Yesu pâ dhi nà nì li ddiy
14
1 Ddì nì itsś ś djú, Sabato ddù ó, Yesu tsùw tdè Farisayó dhí ddì nì, drǒngó ní li ngà dzá nga nyù. Fú nga ó ì tdè nì ndrǔ dêy Yesu njǎ yà léyní ì lêy ì-thíy à djú ddiy nà. 2 Fúnga nà, ddì li, cha ndèy tdè ndèy-zz̀ ó dda-dhì nà nì, dêy dey Yesu-nyú djúddù. 3 Fúnga nà, Yesu kâ lò lòw ro, à kâ dhiy, Musǎ ngá yǎdha-ónga túwdha mí li-gwíydha-djá mà, Farisayó mànà tsò ró: “Musǎ ngá yǎdha ùw ná ŋà, ma pá bbalè ró dhi Sabato ddù ó, ǐngí nzá?” 4 Chú, kpa jì tdè nzá ì ngǔ fú lò. Fúnga nà, Yesu kâ dhi nà nì li-rónga low, à kâ fú li pa ro, à kâ bbà à rǎ ndèy dhò. 5 Fú ddiy dzzdjú, Yesu kâ tdrà kpa ní: “Ya nyì kàó ddì li tdè ngba nà, ǐngí dda dhò kà bbì nì bbuw ó ndèy chèy nì ndrìytsíy mí ngù nà ro, à dho ná dda bbuw óddù nzǐ zěy ya ddiy tdè Sabato ddù ó ro?” 6 Fúnga nà, fúkpa ngǔ fú lò nzá.Ŋǎchú íyní ka îy nì ndrǔ nì nga vu ddiy
7 Chú, Yesu kâ ŋǎchú íyní ka îy ì nì ndrǔ nì lǎní drǒ ní nga vu ddiy njǎ. Fúnga nà, à kâ í lò-ngbòdha tdrà: 8 “Ya ddì li îy nyi ków mí nyù dhò ro, nzǐ nyi rǎ dòw drǒ ndèy là nì nga ò; njǎddiyko, ndrǔ îy tdè nyi djòluw ndèy dà nì li ddí, 9 nzánà cha ndèy îy tdè nyì nì li ká ngu tdrà nyi ní: ‘Bba í nga chá li dhò.’ Fúnga nà, nyi rá dòw luwtò yà do pâ nyi djú ddiy nà! 10 Chú, nyi ka îy ro, ra dòw luwtéy nì nga ò; ndaní íyní ndèy îy nyi nì li rà shì ro, à tdrǎ nyi dhò: ‘Màtsá lu, ra dòw drǒ ndèy là nì nga ò.’ Ddiy nì ddí fǔchú, ddiy rà tdè nyi dhò madha ní, mésà tsò ró nyi nì ndanà nì wánì bíy nì ndrǔ nyú djú. 11 Tdúwní ndèy nì ndèy tduw nì áyìy kpe ddí ka rà thu thúní; chú, thúní ndèy nì ndèy thu nì li, ka rà tduw tdúwní.”
12 Chú, Yesu kâ tdrà íyní à îy tdè ndèy nì li dhò: “Itsś-ónga mí nyû, ǐngí ngítss̀djúnga mí nyû, nzǐ nyi íy nyìmí lu-dja mà; djúnyí, nyìdhí-ngá ndrǔ mà, věy ì-thokpa ó ddiy nà nì nyi làyiy mànà; nzǐ kpa vè rà nyi iy ddí, nzánà ddiy vè tdè, gbè fú ddiy-bì-tsò ka ngù ddiy níchú. 13 Chú, drǒngó ní ddu mí nyû nyi nì bbu ro, íy nzòw-djá mà, Drà sà nì ndrǔ mà, tsúwní ì tsûw nì ndrǔ mà, nzǐ ì-nyú nì nga njǎ nì ndrǔ mànà. 14 Nyi rà tdè hwî nà ndèy nì nì li ní; ddiydhò, kpa nì ngùní ì kà ì ngǔ nì ddiy nà ngǎ. Drà rà ngù ndey nyi dhò chǒw ní lò ì nì njěy nì ndrǔ rà ngu djiy ní mí ddu ó.”
Drǒngó ní ddu mí nyû mí lò-ngbòdha
(Mat 22:1-10)
15 Fú lò ndèy rr̀ ddiy dzzdjú, mésà tsò ró ì tdè Yesu mànà nì kpa kàó ddì li kâ tdrà Yesu dhò: “Hwî nà ndèy nì nì li nì, Drà mí Pey mí nga ó ndèy rà nga nyù nì li!” 16 Chú, Yesu kâ í lò-ngbòdha tdrà à dhò: “Ddì li kâ bíy, ǒmá ndèy îy bíy nì ndrǔ nì drǒngó ní ddu mí nyû thì. 17 Nyû nyùdha ro, à chô tdè nděyngá dhǐy mí li à rǎ tdrà íyní ndèy îy nì bíy nì ndrǔ dhò: ‘Nyì ra; ddiydhò, nyû njèy ndèy ŋà!’ 18 Chú, wánì bíy nì ndrǔ, dêy ì zòw ka njey ddiy ko. Njitsś ò djú nì li tdrà dhǐy mí li dhò: ‘Ma dzìy nza tdey; ddiy kà ma rǎ fú nza njà, fú ddiydhò chú, manì ko nyi-tsò ró, njey ma-zòw.’ 19 Fúnga nà, njàddí li kâ tdrà: ‘Ma dzìy ndrìytsíy mí ngù ddri, manì rǎ njí mbù fú ndrìytsíy nà; njey ma-zòw.’ 20 Fúnga nà, njàddí li ddí ngû tdrà: ‘Ma kòw ɦìytss děy tdey nì ní, fú lò dhò chú, ma jì nzá ma rǎ fulè.’ 21 Fúnga nà, dhǐy mí li ngû ndèymí Drǒngóli dè ro, ndaní ndèy tdrǎ fu ndèy dà nì lò djú lò-kpà à dhò. Fúnga nà, dza-dja ró fú lò vò drǒ ro, à kâ tdrà ddíyàchú nděyngá dhǐy mí li dhò: ‘Ra zěy, tuw-tsò òluw mǎ, drǒngó ní bba ó tuw-rá-kpà òluw mǎ, mba zòw ní ndrǔ mà, Drà sà nì ndrǔ mà, nzǐ ì-nyú nì nga njǎ nì ndrǔ mà, tsúwní ì-koko tsûw nì ndrǔ mànà ingá.’ 22 Drà ní nga dzzdjú, dhǐy mí li shì tdrà: ‘Drǒngóli, nyi jà tdè ma njěy nì lò-kpà ma njèy ŋà; chú, nga-gò nì děy.’ 23 Fúnga nà, Drǒngóli kâ tdrà nděyngá dhǐy mí li dhò: ‘Ra tsó ó bba ó tuw-kpà òluw mǎ, kaley-dziy djòluw mǎ, nyi kprǔ ndrǔ tsûw; ndaní, màtsá dza-ónga kǐ. 24 Ddiydhò, manì tdrǎ nyì dhò; íyní ka îy tdè nì bíy nì ndrǔ kàó, ddì nì ŋá li ddí kpe rà màtsá nyû nyù nzǐ.’”
Yesu kodjú ddiy kà ka déy ndèy nì rǎ nì li ní mí lò-kpà ró dzìy
(Mat 10:37-38)
25 Chú, bíy nì ndrǔ kpa tdè rǎ Yesu kodjú ro; fú nga nà, à lî ndèy-rónga, à kâ tdrà bíy nì ndrǔ wánì dhò: 26 “Ma kodjú ndèy nì rǎ nì li, ddiy kâ ndeyli jǐ ma, dàní dà djǎnì mà, yâ-nì mà, nděyngá dza-yà mà, nzòw mà, ndèymí cha ì ùw Yesu nì kpa mà, ndèymí víní mà, ndèymí djiy mànà djòluw. Ya ddiy tdè ngǎ fǔchú ro, ndeyli dho tdè ngǎ ndèy tdě ma-kodjú ndèy nì rǎ nì li ní. 27 Nzǐ ndèy nì ndèymí tàdha ní tsúw tduw, ndaní ndèy rǎ ma kodjú nì li, nì ngǎ ma-kodjú ndèy nì rǎ nì li. 28 Ddiydhò, ya nyì kàó ddì li nì jǐ ndèy sš ru ndèy ngbî ndèy nì dza ro, à rà dòw nji gudjò, ndaní ndèy měy ya thi mǎ fú njí rà ddiy sà ndèy-thokpa óddù ro, ndèy njǎ ya ney mb-ho nì kàní kà fú njí-tsò sídha dhò ddiy. 29 Nzánà, ya ŋà ndèy lêy ru ndèy ngbî ndèy nì nga-koko-tey-kpà ddiy dzzdjú, nzǐ ndèy vě tdè nzǐ ndèy dhò fú ru ndèy ngbî ndèy nì nga ss̀dha-tsò ndèy rà si nì li ní, njàní ì rà fú ddiy njà nì ndrǔ wá rà à gbu gbúní, 30 yà ì nì tdrǎ ǐchú: ‘Íli lòw ru ndèy ngbî ndèy nì nga ss̀dha-tsò, à tdè ngǎ síní ndèy kà ndey sí fú ddiy ss̀dha nì li!’ 31 Ǐngí à ná ŋá Pey chú, ya ndèy jǐ ndèy rǎ la dzà njàddí pey-tsò ró ro, à nì dow nzǐ nji gudjò, ndèy měy ya ŋǎchú ndèy kà ndèy njěy la pèy-péy nga ddri nì kpa nà, pèy-péy nga drì-drí nga rwo ndèy nì nì kpa nà nì li-tsò ró? 32 Chú, ya ddiy kǎ à dhò nzá ro, à rà lò-ɦéy ì nì mba ní kpa cho njàddí Pey dè děy à nì ndì ro, ndaní kpa kó li-thíy-tsò djówdha dhò ndèy kâ nì lò-kpà dhíydha dhò ndèy-tsò ró ndèy nì shǐ nì pey-tsò ró. 33 Ddiy nì ddí fǔchú, ya nyì kàó áyìy kpe nzá à bbǎ ndèymí wánì ddiy ro, ndeyli kà nzá ndèy tdě ma kodjú ndèy nì rǎ nì li ní.”
Ngǎ ndèymí dhǐy nà nì ku
(Mat 5:13; Mk 9:50)