Samari ɓál cɔ́rmɛ mɛ́
23
1 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lɩ́ŋ rɩ́ bʋ́lɛ: 2 «Ɩ é nibiino bio zesi tolé nyáŋ bɛllɛ wɩ́ɛ́, ɓa wuu ká maá balá tolé nɩ́. 3 Tɛŋ ná mɛ́, ɓa há ká toopere a mɩŋ Ezipiti mɩ́, ɓa tʋ́ŋ cɔ́rmɛ. Róŋ, ɓa sáŋwɔ́ pá báálɔ ʋ fɔ́ŋsíwɔ́ toopersi ɩ́la. 4 Dʋ́ŋdʋʋ̃́ toló ná yɩrɛ nɛ́ fa ká Ɔhola, ká bʋllɛ nyúú toló ná má a Ɔholiba. Dʋ́ŋdʋʋ̃ toló ná nɛ́ ká Samari, ká bʋllɛ nyúú toló ná a Zerizalɛmɛ. Ŋ fa jɔ́wɔ́ wuu bɛllɛ nɛ́, ɓa lʋ́l heŋbolli rɩ́ tolé páŋ. 5 Ŋ háálɔ Ɔholiba cɔ́rmɔ. Ʋ láká Asiritiwa nɛ́ kɔ́ʋ́ nɩ́cólle. 6 Ɓa fa ká guvɛnɛɛrɛwa rɩ́ sariyadiíre nɩ́, ɓa gɛnnɛ ká pɛ́ŋfɩɛsɛ nɛ́ ɓa kaa sɔwɔ́. Ɓa fa ká báduorú sóójɩwa nɛ́ aá zɛ́ záksɛ. Ɓa tʋtʋmɩ́ nɛ́ ká nɩɛ yéŋŋe. 7 Ɔhola tʋ́ŋ cɔ́rmɛ rɩ́ Asiri tʋtʋnnɩhɩ́ɛ̃́sɛ. Ʋ tɩŋɔ́ ɓáárɩ́wɔ́ venni a zʋ́ busunnu. 8 Ʋ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ a nɛ́ tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ há mɩŋ Ezipiti mɩ́. Tɛ́ŋ ná mɛ́, ʋ fa há ká toopero a mɩŋ róŋ ʋ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ. Ʋ ló báála kanʋ́ pɛ́, a fɔ́ŋsʋ́ ɩ́la. 9 Ɛ nɛ́ ŋ dí cɔ́ɛ́, a vɔʋ́ tá pɔ́ʋ́ boŋzome Asiritiwa. 10 Ɛ nɛ́ Asiiritiwa kanʋ́ a wúrkú gɛnnɛ ká ɓʋʋ́. Ʋ ɛ har mɛ́, ɓa kɛsʋ́ heŋbolli rɩ́rʋ́ tolé kaá cól. Ɓa bɛ́ŋsʋ́ werí ʋ ná wɩɩla, ʋ ɛ ná a cáána a pá háála ná naŋá.»Zerizalɛmɛ cɔ́rmɔ
11 «Ʋ nátoló Ɔholiba tɩɩ ná ɛ ná ʋ há cɔ́rmɛ́. Amá, ʋ tɩɩ báá ɔsɔ tʋ́ŋ kɩ́llɛ Ɔholiba fa há tʋ́ŋ ɛ. 12 Ʋ kennináŋá Asiiri guvɛnɛɛrɛwa, rɩ́ saríyadííre, nɛ́ kɔʋ́ bóŋzome. Ɓa fa ká baduorú soójɩwa nɛ́ a zɛ́ zɔnnɛ, a sú gɛyɩra. Ɓa tʋtʋmɩ́ nɛ́ ká bɔŋbɔ́ŋ. 13 Ŋ kɩɛ́lɔ rɩ́wɔ́ bɛllɛ ná wuu tʋ́ŋ wɩ́ɩ́ bála mɛ́, a ɔsɔ piwó tɩɩ hé cɔ́rmɛ mɛ́ werí! 14 Amá Ɔholiba nɛ́ de ɔsɔ puú tɩɩ hé cɔ́rmɛ ná mɛ́ kíŋkáŋ. Ʋ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ rɩ́ Babɩlɔ́ŋnɛ tɩnáwa venni ná ɓa há tuure hé zeŋ mɩ́. Ɓa fa ŋmési ɓɩfɩɛ́sɛ, 15 ɓa wuu sɩ́ɛ́ fa nɩhɛ̃́ Babɩlɔŋnɛ kuóre sɩ́ɛ́ nɛ́, a vɔwɛ vɔsɛ ɓa tɩŋsɛ mɛ́, ka ɓɩkí nyúballɛ ɓa nyúnni mɩ́. 16 Dʋ́ŋdʋʋ̃́ tapʋ́l ná Ɔholiba há néwó, ɓa hɩɛ́ŋ zʋʋ́, ʋ tʋ́ŋ nɩɛ ɓa rɩ́ Babɩlɔŋnɛ mɛ́. 17 Ɛ nɛ́ Babɩlɔŋnɛ tɩnáwa kɛsɩ́wa pɛ́ ɓa zʋ́ busunnu. Ɛ har mɛ́, ʋ hɩɛ̃ŋ ná fa há mɩ́ŋwɔ́ mɛ́ báá tówó mɩ́, ɛ nɛ́ ɓa kirú tá. 18 Nɩɛ wuu zɩmɩ́ é cɔ́rmɛ nʋɔ mɛ́, báála ná wuu há kué rɩ́ ɩ sáŋwɔ́ páwɔ́ wuu nɩ́. Ɛ nɛ́ tɛ́ ŋ sɩɛrʋ lɩɩ́ rɩ́rɩ́ maála wuu wɩ́'allɩ́ ná, ɩ́ oro wuu cólle báá tóŋ sɩɛrʋ. 19 Bee wɩ́ɛ́, ʋ ɔsɔ cɔ́rmɛ kɩllʋ́ fa há ká tooper a mɩ́ŋ Ezipiti mɩ́ tɛ́ŋ ná mɛ́. 20 Ɩ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ arɩ́ tɔ́ɔ́ ná nɩlɩ́ɩ́la: Ɓa nɩhɛ̃́ kokumaa ɛrá má zaka zɩ́nɛ hɩɛ̃ŋ há yikwó, ɓa gʋɔrɛ fá baarɛ aá ja zɩ́nɛ ɛ nɛ́.
Zerizalɛmɛ bɛ́ŋsɛ wɩ́ɛ́
21 «Ɔholiba, ɩ báá pʋlo aá ja rɩ́ɩ́ tʋmɩ́ toopersi nɩlaŋwɩ́ɩ́ ná nɛ́. Ɩ fa há mɩ́ŋ Ezipiti mɩ́, ɩ saŋɔ́ pɔ́wɔ́ ɓa fɔŋsɩ́ toopersi ɩ́la. 22 Ɛ wɩ́ɛ́, noú ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɛ́: Ŋ tɩɩ nɛ́ sɩ́ yikí ɛ bóŋzome, rɩ́wɔ́ isi cɩ́nɩ́ mɛ́. Ŋ ɩ́ɔ̃́ mʋl neé mɩ́ ɩ sɩɛrʋ wuu nɛ́ lɩ́wɔ́, ɩ báá wɩ́wɔ́ có. Ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ lɩwɔ́ tɔ́nɛ ná mɛ́ ko yoé. 23 Ŋ sɩ́ a rɩ́ Babɩlɔŋnɛ nɩɛ, rɩ́ Kalde nɩɛ wuu, rɩ́ Pekodi nɩɛ, rɩ́ Sʋa nɩɛ, rɩ́ Kʋa nɩɛ, ko hé naŋá mɛ́. Ɛ har mɛ́, ŋ sɩɛ́ a rɩ́ Asiiri nɩɛ má ko súúríwó mɩ́. Ɓa bápʋɔsɛ, guvɛnɛɛrɛwa, saríyadííre, sóójɩ́wa arɩ́wɔ́ tʋtʋnnɩhɩ́ɛ̃́sɛ, ɓa wuu nɛ́ sɩ́ zɩ́wɔ́ záksɛ ko yoé. 24 Ɓa sɩ́ lɛ́ wɩɩsɛ dɩpomɩ́ nɛ́gʋɔ rɩ́ ko rɩ́wɔ́ lalyóórítórkowa, sarɛwa, hɔkɛrsɛ, arɩ́wɔ́ hɔɔ néŋcunni a ko kilí héí. Ɓa sɩ́ ɓɩkana a ko. Ʋ ɛ mɩ́ nɛ́ rɩ́ŋ a rɩ́wɔ́ bɛ́ŋsɩ́ cɛrwɔ́ wɩ́bile há makɛ ɛ ná. 25 Ɩ pusɩ́ŋ cɔ́ɛ́, ɛ nɛ́ tɛ́ ŋ sɩ́ ló rɩ́wɔ́ ko bɛ́ŋsɩ́ werí. Ɓa sɩ́ ko kanɩ́ a cokí mɩɩsɛ rɩ́rɩ́ dɩ́llɛ, ká kɛsɩ́ heŋbolli rɩ́rɩ́ tolé a kaá cól. Ká nɩ́káánɛ ná wuu há kaanɛ rɩ́ nɩŋ nɛ́ díwó ma. 26 Ɩ gɛnnɛ, rɩ́rɩ́ háwerí ɓɩɛra wuu sɩ́ áwɔ́ tɩllɛ. 27 Ɩ Ezipiti mɩ́, cɔ́rmɛ mala ná ɩ há pulé sɩ́ nyɔɛ́ nyúú mɩ́. A pɔ́ nyɛ́ mɛ́, nɛ́ŋ cólle báá wʋɔ́ mɩnɩ́ mɛ́, ká rɩ́ sʋ́llɛ Ezipiti má wɩ́ɛ́ ɓóŋɓóŋ. 28 «Ɛ wɩ́ɛ́, noú ná ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɩ́ a. Ŋ sɩ́ pií hé nɩɛ ná ɩ há wɩ có nɛ́sɛ mɛ́. 29 Rɩ́wɔ́ caasɛ bɛ́ŋsɩ́ werí. Ɓa sɩ́ piésí nɛ́sɛ óŋkanɛ ná wuu, ká rɩ́ a yɔɔ nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ mɛ́. Ʋ ɛ nɛ́ rɩ́ nɩɛ zɩmɩ́ nɩ́láŋwɩ́ɛ́ ná wuu. Revoir 30 Ɩ há saŋɛ́ cɔ́rmɛ rɩ́ duowa ná, a ɓaarɩ́wɔ́ venni a zʋ busunnu; nyɛ́ nɛ́ ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ bɛ́ŋsɩ́ werí. 31 Ɩ cesi maála wɩ́állɛ, ɛ wɩ́ɛ́ ŋ cɔwɩɩlɔ́ gbaŋá ná ŋ há kené maksɛ cɔwɩɩlɔ́ ná pɔ́ʋ́ ʋ nyɔ́, ɛ gbaŋá tɩɩ nɛ́ ŋ sɩ́ ká maksɛ pɛɩ́ má rɩ́ nyɔ́. 32 Noú ná ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɛ́: Ɩ maála há nyɔɛ́ mɔhɛ̃ ɛ, ɩ má ká ɛ nɛ́. Ɛ nɛ́ sɩɛ́ rɩ́ nɩɛ lɔrɩ́ aá mɔɔ; bee wɩ́ɛ́, ɩ é buko a ɓál pɛ tié! 33 Wɩɩla ná ɩ maála Samari há dié,
ɛ hewɩ́ŋ rɩ́ wɩɩla ná nɛ́ kɛɩ́ má ker,
ɩ ɓallɛ bonní nyɩla,
ká rɩ́ sɩ́ɛ́ wuu cunni fʋrʋ.
Oó ŋ é nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ nɛ́ bʋlɛ́. 35 Ɛ nɛ́ tɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: Ɩ vɛŋ tá, a báá wɩ́ŋ wɩ́ɛ́ liisí. Ɛ nɛ́ tɩllɛ rɩ́ dií cɔ́rmɛ rɩ́ nɩ́laŋwɩ́ɛ́ ná ɩ há tʋmɛ́ ná wɩɩla.»
Wɩɩsɛ cɛ́ Samari rɩ́ Zerizalɛmɛ mɛ́
36 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋlɩ́ŋ rɩ́ bʋlɛ́: «Nɩbiino bio, ɩ wa Ɔhola rɩ́ Ɔholiba sariya aá dí rɩ́>> Makwɔ́ nɩ́laŋ wɩ́ɛ́ ná ɓa há tʋmɛ́ pɔ́wɔ́. 37 Bee wɩ́ɛ́, ɓa tʋ́ŋ cɔ́rmɛ, ɓa nɛ́ŋsa kéŋ cɛl. Ɓa tʋ́ŋ cɔ́rmɛ ɓa venni ná ɓáárɛ mɛ́. A kɛsɩ́wɔ́ bɛlɛ má tɩɩ há káŋ é tɩ́llɛ a ɓʋʋsɛ ɔsɛ vʋk pɔ́wɔ́. 38 Ná wɩ́ɩ́ ná nɔŋɔ́ ɓa há pii áŋ mɛ́: Ɛ tapʋ́l tɩɩ, ɓa ɔɔ ŋ dɩmɩnɩ́ ná zʋ busunnu, a vɛɛ rɩ́wɔ́ zilíŋ fɩɛ́lɛ tapʋla ná. 39 Bee wɩ́ɛ́, tapʋ́l ná tɩɩ ɓa há ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ bɛlɛ a ɔsɛ vʋ́k páwɔ́ venni, ɓa zʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ jaa ná sɩɛrʋ, a a ʋ dɩmɩnɩ́ ná zʋ́ busunnu. 40 Ʋ báá lɩsɛ nɛrɔ tʋ́ŋ rʋ́ʋ́ mʋ́ yɩrɛ tɔ́bolé nɩɛ rɩ́wɔ́ ko. Ʋ há keŋ liŋó ná mʋ́ períwó, ɓa isó ko. Ɓa há kué, ɓa noú rʋ́ʋ́ ɓɩɛ́rʋ́ tɩɩ werí. Ʋ fó nyii a tɩɩsɛ nʋʋ, a bɩrɩ́ sɩ́ɛ́ rɩ́ kalwa, a cɛ́ róŋ mɩ́ a hé báziime nénípírsɛ ɓa wɩ́ɛ́. 41 A zɛ pɛ́ gódoɓɩɛrɩ́ daha,
ɓa bíl taabil a pi Nyuutɩna Wɩɩsɛ áŋsaŋsɛ rɩ́ nʋʋ ná sakʋ́ daha, ʋ laká, 42 Nɩɛ fa kanɔ a ko róŋ, a jʋɔsɛ lá dɩhɩ̃ wuu. Ɓa báála fa káŋ a lɛ́ gɩrbétéké kíŋkersi a ko hé nénípírsɛ a pá tolé ná bɛllɛ, ká cú kuónéŋcunni há weré a pɔ́wɔ́. 43 Ɛ́ nɛ́ ŋ sɛ́: “Mʋ́l neé mí, nɩlaamɔ́ ná nɛ́ ɔsɔ puú tɩɩ hé cɔ́rmɛ! 44 Ɛ nɛ́ tɛ́, báála zʋzʋ́ Ɔhola arɩ́ Ɔholaba rɩ́, a nɛ́ ɓá há zʋʋ hátuútuú jaa ɛ!” 45 Amá nɩtaŋáwa sɩ́ dí ɛ háála saríya, a nɛ́ ɛ ɓa há dí hácɔ́rma arɩ́ nɩ́ɓʋʋra sariya! 46 «Ná, ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋʋ ná: Ɩ́ yɩrɩ́ nɩkana a heíwó mí, rɩ́ hewɩ́ŋ zʋwɔ́ ká rɩ́wɔ́ páwɔ́ ɓɩɛ wuu ká cól. 47 Ɩ́ yósíwó rɩ́ dɔwʋɔ, a ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ rɩ́ tokówié; a ɓʋʋsɩ́wɔ́ heŋbollí arɩ́wɔ́ tolé wuu; ká nyɩkwɔ́ jɩɩsɛ má. 48 Ɓa ɛ tolé bɛllɛ nɩlaanɛ wɩ'allɛ ná wuu, sɩ́ nyɔ́wɔ́ nyúú mɩ́ tɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ. A makɛ rɩ́ hál sɩ́ mɩnʋ́ rɩ́ piwó nabulli ná. 49 Ɩ́ nɩlaanɛ wɩ́állɛ ná, arɩ́rɩ́wa venni ɓáárɛ ná tʋtʋmɛ́ ná wuu; ɓa wɩɩla sɩ́ tuwíwa nyúú. Nyɛ́ nɛ́, rɩ́ɩ́wa sɩɛ́ zɩ́ŋ rɩ́ŋ é nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.»