Zerizalɛmɛ fa ká bivɛɛtaalɛ rɛ́
16
1 Nyuutɩna bʋ́lɩ́ŋ rɩ́ bʋ́lɛ: 2 «Nɩbiino bio, makɛ Zerizalɛmɛ nɩɛ wɩ́tɩɛnnɛ pɔ́wɔ́. 3 Bʋl pá Zerizalɛmɛ nɩɛ rɩ́ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: Ɩ́ naábalwa tɔ́ɔ́ nɛ́ ká Kanan, tié ná mɛ́ ɓa há lʋlɩ́. Ɩ áná ká Amoriti ní, ka ɩ maá má lɛ́ Hititi. 4 Ɩ kal lʋlɩ́ nɛ́ŋ rá wɩ́ ɓul gɔlɔ́ cóke, nɛ́ŋ rá wɩ́ nyii mí foé rɩ́ɩ́ busunnu lɛ, nɛ́ŋ rá wɩɩ́ nʋʋ tɩɩsɛ, a pi gɛrɔ tɔ́ɩ́ mɛ́. 5 Ɩ lʋ́lɛ kal, nɛ́ŋ wɩ susu fɛɛ rɩ́ tʋ́ŋ wɩ́ɛ́ nyáŋ oro wuu pɛɩ́. Amá, ɓa vɛɩ́ tá tié ɓa há wɩ có wɩ́ɛ́. 6 Ŋ há tɩ́ŋɩ́ laka aá daarɛ ŋ neí rɩ́ pɩ́ cɛ́l sɩɛrʋ aá ɓɩɩkɛ. Amá rɩ́ ɛ wuu, ŋ lɩsɩ́ cɛ́l ná há tɔ́ɩ́ mɛ́, a pɛɩ́ hiẽ́so. 7 Ɩ fa wɩ gɛrɔ súé ká ka tɛ́ŋɓɩla. Ɛ́ nɛ́ ŋ ko pií a belɩ́ ɩ ká dóé anɛ́ baka nyɔɔ. Ɩ wa a ka hɩɛnɛ a fɩ fɩɩla, a nyʋ́ ɩla rɩ́ pʋsɛ, ɩ wer nɔ́ŋɔ wuu toó. 8 Ŋ há tɩŋɩ́ laka daarɛ, ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ ɩ fa mɩ́nɩ́ toopersi mɛ́ nɛ́. Ɛ nɛ́ ŋ jɛrɛ gɛrɔ tɔ́ɩ́ tɛ́ŋɓɩla ná mɛ́. A cɛ́ róŋ mí bíl nʋtʋmɛ́ ŋ rɩ́rɩ́ pɛkɛ; ɩ áŋ áŋ tɩ́llɛ. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋlɛ. 9 «Ŋ kení fó nyii mí, a sɛsɛ cɛ́l ná fa há ɓaksɩ́ tɛŋ, a tɩɩsɩ́ nʋʋ. 10 Ŋ ja gɛfʋʋlɛ a suí, a ja pʋkɛnɔ natɔɔsɛ, rɩ́ pẽlɔ́ŋ tɩŋa vɔɔ́wɛ, arɩ́ gɛnnɛ ɓa há fʋ́ɛ́ werí heí pɛɩ́. 11 A cɩ́ róŋ mí a hé zɩŋ, rɩ́ nɛsɩhɔɔ, arɩ́ baŋzííme ɩ baŋ mɛ́; 12 rɩ́ mɩɓɛ́ŋsɛ rɩ́ dɩŋɓɛŋsɛ, arɩ́ nyúɓɩɛ́sɛ ná há wero ɩ pií ɓɩkí nyúú. 13 Ɩ báŋzííme fa ká salmɛ rɩ́ meewié nɩ́ ɓa kaá ɔ́wɔ́, gɛpuwɩɛlɩwié gɛnnɛ rɩ́ gɛfʋʋlɛ nɛ́ fa kɛɩ́ gɛnnɛ. Mɩ́ŋ ɓɩsɛ rɩ́ tʋʋ arɩ́ nʋʋ nɛ́ fa kɛɩ́ ɓɩdííle. Mʋ́l neé mí, ɩ háwerí kéŋ dóé. Ɩ bɩrmɛ́ hákuóro. 14 Ɩ weró pãã, dunie nɩɛ wuu bʋ́bʋlɩ́ wer wɩ́ɛ́: Beé wɩ́ɛ́, ɩ fa weró pãã, a tɩ́ŋɩ́ŋ há ɓɩɛrɩ́ wɩ́ɛ́. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ.»Zerizalɛmɛ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ
15 «Ɩ tɩ́ŋɩ́ wer rɩ́rɩ́ yɩrɛ há lɩɛ́ lá dunie wuu, a tʋ́ŋ cɔ́rmɛ. Ɩ saŋɔ́ pá báála ná wuu há koé rɩ́, a tʋ́ŋ cɔ́rmɛ rɩ́wɔ́. 16 Dʋ́ŋdúóme ɓáárɛ daha, ɩ lɩsɩ́ gɛyɩra a jɛrɛ róŋ, a tʋ́ŋ cɔ́rmɛ ɓa daha. Wɩ́ɩ́ né há tʋmɛ́, ʋ nɔŋɔ wɩ tʋmɛ́ ná, ʋ sɩɛ́ báá wʋɔ́ a rʋ́ʋ́ tʋ́ŋ má. 17 Ɩ pi salmɛ baŋzííme ná rɩ́ meewíé baŋzííme ná ŋ há pɛɩ́ a cʋɔ́rɛ veŋbáála a tʋ́ŋ cɔ́rmɛ ɓa mɛ́. 18 Ɩ lɩsɩ́ gɛfʋʋlɛ a súwó, a cɩ́ róŋ mí pí nʋʋ ná rɩ́ áŋsáŋsɛ ná ŋ há pɛɩ́ a héíwó mí. 19 Ɩ pi ɓɩdiile ná rɩ́ mɩ́ŋ ɓɩsɛ ná rɩ́ nʋʋ ná arɩ́ tʋʋ ná ŋ fa há pié diésí a ɔsɛ vʋ́k páwɔ́. Ná ɩ wɩ́'aalɩ́. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ. 20 Ɩ kɛsɩ́ heŋbólli rɩ́rɩ́ tolé ɩ há lʋlɛ páŋ, a ɔsɛ vʋk pá ɛ venni. Ɩ há wɩ wɩ́ɩ́ néé duó mí bɔlɛ yaa? 21 Ɩ ɓʋ́ʋ́sɩ́ŋ heŋbólli a fisí ɔsɛ vʋk a pɔ́wɔ́. 22 Ɩ sʋ́llɔ rɩ́ɩ́ fa ká tɛ́ŋɓɩla tɩná nɛ́ a wɩ gɛrɔ súé, a pɛ cɛ́l sɩɛrʋ aá ɓɩɩkɛ. Kɛɩ́ pií tɩɩ hé cɔ́rmɛ rɩ́ tʋtʋŋtɩɛnnɛ ɛ́ɛ́ mɛ́.
23 Nyúbɔŋ sahɔɔ wɩ́ɛ́ nyáŋ har mɛ́! Nyúbɔŋ a pɛɩ́. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋlɛ́. 24 Ɩ má koro, a má dɩɓáárɛ nɩɛ naŋá dɩcéŋsi wuu. 25 Ŋmɛnɔ wuu mí, ɩ má koro ráŋ; a má omo há nɩɛsɩ́ wér ná a tʋ́ŋ cɔ́rmɛ arɩ́ nɩɛ ná wuu há tɩ́ŋ róŋ aá daarɛ. Ɩ ɔsɔ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ. 26 Ɩ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ́ arɩ́rɩ́ keninaŋá Ezipiti heŋbólli. Ɩ ɔsɔ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ a aá zɔkɩ́ŋ mɛ́. 27 Ɛ́ nɛ́ tɛ́ ŋ kanɩ́ŋ doé cɩ́nɩ́ mɛ́, a zɔkɩ́ ɓɩdiile, ka pií heí dɩŋdɔma Filisiti tolé nɛ́sɛ mɛ́. Ɓa tɩɩ sɩɛrʋ zɔkɩ́ nyúú ɩ nɩlaŋwɩ́ɛ́ ná wɩ́ɛ́. 28 Ɩ beló ɩ wɩ voke, ɩ há mʋ́ aá tʋ́ŋ cɔ́rmɛ rɩ́ Asiiri nɩɛ, ɩ há wɩ voké ná wɩ́ɛ́. Amá ɛ́ wuu, ɩ há wɩ voke (ɩ tɛŋ há wɩ pɔrɛ́). 29 Babɩlɔŋnɛ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, ɩ báá há ɔsɔ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ arɩ́ yɛ́llɛ. Ɩ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ rɩ́wɔ́, amá ɩ wɩ voké (ɩ tɛŋ wɩ pɔrɛ́). 30 Ɩ dé wɩɩ́ tɩɩ wuó ká mʋɔ wuu, ká de ɔsɔ aá tʋ́ŋ cɔ́rmɛ anɛ́ hácɔ́rmɛ tɩɩ. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ. 31 Ŋmɛ́nɔ wuu nyúú ɩ faa má koro ráŋ, nɩɛ náŋa dɩcéŋsi wuu ɩ má onni ráŋ a tʋ́ŋ cɔ́rmɛ ɓa mɛ́. Ɩ fa wɩ tume má tɩɩ kené. 32 Ɩ dé nɛ́ hácɔ́rmɔ há vɔ́ʋ́ bála tá nɛ́, kaá ja báhʋɔra. 33 Hácɔ́rmɔ é wuu lá zilé ní, amá ɩ é tɩɩ nɛ́ bɩrɛ́ dí zilé aá pɛɩ́ bóŋzome. Ɩɩ́ dí zilé ɛ́ a makɛ rɩ́wɔ́ dɩhɛ̃ wuu a kué rɩ́, ɩ rɩ́wɔ́ tʋ́ŋ cɔ́rmɛ. 34 Ɩ é, ɩ cɔ́rmɛ duo kɔʋ́ dʋŋɔ́ rɩ́ hácɔ́rma ná naŋá. Ɓa fa wɩɩ́ mɛ́ ɛ̃ rɩ́ɩ́ ká hácɔ́rmʋ́. Nɩɛ fa wɩ meewí nɛ́ kené aá kúé rɩ́, amá ɩ é nɩ́ɩ́ pá meewí. Ɩ wɩ́ɩ́ kɔʋ́ dʋŋɔ́.
35 Ɛ́ wɩ́ɛ́, hácɔ́rmɔ, zesi Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́bʋl. 36 Noú ná, Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɛ́: Ɩ há lóé ɩ bóŋzome néí ballɩ (pɛ́ŋ) rɩ́rɩ́ tɛŋɓɩlla, a tɩ́ŋɩ́ venni ɓáárɛ mɛ́; a kɛsɩ́ bɛlɛ ɓʋ́ʋ́sɛ a pi cɛ́l pɛɩ́ venni, 37 ɛ́ wɩ́ɛ́, bóŋzome ná ɩ sɩɛrʋ há tɔ́rwɔ́ nyúú, rɩ́wɔ́ ná ɩ há có, arɩ́wɔ́ ná ɩ há bɛrɛ́, ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ wuu ko hé náŋa mɛ́. Ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ lɛ dɩhɛ̃ wuu a ko cɩ́nɩ́ mɛ́, a zɩmɩ́ hɩ̃ɩ̃sɛ wuu. 38 Ŋ sɩ́ bɛ́ŋsɩ́, a cɛ́rɛ hácɔ́rmɔ́ rɩ́ nɩ́ɓʋ́ʋ́rɔ wɩ́állɛ bɛ́ŋsɛ. Ŋ cɔ́ɛ́wɩɩlɩ́zeno sɩɛrʋ ŋ sɩ́ bɩsɛ cɛl a díŋ tɛ́ŋbuoro. 39 Ŋ sɩ́ pií héwó nɛ́sɛ mɛ́, rɩ́wɔ́ bonní koro ná rɩ́rɩ́ óŋmaálɛ ná. Ɓa sɩ́ wúrkí gɛnnɛ, a lɩsɩ́ báŋzíŋwere ná ka tɛɩ́ rɩ́ tɛ́ŋɓɩlá. 40 Ɓa sɩ́ a ɓɩkáná a cɩ́nɩ́ mɛ́, a yósí, a ɓiésí ɓʋ́ rɩ́wɔ́ tókowié, 41 ɓa sɩ́ nyɩ́kɩ́ jɩɩsɛ. Háála ɓɩkana sɩ́ɛ́ nɛ́ ɓa sɩ́ hɩ̃ɩ̃sɛ a bɛ́ŋsɩ́ werí. Ŋ sɩ́ a rɩ́ɩ́ cɔ́rmɛ sabɩɩna ná lɩɩ́ mɛ́, rɩ́ɩ́ báá sɩ́ wóllú yɛllɩ́ tɩɩ. 42 Ŋ sɩ́ díŋ cɔwɩɩlɩ́zeno ná ɩ nyúú a mʋ́ peri toko. Ɛ́ nɛ́ rɩ́ŋ cɔ́wɩɩlɩ́zeno ná pɔrɩ́ nyúú. 43 Beé wɩ́ɛ́, ɩ wɩɩ́ pʋɔsɛ tɛ́ŋ ná bellé, ká isi cɩ́nɩ́ŋ mɛ́ a tʋ́ŋ wɩ́ɛ́ a púsíŋ cɔɛ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, ŋ má sɩ́ a rɩ́ɩ́ wɩ́'allɛ ná bɩr díí. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ. Bee rɩ́ tɛ́, ɩ tʋ́ŋ cʋllɛ wɩ́ɩ́ né suúrí venni ɓáárɛ ná mɛ́?
Zerizalɛmɛ bɔmɩ́ kɛ́ tɔ́nɛ ná naŋá
44 Ná nɩɛ ná há sʋɔ́lɛ sɩ́ŋsʋɔlɔ há sɩ́ bʋlʋ́ ná a tɩɩnɩ́ mɛ́: “Maá rɩ́ toló wuu balá nɛ́.” 45 Ɩ ká toló ná maá há vɔʋ́ bála rɩ́rʋ́ bɛlɛ tá nɛ́. Ɩ rɩ́rɩ́ maálawa óŋbalá; ɓa má vɔ́wɔ́ bálawa rɩ́wɔ́ bɛlɛ tá ɛ nɛ́. Ɩ́ maá fa lɛ Hititi ní, ká ɩ́ áná a Amɔŋ nɛrɔ. 46 Samari há mɩ́ŋ wɩɩsɛ dɩpomɩ́ nɛgʋɔ nɛ́ kɛɩ́ máálahɔ̃́, rɩ́rʋ́ tolé. Ka ɩ máábio a Sodɔmɛ há mɩŋ wɩɩsɛ dɩpomɩ́ neduu, rɩ́rʋ́ tolé. 47 Ɩ wɩ́állɛ ɔsɔ lɔrɛ kɩ́ŋkaŋ a kɩlɩwɔ́ ɓɩɛ́, bee wɩ́ɛ́, ɓa wɩ́lɔrɛ ná ɓa há tʋmɛ́, ɩ a kɩlɩ́wɔ́! 48 Ŋ há wommo yɩrɛ mɛ́, ɩ natoló Sodomɛ rɩ́rʋ́ tolé wɩ wɩ́lɔrɛ́ nyɛ́ tʋmɛ́, a nɛ́ ɩ rɩ́rɩ́ tolé. 49 Ná ɩ natoló Sodɔmɛ dɩnyɔ́rkɛ: Ʋ rɩ́rʋ́ tolé dé ká nyʋ́ktɩɩna, ɓa dí ɓɩdííle kaá tá, a bɩɩnɛ rɩ́wɔ́ tɛ́ tɛ́ŋfɩ́ɛ́l. Ɓa wɩ nɩyaara rɩ́ wɩɩlɩnaára súsú fɛɛ mʋɔ wuu. 50 Ɓa tɩ́ŋwɔ́ nyʋ́kɔ́ mɛ́, a tʋ́ŋ wɩ́ɛ́ ná há ká ŋ wɩvallɛ. Ɛ́ nɛ́ tɛ́, ŋ vɛ́wɔ́ ta anɛ́ ɩ há nóú nyɛ́. 51 Ka Samari há tʋ́ŋ wɩ́tɩɛ́nɛ ná ɓa wɩ há tʋ́ŋwɔ́ ná peré! Ɩ caasɛ tʋ́ŋ wɩ́tɩɛnnɛ kɩ́ŋkáŋ a kɩ́llʋ́. Ɩ nátolé wɩ́állɛ cɩcoé mí kɩ́ŋkáŋ wuu! 52 Ɛ wɩ́ɛ́, mʋ́l neé mɩ́ ɩ sɩ́ dí hɩ̃ɩ̃sɛ a tɩ́ŋɩ́ bɔŋbɔŋ ná ɩ há ɛɛ wɩ́ɛ́. Bɔŋbɔŋ ná ɩ há tʋmɛ́, kɩɩ́ nátolé há tʋ́ŋwɔ́ ná, ɓa yɛrɛ bɩrɛ kɩllɩ́. Ɩ é, ɩ sɩ́ dí hɩ̃ɩ̃sɛ a ná muure, bee wɩ́ɛ́ ɩ nátolé yɛ́rɛ́ bɩrɔ cɩcollí mí. 53 Ŋ sɩ́ a rɩ́ Sodome arɩ́ Samari arɩ́wɔ́ tolé bɩrko keŋwó tɔ́nɛ mɛ́. Ka bɩrsɩ́ɩ́ má tɩɩ cié nɩɩsɔ ɓa sɩsɩɛnnʋwa. 54 Ɩ sɩ́ dií wɩ́állɛ ná wuu ɩ há ɛɛ hɩ̃ɩ̃sɛ rɩ́wɔ́ wɩɩla; a makɛ rɩ́ ɛ́ duoríwó naasɛ. 55 Ŋ sɩ́ a rɩ́ Sodomɛ rɩ́rʋ́ tolé bɩr nɩɛsɩ́wɔ́ tesíé, rɩ́ Samari rɩ́rʋ́ tolé bɩrɛ nɩɛsɩwɔ́ tesíé; ká rɩ́ɩ́ má rɩ́rɩ́ tolé bɩr nɩɛsɩwa tésíé. 56 Ɩ nyʋkɔ́ sɩɛrʋ ɩ nátoló Sodomɛ nɛ́ fa ká nɩlɔrɛ́ ɩ lʋ́lɔ́rɛ́, 57 Tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ sahɔɔ há sɩ́ nyɩɩsɛ, ɛ́ tɛ́ŋ tɩɩ mɛ́ nɛ́ Aramɛ tolé rɩ́wɔ́ kile, Filisiti tolé rɩ́wɔ́ kile sɩ́ bel guonní a lɔ́rɩ́. 58 Ɩ hɩ̃wɩ́ɛ́ ná rɩ́rɩ́ wɩ́tɩɛnnɛ ná ɩ há ɛ́ɛ́, ɩ tɩɩ nɛ́ sɩ́ díwó wɩɩla. Ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ.
59 «Noú ná ŋ é Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sɛ́: Nʋtʋmɛ́ ná há mɩŋrá pɛkɛ ɩ bele guonú, a zɔkʋ́; ɛ wɩ́ɛ́ ŋ sɩ́ bɛ́ŋsɩ́ cɛrɩ́ wɩ́'aalɩ́. 60 Ŋ é sɩ́ líísi nʋtʋmɛ́ ná ŋ há bílí rɩ́rɩ́ŋ pɛ́kɛ, ɩ pʋɔsɛ tɛ́ŋ mɛ́. Ŋ sɩ́ bil nʋtʋmɛ́ dɩŋɛ ŋ rɩ́rɩ́ɩ́ pɛ́kɛ. 61 Ɩ malbɔmɛ́ ná wɩ́ɛ́, ɩ sɩ́ dí hɩ̃ɩ̃sɛ ɩ maálawa rɩ́rɩ́ maábɛlɛ sɩ́ɛ́. Ŋ sɩ́ a rɩ́wɔ́ saŋɩ́ sɛ́ a nɛ́ ɩ tɩɩ tolʋlɛ́, ka ɓa tó nʋtʋmɛ ná há mɩnɩ́ŋ rɩ́rɩ́ pɛkɛ nɩɛ. 62 Ŋ sɩ́ bíl nʋtʋmɛ ŋ rɩ́rɩ́ pɛkɛ, rɩ́ɩ́ zɩ́ŋ rɩ́ŋ é nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 63 Ɩ tesié wɩ́állɛ sɩ́ ka hɩ̃ɩ̃sɛ pɛɩ́ rɩ́ báá sɩ́ wuolli wuri nʋɔ. Amá taŋá zɩ́ŋ rɩ́ŋ heí wɩ́állɛ ná wuu suúri. Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋlɛ́.»