Tɔ́ɔ́ ɓɛɛ wɩ́ɛ́
45
1 Rɩ́ɩ́wa nɛ́ yó bie a ká tɔ́ɔ́ ná ɓa naŋá, ɩ́ sɩ́ lɩsɛ dɩhɩ̃ rʋ́ a dɩkisi (dɩ́páár), Nyuutɩna Wɩɩsɛ tɩllɛ. Ʋ gbesi mɔhɔ̃ rʋ́ a mɛɛtɩr bʋɩ́ mɛɛrɛ rɩ́ bɔmmʋɔ, ká jɛ́l má a mɛɛtɩr bʋɩ́wɛllɛ. Ɛ dɩhɩ̃ wuu ká dɩkisi Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́. 2 Ɩ́ sɩ́ lɩsɛ wɩ́cʋɔlɩjaa ná má dɩhɩ̃. Ʋ cɔ́ɔ́ wuu mɛɛtɩr zɔmmʋɔ a mɔ́ naŋá kil. Ká há cɛ́ ráŋ mɛ́ lɩ́sʋ́ kile ná, dɩhɩ̃ há sɩ́ perí, mɛɛtɩr mɛɛsɛllɛ rɩ́ fí. 3 Dɩhɩ̃ ná gbesi há ká mɛɛtɩr bʋɩ́ mɛɛrɛ rɩ́ bɔmmʋɔ, ká jɛ́l má a mɛɛtɩr bʋɩ́wɛllɛ, ʋ sɩɛrʋ nɛ́ ɩ́ sɩ́ sɔ́ɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ jaa, a lɩsɛ Wɩɩsɛ dʋŋɔ́ dɩmɩnɩ́. 4 Ɛ dɩhɩ̃ sɩ́ ɔɔ dʋŋɔ́ tɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ. Ʋ sɩ́ a vʋ́k'ɔɔsa ná há tʋ́mɛ́ aá pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ ʋ jaa ná sɩɛrʋ dʋŋɔ́ tɩllɛ. Ɛ dɩhɩ̃ nɛ́ ɓa sɩ́ sɔ́wɔ́ jɩɩsɛ, rɩ́ Wɩɩsɛ jaa ná. 5 Ɩ́ báá sɩ́ lɩsɛ dɩhɩ̃ nɔ́ŋɔ gbesi há ká mɛɛtɩr bʋɩ́ mɛɛrɛ rɩ́ bɔmmʋɔ ká jɛ́l má a mɛɛtɩr bʋɩ́wɛllɛ a sɔ́ jɩwiisi mɛɛrɛ rʋ́ a levitiwa ná há tʋ́ŋ wɩ́cʋɔlɩjaa ná mɛ́ tɩllɛ. 6 Ɩ́ sɩ́ lɩsɛ dɩhɩ̃ rʋ́ a tɔ́ɔ́ ná wuu tɩllɛ. Ɩ́ sɩ́ lɩsʋ́ rʋ́ gbesi a mɛɛtɩr bʋɩ́ mɛɛrɛ rɩ́ bɔmmʋɔ, jɛ́l má mɛɛtɩr bʋɩ́wɛllɛ a makɛ rɩ́ Ɩzɩrayɛl bii wuu wolli sɔ́ ɛ dɩhɩ̃. 7 Ɩ́ sɩ́ lɩsɛ dɩhɩ̃ há ká kuóro tɩllɛ (kuóro zʋɔ). Ɩ́ sɩ́ coki dɩhɩ̃ ná há ká Wɩɩsɛ tɩllɛ sɩɛrʋ cɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ, a coki dɩhɩ̃ ná má há ká tɔ́ɔ́ wuu tɩllɛ sɩɛrʋ cɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ má. Ɛ tié sɩ́ pɔ́ wɩzʋʋlɩ́ ká kaa mʋ́ perí Mediterane mʋʋ, ká bɩrɛ pɔ́ wɩpomɩ́ rɩ́ ka kaa mʋ́ yakɛ Ɩzɩrayɛl súsúbʋɔ má mɛ́. 8 Kuóro má ker nɛ́ ɛ Ɩzɩrayɛl tíé mɩ́. Kuóre báá wɩ nʋɔ kene rɩ́wɔ́ a jamáŋ ná doé a láwɔ́ tíé ker. Ká rɩ́ Ɩzɩrayɛl jɩmʋ́l wuu noú tíé ker tɔ́ɔ́ ná mɛ́.Kuóro tʋtʋmɛ́ wɩ́ɛ́
9 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: Ɩzɩrayɛl kuóre ʋ nyɛ́ mɔhɔ̃! Ɩ́ tɩ́ŋ taŋá rɩ́ yɛrɛ́, ka báá sɩ́ jamáŋ ná ɓɩɛ ka fori. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋlɛ́. 10 Ɩ́ lo rɩ́ɩ́wa oŋkaamáŋsɛ wuu a wérí: kílówa, táásɩmáŋsɛ, rɩ́ gáráwa. 11 Ɩ́ ló rɩ́ táásɩ́máŋsɛwa rɩ́ gáráwa mɔ́ naŋá. Kókó sɩ́ɩ́ balgo mɔhɔ̃ rʋ́ a gárá sɩ́ɩ́, ká rɩ́ kókó sɩ́ɩ́ a kíló botoro. A révoir>> 12 Wárɛ gɩramɛ bala mɔhɔ̃ rʋ́ a gráŋ mɛɛrɛ nɛ́. Ká rɩ́ meéwícááka bala má píŋ a gráŋ fí rɩ́ bɔmmʋɔ. 13 Ná onni ná sɩɛrʋ ɩ́ há lɩsɛ satɔ́ɔ́rɩ́pállɛ: Ɩ́ bile rɩ́ ɔrgɛ sɩɛrʋ nɛ́ ɩ́ sɩ́ lɩsɛ pálɔ; mɛɛsɩ́botoro rɩ́ fí wuu nyúú balá. 14 Ná ɛ ná ɩ́ há lɩsɛ nʋʋ má pálɔ: Rɩ́ɩ́wa nɛ́ máŋsɛ nʋʋ liitír zɔlɔ, liitír balá nɛ́ rɩ́ɩ́wa lɩsɛ. > >>>> 15 Ɩzɩrayɛl pẽdɔɔlɛ zɔwɛllɛ wuu sɩɛrʋ piẽŋso, ɩ́ sɩ́ lɩsɛ piẽŋso. Ʋ ká rɩ́ɩ́wa pi a satɔ́ɔ́rɩ́pallɛ, a ɔsɛ vʋ́k'físi, tɛ́ŋfɩɛ́l vʋ́ka, arɩ́ suúri sʋ́lɛ vʋ́ka. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋlɛ́. 16 Nɩɛ wuu sɩ́ kaŋwɔ́ pallɛ ko pá Ɩzɩrayɛl kuóro. 17 Kuóro nɛ́ sɩ́ ja vʋ́k'físe pʋsɛ, mɩŋ satɔ́ɔ́rɩ́palɛ, rɩ́ caŋfɛlɛ caŋsɛ dí dɩvɛ́ŋ satɔ́ɔ́rɩ́pallɛ, fɩɛ́lɛ tapʋla, arɩ́ wɩ́ɛ́ ná mɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ há ko hé naŋá mɛ́ ɔsɛ. Ʋ nɛ́ sɩ́ ja ɓɩɛ nyáŋ wuu. Ʋ sɩ́ ɔsɛ wɩ́bɔmɔ vʋ́k, a ja satɔ́ɔ́rɩ́pállɛ, vʋ́k'físe, rɩ́ tɛŋfɩɛ́l vʋ́ka, arɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wɩ́bɔma suúri vʋ́ka ɔsɛ.
Wɩcʋɔlɩjaa mʋ́ʋ́rɛ wɩ́ɛ́ Caŋsɛ dí vʋ́k'ɔɔsɔ wɩ́ɛ́
18 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: Dʋ́ŋdʋʋ̃ cana, ʋ dʋ́ŋdʋʋ̃ tapʋ́l ɩ sɩ́ ká nɔɓala ná há wɩ kɔsɔ kene a ɔsɛ vʋ́k mʋ́ʋ́rɛ wɩ́cʋɔlɩjaa ná busunnu. 19 Rɩ́wɔ́ nɛ́ ɓʋ́ wɩbɔmɔ vʋ́k pʋna ná, vʋ́k'ɔɔsɔ sɩ́ cɛkʋ́ cɛ́l a hé wɩ́cʋɔlɩjaa ná dánnʋɔ bonni ná mɛ́, rɩ́ koro ná nyɩ́sɛ baná mɛ́, arɩ́ wuolwie dánnʋɔ bonni ná mɛ́. 20 Cana tapʋlɛ balpɛ kal, ɩ báá a ɛ tɩɩ tɩɩ, a ɔsɛ vʋ́k a mʋ́ʋ́rɛ nɛrɔ ná há wɩ ɛ̃, ɛrá má nɛrɔ ná há wɩ có, ka a zɔkɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́, busunnu. Nyɛ́ nɛ́ ka wɩ́cʋɔlɩjaa ná busunnu mʋ́ʋ́rɛ. 21 Dʋ́ŋdʋʋ̃ cana tapʋlɛ fí rɩ́ baná kal nɛ́ sɩ́ ɛɩ́wa Pakɛ cana dii. Ɩ́ sɩ́ díú tapʋlɛ balpɛ; sɩbʋr too dɩ́pɛŋ dʋŋɔ́ nɛ́ mɔhɛ̃ rɩ́ɩ́wa di. 22 Ɛ kal, kuóro sɩ́ ɓʋ́ nɔɓala a ɔsʋ́ tɩɩ rɩ́ jamáŋ ná wuu wɩbɔmɔ vʋ́k. 23 Cana ná dii tapʋlɛ balpɛ ná sɩɛrʋ, kal ɩ sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɛ nɔɓallɛ balpɛ, rɩ́ peɓallɛ má balpɛ a ɔsɛ vʋ́k'físi pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. Ɓa oro wɩ mɔhɛ̃ rʋ́ ka kɔsɔ. Ka ɓʋ́ bʋŋgboko kal wuu a ɔsɛ wɩ́bɔmɔ vʋ́k má. 24 Ʋ nɛ́ ɓʋ́ nɔɓala wuu, ʋ sɩ́ suuri bile kilo mɛɛrɛ rɩ́ fí, rɩ́ nʋʋ líítír balgo a pi ɔsɛ vʋ́k ná. Ɛ tɩɩ nɛ́ mɔhɛ̃ rʋ́ a, ʋ nɛ́ ɓʋ́ bʋ́ŋgboko wuu. 25 Caŋsɛ balpɛ nyúú mɩ́, tapʋlɛ fí rɩ́ bɔmmʋɔ kal, cana ná dí tapʋlɛ balpɛ ná wuu sɩɛrʋ, kal wuu ʋ sɩ́ ja wɩbɔmɔ vʋ́k pʋna, vʋ́k'físi pʋna, arɩ́ satɔ́ɔ́rɩ́pálɔ mɩŋ, a hé nʋʋ ŋmʋsɛ a ɔsɛ vʋ́k pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ.