Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́l wɩ́ɛ́ cɛ́ Mʋwabɛ nɩɛ mɛ́
48
1 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná a pá Mʋwabɛ:«Beé nyúbɔ́ŋ rɛ́ pérí Nebo nɩɛ nyɛ́:
ɓa tɔ́ɔ́ zɔ́kɔ́!
Kiryatayimi dí hɩɩ̃sɛ,
ɓa lɔ́ʋ́!
Tɔ́sɔkɛ́rɛ dí hɩɩ̃sɛ:
héwíŋ zʋ́ʋ́!
2 Mʋwabɛ píŋ tennó.
Hɛsɩbɔŋ mɛ́ ɓa vʋʋrɛ wɩhála ná,
há sɩ́ peri Mʋwabɛ.
Ɓa sɛ́: «Á mʋ́, a a rʋ́ʋ́ yɩr yʋ́ksɛ
dúníé mí!»
Madmaŋ, ɩ má sɩ́ a tɔ́ɓoo,
lal mɩ́nɩ́ har.
3 Nɩɛ nɩ́ɩ́ búŋsi Horonayimi mí:
Zɔ́krʋ rɩ́ wɩhálzeno ní!
4 Mʋwabɛ tɔ́ɔ́ céŋŋó,
ʋ bɛlɛ cícáási.
5 Luhiti zɩ́nɛ́ mɛ́,
ɓa zɩ́nɔ́ kaá wí ní.
Horonayimi curi túwé mí, ɓa nɩ́ɔ́ rɩ́ dɩŋdɔma ɔ́ɔ́ nɩɛ búbúŋsi.
6 “Ɩ́ fá, nɛ́ŋ wuu jɔ́ʋ́ tɩɩ!
anɛ baka kokume gɩrbétéke sɩɛrʋ.”
7 Mʋwabɛ, ɩ fa sákɩ́ tɩɩ,
ɩ tʋtʋ́ŋzeŋse, arɩ́rɩ́ɩ́ kuóɓɩɛ́ mɛ́ nɛ́.
Amá ɓa sɩ́ kánɩ́!
ka pií veno kɛmɔɔsɛ,
arɩ́rʋ́ vʋk'ɔɔsa rɩ́rʋ́ sɩ́dííre,
tɔ́ɔ́ wuu waá káánɛ;
Polo sɩɛrʋ, óŋ waá káánɛ,
típaŋtaŋɩ́ má mɛ́, óŋ wuu yɩr wáá yɩrɛ.»
Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná nɛ́ ɛ́.
9 Ɩ́ pá Mʋwabɛ kiŋkeru,
rʋ́ʋ́ isi fil col!
Ʋ tɔ́nɛ sɩ́ zɔkɛ,
ʋ tɔ́nɛ sɩ́ a tɔ́ɓoru!
10 Rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ zɔkɛ nɛ́ŋ ná
há tʋ́mɛ́ aá pɔ́ʋ́ arɩ́ sɛ́ŋɓɛlɩ́,
rʋ́ʋ́ zɔkɛ nɛ́ŋ ná há waá ja rʋ́ʋ́ tókowí ka cɛ́l!
11 «Mʋwabɛ pule wuu mí,
wálmɛ wʋ́ʋ́ púé:
Ʋ fa pɛ́ cɩ́m ʋ dɩmɩnɩ́, anɛ́ dɩvɛŋ há pɛ cɩm ʋ busunnu daha,
ʋ fa ha wʋ́ʋ́ nɩɛ kɛsɛ kaá mʋ́ yomí ná; anɛ́ dɩvɛŋ ɓa haá cʋ́ɔ́rɛ hé vie nɔŋɔ́ mɛ́ ɛ́.
Ɛ́ nɛ́ tɛ́ ʋ ŋmɔ́ŋ rɩ́rʋ́ sɔ́ŋ wɩ bɩ́rsɛ́.
12 Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ́: «Ɛ́ nɛ́ tɛ, tápʋ́lɛ́ rɩ́ɩ́ kué, rɩ́ŋ yiki nɩɛ hóú mí, rɩ́wɔ́ mʋ́ bɩ́sʋ́ nɩɛ anɛ dɩvɛ́ŋ, a hé vie nɔ́ŋɔ mɛ́. Ɓa sɩ́ bɩ́sʋ́ ká ta viwuole, a céŋŋíwó. 13 Veno Kɛmɔɔsɛ hɩɩ̃sɛ sɩ́ ka Mʋwabɛ, anɛ ɛ́ Betɛl veno ná Ɩzɩrayɛl nɩɛ fa há píwó yɩɛla hóú mí, hɩɩ̃sɛ há kéŋwó.
14 «Mʋwabɛ nɩɛ,
ʋ cɛ́ ɛ́ rɛ́ɛ́ rɛ́, ɩ́ wólli a bʋlɛ́:
“Á ká sóójiwa nɛ́,
á ká sóójibɩbara nɛ́.”?
15 Mʋwabɛ zɔ́kɔ́,
níŋ dúú tɔ́nɛ,
ɓa kɛ́sʋ́ háŋpɔduoru aá mʋ́ dɩɓʋ́ɩ́ nɛ́.»
Kuóro ná yɩr há ká Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Doewuutɩna nɛ́ bʋ́l ɛ́.
16 Mʋwabɛ zɔ́kɛ́ péró,
ʋ wɩhála nɛ́ túóse aá kóú mí.
17 Ɩ́ é nɩɛ ná wuu há kɔ́ʋ́ kénnináŋa,
a zɩ́mʋ́ wérí,
ɩ́ mʋ́ a bɔ́llʋ́ yúbɔlɛ.
Ɩ́ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ dóézenó né,
tíŋ há nyɩ́ɩ́sɛ mɔ nyɛ,
ʋ a ɓɩzɔkɩ́?»
18 Dibɔŋ nɩɛ,
ɩ́ ísíwa dɩkéŋpiŋo ná mɛ́,
a tuwi ké rɩ́ nyinyʋ́ɔ́sɛ;
bee wɩ́ɛ́ nɛrɔ ná há zɔ́kɛ́ Mʋwabɛ
sɩ́ ko yóíwa,
a zɔ́kɩ́wa zekɛ́rɛ.
19 Arʋyɛrɛ nɩɛ,
ɩ́ lɛ ŋmɛ́nɔ, a cɛ́ aá dɛllɛ.
Ɩ́ bɔ́sɛ nɩfáálɛ arɩ́ nɩkáánɛ a bʋlɛ́:
béé rí kúé?
20 Ɓa sɩ́ bʋlɛ́:
«Hɩɩ̃sɛ kéŋ Mʋwabɛ, héwíŋ kenú.
Ɩ́ kɩ́ɩ́lɛ, ɩ́ búŋsi;
ɩ́ búóli Arnɔŋ mɛ́
a bʋlɛ́ Mʋwabɛ zɔ́kɔ́.
21 Sarɩ́ya sɩ́ péri típaŋtaŋŋɩ́ dɩtɩ́llɛ: Holɔŋ, Yahaasɛ, Mefatɛ, 22 Dibɔŋ, Nebo, Betdɩbɩlatayimi, 23 Kiryatayimi, Bɛtgamul, Bɛtmɔŋ, 24 Keriyɔtɛ arɩ́ Bɔsɩra tɔ́nɛ. Ʋ sarɩ́ya ná péri Mʋwabɛ tɔ́nɛ wuu ní, dɩtɛ́sɩ́wa arɩ́ dɩbole.
25 «Mʋwabɛ dóé ténnó,
ʋ tíŋ ténnó»,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
26 Ɩ́ a rɩ dɩvɛ́ŋ búkú, bee wɩ́ɛ́, Mʋwabɛ fa ɓɔ́ tɩɩ kɩ́llɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ. Sɩɛ́ nóú nɩ́ɩ́ ɓáákʋ́ tʋ́ɔ́sɛ sɩɛrʋ... Ʋ má nɛ́ báá nɩɛ mʋ́mɔ́ŋ! 27 Mʋwabɛ, ɩ sʋ́llɔ́ rɩ́ɩ́ faá lɔ́rɛ Ɩzɩrayɛl? Ɩ fa nóú gáára sɩɛrʋ nɛ́, a mɔ́ rɩɩ kúó aá bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ wuu, ɩ bʋlɛ́ sɩsiú?
28 Mʋwabɛ nɩɛ, ɩ́ lɩ́ɩ́wa tɔ́nɛ mɛ́,
a mʋ́ mɩŋ bʋ́ɔ́ sɩɛrʋ.
Ɩ́ nɩɛsɛ kʋ́ma,
háá cɛ́ʋ́ dála dɩféŋse, ráŋ ná ɓa há wɩ wúó zʋ.
29 Á nɛ́ Mʋwabɛ nyʋkwɩ́ɛ́ ná rɛ́,
ʋ nyʋkdaarɔ́ ná wɩ́ɛ́,
ʋ há píŋsú tɩɩ aá mɔ́ ɛ́,
ʋ há nyʋ́kʋ́ tɩɩ aá mɔ́ ɛ́,
ʋ tɩɩ ɓɔ́ɛ́ há mɔ́ ɛ́, ʋ tɩ́ŋtɩɩ ná wɩ́ɛ́.
30 Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́lɛ́: «Ŋ má sɩɛ́ ɩ́ɔ̃́ rɛ́, ʋ nyʋkɔ kɛ nɛ́sɛ, ʋʋ́ mákʋ́ tɩɩ, ká wɩ wɩ́ɩ́ mɛ́ sákɛ́.»
ŋŋ́ búŋsi Mʋwabɛ nɩɛ wuu wɩ́ɛ́ nɛ́,
ŋŋ́ hĩĩni Kiirherɛsɛ nɩɛ wɩ́ɛ́ nɛ́.
32 Sibma viínyi tuu, ɩ wɩ́ɛ́ nɛ́ ŋ ɔsɛ aá wi
a kɩ́llɛ Yazɛrɛ.
Ɩ fa tɛ́l naasɛ
a mʋ́ peri mʋʋ,
a daarɛ mʋ́ peri Yazɛrɛ mʋʋ.
Amá zɔkrɔ sɩ́ ko cúí oŋ'nɔnɔ arɩ́rɩ́ɩ́ oŋkʋsɛ́ mɛ́.
33 Satɔrɔ́ rɩ́ jʋɔsɛ́ ténní Mʋwabɛ tɔ́ɔ́ arɩ́rʋ́ tuuni baksɛ mɛ́.
Ŋ ɔ́ɔ́ dɩvɛ́ŋ tenni viini mí,
ɓa báá wɩ dɩvɛ́ŋ háásɛ́ kaá jʋɔsɛ rɩ́ satɔrɔ́.
Jʋɔsɛ́ ténnó.
34 Hɛsɛbɔŋ nɩɛ búŋsó aá ja sáŋɛ. Ɓa nɩ́wɔ́ líŋsi Eleyaale mí; ɓa líŋsi mʋ́ɔ́ aá peri Yahaasɛ, a pɔ́ Sʋɔrɛ mɛ́ ká mʋ́ lɛ Horonayimi arɩ́ Egilatɛselisiya. Bee wɩ́ɛ́, Nimiriŋ nyii ná má tɩɩ hʋ́ʋ̃́sɔ́.
35 «Mʋwabɛ mɛ́, ŋ sɩ́ a rɩ́ nɩɛ ná há mʋ́ dɩɓaarɛ́, a nyɩ́kɛ tulaalewa aá pɔ́wɔ́ wɩŋsa nyɩ́ɩ́kɛ», Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
36 Ɛ́ nɛ́ tɛ ŋ wi aá hĩĩni Mʋwabɛ nɩɛ wɩ́ɛ́ anɛ ɛ́ muule háá cɩɩmɛ́, ŋ wi aá hĩĩni Kiirherɛsɛ nɩɛ wɩ́ɛ́, anɛ ɛ́ muule háá cɩɩmɛ́, bee wɩ́ɛ́, ɓa kuóɓɩɛ ná wuu wɩ nyʋɔrɛ́ kené. 37 Bee wɩ́ɛ́, nɩɛ wuu píéríwó nyúnni rɩ́wɔ́ tɔma, a kʋsɩ́wɔ́ nɛ́ŋsa wuu, ká vɔsɛ jɔrɛ tɩŋsɛ mɛ́. 38 Mʋwabɛ nɩɛ lúŋse wuu daha arɩ́wɔ́ náŋá dɩcéŋsi wuu mí, hĩĩne dʋŋɔ nɛ́ mɩ́ŋ ráŋ. «Ŋ céŋŋi Mʋwabɛ, anɛ vie ná báá há wʋ́ʋ́ tʋ́ŋ kené ní», Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́. 39 Ɩ́ ɓá zeŋbí a bʋlɛ́: «Nóú há zɔ́kɛ́ ɛ́! Ʋ há bɩ́rʋ́ har, ná hɩɩ̃sɛ duo há pú!» Mʋwabɛ nɩ́ bɩ́rmɛ́ ɓɩfaalɛ́, ʋ nɛ́ ká ɓɩmɔmɩ́ a pɔ́ʋ́ kénnináŋá wuu.
40 Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: «Dɩŋdɔmɔ nɩɩ kúé anɛ́ duuni, a jɛ́rʋ́ kiŋkeru Mʋwabɛ nyúú.»
41 Ɓa lá Keriyɔtɛ tɔ́ɔ́,
ká tɩ́llɛ Mesadɔtɛ zekɛ́rɛ.
Ɛ́ kal, Wɩɩla pú Mʋwabɛ lalyóóríbɩbara, anɛ háálɔ lʋlɛ́ tɛ́ŋ mɛ́.
42 Mʋwabɛ sɩ́ zɔkɛ,
a bɩ́rmɛ tɔ́ɓoo:
bee wɩ́ɛ́ ʋ ɓɔ́ʋ́ tɩɩ kɩ́llɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ.
43 «Ʋ sɩ́ a héwíŋ rɩ́ butoluŋo arɩ́ bárá, a pɛ́ɩ́wa,
Mʋwabɛ nɩɛ.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
44 Nɛ́ŋ ná há fɛ́ɛ́ kɛkɛ héwíŋ mí
sɩ́ ɓal butoluŋo sɩɛrʋ.
Nɛ́ŋ ná há lɛ́ butoluŋo sɩɛrʋ,
sɩ́ zʋ bárá.
Ŋ sɩ́ a rɩ́ ɛ́ bɩna ko,
rɩ́ Mʋwabɛ bílú nʋɔ,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.
45 Nɩfaalɛ́ dóé ténnó,
ɓa cɛ́ Hɛsɩbɔŋ fɩ́ɛ́l mɛ́.
Amá níŋ ísí Hɛsɩbɔŋ mɛ́;
Níŋpoo kéŋ kuóro Sɩɔŋ jaa.
Ʋ sɩ́ dí Mʋwabɛ dɩlhɔtɩɩna,
ʋ sɩ́ dí kʋɔllɛ tɩ́náwa nyáŋ.
46 Mʋwabɛ, bee wɩhálá rɛ́ púí nyɛ!
Veno Kɛmɔsɛ nɩɛ yʋ́ksɔ́,
bee wɩ́ɛ́, ɓa kɛ́sɩ́ heŋbólli
kɛ́ɩ́ tolé zʋ bɩnajaa.
47 Amá tápʋlɛ́ ná háá kué,
ŋ sɩ́ a rɩ́ Mʋwabɛ nɩɛ bɩrkówó tɔ́ɔ́.»
Mʋwabɛ sarɩ́ya ná dɩmɔ́ɛ́ nɛ́ nyɛ.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ bʋ́l ɛ́.