Babɩlɔɔnɛ zɔkɛ́ arɩ́ Ɩzɩrayɛl laatɛ́ wɩ́ɛ́
50
1 Liŋó ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há píé pá Babɩlɔɔnɛ, Kalde dɩtɩ́llɛ tɔ́zeno, a tɩ́ŋʋ́ wɩ́laabʋllɔ Zeremi mí.2 «Ɩ́ búóli labáárɛ́ né a pá duowa,
ɩ́ a rɩ́wɔ́ nɛ̃ ɛ́ wɩ́ɩ́, ɩ́ cɔ́ŋsɛ dirapo,
ɩ́ a rɩ́wɔ́ nɛ̃ ɛ́ wɩ́ɩ́, ká sʋ́ʋ́ káá féŋsi;
ɩ́ bʋ́lɛ́: Ɓa lá Babɩlɔɔnɛ,
veno Bɛl dí hɩɩ̃sɛ,
héwíŋ kéŋ Marduki.
Ʋ venni hɩɩ̃sɛ nyɩ́ɩ́sɔ,
héwíŋ kenú venni.
3 Ʋ ká ɛ́ nɛ́, wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ duo nɔ́ŋɔ nɛ́ ísé cɩ́nʋ́ mɛ́,
duo ná há sɩ́ a rʋ́ʋ́ tɔ́ɔ́ bɩrmɛ tɔ́ɓoo,
nɛ́ŋ wɩ ráŋ mɩŋ:
Nɩbííne arɩ́ pʋsɛ wuu sɩ́ fá,
óŋ wuu báá to ráŋ.
4 Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́:
«Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ nɛ́, ɛ́ cɛ́rɛ tɩɩ mɛ́,
rɩ́ Ɩzɩrayɛl arɩ́ Ziide nɩɛ hé náŋá mɛ́ ko.
Ɓa sɩ́ va káá wi,
aá ja Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɓa Wɩɩsɛ.
5 Ɓa sɩ́ bɔsɛ a ja Sɩɔŋ ŋmɛ́nɔ,
a bɩ́rwɔ́ sɩ́ɛ́ hóú caasɛ́.
Ɓa sɩ́ tɩŋ nʋtʋmɛ mɛ́,
a káŋwɔ́ tɩɩ cɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́, a kaá mʋ́ wuu,
a sɩ́ ɛ́ nʋtʋmɛ mɛ́ sʋ́llɩ́ ná.
6 Ŋ nɩɛ ná
fa ká peyʋ́ksɛ nɛ́.
Ɓa penʋɔla nɛ́ sɩɛ́ fa tɛ́ ɓa yʋ́ksɛ,
ɓa fa ɔ́ɔ́ ɓaá gʋɔrɛ pallɛ daha.
Ɓaá dɛŋŋɛ pallɛ arɩ́ dúŋdúóme,
ɓa sʋ́llɩ́wɔ́ petuu wɩ́ɛ́.
7 Nɩɛ ná wuu fa há nówó, ɓaá díwó ní;
ɓa dɩŋdɔma fa sɛ́:
“Á to wɩ́zɔ́krá,
bee wɩ́ɛ́, ɓa nɛ́ ɛ́ɛ́ zɔkɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́.»
Ɓa laatɛ́ dɩhɩ̃́ arɩ́wɔ́ naábálwa yɩɛla dɩhɩ̃́,
ʋ nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
Babɩlɔɔnɛ wɩ́ɛ́
8 Ɩ́ fá lɛ Babɩlɔɔnɛ mɛ́,
Kalde nɩɛ tɔ́ɔ́ mɛ́.
Ɩ́ lɛ, ɩ́ nɩ́ɛ́sɛ bʋŋgboksi
a la pʋsɛ sɩ́ɛ́.
9 Oo, ŋ sɩ́ a rɩ duzeŋse hé náŋá mɛ́
a lɛ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ rɩ́,
a ko yo Babɩlɔɔnɛ.
Ɓa kéŋwó tɩɩ lalyoe kanɛ́, a cɩ́nʋ́ mɛ́ a lɔ́ʋ́.
Ɓa hɛmɛ nɩhɛ̃́ lalyóóríbɩbar há dí ballɩ́ nɛ́,
ʋ wɩ bɩ́rɛ́ aá ko rɩ́ɩ́ nɛ́wuole.
10 Ɓa sɩ́ píési Babɩlɔɔnɛ,
nɩɛ ná wuu há sɩ́ píésú ɓɩɛ, sɩ́ vɔksɛ,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
11 Ʋ ká ɛ́ nɛ́, ɩ́ jʋɔsɛ, oo, ɩ́ a satɔrɔ́,
ɩ́ nɩɛ ná há zɔ́kɩ́ŋ tɩ́llɛ!
Oo, ɩ́ ɓénni anɛ nɔbɩrsɛ há zʋ́ nyɔ́lɔ sɩɛrʋ,
káá hĩ́ĩ́ni anɛ zákwala!
12 Hɩɩ̃sɛ ɓɩzeno dííwa maá,
nɛ́ŋ ná há lʋ́lɩ́wa dí hɩɩ̃sɛ.
Ʋ nɛ́ ká duowa ná hatɩŋnɔ:
ʋ bɩ́rmɛ́ gɩrbétéke, tíhɩlɩ́ nɛ́, gɩrkʋɔsɔ nɛ́!
13 Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɔ́́ ɔ́ɔ́,
nɛ́ŋ báá tóú sɩɛrʋ,
ʋ wuu bɩ́rmɛ́ tɔ́ɓoo;
Nɩɛ ná wuu há tɩ́ŋ Babɩlɔɔnɛ laka aá daarɛ nʋʋsɛ máánɔ:
ɓa sɩ́ɩ́ há ná zɔ́krʋ ná duo, ɓa sɩɛnnɛ zɔ́kɔ́ ɓaá cáási.
14 Tuyóóre wuu,
ɩ́ kánɩ́wa tɩɩ lalyoe kanɛ́
a kíl Babɩlɔɔnɛ.
Ɩ́ yóú, ɩ́ sɩ́ɩ́wa túhɛmɛ tenné fá,
bee wɩ́ɛ́, ʋ ɔ́ɔ́ zɔkɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́.
15 Ɩ́ cáási lal cááse a kílú wuu:
Ʋ kenú tɩɩ ko pá!
Ʋ nafarsɛ ɓállɔ́,
ʋ zeŋe ɓállɔ́.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩ́ɩ́ dúú tɛŋbuoró.
Ɩ́ dííwa tɛŋbuoró ʋ nyúú,
ɩ́ púú ná, ʋ há tʋ́mɛ́, a tʋ́mʋ́ mɛ́.
16 Ɩ́ a rɩ́ óŋduuro é wuu nyɩ́ɩ́kɛ Babɩlɔɔnɛ mɛ́,
arɩ́ nɛrɔ ná há kéŋ síkɔrɔ aá tʋ́ŋ ɓɩɛ kʋ́sɛ tɛ́ŋ mɛ́.
Nɛrɔ wuu bɩ́rmʋ́ʋ́ nɩɛ rɩ́,
nɛrɔ wuu bɩ́rmʋ́ʋ́ tɔ́ɔ́,
a tɩŋ tókowí ná há wɩ susufɔ́ɔ́ kené wɩ́ɛ́.
17 Ɩzɩrayɛl fa ká pieŋso ná há yʋ́ksɛ nɛ́,
kɩ́ŋkánáwa kíkiri.
Asiiri ní la sɩ́ɛ́ a dúú. Ʋ har mɛ́ nɛ́ Babɩlɔɔnɛ kuóro Nabikanezaarɛ má baa cáŋsʋ́ heŋgbele, a ténnú wɩ́ɛ́. 18 Ɛ́ nɛ́ tɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ bʋl nyɛ: «Ŋ sɩ́ cɛ́ Babɩlɔɔnɛ kuóro arɩ́rʋ́ tɔ́ɔ́ mɛ́, anɛ ɛ́ ŋ há lá sɩ́ɛ́ a cɛ́ Asiiri kuóro mí.
19 Amá ŋ sɩ́ bɩrka Ɩzɩrayɛl
kóú dɩnʋɔlɩ́.
Ʋ sɩ́ nóú ɓɩdííle
Karɩmɛl arɩ́ Basaŋ mɛ́;
ʋ sɩ́ vɔkɛ Ɩfɩrayɩŋ
arɩ́ Galaadɛ pallɛ daha.
20 Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́:
Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, ɛ́ cɛ́rɛ tɩɩ mɛ́,
ɓa sɩ́ hé taŋá a ja
Ɩzɩrayɛl wɩ́zɔkɩ́,
amá ʋ sɩ́ yʋ́ksɛ,
arɩ́ Ziida wɩ́bɔma,
amá ɓa báá wʋ́ɔ́ ná.
Bee wɩ́ɛ́, ŋ píé cɛ́ nɩkáánɛ ná,
ŋ há lóé ɓa ká mɩɩ̃sɛ.
21 Mʋ́ yó Maraatimi tɔ́ɔ́!
mʋ́ yóú,
ʋ rɩ́ Pekodi tɔ́ɔ́ nɩɛ!
Zɔ́kwɔ́, ká pí nɩkáánɛ ná páŋ.
A wɩ́ɛ́ ná wuu ŋ há mákɛ́ pɛ́ɩ́,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́!
22 Lal kʋɔllɛ há mɔ ɛ́ tɔ́ɔ́ mɛ́,
zɔ́krʋ há zénó a mɔ ɛ́!
23 Beé rí kéŋ nyɛ ná ko>>
Tíé wuu nyúú háma pɩ́sɔ́, a céŋŋi.
Beé rí kéŋ nyɛ ná ko>> Babɩlɔɔnɛ bɩ́rmɛ́ tɔ́ɓoo
duowa ná náŋá sɩɛrʋ.
24 Babɩlɔɔnɛ, ŋ hé bárá rɩ́ŋ kánɩ́,
ɛ́ nɛ́ ɩ wɩ ɛ̃ ká zʋ ráŋ,
Ɓa néí, a kánɩ́,
bee wɩ́ɛ́, ɩ cɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́.
25 Nyuutɩna Wɩɩsɛ wúrú laala dɩbilí;
a pɔ́ʋ́ cɔwɩɩlɔ́ laala lɛ.
Ʋ ká ɛ́ nɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna Wɩɩsɛ, nɛ́ tʋ́ŋ ɛ́ Kalde nɩɛ tɔ́ɔ́ mɛ́.
26 Dúníé tokó nɩɛ,
ɩ́ ko wúnnú vʋ́ʋ́ra
Ɩ́ kánʋ́ pú púlli, ká púú pá Nyuutɩna.
Rɩ óŋ sɩ́ káánʋ́!
27 Ɩ́ ɓʋ́ nɔɓallɛ wuu,
a káŋwɔ́ tuwi dɩɓʋ́ɩ́!
Nyúbɔ́ŋ há péríwó ɛ́! Ɓa tápʋl péró,
tɛ́ŋ ná ɓa há sɩ́ bílwó nʋʋsɛ.
28 Nɩfáálɛ arɩ́ Babɩlɔɔnɛ tɔ́ɔ́ nɩkáánɛ nɩ́ dɔ́mɛ́,
aá ko Sɩɔŋ, rɩ́wɔ́ búóli
Nyuutɩna Wɩɩsɛ, á Wɩɩsɛ tɛŋbuoró wɩ́ɛ́,
bána nyúú tɛŋbuoró.
29 Ɩ́ yɩ́rɛ túyoore
nɩɛ ná wuu há ɛ̃ túó kaa tʋmɛ́ a cɛ́ Babɩlɔɔnɛ mɛ́.
Ɩ́ ciki púl a kílú wuu, a cɩ́nʋ́ mɛ́,
rɩ́ nɛ́ŋ sɩ́ lúú lɛ!
Ɩ́ túmú a cɛ́rʋ́ wɩ́'állɛ,
Ɩ́ ɔ́ɔ́ anɛ ɛ́ ʋ há ɛ́ɛ́:
Bee wɩ́ɛ́, ʋ nyʋ́kʋ́ tɩɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ rɩ́,
Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ ná há kɔ́ʋ́ dʋŋɔ.
30 Ʋ ká ɛ́ nɛ́, ɛ́ kal tɩɩ, ʋ lalyoore ná há ká nɩpʋɔsɛ́ sɩ́ ɓallɛ ɓa náŋá dɩcémi, ʋ sóójiwa wuu sɩ́ sikli», Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
31 Ŋ rɩ́rɩ́ɩ́ mɩŋ náŋá mɛ́, nyʋktɩɩnɔ,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
Ɩ tápʋl péró,
tɛ́ŋ nɛ́ a páŋ rɩ́ŋ a rɩ́ɩ́ bílí nʋɔ.
32 Nyʋktɩɩnɔ sɛ́rsɔ́, a ɓal,
nɛ́ŋ toó aá cúólú.
Ŋ hé níŋ ʋ tɔ́nɛ sɩɛrʋ,
níŋ sɩ́ dúú kile onni wuu.»
33 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna há sʋ́ʋ́ ná:
Ɩzɩrayɛl arɩ́ Ziida nɩɛ,
caksɛ́ toó, ɓa ná bɛŋsɛ́.
Nɩɛ ná dóé há kɩ́wɔ́ kɛ́sɩ́wɔ́;
ɓa vɔ́ɔ́ rɩ́wɔ́ tɔ́wɔ́.
34 Amá ɓa latáárɔ dúókó,
ʋ yɩr nɛ́ ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna.
Ʋʋ́ yówó lal arɩ́ dóé ní
a makɛ rʋ́ʋ́ a rɩ́ tɔ́ɔ́ ka tɛŋfɩ́ɛ́l
ká a rɩ́ wɩɩla zʋ Babɩlɔɔnɛ.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ há kenú ná cɛ́ Babɩlɔɔnɛ mɛ́
35 Tókowí, cɛ́ Kalde nɩɛ mɛ́,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́,
cɛ́ Babɩlɔɔnɛ nɩɛ mɛ́,
a cɩ́nʋ́ sɩ́dííre arɩ́rʋ́ zɩmɛ́ tɩ́náwa mɛ́.
36 Tókowí, cɛ́ nyɩɛrʋ wɩ́laabʋlla mɛ́,
nɩcʋ́llɛ nɛ́!
Tókowí, cɩ́nʋ́ sóójibɩbara mɛ́, rɩ́ héwíŋ zʋ́wɔ́.
37 Tókowí, cɩ́nʋ́ záksɛ arɩ́rʋ́ lalyóórítórkówa mɛ́,
a cɩ́nʋ́ duowa ná há kúósi náŋá, a mɩ́nʋ́ sɩɛrʋ,
rɩ́wɔ́ bɩrmɛ háála!
Tókowí, cɩ́nʋ́ kuóɓɩɛ mɛ́;
rʋ́ʋ́ óŋ sɩ́ káánʋ́!
38 Tókowí, cɩ́nʋ́ nyii mí, rɩ́wɔ́ hʋ́ʋ̃́sɛ!
Bee wɩ́ɛ́, veŋgúlli tɔ́ɔ́ nɛ́,
ɓa veŋgúlberme ná ɔ́ɔ́ ɓa cʋʋlɛ.
39 Ɛ́ nɛ́ tɛ́ zɔrʋ rɩ́ naŋcéwuríwa
sɩ́ tʋŋ dɩzʋ́ɩ́ mɛ́,
maákabʋnnɛ sɩ́ cɩ́cɔ ráŋ.
Nɛ́ŋ wɩ Babɩlɔɔnɛ sɩɛrʋ mɩ́ŋ ná,
Nɛ́ŋ báá wɩ ráŋ mɩŋ, a kaá mʋ́ wuu.
40 Ʋ sɩ́ nɛ tɛ́ŋ ná mɛ́ Wɩɩsɛ há zɔ́kɛ́,
Sodomi rɩ́ Gɔmɔɔrɛ arɩ́wɔ́ laka tɔ́nɛ ná,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
Nɛ́ŋ wuu báá wɩ ráŋ mɩŋ,
nɩbíŋ wuu báá wɩ ráŋ káánɛ.
41 Duó rɩ́ lɛ́ wɩɩsɛ dɩpomí nɛ́gʋɔ rɩ́ aá ko,
duzeno arɩ́ kuóre ɓɩkana nɛ́
lɛ́ dúníé toko ní aá ko.
42 Ɓa pá tóni arɩ́ cɔlma,
ɓa sɩɛnnʋ haakɩ́, ɓa wɩ susufɔ́ɔ́ kené.
Ɓa kʋɔllɛ nɩhɛ̃́ mʋʋ nyii háá gʋ́llɛ́ nɛ́;
Ɓa zɛ́ záksɛ nɛ́;
a hé náŋá mɛ́ anɛ nɛ́ŋbalá rɩ́wɔ́ yo lal,
ɓa sɩɛ́ kóí mí ní, Babɩlɔɔnɛ ná há wéró!
43 Babɩlɔɔnɛ kuóro nɛ̃́ ɛ́ labáárɛ:
ʋ naasɛ yʋɔrɛ,
sazɔkɔ́ kánʋ́,
wɩɩla púú anɛ háálɔ lʋlɛ́ tɛ́ŋ mɛ́.
44 «Anɛ kɩ́ŋkáná,
há lɛ́ Zʋrdɛŋ gɩrkɔ sɩɛrʋ
aá mʋ́ pʋsɛ jaa ná pʋsɛ há wɩ ráŋ kaasɛ,
ɛ́ nɛ́ ŋ sɩ́ a, sɩ́ɩ́ kɩ́ŋsɛ naasɩ́ balá mɛ́,
rɩ́wɔ́ fá kɛ́kʋ́ mɛ́ a mʋ́ dɩbolí,
ŋ sɩ́ a rɩ́ nɩpʋɔsɛ́ ná há ká lalyóóré cɩ́ŋwɔ́ mɛ́.
Bee wɩ́ɛ́, áŋ rɛ́ nɩhɩ̃́ŋ>>
Áŋ rɛ́ wóŋ kaá dí sarɩ́ya>>
penʋɔlɔ orí rí, wóŋ mí aá cɛ́>>»
Nyuutɩna Wɩɩsɛ há kené a cɛ́ Babɩlɔɔnɛ mɛ́,
jáŋwa ná ʋ há bɩ́ɩ́nɛ́
a cɛ́ Kalde nɩɛ tɔ́ɔ́ mɛ́:
Ʋ ká pʋmmɩ́, ɓa sɩ́ kɛ́sɩ́wɔ́ anɛ pʋsɛ bɛlɛ a kaa col;
Ʋ ká pʋmmɩ́, rʋʋ sɩ́ tɩ́ŋwɔ́ wɩ́ɛ́ a zɔ́kwɔ́ dɩmɩnɩ́.
46 Babɩlɔɔnɛ lɛɛ labáárɛ ɔ́ɔ́ tíé zíkli,
búŋse taŋ duo wuu sɩɛrʋ.