4
1 «Ŋ é kuóro, Nebikanezaare, ŋ fa mɩ́nɩ́ŋ kuójaa mɛ́ rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l rɩ́ satɔrɔ́. 2 Amá tɩ́taŋ oro, ŋ fa há pɩ́nɩ́ŋ godo daha, ŋ duósó a ná óŋ, ʋ caasɛ wálmɩ́ŋ kɩ́ŋkáŋ: Beé wɩ́ɛ́ omo ná ŋ fa há néé kéŋ héwíŋ. 3 Ɛ́ nɛ́ ŋ pá nʋɔ rɩ́wɔ́ yɩrɛ Babɩlɔ́ɔ́nɛ zɩmɛ́tɩ́náwa wuu rɩ́wɔ́ ko lɩ́sɛ ɛ́ duose mʋ́l páŋ. 4 Tɩɩwa, vʋra, hɩla rɩ́ muulináára wuu sɩɛ́ ko, ɛ́ nɛ́ ŋ cési duose ná pɔ́wɔ́, amá ɓa oro wuu wɩ wólle lɩ́sʋ́ mʋ́l páŋ. 5 Ʋ ɛ́ har mɛ́, Danɩɛl ná ŋ há píŋ wɩɩsɛ yɩr hé pɔ́ʋ́, ɓaá yɩr Bɛltɩsazarɛ, wɩŋsa ná há kɔ́wɔ́ dɔŋɔ́ sabɩɩna mɩ́nʋ́ mɛ́, ʋ nɛ́ kúé. Ŋ césíŋ duose ná pɔ́ʋ́: 6 «Vʋra nyúútɩ́na Bɛltɩsazarɛ, ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ wɩŋsa ná há kɔ́wɔ́ dʋŋɔ́ sabɩɩna mɩ́nɩ́ mɛ́. Ɛ́ nɛ́ tɛ wɩ́féŋsí tóó aá gɩ́rɩ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, makɩ́ŋ duose ká lɩ́sʋ́ mʋ́l a páŋ. 7 Ná wɩ́ɩ́ ná ŋ há néé ŋ godo daha:Ŋ ná tuzeno há cɩ́ tíé sɩsɩɛnʋwa.
8 Ɛ́ tuu wɔ́ a ká dóé kɩ́ŋkáŋ;
ʋ nyúú zɩ aá tɩkɛ bána mɛ́.
Dúníé wuu nínóú.
9 Ʋ fa kéŋ pawéré;
a ká nɔnɔ kɩ́ŋkáŋ
nɩɛ wuu wollú nɔnɔ ná aá dí.
Ká balla má fa ko aá pɩ́nʋ́ fɩ́ɛ́l mɛ́,
diíwiisi má cɛ́wɔ́ dallɛ ʋ hílli sɩɛrʋ.
Óŋ hiẽsí é wuu wólli ɓɩdííli aá ná ʋ mɛ́.
10 Ŋ godo mí, ŋ báá há ná Wɩɩsɛ malɩ́ka há ká pʋ́pɔ́ɔ́rɔ́, rʋʋ lɛ́ bána tuwi. 11 Ʋ cáásó rɩ́ dóé a bʋlɛ́:
“Ɩ́ coki tuú né, a cónnú hílli,
rʋ́ʋ́ paarɛ, rɩ́rʋ́ nɔnɔ wuu yuori!
A makɛ rɩ́ balla báá sʋ́ʋ́ mʋ́l pɩ́nʋ́,
ká rɩ́ diíwiisi má báá sɩ́wɔ́ dallɛ cɛ́ ʋ hílli mí!
12 Amá, ɩ́ lo rɩ́ mukúr rɩ́ nalursi,
káánɛ tíé,
ká rɩ́ɩ́wa pi hɔ́ɔ́ bɛ́ŋzɛlɛ rɩ́ kɔmɔ́ bɛŋzɛlɛ a vɔwɛ kílú a tá baka nyɔ́ɔ́ sɩɛrʋ.
Rɩ́ nyɛlɔ tuwi aá hóú mí,
ká rʋ́ʋ́ dídɩ́ɛ́sʋ́ tɩɩ rɩ́ nyɔ ná, anɛ balla há dɩ́ɛ́sɩ́wɔ́ tɩɩ ɛ́;
13 ɓa sɩ́ lɩ́sʋ́ nɩbinní sabɩɩna
ká pi pʋna sabɩɩna nɛ́ hóú mí.
Rʋ́ʋ́ nɛ́ ɛ́, a kaá já bɩŋsɛ balpɛ!
14 Wɩɩsɛ malɩ́kawa ná há pʋ́pɔ́ɔ́ra nɛ́ sɛ́ rɩ́ wɩ́ɩ́ né tʋ́ŋ, a makɛ rɩ́ tíé nyúú nɩɛ zɩŋ Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu nɛ́ tɛ nɩbííne kuorí. A pí ɛ́ kuorí aá pá nɛrɔ ná ʋ há có, a wóllú pi aá pá nɛ́múrtɩ́ɩ́nɔ́ má.”
15 “Ná wɩ́ɩ́ ná, é kuóro Nebikanezaare há néé, ŋ duose mí. Sɩɛ́ lɩ́sʋ́ mʋ́l páŋ, ɩ é Bɛltɩsazarɛ. Beé wɩ́ɛ́ ŋ dɩtɩ́llɛ ná zɩmɛ́tɩ́náwa wɩ wólle lɩ́sʋ́ mʋ́l páŋ, amá ɩ é há kéŋ Wɩŋsa sabɩɩna, ɩ wúóló.”»
Danɩɛl lɩ́sɛ kuóro duose mʋ́l
16 Duose ná mʋ́l héwíŋ kéŋ Danɩɛl ɓa haá yɩrɛ Bɛltɩsazarɛ, ʋ sɩɛrʋ zɔkɛ a dáánɛ mʋɔ́. Ɛ́ nɛ́ kuóro bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Bɛltɩsazarɛ, sɩ́ ló rɩ́ duose ná rɩ́rʋ́ mʋ́l lɩ́sɛ́ hé sazɔkɔ́ pɛ́ɩ́!» Ɛ́ nɛ́ Bɛltɩsazarɛ bʋl kuóro rɩ́ a bʋlɛ́: «Ŋ nyúútɩ́na, ŋ cólle ní fa ká rɩ́ duose né rɩ́rʋ́ mʋ́l háá máŋsʋ́ ná fa pérí dɩŋdɔma nɛ́! 16f Duose ná mʋ́l héwíŋ kéŋ Danɩɛl ɓa haá yɩrɛ Bɛlsazaarɛ, ʋ sɩɛrʋ zɔkɛ a dáánɛ mʋɔ́. Ɛ́ nɛ́ kuóro bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Bɛltɩsazarɛ, sɩ́ ló rɩ́ duose ná rɩ́rʋ́ mʋ́l lɩ́sɛ́ hé sazɔkɔ́ pɛ́ɩ́!» Ɛ́ nɛ́ Bɛltɩsazarɛ bʋl kuóro rɩ́ a bʋlɛ́: «Ŋ nyúútɩ́na, ŋ cólle ní fa ká rɩ́ duose né rɩ́rʋ́ mʋ́l háá máŋsʋ́ ná fa pérí dɩŋdɔma nɛ́! 17 Ɩ há ná tuzeno ná há kéŋ dóé, a caasɛ wa zɩ́ aá yakɛ bána mɛ́, dúníé wuu nínóú; 18 a ká pawere, a nɔŋ kɩ́ŋkáŋ, óŋhiẽsí é wuu fa wo ɓɩdííli aá ná ʋ mɛ́; balla má kó aá pɩ́nʋ́ fɩɛl mɛ́, ká diíwiisi maá cɛ́wɔ́ dallɛ ʋ hílli mí. 19 Ŋ kuóro, ɩ nɛ́ ká tuu ná! Beé wɩ́ɛ́, ɩ kuorí píŋ rɩ́rɩ́ɩ́ dóé yɩ́r fa lɩ́ɔ́ a zɩ́ aá yakɛ bána mɛ́, ká tíé mí kuór toó a ka tíŋ pérí. 20 Ʋ ɛ́ har mɛ́, ɩ ná Wɩɩsɛ malɩ́ka, há ká pʋ́pɔ́ɔ́rɔ́ há lɛ́ bána rí tuwi a bʋlɛ́: “Ɩ́ coki tuu ná a tóksú! Amá ɩ́ lo múkur rɩ́ nalúrsi ná rɩ́wɔ́ káánɛ tíé, ká pi hɔ́ɔ́ bɛŋzɛlɛ rɩ́ kɔmɔ́ bɛŋzɛlɛ a vɔwɛ kílú. Rɩ nyɛlɔ tuwi aá tɔ́ʋ́ mɛ́, ká rʋʋ dɩ́dɩ́ɛ́sʋ́ tɩɩ rɩ́ nyɔ́ɔ́, anɛ balla há dɩ́ɛ́sɩ́wɔ́ tɩɩ ɛ́, a kaá ja bɩŋsɛ balpɛ.”
21 «Ŋ kuóro, nóú ná Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu há kené cɩ́nɩ́ mɛ́: 22 Ɓa sɩ́ kírí a lɩ́sɛ nɩbííne sɩɛrʋ. Ɩ rɩ́ balla nɛ́ sɩ́ mɩ́ŋ náŋa mɛ́, rɩ́ nyɛlɔ tuwi tɔ́ɩ́ mɛ́, ká rɩ́wɔ́ dɩdɩ́ɛ́sɩ́ rɩ́ nyɔ́ɔ́ anɛ nɛsɛ! Ɩ sɩ́ mɩ́ŋ ɛ́ wɩ́hála mɛ́ a kaá ja bɩŋsɛ balpɛ, a kaá ja tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ há sɩ́ zɩŋ rɩ́ Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu nɛ́ tɛ nɩbííne kuorí wuu, a pi aá pá nɛrɔ ná ʋ há có. 23 Tuu ná múkur rɩ́rʋ́ nalúrsi pii tɛ́ mʋ́l nɛ́ ká: Ʋ sɩ́ a rɩ́ɩ́ baa dí kuorí, rɩɩ nɛ́ bɩ́rsɩ́ sabɩɩna a zɩŋ rɩ bána nyúú rɩ́ Wɩɩsɛ nɛ́ ká onni wuu nyúútɩ́na. 24 Ɛ́ wɩ́ɛ́ ŋ kuóro, ŋ sʋ́lɛ́ nɛ́ ká rɩ́ saŋ a bɩ́rsɩ́ sabɩɩna a tɛ́ɩ́ wɩ́bɔma ɛ́ɛ́ ká tɩ́ŋ táŋa. A tɛ́ɩ́ sahaksɩ́ kaá fá nɩyaara susu, rɩ́ɩ́ gbé ɛ́ sɩ́ a rɩ́ɩ́ kuorí daanɛ.»
Duose ná nʋɔ súí wɩ́ɛ́
25 Danɩɛl wɩ́bʋlɛ́ ná wuu ʋ fa há bʋ́lɛ́ a pá kuóro nʋɔ súó. 26 Ʋ bɩná sɩ́ɩ́ há dáárɛ́, kál oro kuóro ísó a zɩ́nʋ́ kuójaa luso Babɩlɔ́ɔ́nɛ mɛ́, a gʋɔrɛ aá bél tɔ́ɔ́ ná. 27 Ká bʋlɛ́: «Ná Babɩlɔ́ɔ́nɛ, tɔ́zenó né, ŋ tɩɩ nɛ́ sɔ́ɛ́ rʋ́ʋ́ áŋ kuójaa. Ŋ zɩmɛ́ rɩ́rɩ́ŋ dóé ní, ŋ ká sɔ́ʋ́ rʋ́ʋ́ áŋ kuójaa, ŋ píŋ wɩ́ɛ́.» 28 Ʋ mɩŋ bʋlɛ́ mɛ́, ʋ wɩ tenne, rɩ liŋó lɩ́ bána rɩ́ tuwi bʋlɛ́: «Kuóro Nebikanezaare, zesi nɛ liŋó né: A mɔ́ zaa mɛ́, ŋ la kuorí ɩ nɛ́sɛ mɛ́! 29 Ɓa sɩ́ kírí lɩ́sɛ nɩbííne sɩɛrʋ! Ɩ rɩ́ balla nɛ́ sɩ́ mɩ́ŋ náŋá mɛ́, a dídí nyɔ́ɔ́ anɛ nɛsɛ! Ɩ sɩ́ nɛ ɛ́, a peri bɩŋsɛ balpɛ, a kaá já tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ há sɩ́ zɩŋ rɩ́ Wɩɩsɛ ná há onni wuu nɛ́ tɛ tíé nyúú kuorí wuu, a pi aá pá nɛrɔ ná ʋ há có.» 30 Ʋ wɩ dáánɛ́ ká wɩ́bʋlɛ ná nʋɔ sú: Ɓá kiri Nebikanezaare lɩsɛ nɩbííne sɩɛrʋ, nyɛlɔ tuwi aá tɔ́ʋ́ mɛ́ kʋ́ɔ́ dídí nyɔ́ɔ́ anɛ nɔ́ɔ́. Ʋ nyúpʋ́sɛ nyʋ́, a a ɓɩgbórú anɛ kiesí pʋ́sɛ, kɔ́ʋ́ nenídafɩllɛ má nyʋ́, a a ɓɩgbórú anɛ diíwiisi.
Nebikanezaare bɩ́rɔ́ dí kuorí
31 «Bɩŋsɛ ná balpɛ há kúé cesi, ŋ é Nebikanezaare ŋ báŋɔ́ bel bána nyúú rí, a bɩrná wɩ́zɩmɛ. Ɛ́ nɛ́ ŋ ɓɔ́ŋ liŋó a bɔllɛ Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu, ʋ nɛ́ há tɛ píŋ rɩ́ hiẽ́so tɛ́ŋ wuu mí. Ʋ kuorí ká dɩŋɛ́, ʋ nɛ́ ká wóówa wuu kuóro a kaá mʋ́ wuu. 32 Tíé nyúú nɩbííne rɩ́wɔ́ káŋ wuu, ká yɔ́ɔ́ nɛ́ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ mɛ́. Bána nyúú rí lalyóóre sɩɛrʋ arɩ́ tíé nyúú nɩbííne sɩɛrʋ, ʋ Wɩɩsɛ colle nɩ́ɩ́ tʋ́mɛ́ ká nɛ́ŋ toó aá kɛrɛ, ɛ́ rá má, aá bʋ́lʋ́ wɩ́'állɛ wɩ cɛ́rɛ́. 33 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ nɛ́, ŋ bɩrná wɩ́zɩmɛ. Ʋ pi kuorí, píŋ rí dóé a baa páŋ. Ŋ minísíwa rɩ́rɩ́ŋ kuówɩ́ɛ́la ko kánɩ́ŋ mʋ́ bil kuóɓasa mɛ́, ŋ baa dí kuorí kɩ́llɛ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ ná mɛ́. 34 Ɛ́ nɛ́ tɛ sɩ́sɛ́nyɛ ŋ é Nebikanezaare, ŋ cʋ́cʋ́ɔ́lɛ bána nyúú Wɩɩsɛ, aá dɛ́nnʋ́, aá píŋsú. Beé wɩ́ɛ́ ʋ wɩ́'állɛ ká taŋá kɔ́ʋ́ ŋmɛ́ŋsɛ wuu a pʋmmɩ́. Ʋ kéŋ tíŋ aá múúri nyʋktɩɩna.»