Zeremi ké Mispa mɛ́
40
1 Pʋ́pɔ́ɔ́ra nyúútɩ́na Nebuzaradaŋ há tá Zeremi ʋ col Rama har mɛ́ nɛ́, Zeremi nɛ̃ Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó né.Zeremi fa mɩŋ bɛŋzɛllɛ sɩɛrʋ nɛ́, a mɩŋ Zerizalɛmɛ arɩ́ Ziide nɩɛ ná háá mʋ́ yomí sɩɛrʋ Babɩlɔɔnɛ mɛ́. Ráŋ nɛ́ pʋ́pɔ́ɔ́ra nyúútɩ́na mʋ́ lɩ́sʋ́ nɩkɛsɛ́ ná há cɛ́ colé mí sɩɛrʋ. 2 Ʋ yɩ́rɛ Zeremi a gɩɩkɛ a bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ Wɩɩsɛ fa lá sɩ́ɛ́ bʋl wɩ́hálá né wɩ́ɛ́ a pá tɔ́ɔ́ né rí. 3 Mʋ́l né mí, Nyuutɩna Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ ʋ wɩ́bʋlɩ́ ná nʋɔ sú anɛ ɛ́ ʋ fa há bʋ́lɛ́, bee wɩ́ɛ́, ɩ́ zɔ́kɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́, ɩ́ wʋ́ʋ́ nʋɔ wɩ́bʋlɛ́ zílé. Ɛ́ nɛ́ tɛ wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu púíwa. 4 Ɛ́ wɩ́ɛ́, zaa tɩɩ, ŋ púrí nɛ́ŋsa bɛŋzɛllɛ ná tá. Rɩɩ nɛ́ có rɩ́ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́ mʋ́ Babɩlɔɔnɛ, ɩ wóóló aá tɩŋ, ŋ sɩ́ bélí mí; amá rɩɩ nɛ́ báá wɩ có rɩ́ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́ mʋ́ Babɩlɔɔnɛ, ɩ sɩ́ kó. Tɔ́ɔ́ né wuu mɩ́nɩ́ sɩ́ɛ́; ɩ há có rɩ́ɩ́ mʋ́ ráŋ ná wuu, ɩ wóló aá mʋ́.»
5 Zeremi sɩɛ́ há wɩ wɩ́ɩ́ bʋlɛ, ɛ́ nɛ́ Nebuzaradaŋ súúri a bʋlɛ́: «Ɩ wo Ahikaŋ bio Gedaliya há ká Safaŋ nihĩ laka aá káánɛ. Babɩlɔɔnɛ kuóro sɛ́ rʋ́ʋ́ nɛ́ dí Ziida dɩtɩ́llɛ kuorí. Kénú laka, nɩɛ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa, ɛ́ ráá má ɩ mʋ́ ráŋ ná wuu ɩ há có.»
Ká pʋ́pɔ́ɔ́ra nyúútɩ́na sɩɛ́ pá Zeremi ɓɩdííle rʋ́ʋ́ kaa zʋ ŋmɛ́nɔ, a dí zile pɔ́ʋ́, a tɔ́ʋ́ rʋ́ʋ́ col. 6 Ɛ́ nɛ́ Zeremi mʋ́ Ahikaŋ bio Gedaliya rɩ́, Misipa mɛ́, a kénú dɩhɩ̃́, tɔ́ɔ́ ná nɩkáánɛ sɩɛrʋ.
Ziide nɩɛ kúó hé náŋá mɛ́ a kíl Gedaliya
2 Kuó 25.23-24
7 Lalyóóre púlli náŋá fa mɩŋ gɩr sɩɛrʋ. Ɓa rɩ́wɔ́ nyúútɩ́wa nɩ́ɔ́ rɩ́ Babɩlɔɔnɛ kuóro sɛ́ rɛ́ Ahikaŋ bio Gedaliya nɛ́ dí tɔ́ɔ́ ná sɩ́ɛ́, kɔ́ʋ́ pi nɩyaara, báála, háála arɩ́ heŋbíísi ná fa há wɩ yomí sɩɛrʋ zʋ́ɛ́, a mʋ́ Babɩlɔɔnɛ, a hóú nɛ́sɛ mɛ́ nɛ́. 8 Ɛ́ lalyoore púlli nyúútɩ́nawa arɩ́wɔ́ nɩɛ mʋ́ Misipa, Gedaliya rɩ́. Ɓa nɛ́ ká Netaniya bio Ɩsɩmayɛl, Kareya bɛlɛ Yohanaŋ rɩ́ Zonataŋ, Tanehumɛtɛ bio Seraya, Efayi há lɛ́ Netofa bɛlɛ, arɩ́ Yazania há lɛ́ Maaka. 9 Ahikaŋ bio Gedaliya há ká Safaŋ nihĩ bʋl nyɛ, ɓa rɩ́wɔ́ nɩɛ rɩ́, a bʋlɛ́: «Ɩ́ sɩ́ Kalde nɩɛ ná há dí dóé ɩ́ nyúú tʋŋ pɛ́ɛ́ héwíŋ fá; ɩ́ ké tɔ́ɔ́ ná mɛ́, a múúríwa tɩɩ pá Babɩlɔɔnɛ kuóro, ɩ́ sɩ́ ná wér ráŋ. 10 Ŋ é sɩ́ káánɛ Misipa mɛ́ rɛ́, ɩ́ wuu yɩr mɛ́, a tʋ́ŋ aá pá Kalde nɩɛ ná há sɩ́ kó ráá dɩhɩ̃́. Ɩ́ é mʋ́ haasɛ dɩvɛ́ŋ, a ɓɔ́rɛ tunɔnɔ arɩ́ nʋʋ ɓɩɛ, a bɩrmɛ bil, ká ké tɔ́nɛ ná ɩ́ há mɔhɛ̃́ rɩ́ɩ́wa tɩ́llɛ sɩɛnnɛ.»
11 Ziide nɩɛ ná má wuu fa há mɩŋ Mʋwabɛ rɩ́ Amɔŋ rɩ́ Edoŋ arɩ́ tɔ́nɛ ná wuu sɩɛnnɛ, nɩ́ɔ́ rɩ́ Babɩlɔɔnɛ kuóro fa tá nɩɛ náŋa Ziida dɩtɩ́llɛ mɛ́, a lɩ́sɛ Ahikaŋ bio Gedaliya há ká Safaŋ nihĩ ní rʋ́ʋ́ bíbélwó mí. 12 Ɛ́ nɛ́ Ziide nɩɛ wuu bɩr lɛ dɩhɛ̃́ ná ɓa fa há pɩ́sɛ́ zʋ, a bɩrko Gedaliya rɩ́, Misipa mɛ́, Ziida dɩtɩ́llɛ. Ɓa háásɛ́ dɩvɛ́ŋ kɩ́ŋkáŋ, ká ɓɔ́rɛ tunɔnɔ má kɩ́ŋkáŋ.
Gedaliya ɓʋ́ɩ́ wɩ́ɛ́
13 Kal oro, Kareya bio Yohanaŋ arɩ́ lalyooripúlli nyúútɩ́náwa ná wuu fa há mɩŋ gɩr sɩɛrʋ kó Gedaliya rɩ́, Misipa mɛ́. 14 Ɓa bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́: «Ɩ ɩ́ɔ́ rɛ́ Amɔŋ nɩɛ kuóro Baliisi tʋ́ŋ Netaniya bio Ɩsɩmayɛl rʋ́ʋ́ ko ɓʋ́ɩ́ rɛ́?»
Amá Ahikaŋ bio Gedaliya wʋ́ɔ́ wɩ́bʋlɩ́ ná lɛ́ɛ́ dí. 15 Ɛ́ nɛ́ Kareya bio Yohanaŋ lʋ́ɔ́rɛ bʋl Gedaliya rɩ́, Misipa mɛ́ a bʋlɛ́: «Lo rɩ́ŋ mʋ́ ɓʋ́ Netaniya bio Ɩsɩmayɛl, ká rɩ́ nɛ́ŋ sɩ́ zɩmʋ́. Ɩ ɓɩ́ɛ́na có rʋ́ʋ́ nɛ́ ɓʋ́ɩ́? Rʋʋ nɛ́ ɓʋ́ɩ́, Ziide nɩɛ ná há hé náŋá mɛ́, a kílí, sɩ́ pɩsɛ, ká rɩ ɓa ná má há káánɛ Ziida mɛ́ sʋsɛ!»
16 Amá Ahikaŋ bio Gedaliya bʋ́l Kareya bio Yohanaŋ rɩ́ a bʋlɛ́: «Sɩ́ nyɛ tʋ́mʋ́! Wɩ́ɛ́ nyáŋ ɩ há bʋ́lɛ́ aá tɛ Ɩsɩmayɛl mɛ́ ká nyɩ́ɛ́nnɛ́!»