Paulus i po Wéf Malta
28
Amé kwóm nélew bóténé lo né, gélesó esó po ta npe amé né. Re am nélew po bóténé lo né ga kuné, wéf ta njé i ngósno Malta. 2 Ta kwóm nélewé ma bebóbel re kmerirene ndimé, félfélé se. Mayta kyat ta rtolén pocé né ta délé rut am fié. Si réfóy luténé, se rané amé kepole. 3 Pocé Paulusé ma n-gali si, nfajólo ay séngsóngo né, nut néli nputo luténé njé. Nuné pa, ta ay séngsóngo né reni guwé né. Tagare npe séngsóngo né nóp luténé lo né, pocé ga guwé njé nbósém méfyanésé, se nté néya Paulusé fao lo né, bóngo natéfe se ntésólé pana.
4 Kyat Malta né rémnaw guwé njé natéf po Paulusé fao lo né, bóngo rfécego, “É, kyat ta njéi, ta délé nmafapuné! Pep re taipesó né, moré re méwruwé njé bo nfamóté keé i, mayta ndadi i pa, se nmóté pa. Se necé ité rir Légaé lóyé, ta tkakmé i ‘Famétegélé’, ta tjarajere i dorém re ngénngané njé, réncawan i ro. I ro ta nané ni guwé njé nté i, bo nfamóté keé i né.” 5 Pocé ga Paulusé neskekte keé guwé njé nóp luténé wlólo, npe gélesó pa.
6 Kyaté né réngóto i, rfécego, “Tfaménawé i su pa? Facuci nase fao né re nbosé. Iga nbos pa, nase télél be térébébsé i nóp bétbété lo, se nmóté nfalówé.” Pocé si réftóné mnuw cuci, ga rénuta, “Alli, ga nmót pa né! Ité rir Légaé Famétegélé njé nané guwé njé nfamót i, nópé ga nmót pa! Nihalé i ma Légaé isó nóté ta ni kawasa né ma pélóyé!”
7 Pocé fajé po Malta né, riri wlóné njé ngósno Publiuse. I ni um re nó bété né rakén delek ta amé kdimo i nélewé njé. Légaé wlóné njé nut amé fié, se nkakém am néli ni umé lo, se ktolno i ngané telé wlólo.
8 Néli po ni umé lo, légaé wlóné njé ni moke sno rebrub re nlélété, se nénbóyé i le. Pocé Paulusé ncung némin kamaré wlólo né se neflengen i. Néminé, i nméiténé ndé Jou, nétewlé fao né néya po i ni, tabóngo nfié i. 9 Kyaté né rlongé ta néi, tabóngo kyat farimé ta rpisé re ta rlélété po wéf ta njé ni, rfajól néli Paulus ni. Pocé bóngo Jou n-gali Paulusé, se nfafié si nóté. 10 Si rlolmo mam féyfié ta néi, se rfatebé mam sói néli, sogado bo ksobél amé né ma, rfayélén amé nóté.
Paulusé i re ni délé né rcobél si néli po pnuw Roma
11 Am po wéf Malta né mamé sni sételé, sogado moré re méwruwé njé ntébéné. Pocé reni fenes isó ta i lima Alexandria. Fenese njé re néncowél ngané fis néli pocé ro, i ma néftón moré re méwruwé né ntébéné. Fenes ta njéi, po ni tolén tó né, reni tófél faftén sosora séluwé, ta ngósnori né “Kastor re Poluks”. Tófél ta néi, kyat fenese né rérénfapélóy ngósnori. Pocé ksaplo i, bóngo ksobél amé. 12 Ksobél sogado kwóm po wéf Sisili, po pnuw Sirakusa. Ktebé nélewé, ktolén pocé ngané telé. 13 Ngané telé né re télapésé, amé ksobélé nóté. Amé kwetés néli sogado kwóm po bótén Italia, po pnuw Regiumé. Ni tómémóné né, moré timélé njé nufé né fié, se ngané luwé le re kwóm néli po pnuw Putioli. 14 Ktebé nélewé, amé kdipéné kyat ta re rdélé Jou Yesusé né, bóngo rkakém amé se ktolno si ngané fité. Ngané fité né re télapésé, klongén am néya, ktelme pnuw Roma óro.
15 Kyat Roma ta rdélé Jou Yesusé né rlongé ta amé bo kwómé né, bóngo iglé rfané réftón am po pnuw Apiuse, iglé ga réftón am po pnuw Um Ay Telé. Si réftón am pocé né, bo kfangsengo am po pnuw séluw ta nesté ni. Ta kwóm néli né, pocé Paulusé némnaw si, bóngo nécegé, “Alli Jou, syukur fafale po aw ni. Ya wlegé njé npélóyé, se kséngé.”
16 Ta kwóm néya po pnuw Roma né, Paulusé rpo i fié bo nkumlé umé, i re be tentara isó ta néjaga i njé.
Paulusé néfétno kyat Yahudi ta si po pnuw Roma
17 Ngané tel ta re télapésé né, ga Paulusé nkakémé kyat tut-kyat tut Yahudi ta si pocé pnuw Roma né. Si rwóm lima, bóngo Paulusé nméiténé ndé si, nécego si faje, “Anik délut, faftén re faremón ta mewé. Kyat tentara né rfatebé ya pote, né ya dolo kyat sélsól ya. Se nte bo kécego mewé, ya ksól pa po mew ni, re po rir dél kyat Yahudi ta iglé né nóté. Po rir adat Yahudi ta lima rir gélé re gaé né, necé ma ksól pa. Mayta masike ksól pa, rgó ya po Yerusalemé se rfasung ya bui, tabóngo rpo keé ya po kyat Roma ta rkawasa ité rir bóténé nje. 18 Kyat Roma nesté rutné ya, pocé ga si ma runé ta ya ksól gélesó pa, se bo rpuné keé ya ma, ndadi i pa. Si rutné ya rewóré, bo rcópné keé ya. 19 Nópé ga kyat Yahudi iglé ta pocé né wlori pa, cogo ksólé le. Ni wóré nópé né, reni yéfén nésé pana ta bo kéyówé fié po kyaté né, se necé ta mulo ya kéroré bo kégbono kolano ta npélóyé njé ni, ta nkolano po Roma njé. Kégbono i né, bo kfasólé nik dél kyat Yahudi ta po Yerusalemé né pa, kmésié si se. 20 Se ta mulo kkakémé mew lima nte, kéfétno mewé bo funé. Sogado rfasung ya bui né, i ni mdio be ta ya kdélé I ta Jou Lahatala néjaji it tatubé njé, I ta bo nwómé nfasélamat ité. Neje ta tatubé lima lesu ta kyat Yahudi it farimé tuné nase bo nwómé, ta mulo ité téftón I né. I re nwómé ro, I ngósno né Jou Yesusé.”
21 Pocé kyat tut Yahudi nesté rcónglo i, “Sogado nte, amé kduk surat pa lima rir dél po Yerusalem ta po bótén Yudea né, rfatésónglé ngósnomé né ma tisé. Fajé nóté ité rir dél ta rfan néya pnuw Yerusalemé né, réléy yama né ma, réceg gélesó pa. Rpe nam ta lé ma tisé. 22 Mayta amé kéroré bo awé méfétén dodoto ta menute né, dodoto ta kyaté Kristene mewé fdéréré né. Sebabta amé klongé kyat néli re lima né récegé dodoto ta néi sólé, se ta mulo amé ma bo kfaméylongé, bo kuné ta fatuw pari tisé.”
23-24 Pocé kyat tut Yahudi né rfasogaro si ngénngan ta bo rfajólo si né, ta bo rfaméylongé Paulusé né. Re nwómo i ngénngan ta néi, kyat félé tuwé rwóm lima um ta Paulusé ntolno i njé ni. Pocé Paulusé néfétno si tómémóné sogado mérimé. I néfétno si né faje, “Jou Lahatala bo nkawasa keé kyat ta rdéréré I né.” Paulusé ma néfétno si Jou Yesusé nóté, bo si rdélé I. I nyó Jou Lahatala ni Buké njé, nbaca ta Jou ni nénan Musa re Jou ni nénan ta iglé réfétén Yesus tatubé lima lesu. I nbaca ta Jou Lahatala re néjaji bo ntebo kyat isó ta bo nfasalamaté ni kyaté né, njé Yesusé ro. Pocé iglé né rdélé, iglé né rdélé pa, 25a sogado reni fakotale. Ta bo réléy si ro né, pocé Paulusé nbóngé ni méiténé, néceg faje, “Flongé méitén esó nte nóté. Tatubé, ta Jou ni Roh nécegé né, fatuwé. Ta I nécegé né, I nané Jou ni nénané Yesaya nlefo keé, i glio né faje:
26 ‘Kané awé mfan po kyat Yahudi nesté ni,
mécego si faje,
‘Mewé nase flongé nik méiténé né,
mayta fsaé facuci ma tisé.
Mewé nase fémnaw ta Ya kpe né,
mayta funé gélesó pa.
27 Mewé nte ta délé fmakotale.
Wlomi pa bo flongé né,
wlomi pa bo fémnaw re funé né.
Mayta bo mewé fmakotale pa,
nase fémnaw re flongé fié,
wlomi né ma nase ffaisno fié.
Bo mewé fmakotale pa,
nase fngali mewé,
bóngo Ya kfaféyfié mewé bo fdéréré Ya.’
28 Mewé kyat Yahudi né, re flongé ta Jou Lahatala bo nfasélamate ni kyat ta rdéréré I né. Né ga fdélé I pa né? Se wóré, nase kfané kéfétno be kyat nésé ta agama Yahudi si pa ma, si nase rlongé re rdéréré fié.” 29,25b Pocé Paulusé néféténé rewóré, kyaté né réléy si ndimé. Réléyé né, rénfakotalé po yéféné lo.
30 Paulusé ntolén pocé po pnuw Roma né tahun nuén luwé wlólo. Um ta ntolno i njé, ncewa i. Kyat pai le ta rbao i né, ncéngé si ndimé. 31 I néfétno si faje, “Jou Lahatala nase nkawasa keé kyat ta rdélé I né.” I ma néfétno si Jou Yesus Kristusé, ta délé némtat isó pa. Isó pa ta npo i beke, se néféténé keé ndimé.