Kuóro pá nʋɔ rɩ́wɔ́ ɓaarɛ salmɛ veŋgúle
3
1 Kuóro Nebikanezaare ɔ́ɔ́ ɓa cʋɔrɛ salmɛ veŋgúle, ʋ isé a mɛ́ɛ́tɩrɛ mɛrɛ́ rɩ́ fí, kɔ́ʋ́ jɛ́l má a mɛ́ɛ́tɩrɛ botoro. Ʋ a ɓa púú bíl Dʋʋra polo sɩɛrʋ, Babɩlɔ́ɔ́nɛ pʋ́rvɛ́ŋsɛ mɛ́. 2 Ká ʋ tʋŋ, ɓa yɩ́rɛ nɩɛ ná háá saŋ kuóro yɩr mɛ́, kʋ́máŋdáwa, gʋ́vɛrnɛ́ɛ́rɛwa, cɩ́cáána, meéwibille, Sarɩ́yadííre, rɩ́wɔ́ nɩhɩ́ɛ̃́sɛ arɩ́ pʋ́rvɛ́ŋsɛwa ná wuu sɩ́dííre, rɩ́wɔ́ wuu ko kuóro veŋgúle ná ʋ há ɛ́ɛ́ ɓa má, a púlú ɓaarɛ́ ká dí cana. 3 Ɛ́ nɛ́ nɩɛ ná háá saŋ kuóro yɩr mɛ́, kʋ́máŋdáwa, gʋ́vɛrnɛ́ɛ́rɛwa, cɩ́cáána, meéwibille, sarɩ́yadííre, rɩ́wɔ́ nɩhɩ́ɛ̃́sɛ arɩ́ pʋ́rvɛ́ŋsɛwa ná wuu sɩ́dííre wuu ko ciki veŋgúle ná laka, rɩ́wɔ́ púl a ɓaarʋ́ ká dí cana.4 Kuóro wɩ́laabʋllɔ sɩɛ́ buoli kíŋkáŋ a bʋ́lɛ́: «Tɔ́ɔ́ wuu nɩɛ, duó wuu nɩɛ, liŋó wuu nɩɛ, ɩ́ zesi liŋó né: 5 “Rɩ́ɩ́wa nɛ́ kúé nɛ́ nyɩ́la, múúle, cemo, beŋtéré, lɔŋŋɔ arɩ́ cɩksɛ ná wuu há ká gɔ́kɩ́ cɩksɛ dúí, ɩ́ wuu mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́wa tuwi ɓɩ́rmi tíé a cʋ́ɔ́lɛ kuóro Nebikanezaare salmɛ veŋgúle ná ʋ há ɛ́ɛ́ ɓa cʋɔrɛ. 6 Nɛrɔ ná wuu há sɩ́ vɛ rʋ́ʋ́ tuwi ɓírmi tíé, a cʋ́ɔ́lʋ́, ɓa sɩ́ yo tɩ́na hé níŋbʋɔzeno sɩɛrʋ mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́.”»
7 Duó wuu nɩɛ, íriŋ wuu nɩɛ, arɩ́ liŋó wuu nɩɛ há nɛ́ nyɩ́la rɩ́ muule, rɩ́ cemo, rɩ́ zeŋsi, rɩ́ beŋtére rɩ́ lɔŋŋɔ dúí, arɩ́ gɔ́kɩ́ cɩksɛ ná wuu dúí, ɓa ɓɩ́ɛ́na túwó ɓírmi tíé a cʋ́ɔ́lɛ kuóro Nebikanezaare salmɛ veŋgúle ná ʋ há ɛ́ɛ́ ɓa cʋɔrɛ.
Danɩɛl naŋnɔ́ŋsɛ vɔ́ɔ́ rɩ́wɔ́ ɓaarɛ veŋgúle
8 Ʋ ɛ́ har mɛ́, Babɩlɔ́ɔ́nɛ nɩɛ náŋá pá wɩ́ɛ́ cɩ́ɩ́nɛ Zuwifiwa. 9 Ɓa bʋ́l kuóro Nebikanezaare rɩ́ a bʋlɛ́: «Kuóro, rɩ́ Wɩɩsɛ pɛ́ɩ́ mɩgbó! 10 Kuóro, ɩ tɩɩ nɛ́ pá nʋɔ a bʋlɛ́: “Rɩ́ nɛrɔ ná wuu há sɩ́ nɛ taŋpánɛ, nyɩla, múúle, cemo, arɩ́ cɩksɛ ná wuu há ká gɔ́kɩ́ cɩksɛ dúí, mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ tuwi ɓírmi tíé a cʋ́ɔ́lɛ salmɛ veŋgúle ná. 11 Rɩ nɛrɔ nɛ́ vɛ́ rʋ́ʋ́ tuwi ɓírmi tíé a cʋ́ɔ́lɛ veŋgúle ná, ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ yóú hé níŋbʋɔzeno sɩɛrʋ nɛ́.” 12 Sɩɛ́ ná, kuóro, Zuwifiwa ná ɩ há lɩ́sɛ́ rɩ́wɔ́ bíbel Babɩlɔ́ɔ́nɛ pʋ́rvɛ́ŋsɛ tʋtʋmɛ́ mɛ́, há ká Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego vɛ́ɩ́ nʋɔ saŋɛ́: Ɓa vɔ́ʋ́ rɩ́wɔ́ cʋ́ɔ́lɩ́ wɩŋsa ná arɩ́rɩ́ salmɛ veŋgúle ná ɩ há ɛ́ɛ́ ɓa cʋɔrɛ.»
13 Ɛ́ nɛ́ kuóro cɔ́ɛ́ wɛ́ kɩ́ŋkáŋ, ʋ a ɓa kɛ́sɛ Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego kaa ko. Ɓá há kúé, 14 kuóro bɔ́sɩ́wɔ́ a bʋlɛ́: «Sadɩrakɛ, Mesakɛ, rɩ́ Abednego, ʋ ká táŋa rɩ́ɩ́wa ɓɩɛ́na vɔ́ɔ́ rɩ́ɩ́wa cʋ́ɔ́lɩ́ŋ wɩŋsa ná, ká ɓáárɛ salmɛ veŋgúle ná ŋ há ɛ́ɛ́ ɓa cʋ́ɔ́rɛ? 15 Ɩ́ sɩɛ́ báá sɩ́ nɛ́ nyɩ́la rɩ́ muule, rɩ́ cemo, rɩ́ zeŋsi, rɩ́ beŋtére rɩ́ lɔŋŋɔ dúí, arɩ́ cɩ́ksɛ ná wuu há ká gɔ́kɩ́ cɩ́ksɛ dúí. Ɩ́ kéníwa tɩɩ mʋ́l né mí, rɩ́ɩ́wa ɓɩ́rmi tíé a cʋ́ɔ́lɛ veŋgúle ná ŋ há ɛ́ɛ́ ɓa cʋɔrɛ? Rɩ́ɩ́wa nɛ́ báá vɛ́, ɓa sɩ́ yóíwa hé nɩ́ŋbʋɔzeno ná sɩɛrʋ mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́. Ɛ́ mɛ́ nɛ́ sɩɛ́ ráá ná, rɩ́ wɩɩsɛ mɩnɔ́ a wóllíwa la aá tá ŋ nɛ́sɛ mɛ́?» 16 Ɛ́ nɛ́ Sadɩrakɛ, Abednego, rɩ́ Mesakɛ bʋl kuóro rɩ́ a bʋlɛ́: «Kuóro, á wɩ nʋlɩsɔ́ kené wɩ́ɩ́ né sɩɛrʋ. 17 Amá zɩ́ŋ, ráá Wɩɩsɛ, Wɩɩsɛ ná á há kɔ́ʋ́ tʋtʋnna, wórá lá aá tá ɩ nɛ́sɛ mɛ́, kaá lɩ́sɩ́rá níŋbʋɔzeno ná má sɩɛrʋ. 18 Ká rʋʋ nɛ́ có, ʋ wɩ ɛ́ ɛ́ɛ́ má, zɩŋ rá é bɛ́llɔ́ pi, rá wɩ́ɩ́ wɩŋsa ná rɩ́rɩ́ salmɛ veŋgúle ná ɩ há ɛ́ɛ́ ɓa cʋɔrɛ cʋ́ɔ́lɛ.»
19 Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego há bʋl ɛ́, kuóro Nebikanezaare cɔ́ɛ́ ɔ́sɔ́ wɛ́ kɩ́ŋkáŋ, ʋ sɩ́ɛ́ pii fɛ́l. Ʋ pá nʋɔ, a bʋ́lwɔ́ ɔsɛ cewi níŋbʋɔzeno ná naasɩ́ balpɛ, rʋ́ʋ́ lʋŋ wéri a kɩ́llɛ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ mɛ́, 20 ká bʋ́lʋ́ lalyóóre sɩɛrʋ sóójiduoru rí, rɩ́wɔ́ vɔwɛ Sadɩrakɛ, Mesakɛ rɩ́ Abednego a yoo hé níŋbʋɔzeno ná sɩɛrʋ. 21 Ɛ́ nɛ́ ɓa kɛ́sɛ ɛ́ báála botoro, a vɔ́sɩ́wɔ́ rɩ́wɔ́ tɛŋ gɛnnɛ rɩ́wɔ́ natɔ́ɔ́sɛ, ɓa wʋ́ɔ́ néŋcunni, gɛsulli, tɩ́ŋtɔ́lɔ́wa, rɩ́ natɔ́ɔ́sɛ wúrke, ká vɔ́sɩ́wɔ́, a páwɔ́ mʋ́ yoo hé níŋbʋɔzeno ná sɩɛrʋ. 22 Anɛ ɛ́ kuóro há bʋ́lɛ́, ɓa ɔ́sɔ́ cewi níŋbʋɔzeno ná ʋ lʋŋ wérí. Ɛ́ nɛ́ tɛ́ sóójiwa ná há vɔ́sɛ Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego kaa mʋ́ rɩ́wɔ́ yoo hé níŋ ná sɩɛrʋ; níŋ ná lʋ́mɔ́ wúríwó ɓa tɩɩ sʋsɛ. 23 Ká Sadɩrakɛ, Mesakɛ, rɩ́ Abednego é ɓallɛ níŋbʋɔzeno ná sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa rɩ́wɔ́ vɔ́ɔ́sɛ ná.
Danɩɛl naŋnɔ́ŋsɛ ná botoro lúó lɛ́ níŋbɔzeno sɩɛrʋ
24 Héwíŋ zʋ́ kuóro Nebikanezaare, ɛ́ nɛ́ ʋ isi kɩ́kɛ́lɛ́ a mʋ́ bel ká bɔ́sʋ́ tʋtʋnna a bʋlɛ́: «Báála botoro rá a vɔsɛ yoo hé níŋ ná sɩɛrʋ rɛ́?» Ɛ́ nɛ́ tʋtʋnna ná sɛ́: «Oó kuóro, ɛ́ nɛ́.» 25 «Kuóro sɛ́, ʋ sɩɛ́ cɩ́ ɛrɛ́wa ŋ bel aá ná báála baná, ɓa há wɩ vɔ́sɛ́, ká ɓa gʋɔrɛ aá va níŋ ná sɩɛrʋ? Ɓa tɛŋ wɩ mʋɔ́ wuu pɩ́rɛ́. Baná nyúú mí nɛrɔ ná nɩhɩ̃́ wɩŋsa bíí rí.» 26 Ɛ́ nɛ́ Nebikanezaare sɩɛ́ vaa peri níŋbʋɔzeno ná nʋɔ ká bʋlɛ́: «Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu tʋtʋnna Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego ɩ́ lɛ níŋbʋɔzeno ná mɛ́ a ko rɛ́!» Ɓalaɓala, rɩ́ ɓa botoro ná kúó lɛ nɩ́ŋ ná sɩɛrʋ. 27 Nɩɛ ná háá saŋ kuóro yɩr mɛ́, kʋmáŋdáwa, gʋ́vɛrnɛ́ɛ́rɛwa, arɩ́ nɩɛ ná háá cáánɛ kuóro sɩɛ́ ko ciki á bíbelwó: Níŋ ná fa wʋ́ɔ́ tɛŋ kɛnnɛ díé, ɓa nyúpʋsɛ fa wɩ mɩ́ɛ́rɛ, ɓa gɛsúli fa wɩ níŋ díé, ká ɓa tɛŋ má fa wɩ níŋ sɔ́ŋ sʋɔrɛ. 28 Ɛ́ nɛ́ kuóro cáási bʋlɛ́: «Rɩ píŋ pá Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego Wɩɩsɛ. Ʋ há tʋ́mʋ́ malɩ́ka ʋ ko lɔ́ʋ́ tʋtʋnna ná há cɩ́nɛ́ tɩ́kʋ́ ká vɛ́ŋ é kuóro nʋɔ. Ɓá sáŋɔ́ rɩ́wɔ́ bɛ́ŋsɩ́wɔ́, a kɩ́llɩ́wɔ́ há sɩ́ tʋ́ŋ pá wɩŋsa ná há tówó Wɩɩsɛ ká cʋ́ɔ́lɩ́wɔ́. 29 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ná ŋ há sʋ́ʋ́ ná aá pá tɔ́ɔ́ wuu nɩɛ, rɩ́ duó wuu nɩɛ arɩ́ liŋó wuu nɩɛ: Nɛrɔ ná wuu há sɩ́ bʋ́l bɔ́ŋbɔ́ŋ caasɛ Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego Wɩɩsɛ; rɩ́wɔ́ toksi tɩ́na, a búksú jaa wuu. Beé wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ nɔ́ŋɔ wuu baá too, a wólli nɩɛ lá aá tá nyɛ́ ná.”» 30 Ʋ ɛ́ har mɛ́, kuóro báá ɔ́sɔ́ hé Sadɩrakɛ, Mesakɛ, arɩ́ Abednego tʋtʋ́ŋpiŋe mí, Babɩlɔ́ɔ́nɛ pʋ́rvɛ́ŋsɛ mɛ́.
Kuóro bʋllɛ nyúú mí duose
31 Kuóro Nebikanezaare bʋlɔ́ a pá tɔ́ɔ́ wuu nɩɛ, duó wuu nɩɛ, rɩ́ liŋó wuu nɩɛ há mɩ́ŋ tíé nyúú, a bʋlɛ́:
«Rɩ tɛŋfɩ́ɛ́l ɓɩzeno mɩ́nɩ́ɩ́wa mɛ́!
32 Ŋ có rɩ́ŋ máŋsɛ nyáŋsɛ ná rɩ́ wɩ́nyɩnɛwa ná Wɩɩsɛ ná há kɛ onni wuu há ɛ́ɛ́ a páŋ:
33 Ʋ nyáŋsɛ zéŋso!
Ʋ wɩ́nyɩnɛwa kéŋ dóé!
Ʋ kuorí dí wɩ toko kené,
ʋ píŋ ká dɩŋɛ́!