Ananɩyasɛ rɩ́ Safɩra wɩ́ɛ́
5
1 Báálɔ oro má ɓa háá yɩ́rɛ Ananɩyasɛ, ʋ háálɔ má yɩr a Safɩra, ʋ yɛ́llʋ́ tíé,
2 a lɩ́sɛ meéwí ná féŋsi; ʋ háálɔ zɩŋ ɛ́ mɛ́, ká ʋ sɩɛ́ ka káánɛ ná mʋ́ pá Zeezi nɩtʋmɛ́.
3 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ bɔ́sʋ́:
«Ananɩyasɛ, beé rí tɛ ɩ lo Sɩtaanɛ* zʋʋ súí, a a ɩ nyɛ nyɩɛrʋ pá Wɩɩsɛ Sabɩɩna,* ká lɩ́sɛ baka ná meéwíé féŋsi?
4 Ɩ há wɩ tíé ná yɛ́llɛ́, ɩ́ ra wʋ́ʋ́ tɛ?
Ɩ sɩɛ́ báá há yɛ́llɛ́ é, ɩ ra wɩ meéwí ná tɛ?
Ʋ sɩɛ́ cɩ́ ɛrɛ́, ɩ sɩɛrʋ bɩɩnɛ wɩ́ɩ́ né duo?
Ɩ sɩɛ́ nyɛ́ nyɩɛrʋ pá Wɩɩsɛ nɛ́ ɛ́, nɩbííne rá ɩ nyɛɛ pá.»
5 Ananɩyasɛ há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ túwó ɓal tíé, a sʋwɛ.
Héwíŋ ɓɩzeno zʋ nɩkana ná wuu há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɩ́.
6 Bápʋɔsɛ́ isi pi pɛ́nɛ tɔ́ʋ́ mɛ́, a pii kaa mʋ́ hu.
7 Ʋ há dáánɛ́ peri lɛ́ɛ́rɛwa botoro, Ananɩyasɛ háálɔ kúó zʋ ráŋ, ká wɩ wɩ́ɩ́ ná há ɛ́ɛ́ ɛ̃.
8 Pɩɛrɛ bɔ́sʋ́:
«Tíé ná ɩ́ há yɛ́llɛ́, ʋ meéwí wuu ní ɩ bála kaa ko ɛ́?»
Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́:
«Óó, ʋ yɛlɩ́ nɛ́ ɛ́.»
9 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ sɛ́:
«Beé rí tɛ, ɩ rɩ́rɩ́ bála tʋŋ nʋɔ mɛ́, rɩ́ɩ́wa díŋ Nyuutɩna Sabɩɩna?
Ná nɩɛ ná há húí bála, nɛ́ kúé aá zʋ dánnʋɔ mɛ́, ɓa sɩ́ píí má mʋ́ hu.»
10 Ɛ́ wuu, rʋʋ ɓál tíé, Pɩɛrɛ sɩ́ɛ́, a sʋwɛ; bápʋɔsɛ́ ná bɩ́rɔ́ ko zʋ, rʋʋ nɛ́ sʋ́wɛ́ pɛ́; ɓa pii kaa mʋ́ húú bála laka.
11 Héwíŋ ɓɩzeno sɩɛ́ ka nɩɛ ná wuu há lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí, arɩ́ nɩɛ ná wuu há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɛ́.
12 Zeezi nɩtʋmɛ́ ná cɩ́ nɩɛ sɩɛrʋ, a tʋŋ wɩ́nyɩnɩwa arɩ́ wɩ́gɩrɛ́ ɓɩkana; ɓa wuu fa mʋ́ɔ́ hé náŋá mɛ́, a mɩŋ ráŋ ná ɓa háá yɩ́rɛ Salomoŋ záwára.
13 Nɩɛ ná náŋa wʋ́ɔ́ sɩɛrʋ zʋɩ kɔwɛ.
Arɩ́ ɛ́ má, nɩkana haá bɩ́wɔ́ mɛ́ wérí.
14 Ká nɩɛ ná há á Zeezi yardá, báála, háála, ɓa súúríwó mí, ɓa nɩɛ ɔsɛ aá pul wuu.
15 A tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́, ɓa pa pʋɔllɛ kaa lɩɩ tá ŋmɛ́ŋsɛ mɛ́, ɓa pɩ́ gódówa rɩ́ baŋsa sɩɛrʋ, a makɛ rɩ Pɩɛrɛ kúó aá daarɛ, rʋ́ʋ́ cuunó zʋ́wɔ́ náŋa rɩ́wɔ́ dúóri.
16 Nɩɛ ɓɩkana sɩɛ́ lɛ Zerizalɛmɛ laka tɔ́wɩɛla ná, a cɩ́ɩ́nɛ pʋɔllɛ arɩ́ nɩɛ ná kaŋtɔmɔ há zɩ́nɛ́, a kaa fá ko, ɓa wuu dúóri.
Ɓa báá wálmɛ Zeezi nɩtʋmɛ́
17 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa* nɔhɔ̃́ rɩ́ Sadɩsɩɛ̃wa* naanɩɛ ná, há kɔ́ʋ́ harwa, ɓa wɩ ɛ́ có, a isi aá dí báhaksɩ́,
18 a kɛsɛ Zeezi nɩtʋmɛ́ ná tɔ́ bɩnajaa mɛ́.
19 Amá ɛ́ kal tɩ́taŋ, Nyuutɩna malɩ́ka* kúó wúri jaa ná dánnʋɔ, a a ɓa lɛ, ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
20 «Ɩ́ mʋ́ zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná sɩɛrʋ, a máŋsɛ ŋmɛ́ŋfɛlɔ wɩ́ɛ́ wuu a pá nɩɛ.»
21 Ɓa há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɩ́, ɓa ísí cɩ́cʋɔ a zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná, aá karmɛ nɩɛ.
Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɔhɔ̃́ rɩ́rʋ́ harwa, isi yɩ́rɛ Zuwifiwa sɩ́dííre, arɩ́wɔ́ nɩhɩɛ̃́sɛ* hé náŋá mɛ́, ká tʋŋ rɩ́wɔ́ mʋ́ lɩ́sɛ Zeezi nɩtʋmɛ́ ná bɩnajaa mɛ́ kaa ko.
22 Ɓa há tʋ́ŋ gárdɩwa ná, ɓa mʋ́ɔ́, ɓa wʋ́ɔ́ ráŋ néé.
Ɛ́ nɛ́ ɓa bɩrko bílwó nʋɔ,
23 a bʋlɛ́:
«Á mʋ́ɔ́ rɩ bɩnajaa dánnʋɔ tɔ́ wérí, gárdɩwa ná há pɔ́ɛ́, ɓa má mɩŋ ráŋ, ká á há wúré, á wɩ nɛ́ŋ wuu ráŋ néé.»
24 Wɩcʋɔlɩjɩzeno nɔhɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa ná wuu há nɛ́ ɛ́ nʋbili, ɓa wʋ́ɔ́ há mɩ́nʋ́ ná mɛ́ ɛ̃, a báá wʋ́ɔ́ háá á rɩ́wɔ́ ɔ́ɔ́ ná má ɛ̃.
25 Nɛ́ŋ oro ko bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ ná báála ná ɩ́ há kɛ́sɛ́ tɔ́ bɩnajaa mɛ́, ɩ́ nówó ní mɩ́ŋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ aá karmɛ nɩɛ.»
26 Ɛ́ nɛ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno nɔhɔ̃́ rɩ́ gárdɩwa isi mʋ́, a pɔ́rwɔ́ tɩɩ mɛ́, a kɛ́sɩ́wɔ́, káá fá rɩ́ nɩɛ háá bɩ́ɩ́lɛ, ká yósíwó rɩ́ dɔ́wʋ́ɔ́.
27 Ɓa káŋwɔ́ kaa mʋ́ zʋ Zuwifiwa sɩ́dííre sɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɔhɔ̃́ sɩɛ́ bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
28 «Á wɩ́ɩ́wa mɛ́ bɛ́sɛ́, a bʋlɩ́wa báá sɩ́ nɩɛ kármʋ́ Zeezi yɩr mɛ́?
Nóú ní!
Ɩ́ bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ ceŋ Zerizalɛmɛ wuu, aá ja rʋ́ʋ́ sʋʋ taalɛ́ cɩ́ɩ́nɩ́rá!»
Zeezi nɩtʋmɛ́ nʋlɩ́sɔ
29 Zeezi nɩtʋmɛ́ ná, Pɩɛrɛ rɩ́rʋ́ náŋá sɛ́:
«Ʋ mɔhɔ̃́ ráá zíl Wɩɩsɛ nʋɔ sɛ́ nɛ́, a kɩ́llɛ nɩbííne nʋɔ sɛ́.
30 Zeezi ná ɩ́ há kené ɓásɛ dagɛsɛ́* daha ʋ sʋwɛ, á ánáwa Wɩɩsɛ bɩ́rɔ́ íllú sʋʋ mɛ́.
31 Wɩɩsɛ kenú ɓɔ́ a bílú néduu, a a, ʋ a Kuobii rɩ́ Laatar, a makɛ rɩ́ Ɩzɩrayɛl duo* nɩɛ bɩ́rsɛ, rɩ́ Wɩɩsɛ héwó wɩ́bɔmɔ suúri.
32 Á dí ɛ́ wɩ́ɛ́ dáŋsɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ Sabɩɩna há mɩŋ nɩɛ ná má háá zílú nʋɔ sɛ́, má dí ɛ́ wɩ́ɛ́ dáŋsɩ́ɛ́.»
Gamalɩyɛl cáánɛ
33 Ɓa há zésí ɛ́ tenni, rɩ ɓa cɔ́ɛ́ wɩ́ɔ́, ɓa cóllíwó ɓʋ́ɩ́.
34 Farɩzɩɛ̃wa* báálɔ oro, sɩɛ́ fa mɩŋ ráŋ, ʋ yɩr nɛ́ Gamalɩyɛl, ʋ ká Wɩɩsɛ kíŋse* kɛŋzɩnnɩhɔ̃́ rɛ́, nɩɛ wuu cóllú wɩ́ɛ́.
Ɛ́ nɛ́ ʋ isi cɩ́ dahá Zuwifiwa sɩ́dííre ná sɩɛrʋ, ká bʋlɛ́ rɩ́wɔ́ a rɩ́ Zeezi nɩtʋmɛ́ ná lɛ pʋmmɔ mʋɔ́.
35 Ká ʋ sɩɛ́ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩzɩrayɛl nɩɛ, ɩ́ pɔ́ɩ́wa tɩɩ mɛ́, arɩ́ tʋtʋmɩ́ ná, ɩ́ háá já rɩ́ɩ́wa pii tʋŋ báála nyáŋ mɛ́.
36 Ʋ kal wɩ bol, Tida fa kúó mɩŋ rɛɛ́, a bʋlʋ́ ká bɩbár rɛ́; a pɔsɛ nɩɛ peri zɔwaná tɩ́ŋʋ́ tɩɩ mɛ́.
Ɓa ɓʋ́ʋ́, ʋ harwa ná wuu pɩsɛ, ká ʋ wɩ́ɩ́ ná a wɩ́yɔ́ɔ́.
37 Ʋ har rɩ́ mɛ́, Galiile Zɩdaasɛ má fa mɩŋ rɛɛ́, nɩdɩɩsɛ cɛ́rɛ, a má pɔsɛ nɩɛ ɓɩkana tɩ́ŋʋ́ tɩɩ mɛ́; ɓa ɓʋ́ʋ́ má, ká ʋ harwa wuu pɩsɛ.
38 Mʋ́l néé mí sɩɛ́, ɩ́ lo rɩ́ŋ bʋl pɛ́ɩ́wa, ɩ́ sɩ́ báála nyáŋ wɩ́ɩ́ wuu á, ɩ́ lówó, rɩ́wɔ́ mʋ́mʋ́wɔ́ dɩmʋ́ɩ́.
Rɩ nɩbííne dóé ní rɩ́wɔ́ ka, aá ɔ́wɔ́ wɩ́ɛ́ nyáŋ, ɓa sɩ́ ko yʋ́ksɛ.
39 Ká rɩ ɓa wɩ́'állɛ ná lɛ́ Wɩɩsɛ é ní, ɩ́ wʋ́ɔ́ wuó zɔkɛ.
Ɩ́ pɔ́ rɩ́ɩ́wa rɩ́ Wɩɩsɛ háá yo náŋá.»
Ɓa fɩ́rɛ Zeezi nɩtʋmɛ́, ká ɓa wʋ́ɔ́ nʋɔ mɛ́ wúré
40 Ɓa wuu saŋ Gamalɩyɛl cáánɛ.
Ɛ́ nɛ́ ɓa yɩ́rɛ Zeezi nɩtʋmɛ́ ná ɓa zʋ, ɓa a ɓa fɩ́rwɔ́ rɩ́ vɩllɛ, ká bɛ́sɩ́wɔ́ mɛ́, a bʋl rɩ́wɔ́ báá sɩ́ Zeezi wɩ́ɛ́ bʋ́lʋ́, ká sɩɛ́ píwó tá.