Kyaté né rlongé Jou Lahatala pana
3
Guwé njé haiwan isó ta délé nkola-kola po farimé haiwan ta Jou Lahatala ntulada né. I néli ga nécego mépiné njé faje, “É, ta Jou Lahatala nané mewé mati fó na né, farimé ayé né pyono, ó?”2 Mépiné njé ncónglo i, “O, fajé pa. Amé bisa kó ndimé ayé pyono ta po bété nje wlólo nte. 3 Maduga ay ta i po bét fapéluno njé su ga, Jou Lahatala nfaftóto amé, ndél pa bo kó i, pyono né. Kébak i le ma ndél pa. Iga kkotale kó i pyono né, amé nase kmóté.”
4 Guwé njé ga ncónglo i faje, “É! Né fatuw pa, mewé nase fmót pa! 5 Ta mulo ga Jou Lahatala néceg fajé né, I re nuné iga fó ayé njé pyono, mewé nase funé ndimé, se mewé ma nase fdadi dolo Jou nóté. Bo fó i, mewé nase funé sói ta fié re sói ta lé.”
6 Mépiné njé nlongé ta né bóngo néngóto, “Ayé njé pyono néga i ni birahi! Nase i ni mnó né! Tagare bo kó i rewóré nase kuné félé dolo Jou nóté. Se nase goné ya!” Pocé bóngo ningét ayé njé pyono né, se nó nó. Rewóré, ndo ni légaé se i ma nó nó. 7 Ró ayé njé pyono rewóré, ga taga runé ta si rtélusé. Runé ta rtélusé né bóngo réyó ay ara ni wlu se rfamtómo ga rélilto si.
8 Mérim ta néi ro rlongé Jou Lahatala nénfan I po bété njé wlólo né, bóngo si dórén luwé né répiné si po ay-ayé wlólo lo bo cogo Jou Lahatala ma némnaw si na. 9 Mayta télél be ga Jou Lahatala nkakém móné njé, “É, món ta awé, aw pua?”
10 Pocé bóngo móné njé ncónglo I, “Jo! Ya klongé Awé menfan po bété wlólo né, kmóé ya se képiné ya, sababta kteluse.”
11 Jou Lahatala nutné i, “Muné fawa lima ta mteluse né? Nihalé rémó ayé pyono ta kané mó i matiné njé.”
12 Móné njé ncónglo i, “Mépin ta Awé mtulada i se mpo ya bo kpeé nik dél i njé, i ta ndo ya ayé njé pyono se kó naké.”
13 Pocé Jou Lahatala nutné mépiné njé, “Mpe sói se ga mpe fanfajé né?” Bóngo mépiné njé ncónglo i, “Guwé njé ta nfalélólé ya, ta mulo ga kó ayé njé pyono né né.”
Jou Lahatala nfasól guwé re kyaté
14 Rewóré ta né, Jou Lahatala nécego guwé njé faje, “Awé mfalélólé mépiné njé se mare kfasól awé. Ngénngan ta nte óro, mfan néli re lima né, msaylo be snomé se mtiglé be nam péplaé. Nase fajé awé ro sogado ga mmót nuéncó le. Po haiwan farimé né, masolo awé ta mduk sélsól ta nje. 15 Ya nase kpe sogado Aw re mépiné njé isó ni lé isó. Ntu re gbu né, si re antim re gbimé né ma nase rfatut lé sogado fajé néli le. Awé nase mté mépiné njé ntu re gbu né sóori. Si ga nase rfajakémé keé bébokomé njé.”a
16 Pocé bóngo Jou Lahatala nécegé mépiné njé, “Mépin ta awé nte, re mlongé Ya pana se kécego awé, pote se néli awé mpe lapom sogado mmawyóyé né, Ya nase kbóngé ni pisé né. Mayta masike fajé ma, awé nase mlolémé nim légaé njé le, re i nase nkawasa awé.”
17 Pocé fajé bóngo Jou Lahatala nécegé móné njé nóté, “Món ta awé nte, re kécego awé mati mó ayé njé pyono na, mayta mlongé be nim pégelé se mó i le. Awé mlongé Ya pa, se nte Ya bo ksasi keé bétbété njé. Awé mare mpe yabé mfamétmót po bétbété njé ni ga taga mduké namé mnómé. Sogado mmóté, nim yabé né ta dolo né le. 18 Nam bété njé ni téntóném ta ntubé né nase gémuné re wólé gémgaméné nfabkabé keé. Téntóném ta ntub po nam bété lo, né ta nase ndadi namé mnómé. 19 Bo mduké namé mnómé né, awé nase mpe yabé né mfamétmóté, mare mésyapé nim maméekété. Sogado ga méléy nuéncó le po bétbété lo, nase ta dolo fajé awé ro. Ta ktulada awé né, lima bétbété, se awé ma nase méléy po bétbété lo nmulé.”
20 Móné njé ngósno Adam (ta ni ngale ‘kyat’). Pocé, Adamé nfangósno ni pégelé njé Hawa (ta ni ngale ‘hidup’), sababta i mdio mépin ta nejé i, sogado ga it ta nte.
21 Pocé bóngo Jou Lahatala nyó haiwan liko se npe Adam i re Hawa riri kabaya, bóngo nfaisno si.
Jou Lahatala nfaungé Adam i re Hawa po bét Edené
22 Rewóré ta né, Jou Lahatala nénuta faje, “Nete kyaté nesté re rdadi dolo Itéb ro, se re runé sói ta fié re sói ta lé. Tdodato be ró ay ta isó njé pyono né nóté, bóngo nase rmót pana sogado fajé néli le. Se ndél pa bo ró i.” 23 Se pocé bóngo Jou Lahatala nfaungé kyaté nesté, mati rtolén po bét Edené nóté na, re nané i néyówé nó bétbété, bo nfakéwelo nó bété, sababta i ni asalé né lima bétbété. 24 Nfaungé kyaté nesté rewóré, bóngo Jou Lahatala nané ni nénan ta yama soroga né rfaménawé pocé bét Edené ni faspal ngancóo po ni yéféné gbono lo né. Nénané nesté re riri yété isó reni lutén ta nléblobé, yété njé nmen néli re lima. Nénané né rfaménawé pocé yéféné gbono lo né, mati na ga kyaté nesté rcung néminé bo ryó ayé njé pyono né, se nase rmót pana sogado fajé néli le.