Wɩɩsɛ wɩ Ɩzɩrayɛl vɛɛ tá
20
1 Bɩ́ŋsɛ balpɛ nyúú mí, caŋsɛ bɔmmʋ́ɔ́ sɩɛrʋ tapʋlɛ fí kal, Ɩzɩrayɛl nɩhɩ́ɛ̃́sɛ náŋá ko rɩ́wɔ́ bɔsɛ zɩ́ŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ cólle. Ɓa keníŋ laká. 2 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋlɩ́ŋ rɩ́ bʋlɛ́: 3 Nɩbiino bio, bʋl pá Ɩzɩrayɛl nɩhɩ́ɛ̃́sɛ a bʋlɛ́: Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: Nyɛ́ ná ɩ́ ko rɩ́ɩ́wa bɔsɛ zɩmɩ́ŋ cólle ní? Ŋ há wommó yɩr mɛ́, ŋ wa sáŋ pɛ́ɩ́wa rɩ́ɩ́wa bʋ́l wɩ́ɩ́ ŋ rɩ́! Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́. 4 Nɩbiino bio, ʋ wɩ cɛ́rɛ́ rɩ́ dí nɩɛ nyáŋ sariya rɛ́ɛ́, óó díwó saríya? A ríwɔ́ zɩ́ŋwɔ́ naábalwa wɩtɩ́ɛ́nnɛ ná. 5 Ɩ sɩ́ bʋ́l pɔ́wɔ́ a bʋlɛ́: Noú ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɛ́: Kal ná ŋ há lɩ́sɛ Ɩzɩrayɛl, ŋ ɓóŋ nɛ́sɛ a tá nʋɔ pá Zakɔbɛ dunɩɛ. Ezipiti mí ní ŋ kánɩ́ŋ tɩɩ nyɩsɩ́wɔ́ mɛ́; a ɓɔ́ nɛ́sɛ tá nʋɔ pɔ́wɔ́ a bʋlɛ́: Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɩ́ Wɩɩsɛ. 6 Ɛ́ kal, ŋ ɓɔ́ nɛ́sɛ a ŋmɩ́ɛ́sɛ rɩ́ŋ sɩ́ lɩ́sɩ́wɔ́ Ezipiti mí, a kaŋwɔ́ ka mʋ́ tɔ́ɔ́ ná ŋ há sɩ́ŋ pii pɔ́wɔ́. Tɔ́ɔ́ ná wér há kɛ́ tɔ́nɛ wuu, tʋʋ rɩ́ nɛ́'ɩl haá pal róŋ. 7 Ŋ bʋ́lɔ pɔ́wɔ́ bʋ́lɛ: “Rɩ nɛrɔ wuu baá sɩ́ venni ɓáárʋ, a sɩ́ Ezipiti venni cʋɔ́lʋ́ rɩ́ɩ́ zʋ busunnu. Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ. 8 Amá, ɓa a dɩlhɔɔ ɓa wɩ saŋɛ́ rɩ́wɔ́ zesíŋ. Nɛ́ŋ wuu wɩ saŋɛ́ pá wɩŋsa ná ɓa há ɓáárɛ, arɩ́ Ezipiti wɩŋsa ná ɓa haá cʋɔ́lɛ a yó tá. Ɛ́ nɛ́ tɛ́ ŋ sɛ́: Ŋ sɩ́ a rɩ́ŋ cɔ́wɩɩlɔ tuwó nyúú, a díŋ cɔ́wɩɩlɩ́zeno ná ɓa mɛ́ Ezipiti tɩɩ mɛ́, a mʋ́ perí tokó. 9 Káŋ fa wɩ có, ɓa há mɩŋ nɩɛ ná sɩɛrʋ má tɩŋ muuríŋ yɩr. Ká ɛ́ nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́ nɛ́ ŋ makɩ́ŋ tɩɩ pɔ́wɔ́, a a ɓa lɛ́ Ezipiti tɔ́ɔ́ mɛ́. 10 Ɛ́ nɛ́ ŋ lɩ́sɩ́wɔ́ Ezipiti mí, a káŋwɔ́ ká mʋ girbétéké sɩɛrʋ. 11 Ŋ píŋ wɩ́bilé pɔ́wɔ́ a a ɓa zɩmɩ́ŋ wɩ́máŋsɛ, a makɛ nɛrɔ ná wuu há sɩ́ sáŋ tɩ́ŋwɔ́ rʋ́ʋ́ ná waana. 12 Ŋ lɩ́sɛ fɩ́ɛ́lɛ tápʋlɛ́ rɩ́wɔ́ áŋ ŋ rɩ́wɔ́ pɛkɛ malla, a makɛ rɩ́ nɩɛ zɩŋ rɩ́ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ lɩ́sɩ́wɔ́ ŋ yɩr mɛ́. 13 Amá, girbétéké ná sɩɛrʋ Ɩzɩrayɛl nɩɛ ísó cɩ́nɩ́ŋ mɛ́. A vɛ rɩ́wɔ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́bilé ná rɩ́rɩ́ŋ wɩ́makɛ́ ná haá pá nɛrɔ ná haá tɩ́ŋwɔ́ waana. Ɓa wɩŋ fɩ́ɛ́lɛ tápʋlɛ́ ná zíl. Ɛ́ nɛ́ tɛ́, ŋ sɛ́: Ŋ cɔɛzeno ná há isíwó nyúú wɩ́ɛ́ ŋ sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ tenní gɩrbétéké ná sɩɛrʋ. 14 Ká ŋ sɩɛ́ fa wɩ có rɩ́ nɩɛ ná há neé rɩ́ŋ lɩ́sɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ Ezipiti mí; bel guoníwó. 15 Ɛ́ nɛ́ tɛ́, girbétéké ná sɩɛrʋ ŋ ɓɔ́ nɛ́sɛ a ŋmɩ́ɛ́sɛ́ pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: Rɩ́ŋ báá wɩ́wɔ́ ká zʋ tɔ́ɔ́ ná ŋ fa há pié pɔ́wɔ́ sɩɛrʋ. Tɔ́ɔ́ ná wér nɔ́ŋɔ toó, tʋʋ rɩ́ nɛ́'ɩl pal ráŋ. 16 Bee wɩ́ɛ́ ɓa vɔ́ɔ́ rɩ́wɔ́ zilíŋ wɩ́máŋsɛ, rɩ́rɩ́ŋ wɩ́bilé ná, a vɛ́ŋ fɩ́ɛ́lɛ tápʋlɛ́ ná tɩ́ŋɛ́. Ɓa sɩɛnnɛ fa cɔ́wɔ́ venni mí ní. 17 Amá, ɓa susúfɔɔ kéníŋ ŋ báá wɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́sɛ có. Ɛ́ nɛ́ tɛ́ gɩrbétéké ná sɩɛrʋ ŋ wɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́sɛ.«Ɩzɩrayɛl có Wɩɩsɛ mɛ́ aá zɔkɛ́
18 Girbétéké sɩɛrʋ ŋ bʋ́lɔ́ pɔ́wɔ́ bɛlɛ a bʋlɛ́: ''Ɩ́ sɩ́ɩ́wa ánáwa wɩ́bilé rɩ́wɔ́ kusuŋ wɩ́ɛ́ mɛ́ tɩ́ŋʋ́; a sɩ́wɔ́ venni ná mɛ́ tɩ́ŋʋ́ rɩ́ zʋ busunnu. 19 Ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ: Ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́bilé, a sáŋɩ́ŋ wɩ́máŋsɛ, aá zílwó. 20 Ɩ́ zízílíŋ fɩɛlɛ́ tápʋlɛ́ ná, ɓa nɛ́ ká malla ŋ rɩ́rɩ́wa pɛkɛ, a makɛ́ rɩ́wɔ́ zɩ́ŋ rɩ́ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ Wɩɩsɛ.”AAAAAA 21 Amá, ɓa bɛlɛ ísó cɩ́nɩ́ŋ mɛ́; a wɩ́ŋ wɩ́bilé wɩ́máŋsɛ ná tɩ́ŋɛ́ a vɛ rɩ́wɔ́ zílíŋ wɩ́bile. Ka, ɓa nɩ́ɩ́ pá nɩɛ ná wuu há saŋɛ́ tɩŋwɔ́ hiẽ́so. Ɓa wɩ́ŋ fɩɛlɛ́ tápʋlɛ ná zíl, ɛ nɛ́ tɛ́ ŋ báá wɩ wuó yammɛ ka cɔ́ɛwɩɩlɔ tuwiwɔ́ nyúú girbétéké ná mɛ́. 22 Ŋ sɩɛ́ fa wɩ có, ɓa há mɩŋ jamáŋ ná sɩɛrʋ má tɩŋ muurí yɩrɛ, ɛ nɛ́ tɛ́ ŋ tʋ́ŋ ɛ. Bee wɩ́ɛ́, ɓa sɩ́ɛ́ mɩ́ nɛ́ ŋ cɛ́ bʋl pɔ́wɔ́ rɩ́ŋ sɛ lɩ́sɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ Ezipiti mɩ́. 23 Ɛ nɛ́ tɛ́, girbétéké sɩɛrʋ ŋ ŋmɩ́ɛ́sɛ bʋl pɔ́wɔ́ rɩ́ŋ sɩ́ ŋmɔ́sɩ́wɔ́ hé duhʋɔra sɩɛrʋ tɔ́hʋɔra mɛ́. 24 Ɓa vɛŋ wɩ́máŋsɛ rɩ́rɩ́ŋ wɩ́bile, arɩ́rɩ́ŋ fɩɛlɛ́ tapʋlɛ́ ná zíle; ka bɩrɛ mʋ́ a cʋɔ́lɩ́wɔ́ ánáwa wɩŋsa. Ɛ nɛ́ tɛ́ ŋ ŋmɩ́ɛ́sɛ pɔ́wɔ́ ɛ. 25 Ŋ fa pi wɩ́máŋsɛ há wɩ nyʋɔrɛ kene a páwɔ́; ka pi wɩ́bile ná má há wɩ hiẽso pá a páwɔ́. 26 Ŋ vɛwɔ́ tá ráŋ, ɓa tʋ́ŋ tʋtʋmɛ ná há wɩ́ weri. Ɓa piwó bidʋʋnɛ́wa a fisi nɩŋ mɩ́ a a satɔrɩpallɛ. Ɛ nɛ́ tɛ́ wɩɩla períwó ɓa sɩɛ́ zɩ́ŋ rɩ́ŋ é nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.»
Kal oro Wɩɩsɛ sɩ́ a rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ venni ɓáárɛ tenni
27 «Ɛ nɛ́ tɛ́, báálɔ bio bʋlʋ́ ná ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɛ́ a pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ: Ɩ́ naábalwa má dié ɔɔ zɔkɩ́ŋ mɛ́, a vɛ rɩ́wɔ́ cɛ́ tɩkɩ́ŋ. 28 Ŋ nɛ́ keŋwó mʋ́ tɔ́ɔ́ ná ŋ fa há tá nʋɔ rɩ́ŋ sɩ́ pi pɔ́wɔ́ sɩɛrʋ. Amá, róŋ ɓa a pallɛ rɩ́ satɔrɩ́pallɛ ná sɔ́ŋ há wero, arɩ́ dɩvɛ́ŋ pallɛ duŋduome nyúnni, rɩ́ tulaarɛ mʋʋla a páwɔ́ wɩŋsa. Ɓa sɩɛ́ há tʋŋ ɛ ɓa pusíŋ cɔ́ɛ. 29 Ɛ́ nɛ́ ŋ bɔsɩ́wɔ́ bʋ́lɛ: “Ɩ́ dɩŋduome nyúnni mʋɩ́ nyʋɔ́rɛ nɛ́ ká bee rɩ́” A sɩɛ́ de pɔ́ ɛ tɛ́ŋ mɛ́, ɓa yɩrɛ ɛ dɩhɛ̃, tɔ́ɔ́ dúŋdúóŋ nyúú (tɔ́ɔ́ dɩɓaarɛ). 30 Ɛ wɩ́ɛ́, bʋlɩ́ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋʋ́ ná a pá Ɩzɩrayɛl nɩɛ: Ɩ́ tɩŋwa naábalwa wɩ́állɛ a zʋ busunnu a nɛ́ ɩ́ naábalwa há zʋ busunnu ɛ, a ɓaarɩ́wɔ́ ɓa vennni a tʋ́ŋ cɔ́rmɛ! 31 Ɩ́ kɛsɩ́wa bɛlɛ a fisí ɔsɛ vʋk pɛɩ́wa venni, a ja satɔ́rɩ́pallɛ a pɔ́wɔ́; ɩ́ há tʋ́ŋ ɛ ɩ́ zʋ busunnu. Ɩzɩrayɛl nɩɛ ɩ́ sɩɛ́ buo ná ɩ́ sɩ́ nɛ́ nyɛ́ ká ko bɔsɩ́ŋ a zɩ́ŋ wɩ́ɩ́>> Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há wommó yɩrɛ mɛ́, ŋ nɛ́ bʋlɛ ɩ́ wɩ wɩ́ɩ́ wuó bɔsɛ aá zɩmɩ́ŋ rɩ́! 32 Ɩ́ bɩɩnɩ́wa tɩɩ mɛ́ a bʋlɛ, á má sɩ́ ɓɩ́ɓaarɛ tulaarɛ mʋʋla rɩ́ dɔ́wʋɔ; bee wɩ́ɛ́, á rɩ́ duowa ná há mɩŋ tɔ́nɛ ná naŋá mɛ́, á wuu balá nɛ́. Amá ɛ wɩ́ɩ́ wɩ wuó a. 33 Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há wommó yɩrɛ mɛ́, ŋ bʋ́lɔ pɛɩ́wa, ŋ vadoé arɩ́rɩ́ŋ cɔwɩɩlɔ́ mɩ́ nɛ́ ŋ sɩ́ ká dí doé ɩ́ nyúú. 34 Ŋ doé mɩ́, jamáŋ ná sɩɛrʋ ɩ́ há pɩsɛ zʋ feŋsi tɔ́hʋɔra ná mɛ́, ŋ sɩ́ lɩsɩ́wa róŋ a kanɩ́wa ko hé naŋá mɛ́ dɩbalá, a bɛ́ŋsɩ́wa rɩ́ɩ́wa zɩmɩ́ŋ cɔwɩɩlɔ́ wɩɩla mʋɔsɔ. 35 Ŋ sɩ́ lɩ́sɩ́wa duowa ná naŋá sɩɛrʋ a kánɩ́wa kɛkwɔ́ mɛ́ a mʋ́ girbétéké sɩɛrʋ. Róŋ nɩ́ sɩɛ́, rɩ́ nɛrɔ wuu bilú nʋɔ ŋ sɩ́ɛ́. 36 A nɛ́ ɛ ŋ há dííwa naábalwa sariya girbétéké ná sɩɛrʋ Ezipiti nʋɔ, ɛ nɛ́ ŋ sɩ́ diíwa má sariya; ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ. 37 Ŋ sɩ́ pɩ́ŋ pẽnʋɔlɛ deŋtuke ná a diísɩ́wa dannʋɔ ná mɛ́. 38 Nɩɛ ná wuu há mɩnɩ́wa sɩɛrʋ a a nɩvaalɛ a wa sáŋ rɩ́wɔ́ zízílíŋ, ŋ sɩ́ lɩ́sɛ ɛ nɩɛ ɩ́ sɩɛrʋ. Tɔ́nɛ ná mɛ́ ɓa há féŋse ŋ sɩ́ lɩsɩ́wɔ́ róŋ, a pɔ́ rɩ́wɔ́ báá sɩ́ Ɩzɩrayɛl duo sɩɛrʋ zʋ. Nyɛ nɛ́ rɩ́ɩ́wa sɩɛ́ zɩ́ŋ rɩ́ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 39 Ɩ́ é Ɩzɩrayɛl nɩɛ noú ná ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há bʋ́lɛ aá pɛɩ́wa: Ɩ́ há vɛɛ rɩ́ɩ́wa cʋɔ́lɩ́ŋ kaá ɓaárɩ́wa venni! Ɩ́ zɩ́ŋ rɩ́ tɛ́ŋ sɩ́ ko, ɩ́ há sɩ́ cʋɔ́lɩ́ŋ rɩ́ doé, ka báá sɩ́ tɛ́ŋ ná rɩ́ ká satɔ́rɩ́pallɛ rɩ́ kaá mʋ́ ɔsɩ́wa venni ná. 40 Ɛ tɛ́ŋ, ŋ paalɔ wero ná nyúú há ká Ɩzɩrayɛl paalɔ zeno nyúú nɩ́ rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ ko cɩ́cʋɔ́lɩ́ŋ. Róŋ nɩ́ ŋ sɩɛrʋ sɩ́ tɔ́rɩ́wa cʋɔ́lɛ, a a rɩ́ɩ́wa kaŋwɔ́ pállɛ rɩ́ satɔ́rɩ́pallɛ ná há wero koó páŋ. 41 Rɩ́ŋ nɛ́ lɩ́sɩ́wa duowa ná sɩɛrʋ, rɩ́ tɔ́nɛ ná mɛ́ ɩ́ fa há pɩsɛ zʋ feŋsi mɛ́, ʋ ɛ nɛ́ ŋ sɩ́ sáŋ lɛɩ́wa pállɛ ná sɔ́ŋ há wero. Ɛ mɛ́ nɛ́, ŋ sɩ́ makɩ́ŋ tɩɩ pá duowa ná naŋá rɩ́ŋ nɛ́ ká taŋá tɩ́ná Wɩɩsɛ. 42 Ɩ́ má sɩ́ tɩ́ŋ ɛ mɛ́ zɩmɩ́ŋ, rɩ́ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ há kenɩ́wa mʋ́ Ɩzɩrayɛl, tɔ́ɔ́ ná ŋ fa há tá nʋɔ pɛɩ́wa naábalwa rɩ́ŋ sɩ́ pii pɔ́wɔ́. 43 Róŋ nɩ́, ɩ́ sɩ́ bɩɩnɛ mʋ́ ná ɩ́ dié wɩ́állɛ arɩ́rɩ́wa mala fa há lɔrɛ ɛ. Ɩ́ tɩɩ sɩɛrʋ sɩ́ zɔkɛ kɩ́ŋkáŋ bɔŋbɔŋ ná ɩ́ há tʋmɛ́ nyúú. 44 Ɩ́ é Ɩzɩrayɛl nɩɛ ɩ́ sɩ́ zɩŋ rɩ́ŋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, bee wɩ́ɛ́ ŋ báá wa a rɩ́ŋ giélíwa tʋtʋbɔma rɩ́ maltɔk ná ɩ́ há pii áŋ mɛ́; ŋ taŋá sɩ́ a rɩ́ɩ́wa bɩrɛ tɩtɩŋɩ́ŋ há sʋʋ ná. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ sɛ́.»