Ɓa lɩ́sɛ Barnabasɛ rɩ́ Sool a tʋŋ,
rɩ́wɔ́ mʋ́ gʋɔrɛ bʋl Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́
13
1 Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla rɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna fa mɩŋ Aŋtɩɔsɛ wɩcʋɔla púl sɩɛrʋ.
Ɓa nɛ́ ká:
Barnabasɛ, Sɩmɩyɔŋ ná ɓa háá yɩ́rɛ Nɩzɛɛrɛ, Liisiyisi há lɛ́ Sɩɩrɛnɛ,* Manahɛŋ ná ɓa há dɩ́ɛ́sɛ kuóro Erodi* áná jaa mɛ́, arɩ́ Sool.
2 Ɓa fa mɩŋ ráŋ ɛ́, a tʋŋ aá pá Wɩɩsɛ, káá vɔsɛ* nʋʋsɛ; kal oro, Wɩɩsɛ Sabɩɩna* bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ lɩ́sɛ Barnabasɛ rɩ́ Sool tɔ́wɔ́ dʋŋɔ, rɩ́wɔ́ tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná ŋ há yɩ́rwɔ́ ʋ wɩ́ɛ́.»
3 Ɛ́ nɛ́ ɓa vɔsɛ nʋʋsɛ; a pa nɛ́ŋsa tɩ́kwɔ́ mɛ́, a cʋɔlɛ Wɩɩsɛ pɔ́wɔ́ ká tɔ́wɔ́ ɓa col.
Barnabasɛ rɩ́ Sool mʋ́ Siipiri
4 Wɩɩsɛ Sabɩɩna há tʋ́ŋwɔ́ ɛ́, Barnabasɛ rɩ́ Sool ísó mʋ́ Selesi, a cɩ́ ráŋ zʋ nyiidabore a mʋ́ Siipiri.
5 Ɓa mʋ́ɔ́ peri Salamiini, a zʋ Zuwifiwa cémejɩɩsɛ,* a bʋl Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ aá pá nɩɛ.
Ɓa pɔ́ɔ́ ka Zaŋ Markɛ,* ʋ pɛ́wɔ́ mɛ́.
6 Ɓa daarɛ paalɔ oro há mɩŋ nyii sɩɛrʋ, a mʋ́ peri Pafɔɔsɛ.
Ɓa ná bátɩɩwɔ oro ráŋ, nyɛtɩɩnɔ wɩ́laabʋllɔ oro, ʋ yɩr nɛ́ Barzeezi, ʋ ká Zuwifi rí;
7 a mɩŋ tɔ́ɔ́ ná kuóro Sɛrzɩsɩ Poolu jaa mɛ́.
Ɛ́ kuóro ɛ̃ wɩ́ɛ́ wérí; ʋ yɩ́rɛ Barnabasɛ rɩ́ Sool ʋ jaa mɛ́, a bʋlʋ́ có rʋʋ zésí Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ.
8 Amá tɩɩwɔ ná, Gɩrɛkɛwa* háá yɩ́rɛ́ Ɩlɩmasɛ, ísó kɛ́rɛ, aá ja rɩ́ kuóro ná sɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ láá dí.
9 Wɩɩsɛ Sabɩɩna sɩɛ́ sú Sool ná ɓa háá yɩ́rɛ Pool*; ʋ bel báálɔ ná cúrútútú,
10 ká bʋlɛ́:
«Sɩtaanɛ* bio, lɩ́ŋ rɩ́ gɩ́ŋgɩ́rmʋ báálɔ, wɩ́wero dɩŋdɔmɔ, ɩ waá lo Nyuutɩna ŋmɛ́ŋtéŋbéréŋwa ná kaa gólle?
11 Aã, ná, Wɩɩsɛ sɩ́ ŋmɔ́wɩ́; ɩ sɩ́ nyʋmmɛ a báá sɩ́ wɩpomí né ná, tápʋlɛ náná.»
Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́, rɩ dɩhɩ̃́ bíró a hóú mí; ʋ nyʋmmɛ, a gʋɔrɛ aá ja nɩɛ rɩ́wɔ́ tɩ́ɛ́sʋ́.
12 Kuóro ná há ná tʋtʋmɩ́ ná há tʋ́mɛ́, Nyuutɩna wɩ́ɛ́ ná ɓa há kármɛ́ pɔ́ʋ́, ɓa vɔ́kʋ́ kɩ́ŋkáŋ, ʋ laa dí.
Pool* rɩ́ Barnabasɛ mʋ́ Pisidi dɩtɩ́llɛ
13 Pool* rɩ́rʋ́ vállɩ́náŋa ísó zʋ nyiidabore Pafɔɔsɛ mɛ́, a col Pɛrzɛ, Paŋfiili tíé.
Ráŋ nɛ́ Zaŋ tɔ́wɔ́, ká bɩrmʋ́ Zerizalɛmɛ.
14 Ɓa cɩ́ Pɛrzɛ mɛ́ a col Aŋtɩɔsɛ ná há mɩŋ Pisidi dɩtɩ́llɛ; a mʋ́ zʋ Zuwifiwa cémejaa* fɩɛlɛ́ tápʋl.*
15 Ɓa kénó ká ɓa karmɛ Wɩɩsɛ kíŋse* kɛnɔ arɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla kɛnnɛ.
Ɛ́ nɛ́ cémejaa ná nɩhɩɛ̃́sɛ* sɩɛ́ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Maábináŋa, rɩɩ́wa kéŋ nadúóri wɩ́ɩ́ a súúri aá pá nɩɛ nyáŋ, ɩ́ isi bʋl.»
16 Ɛ́ nɛ́ Pool isi, a nyaanɛ nɛ́sɛ ká bʋlɛ́:
«Ɩzɩrayɛl duo* nɩɛ, arɩ́ nɩɛ ná wuu há to Zuwifi káá fá Wɩɩsɛ, ɩ́ zesi.
17 Ɩzɩrayɛl duo Wɩɩsɛ tʋ́ɔ́sɩ́rá ánáwa, a a ɓa pul wérí, tɛ́ŋ ná mɛ́ ɓa fa há mɩŋ Ezipiti* mí.
Ɛ́ nɛ́ ká ʋ lɩ́sɩ́wɔ́ Ezipiti ná mɛ́ a rɩ́rʋ́ dóé.
18 Ʋ dɩ́ɛ́sɩ́wɔ́ gɩrbétéke sɩɛrʋ a peri bɩŋsɛ mɛɛ́sɛllɛ.
19 Ʋ pɛ́wɔ́ mɛ́ ɓa yo Kanaŋ* tíé tɔ́yíriwa balpɛ dí, ká lɔ́wɔ́ tíé pá Ɩzɩrayɛl duo nɩɛ.
20 Nyáŋ wuu dáánɔ́ peri bɩŋsɛ zɔwaná mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ fí.
«Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, ʋ ɔ́ɔ́ ɓa tʋɔsɛ sarɩ́yadííre, ɓa káŋwɔ́ ké, a mʋ́ peri Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Samɩɛl* tɛ́ŋ.
21 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ ká ɓa sʋl kuóro Wɩɩsɛ rɩ́.
Wɩɩsɛ saŋ, a lɩ́sɛ Sayil pɔ́wɔ́.
Ʋ ɔ́wɔ́ kuór bɩŋsɛ mɛɛ́sɛllɛ.
Kiisi ná há lɛ́ Bɛŋzamɛ* jɩmʋ́l, ʋ bio ní ká ɛ́ Sayil.
22 Wɩɩsɛ ko yíkú tá, ká la kuorí pá Davidi.
* Ɛ́ Davidi wɩ́ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ tɛ sɩɛ́da bʋlɛ́:
‹Ŋ ná Izayi* bio Davidi, ʋ tɔ́rɩ́ŋ sɩɛrʋ, ʋ sɩ́ tʋ́mɩ́ŋ wɩ́cólle wuu!›
23 «Davidi duo sɩɛrʋ nɛ́ Wɩɩsɛ lɩ́sɛ Laataarɔ pá Ɩzɩrayɛl, ʋ nɛ́ ká Zeezi, anɛ ɛ́ ʋ há tá nʋɔ bʋl.
24 Ká rɩ́ Zeezi zɩŋ ko, Zaŋ kármɛ́ nɩɛ, a bʋl wɩ́tɛ'aara bɩ́rsɛ nyimuŋsi* wɩ́ɛ́, a pá Ɩzɩrayɛl duo wuu.
25 Zaŋ tʋmɛ́ há sáásɛ́ tenné, ʋ sɛ́:
‹Nɛrɔ ná ɩ́ há píŋ aá makɛ, ŋ rá tóú.
Ʋ taŋa tɩ́ŋɩ́ŋ har aá ko rí, ʋ ká nɛ́ŋ ná ŋ rɩ́rʋ́ natɔɔsɛ vɔɔ́sɛ puré má tɩɩ há wɩ cɛ́rɛ́ nɛ́.›
26 «Maábináŋa, Abɩrahaŋ* duo, arɩ́ nɩɛ ná há to Zuwifiwa wuu káá fá Wɩɩsɛ héwíŋ, á nɛ́ Wɩɩsɛ tʋŋ laatɛ́ wɩ́bʋlɛ né pá.
27 Zeezi kúó, ká Zerizalɛmɛ nɩɛ rɩ́wɔ́ kuóre wuu fa wɩ ɛ̃ rʋ́ʋ́ nɛ́ ká Laataarɔ, ká dúú sarɩ́ya, a bʋlʋ́ mɔhɩ̃́ sʋʋ.
Ɛ́ ná Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla há pʋ́ŋsɛ kɛnnɛ sɩɛrʋ, ɓa kɩ́karmɛ Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋlɛ, nʋɔ súó.
28 Ɓa wɩ wɩ́ɩ́ néé rʋʋ ɔ́ɔ́ zɔkɛ, a mɔ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́, arɩ́ ɛ́ wuu, ká ɓa sʋl Pɩlatɛ* rʋ́ʋ́ a rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́.
29 Ɓa há tʋ́ŋ wɩ́ɛ́ ná wuu, ɓa há pʋ́ŋsɛ́ bʋlɛ́ ɓa mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ tʋ́mʋ́ mɛ́ tenni, ɓa kórú dagɛsɛ́* daha, a kaa mʋ́ hu.
30 Amá Wɩɩsɛ íllú sʋsɛ mɛ́.
31 Nɩɛ ná há tɩ́ŋʋ́ mɛ́ a lɛ Galiile* mʋ́ Zerizalɛmɛ nóú, tápʋlɛ ɓɩkana; ɓa nɛ́ sɩɛ́ kɔ́ʋ́ dáŋsɩ́ɛ́wa, nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́.
32 «Á tɩɩ kúó ráá bʋl Labaarɩwero ní pɛ́ɩ́wa; nʋɔ ná ɓa há tɛ́ɛ́ a párá ánáwa,
33 Wɩɩsɛ lɩ́sɛ ɛ́ nʋɔ a párá é ní, ɓa bɛlɛ; ɛ́ nɛ́ ʋ ílli Zeezi sʋʋ mɛ́, anɛ ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ́ Yɩɩla* kɛnɔ sɩɛrʋ, sapííti bɛllɛ mɛ́ a bʋlɛ́:
‹Ɩ káŋ Bio ní, zaa nɛ́ ŋ lʋ́lɩ́.›
34 Wɩɩsɛ sʋ́ʋ́ sɩ́ íllú sʋsɛ mɛ́, rʋ́ʋ́ sɩ́ nɩsʋɔrɛ́ sɩɛrʋ zʋ́; ʋ lá sɩ́ɛ́ bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ a bʋlɛ́:
‹Ŋ sɩ́ pi bárkawa ná wuu
ŋ há bʋ́lwɔ́ wɩ́ɛ́ Davidi rɩ́,
a pɛ́ɩ́wa, wɩ́ɩ́ waá kɛ́rɛ.›
35 Ɛ́ nɛ́ tɛ ɓa baa pʋ́ŋsɛ dɩhɩ̃́ nɔ́ŋɔ má bʋlɛ́:
‹Ɩ waá sáŋ lo rɩ́ɩ́ sapʋmmɔtɩ́na sʋwɛ, a sʋɔrɛ.›
36 «Davidi sɩɛ́ há tʋ́ŋ Wɩɩsɛ wɩ́jaalɛ́ tenni, ʋ sʋ́wɔ́, ɓa húú ʋ naabálwa sɩɛrʋ, ʋ sʋɔrɛ.
37 Amá nɛrɔ ná Wɩɩsɛ há ílli sʋʋ mɛ́, ʋ é wɩ sʋ́ɔ́rɛ́.
38 «Maábináŋa, ɩ́ sɩɛ́ zɩŋ, rʋ́ʋ́ yɩr mɛ́ nɛ́ ɓa bʋl wɩ́bɔmɔ suúri wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa.
39 Nɛrɔ ná wuu há lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, ʋ sɩ́ a rʋ́ʋ́ a tékétéké Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, ká Moyizi kíŋse wɩ ɛ́ wuó a.
40 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ pɔ́ wérí, rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla wɩ́bʋlɩ́ ná sɩ́ɩ́wa pérú.
41 Ɓa há pʋ́ŋsɛ́ bʋlɛ́:
‹Wɩmɔnna, ɩ́ bel, ŋŋ́ á rɩ́ŋ tʋŋ tʋtʋmɩ́ rɛ́,
ɩ́ sɩ́belé sɩɛrʋ, rʋ́ʋ́ gɩ́rɩ́wa,
kɛ́ɩ́wa fá nyɩ́ɩ́kɛ.
Ɛ́ tʋtʋmɩ́, rɩ nɛ́ŋ bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa má,
ɩ́ waá láá dí.› »
42 Pool rɩ́ Barnabasɛ há bʋ́lɛ́ tenni ká lɛ, ɓa sʋ́lwɔ́ bʋlɛ́ rɩ har fɩɛlɛ́ tápʋl péró, rɩ́wɔ́ baa ko zʋʋ bʋl ɛ́ wɩ́ɛ́ tɩɩ tɩɩ.
43 Karmɛ́ há ténné, nɩɛ ɓɩkana lɩ́ɔ́ fá tɩŋ Pool rɩ́ Barnabasɛ mɛ́, a mʋ́, ɓa ɔsɛ cáánɩ́wɔ́, a sʋ́lwɔ́ rɩ́wɔ́ ka Wɩɩsɛ zilé ná wérí.
Ɛ́ nɩɛ náŋa ká Zuwifiwa, ká náŋa má to Zuwifiwa, ká má ko saŋ aá cʋɔlɛ Zuwifiwa Wɩɩsɛ.
44 Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl* ná há tʋ́kɛ́, tɔ́ɔ́ ná nɩɛ wuu kúó ciki rɩ́wɔ́ zesi Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ.
45 Zuwifiwa há ná nɩkana ná hilmé, ɓa ísó aá dí báhaksɩ́.
Ɓa wɩ Pool wɩ́bʋlɛ ná có; ɛ́ nɛ́ ɓaá ja rɩ́wɔ́ zɔ́kʋ́ wɩ́ɛ́, a tʋ́tʋ́ksʋ́.
46 Ká Pool rɩ́ Barnabasɛ fɩ́ɛ́lɩ́wɔ́ tɩɩ mɛ́, a bʋl pʋmmɩ́ pɔ́wɔ́:
«Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ ná fa mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ la sɩ́ɛ́ bʋ́lʋ́ pɛ́ɩ́wa nɛ́, amá ɩ́ há vɔ́ʋ́ zesé, ká bɩɩnɛ rɩɩ́wa rɩ́ mɩɩsɛ ná há waá tenni wɩ cɛ́rɛ́, á sɩ́ tɛ́ɩ́wa, ká mʋ́ nɩɛ ná há to Zuwifiwa rɩ́.
47 Wɩɩsɛ há mákʋ́ ná párá nɛ́ ɛ́.
Ʋ sɛ́:
‹Ŋ nɛ́ lɩ́sɩ́, rɩ́ɩ́ a pʋmmʋ́
a pá nɩɛ ná há to Zuwifiwa,
rɩ́ɩ́ bʋl laatɛ́ wɩ́ɛ́ a mʋ́ lɛ dúníé tokó.› »
48 Ɓa ná há to Zuwifiwa ná wuu há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɩ́, ɓa sɩɛrʋ tɔ́rɔ́, ɓa bɩ́bɛ Nyuutɩna wɩ́bʋlɛ ná mɛ́, ká nɩɛ ná wuu Wɩɩsɛ há lɩ́sɛ́ rɩ́wɔ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni, ɓa wuu la Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ dí.
49 Nyuutɩna wɩ́bʋlɛ ná ceŋ tɔ́ɔ́ wuu.
50 Amá Zuwifiwa yíkwó tɔ́ɔ́ hápiŋe, rɩ́wɔ́ tɔ́ɔ́ nɩhɩɛ̃́sɛ, a héwó mí.
Ɓa píŋŋi Pool rɩ́ Barnabasɛ, ká kírwó rɩ́wɔ́ lɩ́wɔ́ tíé.
51 Pool rɩ́ Barnabasɛ ɓósíwó* naasɛ kuŋkulo tá, a mákwɔ́, ká lɩɩ mʋ́ Ikooni.
52 Ká Wɩɩsɛ Sabɩɩna sú Zeezi laadííre ná há mɩŋ ráŋ, ɓa sɩɛnnɛ má wuu tɔrɛ.