní lò, ǐngí ngǎjìní lò? Mà pá bbalè dhí djiy pání, ǐngí mà hwî hwìdha ní?’” 10 Ŋà à njà ndrǔ wá ddiy dzzdjú, Yesu kâ tdrà fú kpatss̀ dhò: “Dda nyi-thokpa ónga.” Fúnga nà, à kâ njèy nú fǔchú ro, gbělé à thokpa kâ ngu lǎní. 11 Chú, yǎdha-ónga túwdha-djá ndèymí Farisayó ní kpa mànà, kpa-ónga kì tdè vey nà ro, kpa lòw dey ì ddà ì kàó, cha ì rà njèy Yesu ró nì lò djú.
Yesu nì chóní ndèy rà cho nì 12 nà nì kpa vu ddiy
(Mat 10:1-4; Mk 3:13-19)
12 Chú, fú nga nà, Yesu djî tdè ru, gbè ní ngòw djò, ndaní ndèy rǎ Drà nzz̀; à dêy fulè kúw nà re, yà ì nì lò těy Drà nà. 13 Ŋà nga bbû ro, à îy ndèy kodjú ì nì rǎ nì kpa, gbělé à kâ bbalè ddri ndèy djú rwo nà nì vu ndrǔ kà-óddù. Fú kpa ró dho à îy, “Dyòw-djá” ní: 14 Simoni, Yesu îy tdè Petro ní, ndèymí djûnì Andereya nà, Yakobbo, Yohana, Filipo, Batolomayo, 15 Matayo, Tomasi, Yakobbo, Alifayo mí ddùw-nì, Simoni: kà îy Zeloti ní, 16 Yudda Yakobbo mí ddùw-nì, Yudda Iskariyota, cha ndèy rà Yesu-thokpa bbu ndèymí ndrò-djá thokpa ò nì li ní ndèy ngû tdè nì.
Yesu nì bbalè gwiy ndèymí dhi-djá pádha nà ddiy
(Mat 4:23-25)
17 Fúnga nà, Yesu thû tdè gbè ní ngòw djúddù nděy kodjú kpa nà ro, kpa shì dèy kpì ní nga ò. Fú nga ó chú tdè, à dzzdjú ì dêy rǎ nì bíy nì ndrǔ mà. Fú nga ó tdè Yuddeya mí ngòw ó bíy nì ndrǔ-kpà ndèymí Yerusalemu mí drǒngó ní bba ó ndrǔ mà, ju-ddà-tsò ró drò-dró ní bba, Turo, Sidoni mà òluw nì ndrǔ-kpà mànà ddí; 18 Fú ndrǔ-kpà shì tdè ndaní ì rř à tdè tdrǎ nì lò, ì léy à pá ì ròluw nì dhi-kpà mà ddí. Nzá ní ì-kpà che thíy tdè nza nì ndrǔ kâ pa. 19 Bíy nì ndrǔ tdè měy ì mbú à-rónga mbú ní; ddiydhò, à róddù tdè shǐ nì kpá-kpánga rò, dêy wánì ndrǔ pa pání.
Lǎnínga ndèymí zòw nà
(Mat 5:1-12)
20 Fúnga nà, Yesu njà tdè ndèy kodjú ì nì rǎ nì kpa ro, à kâ tdrà:
“Hwî nà ì nì nì ndrǔ nì nyì, ngǎ ì nì ddiy nà nì ndrǔ;
ddiydhò, Ddrǎ ngá Pey mí nga nì nyì dhò!
21 Hwî nà ì nì nì ndrǔ nì nyì, ɦùw nà ì nì nja-nja nì ndrǔ;
ddiydhò, nyì rà tdè nyû nà drǒ tǐ!
Hwî nà ì nì nì ndrǔ nì nyì, dzz̀ní ì nì dzž nja-nja nì ndrǔ;
ddiydhò, nyì rà tdè hwî nà!”
22 “Hwî nà ì nì nì ndrǔ nì nyì, ya bbalè ndrò nyì ndròní mǎ ro, ya ndrǔ bbà nyì bbàní mǎ ro; ya ndrǔ dhûw nyì dhùwní mǎ ro, gbělé ndrǔ těy nzá kà nì lò nyì ró dho djò ro; ddiydhò, nyì ùw Ndrǔ-Ddùw mí lò dhò. 23 Fú ddiy nì ndèy njěy ro, nyì tdyí nyì hwî njěydha nà; ddiydhò, drǒngó ní nyì kobì nì nyì pbǒ rakpa ó. Ddiydhò, à nì ddí fǔchú, nyì-bbúw dêy Drà ró dho nà, ì dêy lò těy bbalè dhò, děy ndèy shì nì lò djúddù nì kpa mà ddí nza.”
24 “Chú, nyì kě, věy věy nyì nì nyì-thokpa òluw ddiy nà nì ndrǔ, nyì dhò chú nì drǒngó ní zòw;
ddiydhò, nyì chùw nyìdhí lǎní ddiy ŋà!
25 Nyì kě, nyì ónga kì nja-nja nga nà nì ndrǔ, nyì dhò nì drǒngó ní zòw,
ddiydhò, ɦùw rà nyì chì chìní!
Nyì kě, nyì nì nyì gbu nja-nja nga nà nì ndrǔ, nyì dhò nì drǒngó ní zòw;
ddiydhò, nyì ónga rà tdò tdòní, nyì rà dzz̀ dzz̀ní!”
26 “Zòw nyì dhò, ya wánì ndrǔ nì nyì dhò madha kpala bbu ro. Ddiydhò, ddiy nì ddí fǔchú, nyì-bbúw dêy madha bbu, Drà ró dho nà, ì nì lò těy ndrǔ dhò, děy ndèy rà shì nì lò-djò nì mbwa mí kpa dhò.”
Ndrò-djá ka ji ddiy
(Mat 5:38-48; 7:12a)
27 “Chú nyì, cha ì nì ma-chuw rř nì ndrǔ, manì tdrǎ nyì dhò: ‘Nyì ji nyìdhí ndrò-djá; nyì njey lǎní lò, ndròní ì ndrò nyì nì ndrǔ dhò. 28 Nyì nziy, Drà bbú bû wání ì nì nyì wa nì ndrǔ djú; nyì nziy Drà, nzání ì nì nyì nza nì ndrǔ dhò. 29 Ya ddì li thà nyi gi-tèy ddì nì ro, lí ddì nì nyi gi-tèy ddí à thǎ. Ya ddì li ddâ nyi ró rù djú rù nyi róddù ro, bba à zǐy nyi ró fú rù ss̀téy rù ddí. 30 Ya ddì li ŋá nì kô ddiy nyi-tsò ró ro, bbú ddiy ndèy kô ddiy nyi dè nì li dhò; ya ddì li drr̀ nyìmí ddiy nyi-thokpa óddù ro, nzǐ jow nyìmí fú ddiy-djòtey. 31 Njey ddiy bbalè dhò, gbè cha nyi nì jǐ ka njěy nyi dhò níchú. 32 Ya nyì jì, ì jì nyì nì ndrǔ chúddì ro, nyì ná ŋá madha pbǒ ka bbú nyì dhò? Cherr ì nì njěy nì ndrǔ ddí jì, jìní ì jì ì nì ndrǔ! 33 Ddiydhò, ya nyì njèy lǎní lò, lǎní ì nì ddiy njěy nyì dhò nì ndrǔ chúddì dhò ro, nyì ná ŋá madha pbǒ ka bbú nyì dhò? Cherr ì nì njěy nì ndrǔ ddí, njeynì ddí fǔchú! 34 Ya kě nyì ɦòw ddiy, cha ney nyì ddêy ì rà ddiy ngù nyì dhò nì ndrǔ chúddì dhò ro, nyì ná ŋá madha pbǒ ka bbú nyì dhò? Cherr ì nì njěy nì ndrǔ ddí déy nì ddiy ɦǒw ì kàó, ndaní ka ngǔ ddí fǔchú ndèy dêy nì ddiy ì dhò! 35 Chú nyì, nyì ji nyìdhí ndrò-djá, nyì njey bbalè dhò lǎní lò; nyì ɦow ddiy bbalè dhò, nzá nyì ddêy ndrǔ ngǔ fú ddiy-bì-tsò nyì dhò ddiy. Fúnga nà, nyì rà drǒngó ní nyì kobì chùw ro, nyì rà tdè rakpa ó ru pléy nì Drà ngá nzòw. Ddiydhò, à jì la drǒ, nzǐ ì nì madha bbu nì ndrǔ ndèymí ngǎjìní ndrǔ mànà dhò ddìddì. 36 Nyì déy zòw ka njà ndrǔ djò ddiy nà, gbè nyìdhí djǎnì nì zòw njàdha nà ndrǔ djò ddiy níchú.’”
Nzǐ ka tdey lò njàddí ndrǔ djò ddiy
(Mat 7:1-5)
37 Yesu tdrà: “Nzǐ, nyì tdey lò njàddí ndrǔ djò, nzánà Drà ká lò tdèy nyì djò. Nzǐ nyì tděy njàddí ndrǔdhí lò ngǎjìní, nzánà Drà ká nyi djú lò tdèy ngájìní. Nyì sa njàddí ndrǔ njèy nyì ró nì cherr ndrǔ dhò víní; fúnì chú, Drà ra nyì njèy nì cherr sà nyì dhò víní. 38 Nyì bbú ddiy njàddí ndrǔ dhò, Drà ddí rà ddiy bbu nyì dhò. Fúnga nà, nyìdhí kpǔ-ónga rà kì věy věy, kpǔ ò à nì ndèy-ónga mo nì ddiy nà, fú ddiy-djúnga rà ndèy tdiy tdíyní. Ddiydhò, Drà rà ndèy nì bbu nyì là djò nì ddiy-kpà-ónga ddey, cha nyì dêy ddiy-ónga ddey njàddí ndrǔ dhò nì nò ó.”
39 Chú, Yesu kâ í lò-ngbòdha tdrà ndrǔ dhò ddí: “Nzǐ ndèy-nyú nì nga njǎ nì li kâ ná ŋà ndèy ddǎ nzǐ ndèy-nyú nì nga njǎ nì li-koko-djùkpa? Kpa dho ná chèy rwo tú wá nzǐ bbuw ò? 40 Lò ngà ndèy dhò ka nì ddey nì li rò dà nzá ndèy dhò à nì lò ngà ddey nì li djòluw; chú, ŋà ndèy dyâ ndèy dhò ka nì ddey nì lò-tsò ddiy dzzdjú, à rà ka ndèy dhò à nì lò ngà ddey nì li nà ddì-kà-ddì. 41 Ddudhò nyi ná djû-nyi-nyú ó klóklò-tá njǎ, yà nzǐ nyi nì nyi nyú ó drǒngó ní tsúw kòwrú njǎ ro? 42 Ŋǎchú, nyi kà ná nyi tdrǎ djû-nyi ní: ‘Màtsá djûnì, bba ma ddá nyi nyú ó klóklò-tá,’ yà nyi chú nì ngu nzǐ nyi nyú ó drǒngó ní tsúw kòwrú dda ro? Rwo ndèy kuwdjò nà nì dyi níchú nì kpa! Lǎní ndèy nì jǐ ndèy njǎ ndèy nì li, ddá nyi nyú ó drǒngó ní tsúw kòwrú chú nji; fúnì chú, nyi ká ya ŋǎchú nyi dho djû-nyi-nyú ó klóklò-tá dda ddiy njà.”
Tsúw ndèymí ndèy tsi nà
(Mat 7:16-20; 12:33-35)
43 “Ddiydhò, lǎní tsúw djú nzǐ ngǎjìní tsúw-tsi o nì; ngǎjìní tsúw djú ddí nzǐ lǎní tsúw-tsi o nì. 44 Ddiydhò, wánì tsúw ka nja nì ndèy tsi ró. Fígì-tsúw-tsi nzǐ ka ki nì tsǎléy nì ndèy ró nì tsúw djúddù; dìyváyìy-ngìy-tsi mà ddí nzǐ ka kí nì njàddí tsúw djúddù. 45 Lǎní li ddí njeynì lǎní lò, ndèy-thíy nì lǎní mí lò dhò; ngǎjìní li ddí njeynì ngǎjìní lò, ndèy-thíy nì ngǎjìní mí lò dhò. À nì dìychú, li-tsò tdra nì ŋà li-thíy-ónga kì ndanà nì lò.”
Dza ì nì sš nì rwo nì kpa
46 “Ddu mí ní, nyì ní ma iy: ‘Drǒngóli! Drǒngóli!’ Yà nzǐ nyì nì manì tdrǎ nì lò njêy ro? 47 Wánì li, cha ndèy nì shǐ ma dè nì, ndèy nì màtsá lò rř nì, à nì fú lò-kpà nì tdrǎ nì ddiy njěy njèydha ní ro, fú li ma ddéy rǒmá nì li manì tdrǎ nyì dhò nja-nja nga nà: 48 Fúli nì, gbè dza ndèy ni sš nì ddì li níchú. À bbì dza-kotèy ka lêy ò mànì bbuw-ónga kpliykpliy; fú nga nà, à lêy dza-tey djuw djò. Fú ddiy dzzdjú, kòw ní ndèy nì kǒw nì dda pbèy ndèy fú dza ró ro, fú dza kâ dèy nú ngbiykpiy, nzá ndèy-rónga jâ ní; ddiydhò, ka ss̀ tdè ngbiykpiy mí lò dho! 49 Chú, màtsá lò ndèy nì rř nì li, nzǐ ndèy nì fú lò tdrà nì lò njěy nì li, fú li nì, gbè dziylíy djú ndèy nì dza sš, nzá ndèy bbì bbuw dza-tey dhò nì li níchú. Kòw ní ndèy nì kǒw nì dda pbèy ndèy fú dza ró ro, à chèy ndùw, fú dza mí sàdha tdè drǒngó.”