11
1 Darisi há lɛ́ Mɛdɛ, ʋ kuorí dí dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ bɩna mɛ́, ŋ nɛ́ mʋ́ɔ́ pɔ́ʋ́ mɛ́ rʋ́ʋ́ dí dóé.Lal ísí wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóre rɩ́ wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóre pɛ́kɛ
2 Ná, mʋ́l néé mí ŋŋ́ já rɩ́ŋ bʋ́l taŋá nɛ́ pɛ́ɩ́. Kuóre botoro sɩ́ ísí Pɛrsɛ dɩtɩ́llɛ ná mɛ́, a dí kuorí la náŋá mɛ́. Ɓa har mɛ́, bána nyúú mí kuóro sɩ́ ká ɓɩɛ a kɩ́lwɔ́ wuu, sɩ́ isi lá dɩhɩ̃́. Tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ há sɩ́ ka dóé, a tɩ́ŋʋ́ kuóɓɩɛ ná kanɛ́ mɛ́, ʋ sɩ́ hóú dóé wuu a yo Gɩrɛsɛ dɩtɩ́llɛ. 3 Amá kuóbɩbar sɩ́ isi dí kuorí. Ʋ sɩ́ ká dóé kɩ́ŋkáŋ, aá tʋ́mʋ́ tɛŋpɔ́ɔ́rɩ́wɩ́ɛ́. 4 Tɛ́ŋ ná mɛ́ ɛ́ kuóro há sɩ́ bʋlʋ́ dɩtɩ́llɛ kéŋ dóé, ɓa sɩ́ yoo díú, a kánʋ́ dɩtɩ́llɛ ná ɓa dúníé lʋlɔŋsɛ baná ná, ká rʋ́ʋ́ duo nɛ́ŋ wuu sɩ́ kér kánʋ́. Táŋa, ɛ́ nɩɛ kuorí dóé waá a rʋ́ʋ́ peri ɛ́ kuóro, beé wɩ́ɛ́, ɓa sɩ́ lɔ́ʋ́, a ɓa pá nɩɛ náŋá.
5 Wɩɩsɛ dɩpomí néduu dɩtɩ́llɛ kuóro ná sɩ́ ká dóé. Amá ʋ lalyoore sɩɛrʋ nɔhɔ̃́ nɔ́ŋɔ nɛ́ sɩ́ ka dóé kɩ́llʋ́, rʋ́ʋ́ kuorí kɩ́llʋ́ ɓɩnɔ́. 6 Ʋ bɩŋsɛ mʋɔ́ há daarɛ, ɓa sɩ́ tʋŋ nʋɔ mɛ́: Wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro sɩ́ púú tolo pá wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro, a mákɛ rɩ́wɔ́ nʋtʋmɛ ná ká dóé. Amá ɛ́ háála sɩɛ́ wáá a rʋ́ʋ́ ná nɛ́ŋ wuu saŋɛ, ʋ dunɩɛ má wáá mɩ́ŋ: beé wɩ́ɛ́, ɛ́ háálɔ sɩ́ sʋwɛ, nɩɛ ná má há kénú ko, ɛ́ tɩɩ, ʋ bio arɩ́rʋ́ bála má wuu sɩ́ sʋsɛ. 7 Amá, ʋ dunɛrɔ nɔ́ŋɔ sɩ́ isi lɔ́ʋ́ nyúú mí, a mʋ́ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro tɔ́sɔkɛ́rɛ ná sɩɛrʋ, a yoo dúú lalyoore. 8 Ká páwɔ́ tɔ́ɔ́ venni ɓa há cʋ́ɔ́rɛ rɩ́ salmɛ, rɩ́ meéwíé, rɩ́ kɔmɔ́ arɩ́ cɩkpiŋe ná a kaa mʋ́ Ezipiti. A kaa mʋ ké róŋ bɩŋsɛ mʋɔ́. Ʋ rɩ́ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro pɛ́kɛ sɩ́ a ɓɩbóli. 9 Ʋ har mɛ́, ʋ sɩ́ bɩrmʋ́ wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuódɩtɩ́llɛ, ká sɩɛ́ zɩŋ pérú tɔ́ɔ́.
10 «Wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ dɩtɩ́llɛ kuóro bɛlɛ sɩ́ isi hé lalyoore ɓɩkana náŋá mɛ́. Ɓa sɩɛrʋ nɔ́ŋɔ sɩ́ mʋ́ lal ná, a kɛ́sɛ lalyoore náŋa a tɩ́ŋʋ́ tɩɩ mɛ́, rɩ́wɔ́ daarɛ súsúbʋɔ mɛ́ anɛ polo nyigíre. Ʋ bɩrcolé mí, ʋ yó dɩŋdɔma tɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ há sɔ́ɛ́ kɛ́rɛ wérí. 11 Wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro sɩ́ dí cɔwɩɩlɔ́, a mʋ́ yoo wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro. Wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro sɩ́ hóú lalyoore ɓɩkana náŋá mɛ́ rɩ́wɔ́ yóú, amá ɓa sɩ́ gúlú mí. 12 A tɩŋ ɛ́ ballɩ́ mɛ́, ʋ sɩ́ nyʋ́kʋ́ tɩɩ, ʋ há ɓʋ́ʋ́sɛ lalyoore a peri bʋ́ɩ́ bʋ́ɩ́wa, amá ʋ ɛ́ ballɩ́ wáá dáánɛ. 13 Ʋ bɩŋsɛ mʋɔ́ har mɛ́, wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro ná sɩ́ tʋɔsɛ lalyoore ɓɩkana, há sɩ́ kɩ́llɛ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ nɩɛ ná, arɩ́ lalyóórícɩksɛ ná há kéŋ dóé a bɩrko. 14 Ʋ ɛ́ cɛ́rɛ mɛ́, nɩɛ ɓɩkana sɩ́ isi a cɛ́ wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro mí. Danɩɛl, ɩ duo sɩɛrʋ sɔhɔtɩɩna ná má tɩɩ sɩ́ isi cɩ́nʋ́ mɛ́, a jɩ́ja rɩ́ wɩ́náálɛ oro nʋɔ sú, amá ɓa sɩ́ gúl. 15 Wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro sɩ́ ko, a sɔ naŋcola, a tɩŋ zʋʋ yoo dí tɔ́sɔkɛ́rɛ oro. Wɩɩsɛ dɩpomí néduu lalyoore, rɩ́wɔ́ sɩ́wɔ́ ká lalyóóríbibárá ná wuu, wáá wólli cákʋ́ rɩ́ɩ́ cɛ́. Ɓa dóé sɩ́ muri rɩ́ ɓa cákʋ́ cɛ́. 16 Wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro ná sɩ́ mʋ́ʋ́ mɛ́, a tʋ́mʋ́ há cóú ná ʋ mɛ́, ká rɩ́ nɛ́ŋ sɩ́ mɩ́nʋ́ rɩ́ cɩ́nʋ́ mɛ́. Ʋ sɩ́ zʋ́ tɔ́wéró ná sɩɛrʋ, a zɔkɛ zɔkrʋ́. 17 Ʋ ɛ́ har mɛ́, ʋ sɩ́ kánʋ́ tɩɩ rʋ́ʋ́ cɩ́nʋ́ mɛ́ arɩ́rʋ́ dɩtɩ́llɛ ná wuu dóé. Ʋ sɩ́ bil nʋtʋmɛ ʋ rɩ́rʋ́ pɛ́kɛ. Ʋ sɩ́ púú tolo a pá wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro, a makɛ rʋ́ʋ́ tɩŋ ɛ́ mɛ́ a zɔ́kʋ́, amá ʋ sabɩɩna jáŋ ná wáá dí. 18 Ʋ ɛ́ har mɛ́, ʋ sɩ́ mʋ́ yoo dí mʋʋ nʋɔ dɩtɩ́llɛ ɓɩkana má. Amá sóójiwa nɔhɔ̃́ nɔ́ŋɔ sɩ́ yoo dúú, a a rʋ́ʋ́ nyʋkɔ́ ná tenni ká rʋ́ʋ́ sɩ́ wólli a wɩ́ɩ́. 19 Ɛ́ har mɛ́, ʋ sɩ́ lowi rʋ́ʋ́ pɔ́ʋ́ tɔ́sɔkɛ́rɛ ná mɛ́, amá ʋ sɩ́ gɛ́rɛ a ɓal, rʋ́ʋ́ yɩr báá sɩ́ yɩ́rʋ́ má tɩɩ. 20 Nɛrɔ ná há sɩ́ lɔ́ʋ́ nyúú mí sɩ́ tʋŋ nɩbɔmɔ rʋ́ʋ́ mʋ́ pá kuódɩtɩ́llɛ ná jɩwero ɓɩɛ; tápʋlɛ mʋɔ́ har mɛ́, ɓa sɩ́ lʋɔrɛ ɓʋ́ kuóro ná. Ʋ sɩɛ́ to lal sɩɛrʋ ɛ́ ráá má cɔwɩɩlɔ́́ sɩɛrʋ nɛ́.
21 «Nɛrɔ ná má báá há sɩ́ lɔ́ʋ́ nyúú mí, ɓa sɩ́ bel gúónú, rʋʋ wɩ kuorí wúó dí. Amá tɛ́ŋ ná mɛ́ tɔ́ɔ́ ná há sɩ́ bʋlʋ́ mɩŋ tɛŋfɩ́ɛ́l mɛ́ nɛ́, rʋ́ʋ́ tʋŋ lɩ́ŋwɩ́ɛ́ ká la kuorí ná. 22 Ʋ dóé sɩ́ duki lalyoore ná ʋ sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ wuu, a cɩ́ róŋ mí ɓʋ́ nʋtʋmɛ nɩɛ sɩ́dííro. 23 Ɛ́ kuóro rɩ́ kuóre náŋá sɩ́ tʋŋ nʋɔ mɛ́, rʋ́ʋ́ tɩŋ ɛ́ mɛ́ a nyɩsɛ nɩɛ náŋa. A tɩ́ŋʋ́ lɩ́ŋwɩ́ɛ́ mɛ́, a yoo dí dóé arɩ́ nɩɛ. 24 Tɔ́ɔ́ ná tɛŋfɩ́ɛ́l tɛ́ŋ mɛ́, ʋ sɩ́ isi mʋ́ pʋ́rvɛ́ŋsɛwa ná tɔ́nɛ ná nɩɛ há kéŋ ɓɩɛ mɛ́, a tʋ́ŋ wɩ́ɛ́ ná ʋ ánáwa arɩ́rʋ́ naabálwa há wʋ́ɔ́ tʋ́mɛ́ ná: Ʋ sɩ́ pa tɔ́ɔ́ ná onni wuu, a pi oŋwere ná rɩ́ kuóɓɩɛ ná wuu ɓa há pɛ́ɛ́ a ɓɔ́ʋ́ har nɩɛ. Ʋ sɩ́ bɩɩnɛ rʋ́ʋ́ zɔkɛ tɔ́nɛ ná há kéŋ zekɛ́rɛ má tɩɩ. Amá ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu sɩ́ dáánɛ tɛ́ŋ mʋɔ́ dʋŋɔ.
25 «A tɩ́ŋʋ́ dóé rɩ́rʋ́ baŋcɩpɩrɩ́ mɛ́, ʋ rɩ́rʋ́ lalyoore ɓɩkana sɩ́ mʋ́ a yo wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro. Wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro má sɩ́ kánʋ́ tɩɩ a hé lalyóóríbɩbara ɓɩkana náŋá mɛ́ a cɩ́nʋ́ mɛ́. Amá wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro sɩ́ gúl lal ná mɛ́, a tɩŋ lɩ́ŋwɩ́ɛ́ ná ɓa há hé cɩ́nʋ́ mɛ́. 26 Ʋ laka nɩɛ tɩɩ nɛ́ sɩ́ isi zɔ́kʋ́ kuorí, ʋ lalyoore sɩ́ gúl lal mɛ́, ká rɩ́ ɓɩkana sʋsɛ. 27 Ɛ́ kuóre bɛllɛ sɩ́ ké dɩbalá aá dí ɓɩɛ arɩ́ nyɛwɩ́ɛ́, aá ja náŋá bɔ́ŋbɔ́ŋ ɛ́ɛ́; amá ɓa wáá wólli, beé wɩ́ɛ́, tɛ́ŋ makɩ́ ná há wɩ péré. 28 Wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro sɩ́ bɩr mʋ́ʋ́ tɔ́ɔ́ arɩ́ kuóɓɩɛ ɓɩkana. Ʋ colé mí, ʋ sɩ́ cɛ́ nɩɛ ná rɩ́ Wɩɩsɛ há kéŋ nʋtʋmɛ mɛ́, ʋ sɩ́ tʋŋ ɛ́, ká zɩŋ pérú tɔ́ɔ́.
29 “Rɩ tɛ́ŋ makɩ́ ná nɛ́ péré, wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro ná báá sɩ́ bɩrmʋ́ yo wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro, amá mʋ́l né mí wɩ́ɛ́ arɩ́ púle mí wɩ́ɛ́ wɩ balá a. 30 Kitimi nɩɛ sɩ́ zʋ nyiidaborizeŋsi a ko yóú. Ʋ naasɛ sɩ́ yʋ́ɔ́rɛ rʋ́ʋ́ ká cɔwɩɩlɔ́ a yo Wɩɩsɛ nɩɛ, ká rɩ́ nɩɛ ná há vɛ́wɔ́ rɩ́ Wɩɩsɛ pɛ́kɛ nʋtʋmɛ, sáŋ ɔ́ʋ́ har nɩɛ. 31 Ʋ lalyoore sɩ́ ko góŋ Wɩɩsɛ jaa ná wuu, a zʋ Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́ ná a zɔkɛ zɔ́krʋ ɓɩzeno. A pɔ́ rɩ́wɔ́ báá sɩ́ vʋka ɔ́sʋ́ kál wuu rɩ́ɩ́ pá Wɩɩsɛ, ká rɩ́ wɩ́bɔmɔ ná há kéŋ zɔ́krʋ ɓɩzeno zʋ sú wɩcʋ́ɔ́lɩ́jaa ná. 32 Ɛ́ kuóro tɩɩ sɩ́ tɩ́ŋʋ́ nɩnyɩsɛ wɩ́bʋlɛ mɛ́, a yéŋŋí nɩɛ ná há vɛ́wɔ́ rɩ́ Wɩɩsɛ nʋtʋmɛ ná. Amá ɓa ná há ɩ̃́wɔ́ Wɩɩsɛ sɩ́ cɩ́tɩ́kʋ́ rɩ́ yardá. 33 Ɓa sɩɛrʋ wɩ́zɩnna sɩ́ karmɛ nɩkana, amá ɓa sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ náŋa arɩ́ tókowí, a kɛsɛ náŋa yoo hé níŋ mí, ká kɛsɛ náŋa má yoo hé bɩnájaa mɛ́, ká fori naŋá kuóɓɩɛ. 34 Ɓa wálmɛ ná tɛ́ŋ mɛ́, ɓa sɩ́ fawɔ́ susu, ká rɩ́ nʋŋmɔ́ŋyɔ́ɔ́wa tɩŋ ɛ́ mɛ́ a pal zʋ́wɔ́ sɩɛrʋ. 35 Ɓa sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɛ wɩ́zɩnna ná ɓɩkana, amá ʋ ɛ́ sɩ́ lɩ́sɩ́wɔ́ busunnu mí, a pɔ́wɔ́ taŋá arɩ́ sapʋmmɩ́, a kaá ja Wɩɩsɛ tɛ́ŋ makɩ́ ná tenné. Ɛ́ tɛ́ŋ makɩ́ há wɩ péré.
36 Ɛ́ kuóro sɩ́ tʋ́mʋ́ wɩ́cólle, ʋ sɩ́ ja yɩr, ʋ kánʋ́ tɩɩ rʋ́ʋ́ kɛ́ venni wuu. Ʋ sɩ́ bʋl wɩ́ɛ́ aá lɔ́rɛ Wɩɩsɛ tɩɩ ká rʋ́ wɩ́ɛ́ wuu cɛ́rɛ wérí pɔ́ʋ́, ɛ́ tɛ́ŋ mɩ́ nɛ́ sɩɛ́ rɩ́ Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɔ́ túwú nyúú a nɛ ɛ́ ʋ fa há gíélé bílú mí fól wuu. 37 Ʋ sɩ́ vɛ rʋ́ʋ́ cʋ́ɔ́lʋ́ ánáwa venni má tɩɩ, a vɛ́ rʋ́ cʋ́ɔ́lɛ veno Hawɩɩsɛ; ká hóŋŋú tɩɩ rʋʋ kɛ́ ɛ́ venni wuu, a vɛ́wɔ́ wuu ɓaarɛ́. 38 Ká ja dagaŋduo ná, dagana ʋ naabálwa há wʋ́ʋ́ ɛ̃, aá ɓáárʋ́, arɩ́ salmɛ, meéwíé, rɩ́ dɔ́wɩ́were arɩ́ cɩksɛ ná náŋa há kéŋ yɩr. 39 Ʋ sɩ́ tɩɛkɛ ɛ́ nálhʋɔrɔ dóé mí ní, a yoo tɔ́sɔkɛ́rɛ ná. Ʋ sɩ́ píŋsi nɩɛ ná há sáŋɛ́ rɩ́ ɛ́ nála ká nyúútɩ́na. Ʋ sɩ́ pɔ́wɔ́ tíŋ rɩ́wɔ́ ká sɛ́ nɩkana nyúú, a coki tíé pɔ́wɔ́, a síílíwó.
40 “Amá rɩ tɛ́ŋ makɩ́ ná tenné ní péré, wɩɩsɛ dɩpomí néduu kuóro sɩ́ yo wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro, amá wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro sɩ́ hóú lalyoore, lalyóórítórkowa, zakzɩnna rɩ́rʋ́ nyiidaborzeŋsi ɓɩkana náŋá mɛ́, a yoo dúú. Ʋ rɩ́rʋ́ lalyoore sɩ́ zʋ́ tɔ́kana sɩɛnnɛ. Ʋ sɩ́ daarɛ súsúbʋɔnnɛ mɛ́ anɛ polo nyigíre. 41 Ʋ sɩ́ yó tɔ́wero ná a ɓʋ́ʋ́sɛ nɩkana, amá Edɔŋ nɩɛ, Mʋwabɛ nɩɛ, arɩ́ Amɔŋ nɩɛ é sɩ́ wólli fórú nɛ́sɛ mɛ́. 42 Wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ kuóro sɩ́ yó tɩ́llɛ tɔ́nɛ́ náŋa, Ezipiti má tɩɩ wáá lúú lɛ́. 43 Ʋ sɩ́ tɩ́llɛ Ezipiti kuóɓɩɛ: salmɛ, meéwíé, arɩ́ oŋpiŋe, ká rɩ́ Liibi nɩɛ rɩ́ Etiopi nɩɛ sɩ́ púú nabulle. 44 Amá labáárɛwa sɩ́ lɛ wɩɩsɛ dɩpomí rɩ́ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ rɩ́ a ko hé héwíŋ pɔ́ʋ́, rʋ́ʋ́ ka cɔwɩɩlɩ́zeno lɛ́ rʋ́ʋ́ ɓʋ́ʋ́sɛ nɩkana. 45 Ʋ sɩ́ cíkú táŋtɛwa mʋʋ arɩ́ paalɩwero pɛ́kɛ. Róŋ ní ʋ mɩɩsɛ sɩ́ tenni, ká rɩ́ nɛ́ŋ sɩ́ mɩ́nʋ́ rɩ́ lɔ́ʋ́ tá.” »